1 As 41/2009 — Nejvyšší správní soud

15 A 84/2020- 62 - text 15 15 A 84/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže, soudkyně Mgr. Věry Jachurové a soudce Mgr. Bc. Jana Schneeweise v právní věci žalobce: ČESKÁ MUZIKA spol. s r.o. IČO: 26024080 se sídlem Dubné č. p. 158 zastoupeného advokátkou Mgr. Janou Zedníkovou, LL.M. se sídlem K Lučinám 495/5, České Budějovice proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví se sídlem Antonína Čermáka 2a, Praha 6 o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 17.6.2020 č.j. O-545962/D20026316/2020/ÚPV takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Rozhodnutím označeným v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“) předseda Úřadu průmyslového vlastnictví zamítl rozklad podaný žalobcem proti rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 13.2.2020 č.j. O-545962/D18065771/2018/ÚPV (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) a toto rozhodnutí potvrdil. Prvostupňovým rozhodnutím Úřad průmyslového vlastnictví (dále též jen „Úřad“) rozhodl ve věci námitek žalobce proti zápisu slovního označení ve znění „Šláger“ do rejstříku ochranných známek, přihlášeného dne 21.2.2018 panem P. Z. a zveřejněného ve Věstníku Úřadu dne 11.4.2018, a to tak, že výrokem I. zamítl námitky proti zápisu zveřejněného označení podané podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOZ“) a výrokem II. zastavil řízení o námitkách proti zápisu zveřejněného označení podaných podle § 7 odst. 1 písm. k) ZOZ ve znění účinném před 1.1.2019. 2. V odůvodnění napadeného rozhodnutí se orgán rozhodující o rozkladu plně ztotožnil se závěry, k nimž v projednávané věci dospěl správní orgán I. stupně v prvostupňovém rozhodnutí. Konstatoval, že žalobce jakožto namítající předloženými doklady prokázal dobré jméno slovní namítané ochranné známky č. 366860 ve znění „ŠLÁGR TV“ (dále též „namítaná ochranná známka“) pro služby ve třídách 38 (televizní vysílání, televizní vysílání zábavných, vzdělávacích, výchovných, soutěžních, diskusních a informačních pořadů) a 41 (tvorba TV pořadů nebo pořadů pro nahrání na videokazety, nahrávání nosičů zvukových nebo obrazově zvukových, tvorba audiovizuálních děl, tvorba televizních a audiovizuálních programů, soutěžní a zábavní činnost, zábavní nebo kulturní představení). Správní orgán I. stupně vyhodnotil intenzitu dobrého jména namítané ochranné známky jako střední a porovnáním obou kolizních označení dospěl k závěru, že jsou celkově podobná ve vyšším stupni. Dále zjistil, že služby, pro které bylo prokázáno dobré jméno namítané ochranné známky, se pohybují v porovnání s nárokovanými výrobky na velmi vzdáleném segmentu trhu. Konstatoval, že s ohledem na zcela různé produkty a činnost jejich poskytovatelů nemůže existovat spojení mezi předmětnými označeními, a to zejména od doby, kdy je v České republice až na určité výjimky zcela zakázána reklama na tabákové výrobky. Ta nesmí být zaměřena na osoby mladší 18 let a ani nesmí osoby v takovém nebo zdánlivě takovém věku zobrazovat. Podle správního orgánu I. stupně nemůže obstát argument namítajícího, dle kterého k poškození dobrého jména namítané ochranné známky může dojít z důvodu, že „kouření škodí zdraví“. Nadto mezi nárokovanými výrobky nejsou jen produkty, které samy o sobě škodí zdraví (tabák, cigarety, doutníky), ale i ty, jež slouží v domácnosti např. k zatápění či zapalování svíček (zápalky, zapalovače, plyn do zapalovačů). Namítající přitom nezdůvodnil, jakým způsobem by i v případě těchto výrobků mohlo docházet k poškození dobrého jména namítané ochranné známky, ani neuvedl, na základě jaké spojitosti, kterou nemůže být pouhá podobnost srovnávaných označení. Správní orgán I. stupně neshledal dostatečnou existenci relevantních faktorů, které by zakládaly asociaci mezi napadeným označením a namítanou ochrannou známkou v souvislosti se zcela odlišnou povahou, druhem a způsobem jejich nabídky (televize vs. obchod). Vzhledem k tomu, že relevantní veřejnost nebude vnímat „spojení“ mezi posuzovanými označeními a nebude mezi nimi shledávat souvislost, není ze samé podstaty věci možný zásah do práv z ochranné známky v podobě těžení z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména či újmy na nich. Správní orgán I. stupně proto uzavřel, že napadené označení nezasahuje do zákonem chráněných starších práv namítajícího. 3. Řízení o námitkách podaných proti zápisu napadeného označení do rejstříku podle § 7 odst. 1 písm. k) ZOZ ve znění účinném do 31.12.2018 správní orgán I. stupně zastavil s odkazem na čl. II bodu 4 (přechodných ustanovení) ZOZ ve znění účinném od 1.1.2019. 4. Dále orgán rozhodující o rozkladu shrnul obsah námitek uplatněných žalobcem v rozkladu proti prvostupňovému rozhodnutí. Žalobce nesouhlasil se závěrem Úřadu, že relevantní spotřebitelská veřejnost nebude mezi napadeným označením a namítanou ochrannou známkou spatřovat souvislost a nevytvoří si mezi nimi spojení, a to v důsledku vzdálenosti trhů napadených výrobků a namítaných služeb, pro které bylo prokázáno dobré jméno namítané ochranné známky. Zastává názor, že uvedené výrobky a služby, pro které byla zapsána namítaná ochranná známka, a napadené výrobky jsou určeny široké spotřebitelské veřejnosti. Nejsou tedy zaměřeny na specializovanou spotřebitelskou veřejnost. Ačkoliv se tyto výrobky a služby oborově nepřekrývají, může si široká spotřebitelská veřejnost mezi nimi vytvořit spojení. Jejich účelem je poskytnutí pasivní relaxace či jakéhosi odreagování. Napadené výrobky (kuřácký sortiment v širším slova smyslu) jsou velmi často spojeny se službami namítajícího, tj. s produkováním a výrobou hudby. Spotřebitelská veřejnost namítaných služeb by si mohla utvořit spojení mezi oběma označeními tak, že by napadené výrobky mohla považovat za doplňkový sortiment z jeho celkového zábavního průmyslu. Existence „spojení“ není navíc jedinou podmínkou možného zásahu do práv z ochranné známky s dobrým jménem. Protože namítaná ochranná známka s dobrým jménem je známa podstatné části spotřebitelské veřejnosti, není podle namítajícího vyloučena možnost zásahu do práv z ní vyplývajících. Mohlo by tak docházet k těžení z jejího dobrého jména, tj. mohla by nastat situace, v níž bude image a pověst této ochranné známky nespravedlivě přenášena na mladší podobné napadené označení. Namítající rovněž zmínil význam faktorů intenzity dobrého jména a rozlišovací způsobilosti. Čím intenzivnější a silnější jsou, tím vzdálenější mohou být výrobky a služby, k nimž by mohlo nastat těžení. Zastává rovněž názor, že případný zápis napadeného označení do rejstříku by mohl mít negativní vliv na image a pověst namítané ochranné známky anebo by mohl působit újmu jejímu dobrému jménu. Namítající totiž považuje za nežádoucí a škodlivé spojení svých výrobků a služeb s tabákovými výrobky. Spotřebitelská veřejnost namítaných produktů, tedy starší generace, již nemusí mít takové schopnosti nebo možnosti, aby si mohla zjistit původ skutečného přihlašovatele napadeného označení od namítajícího. Tato skutečnost je posílena tím, že napadené výrobky budou s velkou pravděpodobností prodávány v kamenných prodejnách (např. trafikách), a nikoli v e-shopech. Spotřebitelská veřejnost může s těmito výrobky přijít velice snadno do styku při nákupu novin nebo jiných magazínových periodik. S ohledem na fonetickou a sémantickou podobnost označení a shodné území by se mohla domnívat, že ony tabákové (kuřácké) výrobky nějakým způsobem souvisejí s namítanou ochrannou známkou. Jedna část spotřebitelské veřejnosti by tuto okolnost mohla vnímat jako přirozenou expanzi podnikatelské činnosti namítajícího, naproti tomu druhá část by ji mohla vnímat negativně, neboť má namítajícího spojeného výhradně s lidovou a dechovou hudbou a nikoli s kuřáckými výrobky. 5. Před vlastním vypořádáním rozkladových námitek orgán rozhodující o rozkladu zmínil, že přihláška napadeného slovního označení ve znění „Šláger“ zn. sp. O-545962 byla zveřejněna dne 11.4.2018 s právem přednosti ze dne 21.2.2018 pro tento seznam výrobků zařazených do třídy 34 podle mezinárodního třídění výrobků a služeb: (34) tabák, kuřácké potřeby, zapalovače, plyn do zapalovačů, zápalky, cigaretový papír, cigarety, doutníky. Dále konstatoval, pro jaké výrobky a služby byla do rejstříku ochranných známek dne 30.5.2018 zapsána namítaná ochranná známka, jež je ve vztahu k napadenému označení starší ochrannou známkou, a zdůraznil, že předmětem přezkumu správnosti prvostupňového rozhodnutí nejsou ty závěry Úřadu, které namítající v rozkladu nenapadl. Mezi ně patří i závěr o prokázaném dobrém jménu namítané ochranné známky. K tomu orgán rozhodující o rozkladu pro úplnost dodal, že namítající podle správního orgánu I. stupně prokázal dobré jméno namítané ochranné známky na území České republiky především ve vztahu ke službám zařazeným ve třídě 38 mezinárodního třídění výrobků a služeb, a to „televizní vysí