4 As 78/2012 — Nejvyšší správní soud

18 Af 8/2021- 92 - text 17 18 Af 8/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Sabola a soudců Mgr. Jana Ferfeckého a Mgr. Věry Jachurové ve věci žalobkyně: Slavia pojišťovna a.s., IČO: 60197501 sídlem Táborská 940/31, Praha 4 zastoupené advokátem JUDr. Liborem Němcem, Ph.D. sídlem Husova 240/5, Praha 1 proti žalované: Česká národní banka sídlem Na Příkopě 864/28, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí bankovní rady České národní banky ze dne 1. 4. 2021, č. j. 2021/033911/CNB/110 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí bankovní rady České národní banky (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým byl zamítnut její rozklad a potvrzeno rozhodnutí České národní banky (dále jen „ČNB“) ze dne 16. 12. 2020, č. j. 2020/148446/570 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Tím byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání přestupku podle § 120 odst. 2 písm. i) zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, v rozhodném znění (dále jen „zákon o pojišťovnictví“), za což jí byla dle § 120 odst. 5 téhož zákona uložena pokuta ve výši 400 000 Kč. 2. Žalobkyně byla potrestána za to, že v rozporu s částí A. bodem IV výroku rozhodnutí ČNB ze dne 23. 11. 2018, č. j. 2018/138954/570, které nabylo právní moci a vykonatelnosti dne 11. 12. 2018 (dále též „rozhodnutí o nápravném opatření“), nedoložila ve lhůtě do 30. 4. 2019 zabezpečení postačitelnosti pojistného v pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (tzv. povinné ručení) k 31. 12. 2018, a to prostřednictvím vyhodnocení postačitelnosti pojistného založeného na výpočtu na základě ukazatele či ukazatelů vycházejících z vlastní definice trvalé postačitelnosti pojistného a na výpočtu na základě metodiky ČNB (tj. kombinovaného poměru provedeného (i) na netto bázi, tj. při zohlednění zajištění, (ii) ve struktuře dle roku vzniku pojistných událostí, (iii) založeného na nejlepším odhadu ultimátního škodního poměru, (iv) zohledňujícího veškeré náklady pojišťovny, včetně poměrné části nepřímých nákladů stanovené na základě vhodného alokačního klíče, a (v) podloženého přehledem a odůvodněním použitých předpokladů) (dále souhrnně též jako „opatření k nápravě“). II. Napadené rozhodnutí 3. Bankovní rada (dále jen „žalovaná“) v napadeném rozhodnutí nejprve popsala, že přestupkové řízení bylo se žalobkyní zahájeno vydáním příkazu ze dne 9. 3. 2020, č. j. 2020/38305/570, jímž byla žalobkyni uložena pokuta 500 000 Kč a proti němuž žalobkyně podala odpor. Popsala též, co je žalobkyni vytýkáno a následně se věnovala vypořádání jednotlivých rozkladových námitek. Setrvala přitom na závěrech ČNB jak co do otázky viny, tak i uloženého trestu. 4. Žalovaná odmítla, že by bylo prvostupňové rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost a nedostatek důvodů. Jak z výroku, tak z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé, z jakého jednání byla shledána vinnou a za jaké jednání (a proč) je trestána. Žalovaná zdůraznila, že předmět přestupkového řízení a právní závěry správního orgánu prvního stupně se v průběhu přestupkového řízení nijak neměnily, neboť přestupkové řízení bylo zahájeno a vedeno pro podezření, že žalobkyně nesplnila opatření k nápravě. Jakýkoli odkaz na argumentaci týkající se hodnocení výpočtu verze 19. 6. 2019 a hodnocení polehčujících okolností uvedenou v odůvodnění příkazu považovala žalovaná za irelevantní. Rozpornou s odůvodněním prvostupňového rozhodnutí nebyla ani argumentace ČNB na ústním jednání, nehledě na to, že případné hodnocení nedostatků pozdějšího výpočtu verze 19. 6. 2019, nemělo žádný vliv na právní kvalifikaci skutkových zjištění a druh či výměru správního trestu, neboť za tyto nedostatky nebyla pokuta ukládána. Již ČNB se také pečlivě věnovala hodnocení všech polehčujících okolností, k čemuž žalovaná dodala, že ty otázky, na něž ČNB výslovně nereagovala [nezávislá analýza České kanceláře pojistitelů (ČKP)] obdobně jako malý tržní podíl žalobkyně nejsou pro určení výše sankce relevantní (žádná analýza navíc nebyla předložena). Žalovaná nepřisvědčila ani námitce porušení práva na obhajobu v souvislosti se sděleními úředních osob ČNB při ústním jednání. 5. Pokud jde o vlastní podstatu věci, tj. prokázání toho, zda žalobkyně požadavku uloženému jí rozhodnutím o nápravném opatření vyhověla, žalovaná zdůraznila, že o skutkovém stavu nemá pochybnosti. Žalobkyně sice dne 30. 4. 2019 předložila určité dokumenty, nicméně žádný z nich neobsahoval výpočet postačitelnosti, který by byl výpočtem podle vlastní definice nebo výpočtem podle metodiky ČNB, založeným na kombinovaném škodním poměru. V rámci těchto dokumentů prezentovala žalobkyně pouze výsledek LAT testu, což však nelze považovat za vyhodnocení postačitelnosti založené na výpočtu podle vlastní definice. Výpočet verze 30. 4. 2019 nelze dle žalované považovat ani za výpočet podle metodiky ČNB, jelikož se nejednalo o výpočet kombinovaného škodního poměru, který by splňoval požadavky podrobněji uvedené v rozhodnutí o nápravném opatření. Žalovaná dodala, že jistě postačilo předložení jen jednoho výpočtu, ten by však musel splňovat současně požadavky na výpočet postačitelnosti jak podle vlastní definice, tak podle metodiky ČNB. 6. Žalovaná nepřisvědčila ani existenci legitimního očekávání žalobkyně, jež mělo založit údajné prodloužení lhůty k předložení podkladů. Žalovaná připomněla, že žalobkyně měla podklady předložit do 30. 4. 2019, a to řádně. Vzhledem k tomu, že ve stanovené lhůtě požadované nepředložila, zaslala jí ČNB výzvu ze dne 20. 5. 2019 k poskytnutí součinnosti do 20 dnů od doručení výzvy. V této výzvě uvedla konkrétní důvody, proč nepovažuje předložení dokumentů dne 30. 4. 2019 za splnění uloženého opatření k nápravě a žalobkyni výslovně upozornila, že uložené opatření k nápravě nesplnila. 7. Konečně, k namítané výši pokuty žalovaná odkázala na podle ní pečlivě odůvodněné závěry ČNB a zdůraznila, že pokuta byla uložena v souladu se všemi zákonnými kritérii. ČNB se zabývala i majetkovými poměry žalobkyně. Rozkladové námitky označila žalovaná za účelové. Žalovaná se dále vyjádřila k údajným obdobným případům namítaným žalobkyní s tím, že v těchto věcech nebyly společnosti trestány za nesplnění opatření k nápravě, ale za porušení jiných právních předpisů, jedná se o jiné subjekty, než pojišťovny a vytýkaného jednání – pokuty tak nelze srovnávat. III. Žaloba 8. Žalobkyně ve své žalobě nejprve předestřela dosavadní vývoj věci, přičemž svou argumentaci, v níž zcela navázala na své rozkladové námitky, rozdělila celkem do sedmi žalobních bodů. Pro značný rozsah žalobní argumentace soud její námitky na tomto místě jen stručně rekapituluje a blíže je pak rozvede v rámci vlastního posouzení věci: i. prvostupňové rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost způsobenou rozdílnými tvrzeními o míře nedostatků předložených výpočtů v odůvodnění příkazu, v rámci vyjádření úředníků ČNB u ústního jednání a závěrů prvostupňového rozhodnutí, přičemž napadeným rozhodnutím nebyla tato vada odstraněna; ii. prvostupňové rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů – absenci řádného nevypořádání námitky nízkého tržního podílu, přičemž žalovaná tuto vadu nenapravila; iii. žalobkyně splnila opatření k nápravě již ve stanovené lhůtě do 30. 4. 2019, kdy předložila řádný výpočet jak podle vlastních pravidel, tak v souladu s metodikou ČNB. V každém případě výpočet předložila a tím splnila účel uloženého opatření k nápravě, přičemž jeho správnost již není z hlediska jí vytýkaného jednání relevantní (žalobkyně navrhla i přizvání znalce); iv. žalobkyně by neodpovídala za přestupek, i pokud by k jeho spáchání došlo, jelikož vynaložila veškeré úsilí, aby mu zabránila (námitka liberace); v. ČNB porušila legitimní očekávání žalobkyně, jelikož jí stanovila ještě náhradní lhůtu ke splnění opatření k nápravě a přesto jí uložila pokutu za nepředložení výpočtů do 30. 4. 2019; vi. způsobem vedení ústního jednání úřední osoby ČNB porušily procesní práva žalobkyně, neboť tvrzeními ohledně míry nedostatků předložených výpočtů ovlivnily její obhajobu při ústním jednání a vii. výše uložené pokuty je nepřiměřeně vysoká, nezohledňuje polehčující okolnosti ani podíl žalobkyně na trhu; neodpovídá ani pokutám uloženým v jiných případech větším subjektům za více přestupků. 9. Žalobkyně navrhla zrušení napadeného a prvostupňového rozhodnutí a pro případ, že by jí soud nevyhověl, navrhla moderaci sankce v podobě upuštění od uložení pokuty, resp. jejího snížení. IV. Vyjádření žalované a replika žalobkyně 10. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě a jeho doplnění námitky žalobkyně odmítla. Zcela setrvala na argumentaci uvedené již v napadeném rozhodnutí, kde argumentaci žalobkyně vypořádala. 11. K otázce (ne)splnění opatření k nápravě žalovaná rozvedla, že LAT test, který předložila žalobkyně, testuje