Určení druhu a výměry správního trestu – co hrozí?

Paragraf 37 zákona o odpovědnosti za přestupky stanovuje kritéria, podle kterých správní orgán určí, jaký druh trestu a v jaké výši uloží pachateli přestupku.

Zdroj: § 37 zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich – plné znění s výkladem. Odpověď je generovaná z textu zákona, orientační.

• Pokud pachatel spáchal více přestupků jedním skutkem nebo více skutky a o některém z nich nebylo rozhodnuto ve společném řízení, správní orgán to zohlední při určení trestu.
• U pokusu přestupku se posuzuje, jak blízko bylo k dokonání a proč k němu nedošlo, což ovlivní výši trestu.
• U právnických osob se přihlíží k povaze jejich činnosti a u právních nástupců k tomu, v jakém rozsahu na ně přešly výhody z přestupku.

Vzhledem ke skutečnosti, že stěžovatelka spáchala přestupky dvěma skutky a zároveň tyto nelze projednat ve společném řízení, není možné uplatnit absorpční zásadu ani potrestání za více přestupků zohlednit při stanovení trestu dle § 37 písm. b) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.

III.ÚS 1535/23 · Ústavní soud · 24. 1. 2024

Na podporu uvedeného Ústavní soud připomíná, že takové posouzení osoby pachatele, resp. subjektivní stránky jeho protiprávního jednání, ostatně patří mezi tradiční zákonná hlediska pro stanovení druhu a výměry trestu ukládaného jak za správní delikty (§ 37 a násl. zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů), tak i trestné činy (§ 39 a násl. zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů).

I.ÚS 609/21 · Ústavní soud · 29. 3. 2022

Dle žalobce správní orgán pochybil, když nezohlednil žádné polehčující okolnosti, neodůvodnil výběr druhu a výměry sankce, čímž porušil princip přiměřenosti dle § 2 odst. 4 správního řádu a § 37 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 250/2016 Sb.“). Namítl, že přelepené jedno písmeno, ještě k tomu jen na zadní registrační značce vozidla, které vlastní vinou nezavinil a nezpůsobil, samo o sobě nezpůsobilo nemožnost identifikace vozidla, a proto je uložený správní trest …

4 A 34/2025 · Městský soud v Praze · 30. 3. 2026

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

§ 37 Určení druhu a výměry správního trestu

Při určení druhu správního trestu a jeho výměry se přihlédne zejména

a) k povaze a závažnosti přestupku,

b) k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, nebylo rozhodnuto ve společném řízení,

c) k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem,

d) u pokusu přestupku k tomu, do jaké míry se jednání pachatele přiblížilo k dokonání přestupku, jakož i k okolnostem a důvodům, pro které k jeho dokonání nedošlo,

e) u spolupachatelů k tomu, jakou měrou jednání každého z nich přispělo ke spáchání přestupku,

f) u fyzické osoby k jejím osobním poměrům a k tomu, zda a jakým způsobem byla pro totéž protiprávní jednání potrestána v jiném řízení před správním orgánem než v řízení o přestupku,

g) u právnické nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti,

h) u právního nástupce k tomu, v jakém rozsahu na něj přešly výnosy, užitky a jiné výhody ze spáchaného přestupku, a v případě více právních nástupců k tomu, zda některý z nich pokračuje v činnosti, při které byl přestupek spáchán,

i) u pokračujícího, trvajícího a hromadného přestupku k tomu, zda k části jednání, jímž byl přestupek spáchán, došlo za účinnosti zákona, který za přestupek stanovil správní trest mírnější než zákon, který byl účinný při dokončení tohoto jednání.

Paragraf s výkladem a judikaturou

Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich – přehled paragrafůSprávní právoVšechny právní otázky

Řešíte konkrétní dopis či spor? Analýza dokumentu