1 As 9/2008 — Nejvyšší správní soud

11 Af 28/2019- 45 - text 10 11 Af 28/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha a soudkyň JUDr. Hany Veberové a JUDr. Jitky Hroudové ve věci žalobce: Emporia Style Kft., IČO 01-09-1740422 sídlem 1012 Budapešť, Márvány u. 17, Maďarská republika zastoupen advokátem Mgr. Danielem Maškem sídlem Opletalova 1535/4, Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu sídlem Na Františku 1039/32, Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 5. 2019, č.j. MPO 34228/19/31300/31000 takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 5. 2019 čj. MPO 34228/19/31300/31000 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 11. 228 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce Mgr. Daniela Maška, advokáta. Odůvodnění: Žaloba 1. Žalobce se žalobou, podanou u Městského soudu v Praze, domáhal přezkoumání a zrušení, popř. moderování výše pokuty, rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 5. 2019, č.j. MPO 34228/19/31300/31000 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí puncovního úřadu ze dne 26. 3. 2019, sp. zn R-68/2019-Ko-12 (dále jen „rozhodnutí I.stupně“), kterým byla žalobci uložena pokuta ve výši 125.000 Kč za naplnění skutkové podstaty přestupků dle § 43 odst. 1 písm. c) a odst. 3 zákona č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon), ve znění účinném od 1. 7. 2017 do současnosti (dále jen „puncovní zákon“), a uložena povinnost uhradit paušální náklady řízení ve výši 1.000 Kč. 2. Žalobce namítal, že žalovaný při rozhodování o přiměřenosti výše pokuty pouze konstatoval, že je zcela zřejmé, že puncovní úřad přihlédl mj. k povaze a závažnosti přestupku, avšak tento závěr žádným způsobem blíže neodůvodňuje. Z rozhodnutí I. stupně naopak tato skutečnost žádným způsobem nevyplývá. Puncovní úřad pouze formálně uvádí, že přihlédl k ust. § 37 a násl. zákona o přestupcích. Pouhý odkaz na ustanovení § 37 zákona o přestupcích, kdy chybí jakékoli podrobnější odůvodnění konkrétních úvah, ze kterých puncovní úřad vycházel při rozhodování o výši uložené pokuty, však nelze považovat za řádné odůvodnění rozhodnutí o výši uložené pokuty. Puncovní úřad navíc v rozhodnutí I. stupně uvádí, že dále přihlédl k polehčujícím a přitěžujícím okolnostem. Polehčující a přitěžující okolnosti se však posuzují již v rámci postupu dle ustanovení § 37 zákona o přestupcích. Uvedené tedy nasvědčuje tomu, že puncovní úřad pouze formálně uvedl odkaz na ustanovení § 37 zákona o přestupcích, aniž by se zabýval jeho obsahem, neboť zřejmě ani nevěděl, že posouzení polehčujících a přitěžujících okolností je již součástí postupu dle ustanovení § 37 zákona o přestupcích. 3. Dále žalobce upozornil, že v napadeném rozhodnutí je uvedeno, že vzhledem k tomu, že interní směrnice přijatá žalobcem za účelem dosažení nápravy zjištěných nedostatků neobsahuje datum přijetí, tak ji nelze považovat za platnou, a směrnici jako takovou proto nelze považovat za dostatečné opatření k předcházení možného budoucího porušení zákona. Žalobce je přesvědčen, že skutečnost, že přijetí směrnice není výslovně datováno, nemůže mít sama o sobě vliv na její platnost, kdy informace o přijetí směrnice byla všem dotčeným zaměstnancům a jiným pracovníkům žalobce sdělena v okamžiku seznámení s touto směrnicí. Úvaha o nedostatečnosti interní směrnice proto nemůže obstát. 4. Žalovaný uvedl, že uložená pokuta zcela jistě není likvidační, aniž by tento svůj závěr jakýmkoli způsobem odůvodnil, přičemž z napadeného rozhodnutí není zřejmé, že by žalovaný či puncovní úřad přihlíželi k rozhodným skutečnostem, a to zejména k majetkovým poměrům žalobce, ačkoli v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího správního soudu platí, že správní orgány musí zkoumat majetkové poměry tam, kde není zcela zřejmé, že by nemohlo dojít k existenčnímu ohrožení pachatele nebo jeho podnikání. Žalobce je přesvědčen, že riziko likvidačního působení pokuty na svoji osobu na základě spisového materiálu vyloučit nelze. 5. Dle žalobce je napadené rozhodnutí vnitřně rozporné, nepřezkoumatelné, věcně nesprávné a v rozporu s právními předpisy. Puncovní úřad výrazným způsobem překročil meze volného správního uvážení při rozhodování o výši uložené pokuty, kdy uložená sankce je nepřiměřeně vysoká, čímž se však žalovaný v napadeném rozhodnutí vůbec nezabýval. Navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil nebo snížil uloženou pokutu, popř. upustil od jejího uložení. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že námitky žalobce neshledává opodstatněnými, jelikož vycházel pouhého výňatku odůvodnění a nerespektuje jej jako jeden celek. Puncovní úřad vycházel ze znění § 37 zákona a přestupcích. Žalovaný v napadeném rozhodnutí posoudil povahu a závažnost spáchaného provinění. Žalovaný se zabýval mimo jiné maximální možnou zákonnou výší pokuty, kterou lze za spáchané provinění uložit, což je jedna ze skutečností prokazující povahu a závažnost přestupku. Mezi další skutečnosti patří, zda byl přestupek spáchán z nedbalosti nebo úmyslně, což žalovaný i puncovní úřad neopomněli uvést. Zdůrazněna byla polehčující okolnost, tedy součinnost žalobce, jakož i okolnost přitěžující- spáchání více přestupků. Odůvodnění pokuty je dle žalovaného zcela dostatečné. 7. Žalobce se dopustil spáchání dvou přestupků, což bylo posouzeno jako přitěžující okolnost s tím, že tato okolnost byla zohledněna i v rámci odůvodnění pokuty. Dle § 41 zákona o přestupcích se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednávaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Nejzávažnější a nejpřísněji trestným přestupkem je nepochybně neoznačení šperků ve smyslu § 43 odst. 2 puncovního zákona. Skutečnost, že se jedná o nedbalostní pochybení, není polehčující okolností ve smyslu ustanovení § 39 zákona o přestupcích. Skutečnost, že se žalobce dopustil vícero přestupků, je přitěžující okolností dle § 40 zákona o přestupcích. Podle § 41 odst. 2 zákona o přestupcích, jsou-li projednávány společně dva nebo více přestupků, může správní orgán uložit pokutu ve vyšší sazbě, a to tak, že se horní hranice sazby pokuty za přestupek nejpřísněji trestný zvyšuje až o polovinu, nejvýše však do částky, která je součástí horních hranic sazeb pokut za jednotlivé společně projednávané přestupky. Pokud tedy v daném případě byla uložena pokuta při dolní hranici základní sazby, nejedná se o pokutu nepřiměřeně přísnou. 8. Výše uložené pokuty není likvidační, pokuta je ale dostatečně vysoká, aby odradila žalobce od dalšího protiprávního jednání, a zároveň mu umožnila pokračovat v podnikání. Pokuta v likvidační výši představuje v zásadě „nejtvrdší" případ zásahu do majetkových poměrů. Žalobce především nedoložil podklady prokazující likvidační charakter uložené pokuty. Správní orgán si o majetkových poměrech žalobce učinil úsudek sám. I pokud by se správní orgán domníval, že minimální výše sankce je likvidační, nemůže dle současné soudní praxe upustit od uložení sankce a uloží sankci v minimální výši (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 11. 2014, č. j. 7 Ads 224/2014 - 41). Dle judikatury nejnižší pokuty nemohou nikoho likvidačně ohrozit. Pokuta může mít likvidační charakter podle judikatury správních soudů jen v případech závažnějších pokut. Podle žalovaného je uložená pokuta vyměřena při dolní hranici zákonného rozpětí, nemá likvidační povahu a je přiměřená. Pouhé nedostatečné odůvodnění majetkových poměrů pří ukládání pokuty v dolní hranici zákonného rozpětí nemůže založit nezákonnost celého rozhodnutí. S ohledem na závažnost přestupků a jejich celkové množství, a to i vzhledem k polehčující okolnosti, považuje žalovaný pokutu ve výši 125 000 Kč za zcela přiměřenou, v mezích správního uvážení a v rozhodnutí řádně odůvodněnou. Obsah spisu 9. Z protokolu o inspekci ze dne 17. 1. 2019 vyplývá, že předmětem kontroly bylo dodržování puncovního zákona v kontrolované provozovně, kontrola proběhla 15. 9. 2018 – 13. 1. 2019. Byly zjištěny závady. V protokolu je uvedeno, že v rámci živého vysílání na TV Barrandov nabízel žalobce k prodeji dne 15. 9. 2018 zboží označené jako „… 10K Gold Ring…“. Následně na základě stížnosti spotřebitele, kterou podal dne 23. 10. 2018, přijal puncovní úřad k dodatečné puncovní kontrole 1 kus šperku deklarovaného na prodejním dokladu č. 4987668 jako „18 Gold Vouture Singapore Chain 0,68g, 0,68 gms“. Tato puncovní kontrola zjistila následující skutečnosti. Jedná se o řetízek hmotnosti 0,75 g a ryzosti 416/1000 Au. Řetízek byl označen vyražením “10 K‘‘, což v karátech odpovídá zjištěné ryzosti 416/1000 Au. Stejné označení bylo umístěno i na visačce na řetízku zavěšené. Dne 13. 1. 2019 provozovatel při TV prodeji