7 Afs 212/2006 — Nejvyšší správní soud

14 Ad 21/2021- 63 - text 9 pokračování 14Ad 21/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Karly Cháberové a soudců Jana Kratochvíla a Štěpána Výborného ve věci žalobce proti žalovanému … bytem … zastoupený advokátkou Mgr. et Mgr. Kamilou Mesiarkinovou sídlem Josefská 8, Brno Náčelník Generálního štábu Armády České republiky sídlem Vítězné náměstí 5, Praha 6 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 9. 2021, č. j. MO 259945/2021-1304, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Rekapitulace předchozího řízení a obsah správního spisu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Ředitele Agentury personalistiky AČR (dále jen „správní orgán“) ze dne 5. 8. 2021, sp. zn. 11299/2021 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), jímž správní orgán neudělil žalobci souhlas výjimečně vykonávat výdělečnou činnost podle § 47 odst. 1 a 145a odst. 1 písm. l) zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání (dále jen „ZVP“). 2. Z předloženého správního spisu soud zjistil následující pro své rozhodnutí podstatné skutečnosti. 3. Žalobce byl převelen z pozice pilota – inspektora (odbornost výkonného vojenského letce, č. vojenské odbornosti 21) na pozici leteckého štábního (obor vzdušné síly, č. vojenské odbornosti 21). Žalobce je vedoucí starší styčný důstojník - specialista národního zastoupení ČR při Vrchním velitelství spojeneckých sil v Evropě (dále jen „SHAPE“) se sídlem v Mons, Belgické království. Žalobce vykonává zejména diplomatickou a koordinační aktivitu ve vztahu ke vzdušným silám NATO. 4. Žalobce podal dne 12. 7. 2021 správnímu orgánu žádost o udělení souhlasu výjimečně vykonávat výdělečnou činnost spočívající v činnosti leteckého instruktora u společnosti HELI CZECH, s.r.o. v Hradci Králové. Žalobce uvedl, že výdělečnou činnost měl již v minulosti povolenou. 5. Nadřízený žalobce, národní vojenský představitel ČR v SHAPE žádost doporučil ke schválení. Nadřízený se nevyjádřil k naplnění hlediska výjimečnosti, ale uvedl, že výdělečná činnost žalobce nebude zasahovat do výkonu jeho služby na zahraničním pracovišti. 6. Správní orgán posoudil žádost jako podnět k vydání personálního rozkazu podle § 145a odst. 1 písm. l) ZVP a při jeho posouzení postupoval podle § 47 ZVP a Metodiky k postupu služebních orgánů při udělování souhlasu s výdělečnou činností vojáků z povolání, kterou vydala sekce státního tajemníka Ministerstva obrany pod č. j. MO 65164/2017-7542 dne 6. 4. 2017 (dále jen „metodika“). 7. Správní orgán konstatoval, že na udělení souhlasu nemá voják z povolání nárok. Podle § 47 odst. 1 ZVP může služební orgán udělit vojákovi souhlas s výkonem jiné výdělečné činnosti pouze výjimečně, pokud tato činnost neovlivní jeho výkon služby nebo jiný důležitý zájem ozbrojených sil. Podmínka výjimečnosti má zabránit tomu, aby se předmětná výdělečná činnost stala u vojáka běžnou, nebo dokonce převažující. Základní hranicí správního uvážení je obecný zájem ozbrojených sil, tj. význam a užitečnost případně povolené výdělečné činnosti pro službu vojáka a ozbrojené síly jako celku, např. povolení činnosti lékaře v jiném zdravotnickém zařízení povede ke zvýšení jeho erudice. 8. Správní orgán neshledal důvod pro vyhovění žádosti žalobce, protože předmětná výdělečná činnost není pro odbornost žalobce přínosná. O přínosu výdělečné činnosti by bylo možné uvažovat, pokud by žalobce byl služebně zařazen jako výkonný letec. Žalobce však ve svém současném služebním zařazení činnost letce nevykonává. Správní orgán kromě toho poukázal na rozdíl mezi místem výkonu služby (Belgie) a místem výkonu výdělečné činnosti (Hradec Králové) a dodal, že kvůli vzdálenosti nelze zcela vyloučit nepříznivý vliv výdělečné činnosti na výkon služby žalobce. 9. Ke dřívějšímu povolení výdělečné činnosti správní orgán uvedl, že žalobce pravděpodobně poukazoval na rozhodnutí velitele Společných sil ze dne 21. 4. 2011, č. j. 27484-59/2009/DP-2802/OsŠ (dále jen „rozhodnutí velitele Společných sil“), jímž byl žalobci udělen souhlas s výkonem činnosti obchodního pilota. Tento udělený souhlas měl však podléhat dalšímu řízení. 10. Správní orgán vydal dne 5. 8. 2021 prvostupňové rozhodnutí, kterým rozhodl o neudělení souhlasu. 11. Žalobce podal proti prvostupňovému rozhodnutí dne 10. 8. 2021 odvolání, v němž uvedl, že před nástupem na zahraniční pracoviště SHAPE byl výkonným letcem, pilotem – inspektorem, a této činnosti se chce věnovat i po návratu. Žalobce konstatoval, že instruktorská činnost v rámci výdělečné činnosti je pro něho jedinou možností jak si udržovat teoretické a praktické schopnosti v létání a instruktorské činnosti, což je podstatné pro jeho další působení v Armádě České republiky (dále jen „AČR“). Získávání návyků v létání je dlouhodobý a finančně náročný proces, je v zájmu ozbrojených sil, aby si žalobce udržoval své schopnosti. Žalobce dodal, že výdělečnou činnost by vykonával v rámci osobního volna při pobytu v ČR a nebyla by rozsáhlá. 12. Žalovaný posuzoval přínos výdělečné činnosti pro zájem ozbrojených sil, a to jak pro službu vojáka, tak pro ozbrojené síly jako celek. Žalovaný předně vycházel ze služebního zařazení žalobce a popisu jeho služební činnosti. 13. Žalovaný uvedl, že žalobce je zařazen na služební místo vyšší styčný důstojník – specialista národního zastoupení ČR v SHAPE a jeho stěžejní služební úkoly spočívají v řízení systémových činností na zahraničním pracovišti, řízení rozhodujících podsystémů a plnění úkolů ve společném centru řízení vzdušných sil. Skutečnost, že byl žalobce před zařazením na zahraniční pracoviště výkonným letcem, pilotem – instruktorem, a že se chce této činnosti i po návratu věnovat, není podstatná, protože podle § 6 odst. 1 ZVP vykonává voják službu podle potřeb ČR na území ČR i v zahraničí. Žalovanému není ze služební činnosti známo přesné zařazení žalobce po jeho návratu z Belgie. Požadovaná výdělečná činnost není jedinou možností, jak si žalobce může udržet teoretické a praktické schopnosti v létání. Ačkoli lze z předmětu výdělečné činnosti dovodit jistou příbuznost s pozicí výkonného letce, nezbavuje tato okolnost žalobce v případě zařazení na původní místo povinnosti obnovit kvalifikaci na obsluhovanou techniku. 14. Žalovanému je známo z úřední činnosti, že žalobce není jediným bývalým výkonným letcem, který na zahraničním pracovišti vykonává funkci, jejímž obsahem není létání. Tato skutečnost nemá obecně nepříznivý vliv na návrat vojáka do pozice výkonného letce a žalobce nedoložil, proč by tomu v jeho případě mělo být jinak. 15. Žalovaný upozornil, že nemohl posoudit, zda by výdělečná činnost zasáhla do výkonu žalobcovy současné funkce, protože žalobce neuvedl zamýšlený počet hodin výdělečné činnosti za určité období. S ohledem na vzdálenost 1 000 km mezi Belgií a ČR však žalovaný obecně považoval výdělečnou činnost za rozpornou s důležitým zájmem služby. Skutečnost, že žádost byla doporučena přímým nadřízeným žalobce, není sama o sobě rozhodující, protože stanovisko nadřízeného je pouze jedním z podkladů pro vydání rozhodnutí. 16. Žalovaný proto odvolání zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. II. Argumentace účastníků 17. Žalobce v žalobě vznesl tři žalobní body: 1) Výdělečná činnost je úzce spjata s činností žalobce v AČR a je pro ozbrojené síly objektivně přínosná. Není-li dohodnuto jinak, platí v AČR dlouhodobá praxe zařazování vojáků po návratu ze zahraničních pracovišť zpět na původní pozici, resp. k původní vojenské odbornosti. Tato praxe se týká i pilotů a odpovídá zásadě hospodárnosti AČR, protože výcvik vojenských pilotů je spojen s významnou finanční a časovou náročností. Není v zájmu AČR, aby žalobcovy pilotní schopnosti nebyly po jeho návratu využívány. Z tohoto důvodu neobstojí argument žalovaného, že udržování praktických a teoretických dovedností v létání a instruktorské činnosti není přínosné pro ozbrojené síly, resp. službu vojáka. Výdělečná činnost je způsobilá udržovat a rozvíjet žalobcovy schopnosti a dovednosti týkající se létání a instruktorské činnosti. Sám žalovaný na str. 3 napadeného rozhodnutí připouští, že výdělečná činnost je příbuzná se služební činností žalobce před převelením na zahraniční pracoviště. Shodná výdělečná činnost byla navíc žalobci v minulosti povolena, a to právě s ohledem na rozvoj jeho schopností. Kdyby žalobce po dobu svého tříletého převelení na zahraniční pracoviště nelétal a nevykonával instruktorskou činnost, došlo by u něho k podstatnému snížení jeho stávající profesní úrovně. Je pravda, že letecké dovednosti lze udržovat pomocí trenažéru, ale pro žalobcem užívaný stroj takový trenažér není v ČR certifikován. Tento způsob navíc neumožňuje výkon instruktorské činnosti, která je plnohodnotnou složkou odbornosti žalobce (pilot a inspektor). 2) Žalovaný porušil legitimní očekávání žalobce. Napad