5 As 177/2016 — Nejvyšší správní soud

10 Af 71/2016- 73 - text 13 10Af 71/2016 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a JUDr. Jaromíra Klepše ve věci žalobkyně: AUTO GAMES, a. s., IČO: 255 44 608 sídlem Za Olšávkou 365, 686 01 Uherské Hradiště zastoupena advokátem Mgr. Michalem Varmužou sídlem Kozinova 21/2, 787 01 Šumperk proti žalovanému: Ministerstvo financí sídlem Letenská 252/15, 118 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí ministra financí č. j. MF-746/2016/34-10 z 2. 8. 2016 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci a napadené rozhodnutí 1. Žalovaný rozhodnutím č. j. MF-746/2016/34-7 ze 14. 3. 2016 podle § 33 odst. 1 tehdy účinného zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách (dále jen „loterijní zákon“), zrušil své 1) rozhodnutí č. j. 34/109658/2011 z 15. 12. 2011, a to v části týkající se povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry dle § 50 odst. 3 loterijního zákona prostřednictvím Centrálního loterijního systému MULTILOTTO, výrobní číslo: ML10810801, na adrese Donovalská 1725/47, Praha 4; 2) rozhodnutí č. j. MF-48514/2015/34-2 z 23. 10. 2015, a to v části týkající se povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry dle § 50 odst. 3 loterijního zákona prostřednictvím Centrálního loterijního systému GAMES SYSTEM, výrobní číslo: AGT11521969, AGT11521931, na adrese Metodějova 1463/13, Praha 11; 3) rozhodnutí č. j. 34/20392/2011 ze 7. 3. 2011, a to v části týkající se povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry dle § 50 odst. 3 loterijního zákona prostřednictvím Centrálního loterijního systému KAJOT VLT, výrobní číslo: 9110209004871, na adrese Metodějova 1463/13, Praha 11; 4) své rozhodnutí č. j. 34/130311/2010 z 15. 12. 2011, a to v části týkající se povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry dle § 50 odst. 3 loterijního zákona prostřednictvím Centrálního loterijního systému MULTILOTTO, výrobní číslo: AML10813137, na adrese Metodějova 1463/13, Praha 11; a 5) rozhodnutí č. j. 34/82561/2008 z 6. 10. 2008, a to v části týkající se povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry dle § 50 odst. 3 loterijního zákona prostřednictvím Centrálního loterijního systému MULTILOTTO, výrobní číslo: AML10813565, ML10813816, na adrese Metodějova 1463/13, Praha 11. Zrušení těchto povolení žalovaný odůvodnil jejich rozporem s obecně závaznou vyhláškou (dále jen „OZV“) hlavního města Prahy č. 10/2015, kterou se mění obecně závazná vyhláška č. 10/2013 Sb. hl. m. Prahy, kterou se stanoví místa a čas, na kterých lze provozovat loterie a jiné podobné hry, a kterou se stanoví opatření k omezení jejich propagace (dále jen „vyhláška“). 2. Ministr financí v žalobou napadeném rozhodnutí zamítl žalobkynin rozklad proti rozhodnutí žalovaného. V odůvodnění uvedl, že žalobkynina argumentace ochranou dobré víry, legitimního očekávání, zmařených investic nebo problémů jí samé i jejích zaměstnanců je zcela irelevantní, a to s ohledem na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 6/13, podle nějž u provozovatelů interaktivních videoloterijních terminálů nelze hovořit o existenci legitimního očekávání spočívajícího v naději, že jejich činnost nebude přinejmenším po určitou dobu regulována prostřednictvím OZV obcí, neboť si mohli a měli být vědomi rizika, že jejich sféra může být dotčena v důsledku přijetí, změny nebo zrušení právních předpisů, včetně těch podzákonných. K námitce týkající se údajně nepodložených tvrzení o narušování veřejného pořádku ministr uvedl, že důvodem pro zrušení předmětných povolení nebylo porušování veřejného pořádku, nýbrž výlučně jejich rozpor s vyhláškou. Žalovaný podle ministrova názoru postupoval plně v souladu s loterijním zákonem, a proto rozklad jako nedůvodný zamítl a rozhodnutí žalovaného potvrdil. II. Žaloba 3. Žalobkyně předně namítla, že napadené rozhodnutí vykazuje pravou retroaktivitu, která je nepřípustná, neboť odporuje požadavkům na právní jistotu a ochranu legitimního očekávání. Vydání OZV nemůže být dodatečně nastalou nebo zjištěnou okolností ve smyslu § 43 odst. 1 loterijního zákona, pro kterou by nebylo bývalo možné povolení udělit a jež umožňuje zrušení povolení k provozování loterie, neboť v době vydání povolení vyhláška neexistovala. Okolností ve smyslu citovaného ustanovení je nutno rozumět takovou skutečnost, která byla v době správního řízení o žádosti (objektivně) známa a v rámci správního řízení byla opomenuta, případně zatajena, na příklad pokud by žadatel nebyl splňoval požadované náležitosti provozu loterií a jiných podobných her dle zákona. 4. Vyhláška byla vydána na základě § 50 odst. 4 loterijního zákona ve znění zákona č. 300/2011 Sb., Tato novela však byla přijata v rozporu s přístupovými smlouvami k Evropským společenstvím, neboť nebyl dodržen notifikační proces podle čl. 8 odst. 1 a čl. 9 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES z 20. 7. 1998 (dále jen „směrnice 98/34/ES“). Podle těchto pravidel nemohou orgány členského státu předložit ke schválení nebo schválit návrh normy technického charakteru ve lhůtě pro podání připomínek, která trvá tři měsíce od data, kdy Evropská komise obdrží oznámení o návrhu. Návrh zákona schválený 23. 9. 2010 vládou byl sice k notifikaci řádně předložen, avšak nakonec schválené znění zákona se od toho předloženého podstatně odlišovalo a změněný návrh již Evropské komisi k notifikaci předložen nebyl, resp. byl jí předložen až poté, co jej ve třetím čtení schválila Poslanecká sněmovna, a k jeho konečnému přijetí došlo ještě před uplynutím notifikační lhůty. Z tohoto důvodu je dotčená právní úprava nepoužitelná a právně nevynutitelná. 5. Vyhláška je dále diskriminační, jelikož neměří všem svým adresátům stejným metrem. Mimo loterie uvedené pod § 2 písm. e), i), j), l), m) a n) loterijního zákona totiž zakazuje loterie dle § 50 odst. 3 téhož zákona. Ve smyslu § 4 odst. 5 loterijního zákona lze povolit loterii nebo jinou podobnou hru provozovanou prostřednictvím sítě internet; taková hra je povolena podle § 50 odst. 3 loterijního zákona. Na území ČR jsou tak legálně provozovány kurzové sázky na internetu, na které vyhláška nedopadá. Je tomu tak proto, že na území hlavního města Prahy si může kdokoliv (např. na lavičce na náměstí, na nástupišti autobusu, v budově školy apod.) legálně vsadit sportovní utkání. Vyhláška tak byla přijata s tím, že nebude v celém svém rozsahu uplatňována a vymáhána. 6. Žalobkyně dále odkázala na konstantní judikaturu SDEU, nejnověji na rozsudek z 11. 6. 2015, C-98/14, Berlington Hungary (dále jen „rozsudek Berlington Hungary“), jehož předmětem byl právě soulad rušení hracích přístrojů bez jakéhokoli přechodného období nebo náhrady provozovatelům s obecnými zásadami unijního práva a se základními právy zaručenými Listinou základních práv Evropské unie, zejména zásadou právní jistoty a ochranou legitimního očekávání ve smyslu článku 56 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) a s právem na vlastnictví ve smyslu článku 17 Listiny základních práv Evropské unie (obdobně rozsudky SDEU ve věcech C-17/03 a C-201/18). Z této judikatury vyplývá, že pokud vnitrostátní zákonodárce ruší povolení výkonu podnikatelské činnosti, musí ve prospěch jejich držitelů stanovit dostatečně dlouhé přechodné období, jež jim umožní přizpůsobit se danému stavu, nebo systém přiměřené náhrady. Česká právní úprava však nejenže nestanovuje žádné přechodné období, které by poskytovalo provozovatelům ochranu před neočekávanou, nesystematickou a mnohdy značně netransparentní regulací ze strany obcí, ale zároveň nestanovuje ani žádnou materiální kompenzaci pro provozovatele, jimž bylo na základě takovéto regulace povolení odňato. V rozsudku C-201/18 SDEU zdůraznil, že hospodářský subjekt, který za účelem dosažení souladu s právní úpravou dříve přijatou zákonodárcem učinil nákladné investice, může být považován za subjekt, jehož zájmy jsou značně dotčeny předčasným zrušením této právní úpravy, a to tím spíše, když je toto zrušení provedeno náhlým a nepředvídatelným způsobem, aniž mu byl ponechán čas nezbytný k přizpůsobení se nové právní situaci. V žalobkyni přitom vnitrostátní orgány vzbudily zcela nepochybně důvodné naděje tím, že v návaznosti na splnění všech zákonných podmínek vydaly povolení k provozování technických herních zařízení s dobou platnosti až 10 let, v důsledku čehož žalobkyně investovala stovky milionů korun do vývoje centrálních loterních systémů s interaktivními videoloterijními terminály. 7. Úkolem soudu tak je posoudit ve světle zásad vymezených unijním právem, zda konkrétní OZV sleduje skutečné cíle spojené s ochranou spotřebitelů před hráčskou závislostí resp. jiné cíle veřejného zájmu, zda takovéto cíle sleduje koherentním a soudržným způsobem a zda splňuje požadavky plynoucí z obecných zásad unijního práva, zejména ze zásad právní jistoty a ochrany legiti