4 Ads 265/2020 — Nejvyšší správní soud

10 Ad 11/2020- 80 - text 15 pokračování 10Ad 11/2020 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Jaromíra Klepše a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní věci žalobce: Mgr. MUDr. M. S. bytem X, zastoupený advokátkou JUDr. Klárou Kořínkovou, Ph.D. sídlem Fügnerovo náměstí 1808/3, 120 00 Praha 2 proti: žalovanému: státní tajemník v Ministerstvu zdravotnictví ČR sídlem Palackého náměstí 375/4 128 10 Praha 2 o žalobě proti výtce vedoucí oddělení léčiv a zdravotnických prostředků Ministerstva zdravotnictví ze dne 31. 7. 2020, č. j. MZDRX01B7AYR takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění I. Předmět sporu 1. Žalobce podal u Městského soudu v Praze žalobu, v níž se domáhá zrušení výtky podle § 88 odst. 3 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě (dále jen „zákon o státní službě“), kterou mu udělila představená - vedoucí oddělení léčiv a zdravotnických prostředků Ministerstva zdravotnictví dne 31. 7. 2020, pod č. j. MZDRX01B7AYR. 2. Žalobce v žalobě rovněž uvedl, že s písemnou výtkou a jejími důvody nesouhlasil, podal proto proti výtce dne 14. 9. 2020 stížnost podle ustanovení § 157 zákona o státní službě. Ta v době podání žaloby (30. 9. 2020) ani v době jednání soudu (22. 2. 2022) nebyla vyřízena; žalobce je názoru, že žaloba je přípustná i proti výtce samotné. II. Obsah výtky ze dne 31. 7. 2020 3. Žalobci bylo výtkou vedoucí oddělení léčiv a zdravotnických prostředků (představená žalobce) ze dne 31. 7. 2020 vytýkáno, že porušil povinnost státního zaměstnance dle § 77 odst. 1 písm. d) zákona o státní službě tím, že nesplnil služební úkoly řádně a včas. Výtka konstatuje, že žalobce nedodržel pokyn ohledně doby a způsobu zpracování rozhodnutí zn. OLZP: L26/2020. 4. Podle názoru představené se jednalo o jednoduché procesní rozhodnutí o odvolání proti usnesení o zastavení řízení pro zjevnou právní nepřípustnost žádosti. Shrnula, že spis byl žalobci předán dne 24. 6. 2020 a téhož dne byl projednán na poradě oddělení s tím, že poté, co žalobce zjistí bližší informace o věci, bude znovu projednán. Konstatovala, že dne 26. 6. 2020 byla na další poradě na základě zjištěných skutečností vedena diskuze o žalobcem navrhovaném řešení věci a druhé možné variantě. Na základě této diskuze se představená rozhodla pro druhé řešení a dala žalobci jednoznačný pokyn, jak má být spis vyřešen a to v adekvátním čase s ohledem na jednoduchost uloženého řešení. Dne 1. 7. 2020 na další poradě byl žalobce dotázán, zda má rozhodnutí o odvolání již připravené, po záporné odpovědi byl zadán pokyn odevzdat návrh rozhodnutí do konce pracovního dne. Žalobce dle představené neuvedl, že připravuje vlastní variantu návrhu rozhodnutí, která je v rozporu s pokynem k řešení a návrh rozhodnutí nepředal ani v prodlouženém termínu. K dalšímu zpracování byl návrh od žalobce předán dne 2. 7. 2020 po další urgenci. Žalobce představené zaslal návrh v pátek 3. 7. 2020 večer s komentářem, že se kloní k řešení popsanému v návrhu. 5. Žalobci bylo vytknuto, že se neřídil uloženým termínem zpracování, během pěti pracovních dní připravil řešení v rozporu s pokynem na věcné řešení problematiky. V rámci těchto pěti pracovních dnů si žalobce nechal bez vědomí představené uznat odpracované hodiny nad rámec běžně uznávaného rozsahu, celkem šlo o více než 50 odpracovaných hodin. V průběhu zpracování ani jednou představenou neinformoval, že postupuje odchylně od přímého pokynu, přestože představená byla na pracovišti. Všichni zaměstnanci však byli informováni, že v případě jakéhokoliv problému nebo nenadále situace se na ni mohou obrátit a problematiku budou řešit společně. Žalobce byl vyzván, aby do budoucna dodržoval povinnosti státního zaměstnance, zejména respektoval pokyny přímého nadřízeného. III. Žaloba 6. Žalobce má za to, že výtka trpí vadami podle § 76 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). 7. Žalobce je v první řadě toho názoru, že ač je mu vytýkáno, že šlo o vyřízení jednoduché procesní záležitostí, o jednoduchou věc nešlo. Dané správní řízení bylo u Státního ústavu pro kontrolu léčiv zahájeno na základě strohé žádosti zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven ze dne 10. 2. 2020 o společné správní řízení o zkrácenou revizi úhrad u léčivých přípravků náležejících do skupiny v zásadě terapeuticky zaměnitelných léčivých přípravků gatrany a xabany vyšší síly. Ústav vydal rovnou usnesení ze dne 13. 2. 2020, č. j. sukl40566/2020, sp. zn. SUKLS37247/2020, kterým zastavil správní řízení o zkrácené revizi úhrad dané pseudoskupiny, která byla zmíněnou žádostí pojišťoven zahájena. 8. Žalobce uvedl, že zastavení správního řízení Ústav odůvodnil zjevnou právní nepřípustností podané žádosti podle ustanovení § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu. Ústav v odůvodnění usnesení uvedl, že podle ustanovení § 39p odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění je možné zkrácenou revizi podle odstavců 1 až 4 tohoto zákona uskutečnit pouze u skupiny v zásadě terapeuticky zaměnitelných léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, ve které proběhlo první revizní správní řízení systému úhrad podle § 39l zákona č. 48/1997 Sb. V případě předmětné pseudoskupiny (obsahující 15 léků) však tato pseudoskupina nebyla do první revize vedené pod sp. zn. SUKLS212708/2010 a provedené pro referenční skupinu 13/2 zahrnuta a v případě revize sp. zn. SUKLS215786/2013, pak tato revize dosud nenabyla právní moci. 9. Podle žalobce pro posouzení důvodnosti odvolání bylo třeba v odvolacím řízení primárně řešit otázku, pro jakou skupinu léků byla podána žádost pojišťoven o zahájení zkrácené revize, do jaké referenční skupiny (dle přílohy vyhlášky č. 384/2007 Sb., o seznamu referenčních skupin) nebo pseudoskupiny léky patří a zda je splněn předpoklad ustanovení § 39p odst. 5 věty čtvrté zákona č. 48/1997 Sb., že v této skupině již proběhla (hloubková) revize systému úhrad podle ustanovení § 39l zákona č. 48/1997 Sb. 10. Situaci komplikoval fakt, že Ústav v „Seznamu léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely hrazených ze zdravotního pojištění“ (dále jen „seznam cen a úhrad“) ze dne 1. 2. 2020, který byl platný v den podání žádosti pojišťoven o zkrácenou revizi a který je každý měsíc publikován na webových stránkách Ústavu http://www.sukl.cz/sukl/seznam-leciv-a-pzlu-hrazenych-ze-zdrav-pojisteni, zařadil 8 léčivých přípravků, u kterých Ústav zastavil usnesením řízení, do referenční skupiny 13/2. Žalobce však kontrolou zařazení předmětných léčivých přípravků podle výroků konkrétních správních rozhodnutí zjistil, že těchto 8 léčivých přípravků nebylo zařazeno správně do referenční skupiny 13/2, ale patřily do předmětné pseudoskupiny (viz str. 9 návrhu rozhodnutí MZ ze dne 2. 7. 2020). S tímto rozporem bylo nutno se v rozhodnutí vypořádat. Existenci nesprávného zařazení 8 přípravků v seznamu cen a úhrad ze dne 1. 2. 2020 verifikovali i kolegové MUDr. J. B. a Mgr. R. M., referenti odborníci oddělení. 11. Žalobce uvedl, že na poradách informoval představenou, že bude nutné u všech 15 léčivých přípravků porovnat, zda přípravky náleží do pseudoskupiny nebo do referenční skupiny 13/2, a to podle výroků o zařazení do skupiny v rozhodnutích vydaných v minulosti a zda u takového přípravku v minulosti opět podle v minulosti vydaných rozhodnutí proběhla (hloubková) revize, a porovnat okruh léčivých přípravků z usnesení s okruhem léčivých přípravků v rozhodnutích vydaných v řízeních sp. zn. SUKLS212708/2010 a sp. zn. SUKLS215786/2013. Správnost postupu při kontrole přináležitosti léků do pseudoskupiny nebo skupiny 13/2 žalobce konzultoval panem MUDr. J. B., odborníkem oddělení s 10letou praxí v cenách a úhradách, který správnost tohoto postupu potvrdil. Samotné odůvodnění návrhu rozhodnutí, které žalobce zpracoval, zaslaném paní Mgr. P. dne 2. 7. 2020, čítá 17 stran standardního textu. 12. Dále má žalobce za to, že výtka obsahuje formální nedostatky způsobující její neurčitost, nesrozumitelnost – neurčitě bylo vymezeno jednání žalobce a podle žalobce nebyly dodrženy zásady činnosti správních orgánů. 13. Pokud je žalobci vytýkáno, že nedodržel pokyn ke způsobu zpracování rozhodnutí zn. L26/2020, pak ve výtce není vymezeno dostatečně určitým a nezaměnitelným způsobem, o jaký pokyn ke způsobu zpracování rozhodnutí mělo jít, co bylo obsahem pokynu, jaká varianta řešení se má na mysli. Žalobce poukázal na obsah porady dne 26. 6. 2020, kde argumentoval i závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 7. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1885/2008 tj. tím, že na úrovni řízení před Ústavem mohlo dojít k procesnímu pochybení, neboť účastníkům nebyla dána možnost vyjádřit se k věci. Není tedy z výtky zjevné, jaká varianta řešení je žalobci vlastně vytýkána. Žalobce před udělením výtky nedostal žádný prostor k vyjádření se k obsahu výtky podle ustanovení § 4 odst. 3 a 4 správního řádu. Výtka byla žalobci dne