4 Ads 143/2008 — Nejvyšší správní soud

14 Ad 10/2020- 57 - text 13 pokračování 14Ad 10/2020 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Karly Cháberové a soudců Štěpána Výborného a Jana Kratochvíla ve věci žalobce: Mgr. Bc. R.T. bytem zastoupen advokátem JUDr. Pavlem Kiršnerem, LL.M. sídlem Rumunská 12, 120 00 Praha 2 proti žalovanému: ředitel Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy sídlem Kongresová 2, 140 21 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 7. 2020, číslo 636/2020, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a průběh řízení před správním orgánem 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým ředitel Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy (dále jen „žalovaný“) zamítl jeho odvolání proti rozhodnutí náměstka ředitele Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy (dále jen „správní orgán I. stupně“) ve věcech služebního poměru ze dne 21. 2. 2020, č. j. KRPA-414653-12/ČJ-2019-0000ZU. Tímto rozhodnutím správní orgán I. stupně zamítl žádost, kterou se žalobce domáhal, aby mu byla v souladu s § 116 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), stanovena 8. tarifní třída a aby mu byl v souladu s § 207 odst. 1 téhož zákona přiznán nárok na rozdíl mezi 6. tarifní třídou a 8. tarifní třídou za dobu 3 let zpětně, a to včetně úroků z prodlení. 2. Ze správního spisu k dané věci vyplynulo, že žalobce byl rozhodnutím č. 3953/2014 ke dni 1. 9. 2014 ustanoven na služební místo vedoucího poříčního oddělení odboru služby pořádkové policie Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy a byl zařazen do 6. tarifní třídy v souladu s § 3 nařízení vlády č. 104/2005 Sb., kterým se stanoví katalog činností v bezpečnostních sborech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katalog činností“). Žalobcova činnost byla specifikována jednak popisem služebního místa ze dne 1. 8. 2014, č. j. KRPA-286833-1/ČJ-2014-000057 (dále jen „popis služebního místa“), jednak rozkazem ředitele Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy č. 40/2013, kterým se vydává organizační řád Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy (dále jen „organizační řád“). Dle čl. 28 odst. 5 písm. d) organizačního řádu ve znění účinném do 13. 3. 2019 platilo, že „odbor služby pořádkové policie v oblasti činnosti poříčního oddělení ve vztahu k vodní cestě odhaluje trestné činy, zjišťuje jejich pachatele, provádí neodkladné a neopakovatelné úkony, podílí se na šetření plavebních nehod všech plavidel na vodní cestě“. 3. Dne 29. 11. 2018 žalobce požádal o informaci ohledně stanovení své tarifní třídy, kterou adresoval Krajskému ředitelství policie hlavního města Prahy. V návaznosti na tuto žádost vydal dne 28. 1. 2019 personální odbor Policejního prezidia České republiky stanovisko č. j. PPR-35804-4/ČJ2018-990420 (dále jen „stanovisko personálního odboru ze dne 28. 1. 2019), dle něhož by měl být vedoucí poříčního oddělení zařazen do 7. tarifní třídy s činností 1 nebo 12, případně je jeho činnost nepřesně formulována v organizačním řádu (pokud policisté poříčního oddělení provádějí pouze dílčí či jednotlivé úkony v trestním řízení) a v takovém případě je nutné formulaci v organizačním řádu upravit. 4. S ohledem na výše řečené vydal žalovaný rozkaz č. 30/2019, na jehož základě byl dodatkem č. 5 s účinností ode dne 13. 3. 2019 změněn organizační řád. Jeho čl. 28 odst. 5 písm. d) nově stanoví, že „odbor služby pořádkové policie v oblasti činnosti poříčního oddělení ve vztahu k vodní cestě provádí dílčí a jednotlivé úkony v trestním řízení, podílí se na šetření plavebních nehod plavidel na vodní cestě“. 5. Dne 4. 12. 2019 žalobce podal Krajskému ředitelství policie hlavního města Prahy návrh na zahájení řízení, v rámci něhož požadoval, aby mu byla v souladu s § 116 zákona o služebním poměru stanovena 8. tarifní třída a doplacen rozdíl mezi 6. a 8. tarifní třídou za dobu 3 let zpětně včetně úroků z prodlení. V odůvodnění rovněž navrhl, aby mu byla případně stanovena 7. tarifní třída, a to mj. s ohledem na závěry stanoviska personálního odboru ze dne 28. 1. 2019. 6. Dne 21. 1. 2020 byl změněn žalobcův popis služebního místa, jehož čl. 01. 09. nově zní: „organizuje a řídí své podřízené policisty k zajištění součinnosti a efektivního postupu zejména v rámci jednotlivých a dílčích úkonů trestního řízení a v oblasti šetření přestupků“. Tím bylo vypuštěno z čl. 01. 09. zejména slovní spojení „metodicky vede“. 7. Rozhodnutím ze dne 21. 2. 2020 správní orgán I. stupně žalobcovu žádost zamítl. V odůvodnění zdůraznil, že poříční oddělení je odbor pořádkové služby, který trvale neplní úkoly trestního řízení. To vyplývá mj. z pokynu policejního prezidenta č. 103 ze dne 28. 5. 2013, o plnění některých úkolů policejních orgánů Policie České republiky v trestním řízení (dále jen „pokyn č. 103“), neboť poříční oddělení zde není uvedeno jako policejní orgán s konkrétní působností v trestním řízení. Pro zařazení do tarifní třídy dle katalogu činností je třeba zvážit obsahovou náplň úkolů, které toto oddělení plní dle organizačního řádu. Čl. 28 odst. 5 písm. d) organizačního řádu ve znění účinném do 12. 3. 2019 sice stanovil, že poříční oddělení odhaluje trestné činy, ovšem tato činnost je základním úkolem policie jako celku dle § 2 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o policii“), a nejedná se o trestní řízení ve smyslu zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“). Stejně tak toto oddělení provádí pouze dílčí a jednotlivé úkony (kam se řadí i neodkladné a neopakovatelné úkony), nikoliv celé trestní řízení. Právě tímto způsobem byl následně zpřesněn organizační řád s účinností od 13. 3. 2019. Skutečnost, že se poříční oddělení nezabývá komplexně trestním řízením, ilustruje i to, že v roce 2017, 2018 a 2019 mělo zaevidováno v protokolu pouze celkem tři trestné činy. Stejně tak vedoucí poříčního oddělení samostatně neřeší náročné analytické, metodické a koncepční úkoly. Jeho úkoly jsou obdobné jako u vedoucího oddělení hlídkové služby. Poříční oddělení konečně nemá žádné další podřízené útvary. 8. Dne 5. 3. 2020 podal žalobce proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně odvolání, které zamítl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím. V odůvodnění uvedl, že poříční oddělení neprovádí komplexní trestní řízení, a proto žalobce nemůže být zařazen do 7. tarifní třídy. To potvrzuje rovněž stanovisko analyticko-legislativního odboru kanceláře policejního prezidenta Policejního prezidia České republiky, vydané dne 7. 4. 2016 pod č. j. PPR-10602-1/ČJ-2016-0131 (dále jen „stanovisko analyticko-legislativního odboru ze dne 7. 4. 2016“). Nelze přijmout ani srovnání se zařazením vedoucího pohotovostního a eskortního oddělení (který je zařazen do 7. tarifní třídy s činností 12) a vedoucího oddělení služební kynologie, neboť jejich pracovní náplň je odlišná. Žalovaný si pro srovnání vyžádal od personálního odboru přehled oddělení působících v rámci Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy, jejichž vedoucí jsou zařazeni do 6. tarifní třídy. Jedná se o vedoucí oddělení služební hipologie a oddělení METRO, v rámci obvodních ředitelství se jedná o vedoucího oddělení hlídkové služby. Ve všech případech jde o oddělení, která plní základní úkoly služby pořádkové policie, nikoliv o orgány určené k trvalému plnění úkolů v trestním řízení. Konečně žalobce nemůže být zařazen ani do 8. tarifní třídy z důvodu usměrňování a koordinace podřízených policistů, neboť se jedná o běžnou náplň vedoucího oddělení na jakémkoliv stupni. II. Obsah žaloby 9. Žalobce v žalobě předně uvádí, že podání návrhu na zahájení řízení předcházelo několik neveřejných jednání se služebními funkcionáři, kteří dali žalobci zapravdu, že je zařazen do nesprávné platové třídy. To potvrdilo rovněž stanovisko personálního odboru ze dne 28. 1. 2019. Žalobce proto podal následně návrh na zahájení řízení ve věci zařazení do vyšší platové třídy. Přitom je přesvědčen, že o jeho žádosti rozhodoval nesprávný orgán (v prvním stupni náměstek ředitele pro vnější službu a ve druhém ředitel Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy), neboť změnu platové třídy může navrhnout pouze ředitel Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy a tento návrh schvaluje policejní prezident. 10. Napadené rozhodnutí není dostatečně odůvodněno, neboť žalovaný se nevypořádal s námitkou, dle níž někteří vedoucí oddělení působící na stejné úrovni jako žalobce jsou zařazeni v jiných platových třídách. Žalovaný pouze zopakoval, že žalobce nekoná celé trestní řízení, ovšem celé trestní řízení nekoná žádný policista. Žalobce je přesvědčen, že oddělení služební kynologie a oddělení pohotovostně eskortní má srovnatelné postavení jako poříční oddělení, navzdory tomu byla u vedouc