1 As 54/2014 — Nejvyšší správní soud

5 A 59/2019- 71 - text 11 5 A 59/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Lachmanna a soudců Mgr. Jana Ferfeckého a Mgr. Aleše Sabola ve věci žalobce: město Klatovy sídlem náměstí Míru 62, Klatovy proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí sídlem Vršovická 1442/65, Praha 10 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 2. 2019, č. j. MZP/2019/520/186 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se svou žalobou domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí České inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Plzeň (dále jen „ČIŽP“) ze dne 14. 12. 2018, č. j. ČIŽP/43/2018/7881 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce uznán vinným z přestupku podle § 88 odst. 1 písm. c) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění rozhodném pro projednávanou věc (dále jen „ZOPK“), který měl žalobce spáchat tím, že ve druhém čtvrtletí roku 2018 realizoval prostřednictvím dalšího subjektu v městském parku v Klatovech lanové centrum tak, že jeho části uchytil šrouby do kmenů 11 vzrostlých živých stromů, čímž porušil § 7 odst. 1 a 2 ZOPK. Za to mu byla podle § 88 odst. 3 písm. a) ZOPK uložena pokuta ve výši 100 000 Kč. Výrokem II. prvostupňového rozhodnutí byla žalobci uložena povinnost k náhradě nákladů řízení. 3. K uložení pokuty došlo na základě zjištění učiněných během kontroly na místě dne 27. 6. 2018, v rámci které bylo zjištěno navrtání 11 stromů a přichycení šroubů za účelem uchycení osmiúhelníkových plošin („domků na stromech“). Do každého stromu bylo vyvrtáno 16 otvorů a v jednom případě ještě jedna sada otvorů při nevydařeném pokusu o ukotvení plošiny; bylo zjištěno, že lanové centrum buduje žalobce prostřednictvím společnosti Project Outdoor s.r.o., IČO: 26797631 (dále jen „Project Outdoor“) s tím, že práce provádí právě společnost Project Outdoor. Ve věci byla též předložena projektová dokumentace lanového parku, závazné stanovisko k zásahu do registrovaného významného krajinného prvku a koordinované závazné stanovisko. ČIŽP si taktéž následně vyžádala vyjádření Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (dále jen „AOPK“) k míře zásahu dřevin způsobeného instalací lanového centra. 4. ČIŽP ve věci dne 2. 10. 2018 vydala příkaz, ve kterém rozhodla shodně, jak je uvedeno výše. Žalobce podal proti příkazu odpor a následně v pokračujícím řízení ČIŽP předložil vyjádření ke stavu stromů Ing. P. R., jednatele společnosti BAOBAB péče o zeleň s.r.o. ze dne 4. 9. 2018 a znalecký posudek Ing. Jan Spěváčka, dle znalecké pečeti znalce v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady se specializací oceňování trvalé zeleně a škod na ní způsobených, který byl objednán společností Project Outdoor. Na základě všech uvedených podkladů poté ČIŽP vydala prvostupňové rozhodnutí, proti kterému podal žalobce odvolání, v němž vznesl v zásadě totožné námitky, jako poté v žalobě. II. Rozhodnutí žalovaného (napadené rozhodnutí) 5. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí v prvé řadě konstatoval, že žalobce svými tvrzeními nezpochybňuje, že k zásahu do předmětných dřevin, jak zapovídá § 7 odst. 1 ZOPK, došlo. Žalovaný zdůraznil, že žalobce je investor a zadavatel stavby lanového centra, a tedy iniciátor škodlivé činnosti. Bez jeho jednání, spočívajícího v opatření stavebního povolení, zadání realizačních prací a finančního hrazení celé stavby lanového centra by k poškození dřevin nedošlo – žalobce je tak spolupachatelem ve smyslu § 11 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti a přestupky a řízení o nich, ve znění rozhodném pro projednávanou věc (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“). Žalovaný dále dodal, že předpoklad, že se poškozené dřeviny se škodlivým zásahem vyrovnají, nezbavuje žalobce odpovědnosti za porušení § 7 odst. 1 ZOPK. 6. Podle žalovaného ČIŽP náležitě zhodnotila všechny podklady a okolnosti případu, a to i ve vztahu k výši pokuty, jež byla stanovena při dolní hranici zákonné sazby. Ke znaleckému posudku a vyjádření Ing. R. pak žalovaný uvedl, že tyto podklady samy konstatují poškození dřevin a nijak neprokazují, že by poškození bylo nevýznamné pro jejich další růst a vývoj. Předpoklad dalšího vývoje poškozených dřevin popsaný v těchto podkladech pak podle žalovaného nemá vliv na význam a závažnost projednávaného přestupku. 7. Žalovaný uzavřel, že fakt, že lanové centrum bylo budováno jako volnočasová aktivita pro obyvatele, ČIŽP hodnotila jako polehčující okolnost, tvorbu přívětivého městského prostředí ale nelze realizovat na úkor veřejného zájmu na ochraně přírody a krajiny. III. Obsah žaloby 8. Žalobce v podané žalobě nejprve stručně shrnul dosavadní průběh správního řízení a závěry jak prvostupňového, tak napadeného rozhodnutí. Pod prvním žalobním bodem žalobce namítl, že ačkoli k zásahu do dotčených stromů došlo, nejednalo se o zásah nedovolený. Žalobce poukázal na § 2 vyhlášky č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, ve znění rozhodném pro projednávanou věc (dále jen „vyhláška č. 189/2013“), která nedovolené zásahy definuje. Podle názoru žalobce se ve smyslu této vyhlášky jednalo o zásah zcela nepodstatný pro další vývoj a růst stromů, nenaplňující znaky trvalého nebo podstatného snížení jejich ekologických nebo společenských funkcí. Vlastní narušení se nachází na ploše maximálně 5 % obvodu kmene a nemá vliv na životní funkce stromů. To vyplývá i z předloženého znaleckého posudku a vyjádření Ing. R. Argument, že dřeviny bude nutné dále kontrolovat, nepovažuje žalobce za relevantní, neboť kontrola a údržba probíhá soustavně a týká se všech dřevin v jeho vlastnictví. Cílem žalobce bylo zlepšení společenské funkce těchto stromů se snahou o vyšší kvalitu trávení volného času v městském parku Mercadinovy sady, tak aby bylo docíleno vzájemného působení mezi přírodou a lidmi. 9. Pod druhým žalobním bodem pak žalobce namítl, že skutková podstata přestupku podle § 88 odst. písm. c) ZOPK je spojena s absenci povolení, přičemž žalobce měl pro realizaci stavby veškerá povolení, vč. souhlasného závazného stanoviska příslušného orgánu ochrany přírody, a k poškození dřevin tak nedošlo bez povolení. 10. V rámci námitek třetího žalobního bodu pak žalobce uvedl, že nebyl vlastním realizátorem zásahů do dřevin a poukázal na to, že Project Outdoor za spáchání téhož přestupku již uhradil pokutu 50 000 Kč. Žalobce zdůraznil, že podle vlastního sdělení žalovaného k ukládání pokut podle § 87 a 88 ZOPK nejsou organizátorství, návod, pomoc sankcionovány. Dohodne-li se tak vlastník na provedení nedovolené činnosti s jinou osobou, že pro něj např. kácení provede, měl by být pokutován ten, kdo kácení uskutečnil. Uvedený výklad pak potvrzuje i současná právní úprava, která podle § 13 odst. 4 zákona o odpovědnosti za přestupky umožňuje potrestání organizátora, návodce či pomocníka, pouze pokud tak stanoví zákon. Bez výslovného zákonného ustanovení, jako je tomu v projednávaném případě, to tedy nelze. Žalobce k tomu dodal, že se nemohlo jednat ani o spolupachatelství, neboť se nejednalo o společné jednání. 11. Pod čtvrtým žalobním bodem žalobce upozornil na ošetření dřevin štěpařským voskem z důvodu zlepšení předpokládaného stavu, tedy z důvodu zmírnění už tak malého rozsahu poškození dřevin. Odmítl, že by v tomto případě šlo o protimluv, jak je uvedeno v prvostupňovém rozhodnutí; jednalo se o zdůraznění posílení přirozené obrany dřevin. 12. V dalším (pátém) žalobním bodě pak žalobce namítal, že správní orgány přijaly jako podklad pouze odborné posouzení AOPK, zatímco závěry obsažené ve znaleckém posudku a ve vyjádření Ing. R., potažmo i stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody v rámci stavebního řízení, byly zcela opomenuty. Žalobce, který měl k dispozici kladné stanovisko orgánu ochrany přírody, tak neměl důvod pochybovat o souladu svého postupu při stavbě lanového centra s požadavky na ochranu dřevin. Žalobce zde také odmítl záměr jakkoli obcházet ZOPK. 13. Konečně pod šestým žalobním bodem žalobce brojil proti nedostatečně zdůvodněné a nepřiměřené výši pokuty, a to zejména s ohledem na to, že měl před realizací záměru k dispozici stanovisko orgánu ochrany přírody. 14. Žalobce proto navrhl, aby soud napadené a prvostupňové rozhodnutí zrušil. IV. Vyjádření žalovaného 15. Žalovaný ve vyjádření k žalobě odmítl názor žalobce předestřený pod prvým žalobním bodem, že se jednalo jen o nepodstatný zásah, když i z obsahu znaleckého posudku podle něj vyplývá, že v součtu jde o poměrně významný atak. Rovněž Ing. R. ve svém vyjádření uvedl, že k poškození stromů došlo, byť dle jeho názoru nikoli zásadnímu. S ohledem na odborné vyjádření AOPK je pak žalobcem marginalizovaný zásah dřevin nutné považovat zejména v delší časové perspektivě prospívání zasaže