6 Ads 129/2008 — Nejvyšší správní soud

14 Ad 9/2019- 33 - text 6 pokračování 14Ad 9/2019 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Karly Cháberové a soudců Jana Kratochvíla a Štěpána Výborného ve věci žalobce: Bc. T.K., narozen dne … bytem … zastoupen advokátkou Mgr. Alicí Hejzlarovou, LL.M. sídlem Za Poříčskou bránou 375/22, 186 00 Praha 8 proti žalovanému: první náměstek policejního prezidenta sídlem Strojnická 27, Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí prvního náměstka policejního prezidenta ve věcech služebního poměru ze dne 3. 4. 2019, č. j. PPR-4712-5/ČJ-2019-990131 takto: I. Žaloba se z a m í t á. II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce podal u Městského soudu v Praze žalobu, kterou se domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 4. 2019, č. j. PPR-4712-5/ČJ-2019-990131 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný změnil rozhodnutí ředitele Ochranné služby ve věcech služebního poměru č. 4824/2018 ze dne 20. 12. 2018 (dále jen „rozhodnutí správního orgánu I. stupně“). Prvostupňovým rozhodnutím služební funkcionář rozhodl podle § 115a zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů“), že žalobci přísluší dnem 1. 1. základní tarif z 04. tarifní třídy a 04. tarifního stupně zvýšený o 10% ve výši 27 800 Kč měsíčně a že mu stanoví podle § 120 odst. 3 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů zvláštní příplatek ve výši 7 500 Kč měsíčně a osobní příplatek ve výši 680 Kč. Celkem tedy služební příjem činí 35 980 Kč měsíčně. Žalovaný změnil rozhodnutí správního orgánu I. stupně tak, že část „Podle ustanovení § 115a zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů,“ nově zněla: „Podle ustanovení § 115 odst. 3 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů,“. 2. Žalobce namítl, že nesouhlasí se stanovenou výší zvláštního příplatku a pokládá ji za rozpornou s platnými právními předpisy. Žalobce namítal rozpor napadeného rozhodnutí, resp. rozkazu policejního prezidenta č. 257/2018, kterým se stanoví výše zvláštního příplatku pro služební místa v Ochranné službě s § 77 odst. 8 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 6. 2009, č. j. 6 Ads 129/2008 – 66, kde bylo uvedeno, že služební předpis je klasickým normativním aktem státní služby, a proto musí být v souladu se zákonem. Bezpečnostní sbor jako celek, tedy i napříč jednotlivými útvary, musí dbát o zajišťování rovného zacházení se všemi příslušníky, a to i v souvislosti s odměňováním. Příslušníci Ochranné služby Policie ČR jsou však prostřednictvím odměňování znevýhodňováni, a to mj. vůči příslušníkům Útvaru pro ochranu prezidenta České republiky. Příslušníci Útvaru pro ochranu prezidenta České republiky ve stejné hodnosti jako žalobce či působící na obdobném služebním místě mají standardně stanoven zvláštní příplatek ve výši 9.000 Kč. Například náplň služby příslušníků Útvaru pro ochranu prezidenta České republiky je co do své povahy do značné míry shodná s náplní služby příslušníků Ochranné služby Policie ČR a tedy i žalobce. S ohledem na vysokou míru podobnosti náplně služby příslušníků daných útvarů pak nelze ospravedlnit rozdílné výše jejich zvláštních příplatků a jedná se tak o zjevně nerovné zacházení. Jednotlivé aspekty, na základě kterých se stanoví výše zvláštního příplatku, jsou jen velmi obtížně kvantifikovatelné. Žalobcovým zaměřením je mimo jiné práce v terénu, přičemž zejména chrání zastupitelské úřady. Do této oblasti služby žalobce pak spadá ochrana velvyslanců, poslanců, prezidentů a dalších vrcholných činitelů, kteří dané objekty využívají. Žalobce dále kupříkladu spolupracuje při zajištění bezpečnosti při demonstracích a zajišťuje ochranu ústavních činitelů při významných státních akcích. Výše příplatku byla ve smyslu § 120 odst. 4 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů stanovena podzákonným předpisem, a proto je třeba, aby se pohyboval v rámci zákonného zmocnění a zákonných limitů, konkrétně s § 77 odst. 8 jmenovaného zákona. 3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že veškerá argumentace žalobce směřuje k procesu normotvorby služebního předpisu, který nebyl součástí řízení o stanovení jiné výše zvláštního příplatku. Žalovaný uvedl, že řediteli Ochranné služby nepříslušelo podrobit výši zvláštního příplatku žalobce jakémukoliv správnímu uvážení. Výší zvláštního příplatku stanovenou policejním prezidentem v rozkazu policejního prezidenta č. 257/2018, kterým se stanoví výše zvláštního příplatku pro služební místa v Ochranné službě (dále jen „RPP č. 257/2018“), byl ředitel Ochranné služby při svém rozhodování vázán. V projednávaném případě se jednalo o aplikaci služebního předpisu, tj. RPP č. 257/2018 jako normativního aktu, a nikoliv o individuální posouzení rizikovosti služebních činností, které vyplývaly ze služebního místa, na kterém byl žalobce ustanoven, oproti jiným služebním činnostem, které vyplývaly z jiných služebních míst v Ochranné službě a jiných útvarech Policie České republiky. Žalovaný odkázal na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 6. 2009, č. j. 6 Ads 129/2008 – 66, podle něhož není v diskreci služebního funkcionáře, aby řešil otázku, jak rizikovou činnost konkrétní příslušník bezpečnostního sboru vykonával, protože byl vázán služebním předpisem ředitele bezpečnostního sboru. Zvláštní příplatek je vázán na rizikovost výkonu služby, která se odvíjí od charakteru a náplně služby, což vyplývá i z § 120 odst. 3 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. 4. Ze správního spisu vyplývaly pro posouzení věci následující relevantní skutečnosti. 5. Dne 20. 12. 2018 vydal ředitel Ochranné služby Policie ČR ve věcech služebního poměru rozhodnutí č.4824/2018, kterým mimo jiné rozhodl, že stanoví žalobci zvláštní příplatek podle § 120 odst. 3 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů ve výši 7 500 Kč V odůvodnění rozhodnutí ke stanovení zvláštního příplatku uvedl, že ke změně výše zvláštního příplatku dochází na základě RPP č. 257/2018, jeho výše odpovídá rizikům spojeným s výkonem služby, psychické zátěži na služebním místě a koresponduje se zařazením služebních činností do jednotlivých skupin zvláštního příplatku pro služební místa v bezpečnostním sboru. 6. Proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně podal žalobce odvolání, jehož námitky jsou v podstatě shodné s námitkami žalobními. Napadeným rozhodnutím žalovaný rozhodnutí správního orgánu I. stupně změnil, protože v části týkající se základního tarifu bylo uvedeno nesprávné ustanovení zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Ustanovení § 115a bylo zrušeno od 1. 1. 2018. v rozhodnutí mělo být uvedeno ustanovení § 115 odst. 3 téhož zákona. Stanovení výše zvláštního příplatku měněno nebylo. 7. K otázce výše zvláštního příplatku žalovaný uvedl, že zařazení služebních činností do I. a II. skupiny ve smyslu § 120 odst. 3 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů provedl policejní prezident závazným pokynem policejního prezidenta č. 100/2012, kterým se provádí některá ustanovení zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále jen „ZPPP č. 100/2012“). Podle čl. 14 odst. 1 ZPPP č. 100/2012 se do I. skupiny zvláštního příplatku s rozpětím 5 000 až 10 000 Kč zařadí služební činnosti vykonávané na služebním místě v policii se směrem vykonávané práce 01, 02 a 99, není-li v tomto závazném pokynu stanoveno jinak. Podle bodu 2 přílohy č. 6 k ZPPP č. 100/2012 služební činnosti vykonávané na služebním místě, na kterém byl žalobce ustanoven, mají směr vykonávané práce 02 – výkonná služba. Konkrétní výši zvláštního příplatku pro služební místa v Ochranné služba stanovil policejní prezident rozkazem č. 257/2018. Podle § 120 odst. 4 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, I. stanovil v příloze č. 1 k tomuto rozkazu výši zvláštního příplatku pro služební místa v Ochranné službě. Podle přílohy RPP č. 257/2018 pro služební místo vrchní asistent 4. skupiny 1. oddělení odboru ochrany zastupitelských úřadů a určených objektů Ochranné služby, tj. pro služební místo, na kterém byl ustanoven žalobce, byl policejním prezidentem stanoven zvláštní příplatek ve výši 7 500 Kč. Ředitel Ochranné služby byl při rozhodování o stanovení výše zvláštního příplatku žalobci povinen bez dalšího vycházet z RPP č. 257/2018, který je klasickým interním normativním aktem státní služby (viz i rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 6. 2009, č. j. 6 Ads 129/2008 – 66). 8. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí a jemu předcházející řízení před správními úřady obou stupňů v rozsahu žalobních námitek, kterým je vázán, a při přezkoumán