4 As 20/2008 — Nejvyšší správní soud

5 A 10/2019- 75 - text 23 5 A 10/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudce Vadima Hlavatého a soudkyně Pavly Klusáčkové ve věci žalobců: a) Hromadné garáže Zelený pruh, družstvo, IČO 44851537 se sídlem Maroldova 8/1449, Praha 4 b) ██████████ bytem ██████████ c) ██████████ bytem ██████████ d) ██████████ bytem ██████████ e) ██████████ bytem ██████████ f) Zelený pruh Podolí z.s., IČO 05007810 se sídlem Kubištova 1102/1, Praha 4 všichni zastoupení advokátkou JUDr. Petrou Humlíčkovou, Ph.D. se sídlem Panská 895/6, Praha 1 proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy se sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1 za účasti: 1) Srđan Marković architektonický ateliér s.r.o., IČO 24208701 se sídlem Brzorádových 854/6, Praha 5 2) Rezidence Kubištova s.r.o., IČO 04555791 se sídlem Vězeňská 912/6, Praha 1 zastoupená advokátem JUDr. Ing. Janem Evanem, LL.M. se sídlem Na Florenci 2116/15, Praha 1 3) ██████████ bytem ██████████ 4) ██████████ bytem ██████████ 5) ██████████ bytem ██████████ 6) ██████████ bytem ██████████ o žalobách proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 11. 2018, č. j. MHMP 1504975/2018, takto: I. Rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 2. 11. 2018, č. j. MHMP 1504975/2018, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení 51 360 Kč, a to do rukou zástupkyně žalobců JUDr. Petry Humlíčkové, Ph.D., advokátky. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Obsah žaloby 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobci domáhali zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), o odvolání proti rozhodnutí Úřadu městské části Praha 4 ze dne 24. 3. 2017, č. j. P4/044263/17/OST/JIZA (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím bylo na žádost CONCRETO s.r.o. (pozn. původní stavebník) rozhodnuto o umístění stavby nazvané „Bytový dům X“ na pozemcích parc.č. XA, XB, k.ú. X, parc.č. XC, XD, XE, XF, XG, XH, XCH, XI, XJ, XK, XL, XM, XN, XO, XP, XQ, XR, XS, XT, XU, XV, XW, XX, XY, k.ú. X (dále jen „předmětná stavba“). Dále byla povolena výjimka z čl. 8 odst. 2 vyhlášky č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze (dále jen „OTPP“), a současně byla umístěna dočasná stavba zařízení staveniště. Žalovaný napadeným rozhodnutím změnil prvostupňové rozhodnutí tak, že - v části „stavba obsahuje“ vypustil text „Napojení na CZT na pozemcích parc.č. XQ, XM, XS a XV v k.ú. X“ a nahradil jej textem „Napojení na CZT na pozemcích parc.č. XQ, XM, XS a XV v k.ú. X“; - v části „stavba obsahuje“ vypustil text „Vedení slaboproudu na pozemcích parc.č. XG, XQ, XM a XV v k.ú. X“ a nahradil jej textem „Vedení slaboproudu na pozemcích parc.č. XG, XQ, XM a XV v k.ú. X“; a - v části „podmínky pro projektovou přípravu stavby“ doplnil mezi body 34 a 35 výroku I., IV. podmínku označenou jako bod 34a) tohoto znění: Bude doloženo pravomocné rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odboru ochrany prostředí, ve věci výjimky ze zákazů u zvláště chráněného živočicha, netopýra zrzavého. Ve zbytku žalovaný napadeným rozhodnutím prvostupňové rozhodnutí potvrdil. 2. Soud úvodem konstatuje, že usnesením ze dne 11. 11. 2021, č. j. 5 A 252/2018127, došlo ke spojení věcí vedených pod sp. zn. 5 A 252/2018 [žalobci b) až f)] a 5 A 10/2019 [žalobce a)] ke společnému projednání a rozhodnutí, přičemž obě věci budou nadále vedeny pod sp. zn. 5 A 10/2019. Povinnost soudu spojit žaloby směřující proti stejnému správnímu rozhodnutí přitom vyplývá z ustálené judikatury (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 12. 2020, č. j. 1 As 390/2020-64, ze dne 25. 2. 2010, č. j. 6 As 35/2008-163, ze dne 23. 8. 2006, č. j. 8 As 32/2005-88, a ze dne 12. 3. 2008, čj. 1 As 21/2007-272, Sb. NSS 2476/2012). 3. Žalobce a) v žalobě uvedl, že je vlastníkem sousedících pozemků a staveb garáží na nich, žalobci b) až e) v žalobě uvedli, že jsou vlastníky bytů v sousedícím bytovém domě, žalobce f) je zapsaným spolkem hájícím oprávněné zájmy členů spolku ze zmíněného bytového domu. 4. V prvním žalobním bodu žalobci b) až f) namítli, že předmětná stavba nerespektuje stabilizované území dle územního plánu. Podle oddílu 8 odst. 3 přílohy 1 ke změně územního plánu Z 1000/00, opatření obecné povahy č. 6/2009, „[v]e stabilizovaném území není stanovena míra využití území; z hlediska limitů rozvoje je možné pouze zachování, dotvoření a rehabilitace stávající urbanistické struktury bez možnosti další rozsáhlé stavební činnosti“; podle oddílu 16 bodu 37 této přílohy „[s]tabilizované území je zastavitelné území, které je tvořeno stávající souvislou zástavbou a stabilizovanou hmotovou strukturou, v němž územní plán nepředpokládá významný rozvoj“. Popis stávající urbanistické struktury lze nalézt v Územně analytických podkladech hl. m. Prahy 2016, ve výkresu Struktura zástavby, kde je pro každou vyznačenou lokalitu uveden typ struktury a zároveň je uvedena výšková hladina. Dle územně analytických podkladů je 90 % staveb v území vysokých maximálně 8 nadzemních pater (předmětná stavba má 12 NP). Urbanistická struktura souboru 6 věžových domů při ulici Kubištova je popsána v územně analytických podkladech jako volná sídlištní s výškovou hladinou 30-35 m. Předmětná stavba se svými 42,24 m v jeho nejvyšším místě však stávající výškovou hladinu přesahuje o 7,24 m. Ve vztahu k nejbližšímu bytovému domu č.p. 1102 při ulici Kubištova, jenž má atiku ploché střechy ve výšce 294,76 m.n.m., má přemětná stavba atiku vyšší západní sekce ve výšce 303,24 m.n.m., tj. o 8,48 m výše. 5. I napadené rozhodnutí připouští, že je předmětná stavba vyšší než jakákoliv jiná stavba v okolí, načež bez bližšího odůvodnění konstatuje, že předmětná stavba v podstatě na výšky okolních budov při ulici Kubištova navazuje. Ke konstatování žalovaného v napadeném rozhodnutí, že skutečnost, že je předmětná stavba vyšší než všechny stavby v okolí, sama o sobě neznamená, že narušuje urbanistickou strukturu, žalobci b) až f) podotkli, že bylo zcela odhlédnuto od všech ostatních parametrů, tj. zastavěná plocha, odstupové vzdálenosti, atd. Nová zástavba v dané lokalitě, vymezené pozemky stavby a okolí domu č.p. 1102 (celkem 5 909 m²), dvaapůlkrát zahušťuje počet obyvatel na cca 468 obyvatel na hektar, což více než desetinásobně převyšuje hustotu zalidnění udávanou pro Prahu 4. 6. Současné urbanistické uspořádání dotčeného území je v souladu již se Zastavovací studií Pražského projektového ústavu z r. 1973 označenou Bytové domy Zelený pruh i se Studií souboru staveb Zelený pruh Projektového ústavu výstavby hl. m. Prahy ze září roku 1974. Je zřejmé, že v místě předmětné stavby tyto studie počítaly výlučně s technickou, resp. občanskou vybaveností a zejm. s koncepčně založenou zelení (která měla nahradit a také nahradila původní zařízení staveniště). Urbanistická struktura území zamýšlená podle obou studií pak byla stávající zástavbou kompletně dotvořena. Argumentace v napadeném rozhodnutí („Nelze souhlasit s odvolateli v tom, že zastavovací plán musí být zachován i po cca 45 letech, během nichž došlo ke změnám územním i společenským.“) je tedy mimoběžná s argumentací žalobců b) až f). Ti netvrdí, že zastavovací plán musí být zachován, ale že urbanistická struktura území je již dotvořena, a nová výstavba ji ani nerehabilituje ani nezachovává a není proto v souladu s regulativy územního plánu pro stabilizované území. Navíc by při dodržování platných předpisů bez jakýchkoliv výjimek ani nebyla možná. 7. Podle návrhu nového územního plánu (Metropolitní plán s platností od roku 2020) je pozemek sousedních stávajících garáží začleněn do transformační plochy č. 411/529/2185 s rozlohou 22 878 m². Tato plocha je určena k obytnému využití se zastavitelností 30 %. Pro pozemek garáží je stanoven zvyšující se regulovaný počet podlaží – 6 plnohodnotných nadzemních podlaží. Naopak pozemek předmětné stavby leží ve stabilizovaném území s vysokou mírou stability lokality, v parku ve volné zástavbě. S přihlédnutím k těmto skutečnostem je zřejmé, že udělení výjimky z odstupových vzdáleností od stávajících garáží znemožní budoucí transformaci tohoto území s předpokládanou výstavbou vícepodlažních staveb pro bydlení na místě stávajících garáží. 8. Z napadeného rozhodnutí je zřejmé, že se v místě zvažuje umístění více staveb, tj. není pravdivá úvaha žalovaného, že se nemůže jednat o rozsáhlou výstavbu či významný rozvoj území, protože se jedná o umístění pouze jedné budovy. Z napadeného rozhodnutí je navíc patrné, že se bude jednat o místní dominantu, pročež si nelze představit, že by takováto výstavba nebyla rozsáhlá. Žalovaný své hodnocení stavby uzavírá s tím, že předmětná stavba nepůsobí rušivým dojmem. Územní plán však jako regulativ pro využití stabilizovaného území neupravuje (ne)rušivost stavby, ale zachování, dotvoře