8 As 149/2017 — Nejvyšší správní soud

10 A 47/2017- 93 - text 8 10 A 47/2017 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže a soudkyň Mgr. et Mgr. Lenky Bahýľové, Ph.D., a Mgr. Věry Jachurové v právní věci žalobce: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 3, Praha 7 proti žalovanému: Hlavní město Praha sídlem Mariánské náměstí 2, Praha 1 zastoupenému advokátem JUDr. Karlem Muzikářem sídlem Křižovnické nám. 193/2, Praha 1 o žalobě na zrušení bodu II. usnesení Rady hlavního města Prahy č. 2107 z 27. schůze Rady hlavního města Prahy konané dne 26. srpna 2016 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení, jeho předcházející průběh a obsah žaloby 1. Žalobou podanou k Městskému soudu v Praze se žalobce jako orgán příslušný dle ustanovení § 107 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon o hlavním městě Praze“) k výkonu dozoru nad usneseními, rozhodnutími a jinými opatřeními orgánů hlavního města Prahy v samostatné působnosti, domáhal podle ust. § 107 odst. 3 a odst. 5 zákona o hlavním městě Praze ve spojení s § 67 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „s. ř. s.“) zrušení bodu II. usnesení Rady hlavního města Prahy č. 2107 z 27. schůze Rady hlavního města Prahy konané dne 26. srpna 2016 ve znění: „Rada hlavního města Prahy v působnosti valné hromady „Operátor ICT, a.s.“ schvaluje změnu stanov společnosti Operátor ICT, a.s. tak, že dosavadní znění stanov se ruší a nahrazuje se zněním stanov uvedeným v příloze č. 1 tohoto usnesení“. 2. Žalobce uvedl, že po provedeném dozorovém řízení dospěl k závěru, že bod II. předmětného usnesení byl přijat v rozporu se zákonem, neboť hlavní město Praha nepostupovalo v souladu s ustanoveními zákona o hlavním městě Praze. Nejprve popsal, že na základě vlastního zjištění (nahlédnutí na oficiální internetové stránky hlavního města Prahy) začal zkoumat zákonnost předmětného usnesení z důvodu možného porušení ustanovení § 59 odst. 2 písm. i) zákona o hlavním městě Praze, podle kterého je schvalování stanov právnických osob zřízených či založených hlavním městem Prahou ve vyhrazené rozhodovací kompetenci Zastupitelstva hlavního města Prahy (dále též jen „Zastupitelstvo“). Ministerstvo vnitra vyzvalo přípisem ze dne 20.10.2016 žalovaného k vyjádření ke skutečnostem obsaženým v jeho přípise a k zaslání relevantních dokumentů. Žalovaný odpověděl přípisem ředitele odboru informatiky Magistrátu hlavního města Prahy (dále též „MHMP“) ze dne 31.10.2016, č. j. MHMP 1923200/2016; zaslal relevantní dokumenty a ve vyjádření odkázal na obsah důvodové zprávy k tisku č. R-22865 ke změně Stanov společnosti Operátor ICT, a.s. Ke skutečnostem ani právní argumentaci Ministerstva vnitra uvedeným v jeho přípise ze dne 20.10.2016 se žalovaný nevyjádřil. 3. Z důvodové zprávy vyplývá, že rada hlavního města Prahy (dále též jen „Rada“) má za to, že postupovala v souladu s ustanovením § 68 odst. 2 písm. h) zákona o hlavním městě Praze, když jménem jediného společníka (akcionáře) společnosti Operátor ICT, a.s., kterým je hlavní město Praha, vykonávala jeho práva a povinnosti vyplývající z tohoto postavení. Z usnesení Rady č. 2107 ze dne 26. srpna 2016 vyplývá, že Rada schválila změnu stanov v působnosti valné hromady předmětné společnosti. Ze zápisu z 27. schůze Rady konané dne 26. srpna 2016 k bodu 60, tisku č. 22865 je zřejmé, že primátorkou hlavního města Prahy byl předložen materiál ke změně Stanov společnosti Operátor ICT, a.s., s návrhem na přijetí usnesení Rady, kterým se „schvaluje změna stanov společnosti Operátor ICT, a.s. tak, že dosavadní znění stanov se ruší v celém rozsahu a nahrazuje se zněním stanov uvedeným v příloze č. 1 tohoto usnesení“. Náměstkyně primátorky předložila návrh na změnu navrhovaného usnesení tak, že „ukládá předložit ZHMP (Zastupitelstvu) k odsouhlasení“. Návrh nebyl přijat. Usnesení navržené primátorkou hlavního města Prahy bylo schváleno v navrhovaném znění. 4. V návaznosti na výše uvedená zjištění zahájil žalobce dozorový postup dle ustanovení § 107 odst. 1 zákona o hlavním městě Praze a zaslal dne 23.11.2016 žalovanému výzvu ke zjednání nápravy, ve které bylo uvedeno, na základě jakých skutečností považuje napadený bod II. usnesení rozporný se zákonem, a popsány možnosti zjednání nápravy. Žalovanému byla k nápravě stanovena lhůta 60 dnů. Výzva byla žalovanému doručena datovou zprávou dne 23.11.2016. Žalobci bylo dne 30.1.2017 doručeno vyjádření žalovaného, ze kterého vyplývá, že Rada projednala výzvu a doporučení Ministerstva vnitra na svém zasedání dne 19.1.2017 a rozhodla, že se neztotožňuje s výzvou Ministerstva vnitra ke zjednání nápravy a uložila primátorce hl. m. Prahy informovat o této skutečnosti Ministerstvo vnitra včetně sdělení důvodů rozhodnutí Rady. Hlavní město Praha zastoupené primátorkou ve svém vyjádření uvedlo, že považuje postup Rady za souladný se zákonem a napadené usnesení za zákonné. 5. Žalobci tedy nezbylo než podat tuto žalobu. Vzhledem k tomu, že napadený bod usnesení již byl vykonán, nepřicházelo v úvahu předchozí pozastavení tohoto bodu. 6. Žalobce uvedl, že zákon o hlavním městě Praze rozděluje ve vztahu k právnickým osobám založeným nebo zřízeným hlavním městem Prahou kompetence mezi Zastupitelstvo [§ 59 odst. 2 písm. i)] a Radu [§ 68 odst. 2 písm. g), § 68 odst. 2 písm. h)]. Zastupitelstvo je vrcholným orgánem každého územního samosprávného celku. Jedná se o jediný orgán, který zná Ústava České republiky (srov. článek 101 Ústavy České republiky). Jakékoliv omezení kompetencí zastupitelstva ve prospěch jiného orgánu obce tak musí být podle žalobce založeno zákonem a v případě několika možných interpretačních přístupů daných omezení je vždy, s ohledem na zmíněnou ústavní roli zastupitelstva, nutno preferovat výklad ve prospěch zastupitelstva obce. Výše uvedeným prizmatem je třeba nahlížet na uvedená ustanovení zákona o hlavním městě Praze ve vztahu k problematice změn stanov obchodních společností vlastněných hlavním městem Prahou. 7. Podle žalobce je zjevné, že zákon o hlavním městě Praze svěřuje výslovně Zastupitelstvu provedení zakladatelského jednání (založení obchodní společnosti, schválení zakladatelského právního jednání a schválení stanov) podle ustanovení § 59 odst. 2 písm. i). Podle argumentu logického výkladu práva a maiore ad minus je Zastupitelstvo oprávněno v rámci své vyhrazené pravomoci schvalovat též změny zakládacích dokumentů právnických osob (samozřejmě včetně stanov). Výjimka z tohoto pravidla by musela být explicitně stanovena zákonem. Výše uvedený právní výklad odpovídá též závěrům komentářové literatury ve vztahu k úpravě zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, které je možno, s ohledem na zjevnou podobnost právní úpravy, vztáhnout též na zákon o hlavním městě Praze [srov. Vedral, J., Váňa, L., Břeň, J., Pšenička, S. Zákon o obcích (obecní zřízení). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, s. 473]. 8. K opačnému výkladu podle názoru žalobce nesměřuje ani ustanovení § 68 odst. 2 písm. h) zákona o hlavním městě Praze svěřující Radě výkon funkce valné hromady obchodní společnosti, neboť toto ustanovení je deklaratorní a pouze doplňuje § 68 odst. 2 písm. g) zákona o hlavním městě Praze. Ustanovení § 68 odst. 2 písm. h) zákona o hlavním městě Praze nemá být chápáno jako speciální ustanovení omezující vyhrazenou pravomoc Zastupitelstva ve prospěch Rady. Tento výklad není rozporný ani s ustanovením § 421 odst. 2 písm. a) zákona o obchodních korporacích vymezujícím pravomoci valné hromady v akciové společnosti, neboť dané ustanovení v obecné rovině sice svěřuje rozhodování o změně stanov valné hromadě, avšak nijak neřeší utváření vůle hlavního města Prahy coby jediného akcionáře. Tato úprava je plně vyhrazena právu veřejnému, zde ustanovením zákona o hlavním městě Praze. II. Vyjádření žalovaného a replika žalobce 9. Žalovaný navrhl, aby byla žaloba zamítnuta. Ve vyjádření k žalobě uvedl, že nesouhlasí s názorem žalobce, že napadené usnesení nemělo být přijato Radou (dále též jen „RHMP“), ale Zastupitelstvem. Tento názor odporuje zákonu o hlavním městě Praze. Rada je výkonným orgánem v oblasti samostatné působnosti hl. m. Prahy (§ 68 odst. 1 zákona) a rozhoduje ve všech záležitostech samostatné působnosti s výjimkou těch, které jsou zákonem vyhrazeny Zastupitelstvu nebo které si Zastupitelstvo vyhradilo (§ 68 odst. 3 zákona); Zastupitelstvo si však nesmí vyhradit pravomoci, které zákon svěřuje do výlučné působnosti Rady (§ 59 odst. 4 zákona). Dle § 68 odst. 2 písm. h) zákona je Radě vyhrazeno plnit funkci valné hromady obchodní korporace, je-li hl. m. Praha jediným akcionářem. Tato podmínka je u Operátora ICT splněna, neboť hl. m. Praha bylo v době přijetí napadeného usnesení jediným akcionářem Operátora ICT. 10. Z čl. 7.6 písm. a) stanov společnosti Operátor ICT ve znění platném