5 As 46/2008 — Nejvyšší správní soud

8 A 2/2018- 59 - text 15 8 A 2/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže a soudců JUDr. Romana Říčky, Ph.D., a Mgr. Věry Jachurové v právní věci žalobkyně: Dai Marinai, s.r.o., IČO: 27575250 sídlem Žufanova 1714/28, Praha 6 – Řepy zastoupená Mgr. M. K., obecným zmocněncem bytem X proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 11. 2017, č. j. MHMP 1747882/2017, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobkyně je povinna zaplatit státu do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě ve výši 1000 Kč (položka 20 Sazebníku poplatků, který tvoří přílohu k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění), a to na účet soudu – číslo účtu 3703-2928021/0710 (Česká národní banka), variabilní symbol 1533000218. Odůvodnění: I. Základ sporu a průběh předcházejícího řízení 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy (dále jen „žalovaný“) ze dne 6. 11. 2017, č. j. MHMP 1747882/2017 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Úřadu městské části Praha 17, odboru živnostenského (dále též jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 26. 6. 2017, č. j. ÚMČP17 012958/2016/ŽIO/pl. Posledně uvedeným rozhodnutím, ve znění pravomocného opravného rozhodnutí ze dne 15. 9. 2017, č. j. ÚMČP17 014207/2017/ŽIO/pl (jímž došlo k nápravě neúplného a chybného výčtu novel nařízení č. 9/2011 Sb. hl. m. Prahy, kterým se vydává tržní řád, ve výroku rozhodnutí I. stupně; dále již jen dohromady jako „správní rozhodnutí I. stupně“) byla žalobkyni uložena: - v prvé části výroku pokuta dle § 29 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o HMP“) ve výši 20.000 Kč za porušení § 1 odst. 1 v návaznosti na § 1 odst. 5 nařízení č. 9/2011 Sb. hl. m. Prahy, kterým se vydává tržní řád, ve znění nařízení č. 5/2012 Sb. hl. m. Prahy, nařízení č. 14/2012 Sb. hl. m. Prahy, nařízení č. 23/2012 Sb. hl. m. Prahy, nařízení č. 9/2013 Sb. hl. m. Prahy, nařízení č. 2/2014 Sb. hl. m. Prahy, nařízení č. 16/2014 Sb. hl. m. Prahy, nařízení č. 8/2015 Sb. hl. m. Prahy a nařízení č. 13/2016 Sb. hl. m. Prahy (dále také jen „tržní řád“), kterého se dopustila opakovaně ve dnech 30. 7. 2016, 4. 8. 2016, 8. 8. 2016, 19. 8. 2016, 26. 8. 2016 a 27. 8. 2016, v době po 22:00 hodině, kdy prodávala a poskytovala služby v rámci živnosti ohlašovací řemeslné s předmětem podnikání „Hostinská činnost“ v restaurační zahrádce, která má stejného provozovatele a funkčně souvisí s provozovnou „DAI MARINAI“ na adrese Žufanova 1714/28, 163 00, Praha - Řepy, ačkoli dle přílohy č. 1 tržního řádu tato není zařazena jako restaurační zahrádka s povoleným provozem po 22:00 hodině, - v druhé části výroku podle § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „správní řád“), povinnost nahradit paušální částkou ve výši 1.000 Kč náklady řízení, neboť řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti podnikatelem. 2. Správní orgány obou stupňů v projednávané věci rozhodovaly opakovaně. Prvním správním rozhodnutím I. stupně ze dne 7. 11. 2016, č. j. ÚMČP17 012958/2016/ŽIO/pl (dále též jen „původní rozhodnutí I. stupně“) byla žalobkyni shodně uložena pokuta 20.000 Kč, pro shora specifikované jednání a povinnost náhrady nákladů řízení ve výši 1.000 Kč. K odvolání žalobkyně však žalovaný původní rozhodnutí I. stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení svým rozhodnutím ze dne 9. 3. 2017, č. j. MHMP 354954/2017 (dále jen „původní odvolací rozhodnutí“). Žalovaný původnímu správnímu rozhodnutí I. stupně jednak vytkl, že správní orgán I. stupně jednoznačně neurčil znění tržního řádu, z něhož při svém rozhodování vycházel, dále že ve výroku nesprávně uvedl, že se žalobkyně dopustila deliktu dle § 29 odst. 1 zákona o HMP, ačkoliv toto ustanovení samotný správní delikt nedefinuje, ale toliko se dle něj ukládá sankce. Konečně měl správní orgán I. stupně pochybit tím, že po seznámení žalobkyně se spisovou dokumentací tuto doplnil o sdělení odboru výstavby ÚMČ Praha 17 ze dne 31. 10. 2016, č. j. ÚMČP17 015432/2016/ VYS/Kol (dále též jen „sdělení odboru výstavby“), aniž by žalobkyni dal možnost se s tímto dokumentem seznámit a vyjádřit se k němu, čímž jí zkrátil na jejích právech. Vzhledem ke zjištěným nedostatkům vedoucím k vrácení věci správnímu orgánu I. stupně k dalšímu řízení žalovaný podrobněji nereagoval na obsah (původního) odvolání žalobkyně. 3. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že žalovaný z obchodního rejstříku ověřil, že jedním z jednatelů žalobkyně je pan D. K., dále pak z živnostenského rejstříku zjistil, že žalobkyně disponuje živnostenským oprávněním mj. pro provozování živnosti řemeslné „Hostinská činnost“ a živnosti koncesované „Prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin“. Z živnostenského rejstříku současně vyplynulo, že žalobkyně k předmětu podnikání „Hostinská činnost“ a „Prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin“ ohlásila provozovnu s adresou Žufanova 1714/28, 163 00, Praha – Řepy, IČ provozovny 1011018250, se zahájením provozu dne 11. 7. 2016. 4. Z napadeného rozhodnutí se dále podává, že správní orgán I. stupně na základě zjištění a dokumentace poskytnuté Městskou policií hl. m. Prahy, Obvodním ředitelstvím Praha 13 (dále též jen „městská policie“) žalobkyni dne 12. 9. 2016 doručil oznámení o zahájení správního řízení a následně též vyrozumění o možnosti seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí ve smyslu § 36 odst. 3 správního řádu. Z obsahu správního spisu žalovaný dále zohlednil vyjádření žalobkyně k oznámení o zahájení řízení, záznam o provedeném náhledu do správního spisu ze dne 10. 10. 2016, sdělení odboru výstavby, zahrnující rovněž kolaudační rozhodnutí odboru výstavby ÚMČ Praha 17 ze dne 5. 8. 2009, č. j. ÚMČP17 019373/2009/VYS/Še (dále též jen „kolaudační rozhodnutí“). V souvislosti s původním odvolacím rozhodnutím (viz výše) žalovaný zdůraznil, že v rámci nového řízení byla žalobkyni dána možnost nahlédnout do spisového materiálu a podat vyjádření (viz vyrozumění účastníka před vydáním rozhodnutí ze dne 22. 5. 2017). Uvedeného žalobkyně využila podáním vyjádření ze dne 1. 6. 2017 a následným nahlédnutím do správního spisu. Poté správní orgán I. stupně vydal správní rozhodnutí I. stupně, jež bylo doplněno opravným rozhodnutím ze dne 15. 9. 2017, č. j. ÚMČP17 014207/ 2017/ŽIO/pl. 5. Za uvedeného procesního stavu přistoupil žalovaný k posouzení v pořadí druhého odvolání žalobkyně. Úvodem zdůraznil, že na území hl. m. Prahy je možno mimo provozovnu k tomuto účelu určenou kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona nabízet a prodávat zboží pouze na místech uvedených v příloze č. 1 k tržnímu řádu, s tím, že výjimku představují druhy prodeje, na které se tržní řád nevztahuje, nebo jsou zakázány. Dále připomněl, že účelem vydání tržního řádu byla regulace obchodních aktivit na veřejném prostoru v obci, přičemž k jeho vydání došlo v přenesené působnosti na základě zmocnění v § 18 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „živnostenský zákon“), které umožňuje obci vymezit místa, na nichž lze mimo provozovnu určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím realizovat prodej zboží a poskytovat služby, určit dobu prodeje, druh prodávaného zboží a další pravidla či omezení. O zařazení jednotlivých míst do tržního řádu přitom rozhoduje Rada hlavního města Prahy. Žalovaný dále konstatoval, že oproti obecně závazným vyhláškám představují nařízení obce prováděcí právní předpis [viz § 11 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů], který může být ve smyslu čl. 79 odst. 3 Ústavy vydán na základě a v mezích zákona při zákonném zmocnění. V uvedeném kontextu žalovaný konstatoval, že tržní řád byl vydán v rozsahu a souladu s platnými předpisy, aniž by došlo k překročení zákonného zmocnění daného § 18 živnostenského zákona. Zdůraznil, že povinnost respektovat tržní řád mají všechny subjekty, kterých se týká. 6. V případě odvolací námitky žalobkyně, že místo, na němž se měla dopustit vytýkaného deliktu, nepředstavuje místo, na nějž by se vztahoval tržní řád, žalovaný nejprve poukázal na definici pojmu „restaurační zahrádka“ dle § 1 odst. 5 tržního řádu. V jejím kontextu nejprve uvedl, že v souladu s tvrzením žalobkyně je dle katastru nemovitostí pozemek parcelní č. X, k. ú. X, v soukromém vlastnictví Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského (viz list vlastnictví č. X), přičemž ani sama žalobkyně nezpochybňuje, že na něm provozuje restaurační zahrádku, která je přístupná minimálně v otvírací době klientele restaurace (provozovně „DAI MARINAI“). Podle § 31 odst. 19 živnostenského zákona je podnikatel povinen při provozování živnosti