9 Aps 5/2012 — Nejvyšší správní soud

8 A 115/2015- 16 - text 6 8 A 115/2015 USNESENÍ Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobce proti žalovanému Generální finanční ředitelství, se sídlem Lazarská 15/7, Praha 1, Úřad pro ochranu osobních údajů, se sídlem Pplk. Sochora 27, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřad pro ochranu osobních údajů, ze dne 8. 6. 2015, č. j. UOOU-02170/15-12, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Finanční úřad pro Jihomoravský kraj vydal dne 29. 8. 2013 výzvu k podání daňového přiznání, která byla nesprávně doručena do datové schránky jiného subjektu – jiné fyzické osoby, než adresátovi výzvy. Osoba, které byla výzva nesprávně doručena, podala stížnost ve věci chybného zpracování osobních údajů žalovanému. 2. Žalovaný zahájil kontrolu podle § 33 odst. 3 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění účinném v době vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon č. 101/2000 Sb.“). Oznámení o zahájení kontroly ze dne 21. 10. 2014, č. j. UOOU-08690/14-6, bylo adresováno: Generálnímu finančnímu ředitelství, Finanční úřad pro Jihomoravský kraj, Územní pracoviště Brno IV. 3. Dne 26. 1. 2015 žalovaný vydal protokol o kontrole č. j. UOOU-08690/14-13, v němž jako kontrolovanou osobu označil: Generální finanční ředitelství, Finanční úřad pro Jihomoravský kraj, Územní pracoviště Brno IV. 4. Dne 12. 3. 2015 pod č. j. UOOU-02170/15-3, vydal žalovaný příkaz, kterým uložil pokutu ve výši 7 000 Kč za porušení povinnosti stanovené v § 13 odst. 1 zákona č. 101/2000 Sb., v důsledku kterého byl spáchán správní delikt podle § 45 odst. 1 písm. h) téhož zákona. Pokuta byla uložena účastníku řízení: Česká republika – Finanční úřad pro Jihomoravský kraj, jako správci osobních údajů daňových poplatníků. 5. Žalobce – Generální finanční ředitelství – podal dne 23. 3. 2015 proti vydanému příkazu odpor. 6. Na základě podaného odporu žalovaný oznámil dne 26. 3. 2015, že vydaný příkaz se v souladu s § 150 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) ruší, ve správním řízení se pokračuje a současně se účastník řízení vyrozumívá o možnosti vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí podle § 36 odst. 3 správního řádu. Jako účastník řízení byl označen Česká republika – Finanční úřad pro Jihomoravský kraj, kterému také bylo oznámení doručeno. 7. Rozhodnutím ze dne 15. 4. 2015, č. j. UOOU-02170/15-6, uložil žalovaný Finančnímu úřadu pro Jihomoravský kraj pokutu ve výši 7 000 Kč, za jednání spočívající v tom, že jako správce osobních údajů daňových poplatníků nepřijal taková opatření, aby opakovaně nedošlo k přiřazení nesprávné datové schránky daňovému subjektu a odeslání výzvy k podání daňového přiznání a vyrozumění o výši nedoplatků neoprávněné osobě. Rozhodnutí bylo Finančnímu úřadu pro Jihomoravský kraj také jako účastníku rozhodnutí doručeno. 8. Žalobce podal proti rozhodnutí rozklad s tím, že účastníkem řízení by měl být právě žalobce, neboť Finanční úřad pro Jihomoravský kraj není právnickou osobou. Žalovaný dále namítl, že jednání, které bylo předmětem správního řízení, není správním deliktem. 9. Rozhodnutím předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů (napadeným rozhodnutím) ze dne 8. 6. 2015, č. j. UOOU-02170/15-12, byl rozklad podaný žalobcem zamítnut jako nepřípustný. Jak se podává z odůvodnění napadeného rozhodnutí, správce osobních údajů daňových poplatníků Finanční úřad pro Jihomoravský kraj nepřijal opatření, aby opakovaně nedošlo k přiřazení nesprávné datové schránky daňovému subjektu a odeslání výzvy k podání daňového přiznání a vyrozumění o výši nedoplatků. Proti rozhodnutí o uložení pokuty byl podán rozklad Generálním finančním ředitelstvím, které však, jak z rozhodnutí vyplývá, předseda úřadu pro ochranu osobních údajů nepokládal za účastníka řízení. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 456/2011 Sb. o Finanční správě České republiky (dále jen „zákon č. 456/2001 Sb.“) je finanční správa České republiky soustavu správních orgánů pro výkon správy daní, přičemž podle § 1 odst. 2 uvedeného zákona, v němž jsou příslušné orgány vyjmenovány, mezi ně patří Generální finanční ředitelství, Odvolací finanční ředitelství a finanční úřady. Předmětné orgány jsou správními úřady a jsou organizačními složkami státu. Účastníkem řízení byla Česká republika Finanční úřad pro Jihomoravský kraj, rozklad, který byl podán Generálním finančním ředitelstvím, byl tedy podán nepříslušnou osobou a z tohoto důvodu byl zamítnut jako nepřípustný. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 10. Žalobce vytýká napadenému rozhodnutí nezákonnost s tím, že účastníkem správního řízení je žalobce tedy Generální finanční ředitelství, nikoliv Finanční úřad pro Jihomoravský kraj; podle § 45 zákona č. 101/2002 Sb. může být sankce udělena jen právnické osobě, kterou však Finanční úřad pro Jihomoravský kraj není. Ve smyslu zákona č. 456/2001 Sb., o finanční správě České republiky jde pouze o organizační složku státu. Finanční úřad není ani účetní jednotkou ve smyslu § 9 zákona o majetku České republiky, která by uloženou sankci mohla zaplatit, takovým subjektem je pouze Česká republika Generální finanční ředitelství. Žalobce má za to, že i z § 1 odst. 4 zákona a finanční správě vyplývá, že účetní jednotkou je pouze Generální finanční ředitelství v žádném případě Finanční úřad; s odkazem na § 27 odst. 2 správního řádu žalobce dále uvedl, že z logiky správního trestání a příslušných ustanovení zákona o ochraně osobních údajů vyplývá, že sankcionovat za případná porušení povinností podle tohoto právního předpisu je možné pouze subjekty práva, nikoliv jeho organizační složky. Žalobce poukázal na to, že žalovaný v protokolu o kontrole označil jako kontrolovanou osobu Generální finanční ředitelství a uvedl je jako účastníka řízení také v rozhodnutí o uložení pokuty ze dne 15. 4. 2015. Rovněž podaný odpor přijal a na základě jeho podání pokračoval v řízení. Žalobce argumentoval rovněž principem ochrany práv účastníků nabytých v dobré víře ve smyslu § 2 odst. 3 správního řádu 11. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil. Jak uvedl, správní řízení bylo vedeno s finančním úřadem nikoliv se žalobcem. Ve správním řízení bylo rozhodováno o odpovědnosti finančního úřadu jako účastníka řízení za správní delikt, tedy o jeho právech a povinnostech, o právech a povinnostech žalobce ve správním řízení rozhodováno nebylo, vydaným rozhodnutím nebyla žalobci zakládána, měněna, rušena či závazně určována jeho práva a povinnosti. Žalobu by z tohoto důvodů bylo namístě odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. c) s.ř.s., neboť byla podána osobou k tomu zjevně neoprávněnou. 12. Jak žalovaný dále uvedl, o tom kdo je účastníkem řízení neměl pochybnosti. Ze zákona č. 219/2000 Sb., jednoznačně vyplývá, že jménem státu vystupuje v právních vztazích organizační složka to, zda je tato složka účetní jednotkou má význam z hlediska nakládání s majetkem státu, nikoliv s jeho vystupováním v právních vztazích. Žalovaný trval na tom, že Finanční úřad je organizační složkou státu, jako takový byl způsobilý být jménem České republiky účastníkem řízení o správním deliktu, za který jako správce osobních údajů nese odpovědnost III. Posouzení žaloby 13. Podle § 4 písm. j) zákona č. 101/2000 Sb., pro účely tohoto zákona se rozumí správcem každý subjekt, který určuje účel a prostředky zpracování osobních údajů, provádí zpracování a odpovídá za něj. Zpracováním osobních údajů může správce zmocnit nebo pověřit zpracovatele, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. 14. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 456/2011 Sb., jako orgány Finanční správy České republiky (dále jen „orgány finanční správy“) se zřizují Generální finanční ředitelství, Odvolací finanční ředitelství a finanční úřady, které jsou správními úřady a organizačními složkami státu. 15. Finanční správa České republiky je trojstupňová a skládá se z Generálního finančního ředitelství, Odvolacího finančního ředitelství a finančních úřadů. Pro uvedené orgány je zavedena legislativní zkratka "orgány finanční správy". V návaznosti na příslušná ustanovení zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, je stanoveno, že Generální finanční ředitelství, Odvolací finanční ředitelství a finanční úřady jsou organizačními složkami státu. Organizační složka státu není samostatnou právnickou osobou, a tedy ani právním subjektem, ale pouze subjektem (útvarem) organizačním. Tím však není dotčena její působnost nebo výkon předmětu činnosti podle zvláštních právních předpisů a její jednání v těchto případech je jednáním státu. Organizační složka státu tedy vstupuje do právních vztahů jménem státu a na jeho účet a odpovědnost, jednáním organizační složky je přímo opravňován a zavazován stát. 16. Jak je konstatováno v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 1. 2013, čj. 9 Aps 5/2012-