2 Ads 58/2003 — Nejvyšší správní soud

1 Ad 10/2019- 66 - text 5 pokračování 1Ad 10/2019 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Miroslavou Hrehorovou ve věci žalobce: XY, narozený dne XY bytem XY zastoupený advokátkou JUDr. Anitou Pešulovou sídlem Nuselská 499/132, 140 00 Praha 4 proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 2. 2019, č. j. MPSV-2019/37888-911 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Ustanovené zástupkyni JUDr. Anitě Pešulové, advokátce, se přiznává odměna za zastupování ve výši 2 600,- Kč, která jí bude vyplacena z účtu Městského soudu v Praze do jednoho měsíce od nabytí právní moci rozsudku Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 2. 2019, č. j. MPSV-2019/37888-911, kterým bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky pro hl. m. Prahu (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 20. 11. 2018, č. j. 51305/2018/AAC. Tímto nebylo vyhověno prominutí pozdního podání námitky ve věci oznámení o zvýšení dávky doplatek na bydlení z částky 7 519,- Kč na 11 421,- Kč s platností od 1. 9. 2018. II. Obsah žaloby, vyjádření žalovaného a replika žalobce 2. Žalobce uvádí, že bylo obtížné sledovat přesnou lhůtu pro podání námitek, protože došlo k prodlení mezi vydáním rozhodnutí a vyplacením dávky. Žalobce podal námitky bezprostředně, jakmile obdržel rozhodnutí o zvýšení dávky doplatek na bydlení, nicméně jeho podání bylo odmítnuto jako předčasné. Důvodem pro opožděné podání byla skutečnost, že se musel v létě 2018 přestěhovat ze svého původního bytu a věci měl v úschově. Žalobce navíc argumentoval zhoršením zdravotního stavu. V té době nebyl schopen řádně podat opravné prostředky, jelikož nebyl schopen vycházet z bytu a vyhledat právní pomoc. 3. Žalobce považuje napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Žalovaný konstatoval pouze to, že zmeškání lhůty nelze prominout, ale neuvedl důvody, které ho k takovému závěru vedly. Žalobce doložil správnímu orgánu lékařské zprávy, z nichž vyplývá, že trpí různými onemocněními. Není proto vyloučeno, že mu v podání námitek bránil nepříznivý zdravotní stav, který mohl být vyvolaný rovněž stresem ze stěhování. 4. Žalobce je toho názoru, že jeho zdravotní problémy a z nich plynoucí nemožnost podat námitky proti oznámení jsou vážné důvody pro prominutí zmeškání lhůty k opravnému prostředku. Dle § 4 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu („správní řád“) mají správní orgány vycházet účastníkům vstříc, nelze tedy libovolně posuzovat jednotlivé žádosti, ale naopak je nutné zkoumat, zda existují důvody pro vyhovění. V případě negativního výsledku je dle žalobce nutné, aby správní orgán uvedl důvody nevyhovění. Tuto povinnost ale správní orgán nesplnil. 5. Žalobce s ohledem na uvedené navrhuje, aby soud zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. 6. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že námitky uváděné žalobcem nejsou závažným důvodem, který brání včasnému učinění úkonu. Žalovaný je toho názoru, že dávka byla vyplacena bez žalobcem uváděných prodlev a žalobce neprokázal žádnou zdravotní indispozici, která by mu v podání námitek bránila. Nadto se žalobce v září 2018 opakovaně dostavil na pracoviště hmotné nouze za účelem vyřízení doplatku na bydlení. Změna bydliště žalobce přitom proběhla v průběhu července 2018. Žalovaný proto navrhuje zamítnutí žaloby. 7. Žalobce v replice k vyjádření žalovaného uvedl, že nepopírá, že se dostavil ke správnímu orgánu osobně, ale učinil tak z obavy, aby nepromeškal nějaký úkon, který by vedl k zamítnutí jeho žádosti. Tato skutečnost ale nemá vliv na to, že důvodem pro zmeškání lhůty byl aktuální zdravotní stav ve spojení s probíhajícím stěhováním. Dle žalobce je nespravedlivé, aby správní orgán neuznal důvody pro prominutí zmeškání lhůty za situace, kdy sám správní orgán nedodržuje své lhůty. Nad rámec uvedeného žalobce dodává, že správní orgán doručuje rozhodnutí o přiznání dávky prostřednictvím obyčejné zásilky, která je vhozena do schránky a není tedy zcela jasné, kdy k tomu došlo přesně. Žalobce proto žádá o prošetření skutečného data doručení rozhodnutí o zvýšení této dávky. III. Obsah správního spisu 8. Ze správního spisu bylo zjištěno, že dne 12. 9. 2018 rozhodl správní orgán prvního stupně o zvýšení dávky doplatek na bydlení z částky 7 519,- Kč na 11 421,- Kč měsíčně od 1. 9. 2018. Dávka byla žalobci vyplacena dne 14. 9. 2018. Dle doručenky založené ve správním spise bylo žalobci oznámení správního orgánu prvního stupně doručeno dne 20. 9. 2018. 9. Dne 22. 10. 2018 správní orgán prvního stupně obdržel žádost žalobce o prominutí pozdního podání námitek ve věci oznámení o přiznání doplatku na bydlení. Jako důvod své žádosti uvedl, že je dlouhodobě nemocný a v letních dnech měl zakázáno vycházet z bytu, proto nemohl věc doplatku na bydlení konzultovat s odborníky. Žalobce uvedl, že se musel do 30. 6. 2018 vystěhovat ze svého bytu, kde bydlel čtyřicet let. S novým bydlením pak měl problémy, které musel řešit. Žalobce správnímu orgánu kromě jiného doložil lékařskou zprávu ze dne 25. 9. 2018. 10. Usnesením ze dne 20. 11. 2018 správní orgán prvního stupně rozhodl, že se žádosti žalobce o prominutí podání námitky nevyhovuje, neboť žalobci nebránila žádná překážka pro podání včasné námitky, zejména když se dostavil na oddělení hmotné nouze dne 6. 9. 2018 a 12. 9. 2018 osobně. 11. Žalobce podal proti usnesení správního orgánu prvního stupně odvolání, které žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že správní orgán prvního stupně postupoval v souladu s § 76 odst. 2 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi (dále jen „zákon o pomoci v hmotné nouzi“). Dle žalovaného nejsou uvedené námitky závažným důvodem pro prominutí zmeškání lhůty pozdního podání námitek. Dle žalovaného mohl žalobce podat námitky včas bez ohledu na uváděné překážky s vyhledání právního poradenství. IV. Právní posouzení 12. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.) a vycházel při tom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Po zhodnocení uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. 13. Podle § 76 odst. 1 a 2 zákona o hmotné nouzi lze proti písemnému oznámení o dávce a její výši uplatnit do 15 dnů ode dne výplaty dávky po jejím přiznání námitky. K námitkám, které byly podány opožděně, se nepřihlíží. 14. Podle § 41 odst. 1 správního řádu „Navrácením v předešlý stav se rozumí prominutí zmeškání úkonu, který je třeba provést nejpozději při ústním jednání nebo v určité lhůtě, nebo povolení zpětvzetí nebo změny obsahu podání, kterou by jinak nebylo možno učinit.“ 15. Podle § 41 odst. 2 správního řádu „Požádat o prominutí zmeškání úkonu účastník může do 15 dnů ode dne, kdy pominula překážka, která podateli bránila úkon učinit. S požádáním je třeba spojit zmeškaný úkon, jinak se jím správní orgán nezabývá. Zmeškání úkonu nelze prominout, jestliže ode dne, kdy měl být úkon učiněn, uplynul jeden rok.“ 16. Podle § 41 odst. 4 správního řádu „Správní orgán promine zmeškání úkonu, prokáže-li podatel, že překážkou byly závažné důvody, které nastaly bez jeho zavinění.“ 17. Žalobce v prvé řadě namítal nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů, neboť žalovaný neuvedl důvody, které ho k závěru o neprominutí zmeškání podání námitek vedly. 18. Správní orgán prvního stupně v usnesení ze dne 20. 11. 2018 uvedl, že měl žalobce dostatek možností podat námitky proti oznámení o zvýšení dávky doplatek na bydlení ze dne 12. 9. 2018 (a rovněž i proti oznámení ze dne 31. 8. 2018), neboť se žalobce na oddělení hmotné nouze dostavil dne 6. 9. 2018 a 12. 9. 2018. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí dodal, že námitky uváděné žalobcem nejsou závažným důvodem pro prominutí zmeškání úkonu. 19. Přestože je uvedené odůvodnění velmi stručné a obecnější povahy, je z něj zřejmý závěr správních orgánů. Podle žalovaného nejsou důvody zmeškání podání námitek dostatečně závažné. Dle správních orgánů měl žalobce možnost podat námitky v době, kdy se na oddělení hmotné nouze dostavil. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí proto vyplývá, že se žalovaný posuzovanou věcí zabýval, přičemž je zřejmé, z jakého důvodu žádosti žalobce o prominutí zmeškání úkonu nevyhověl, tedy že nepovažoval důvody žalobce za závažné. Dle soudu je napadené rozhodnutí přezkoumatelné. 20. Žalobce dále namítal, že mu ve včasném podání námitek bránil jeho aktuální zdravotní stav ve spojení s probíhajícím stěhováním. Dle žalobce se jedná o dostatečně závažné důvody pro prominutí zmeškání úkonu. 21. Jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 17. 2. 2015, č. j. 7 Azs