2 Aps 1/2005 — Nejvyšší správní soud

11 A 86/2023- 34 - text 8 11 A 86/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha, soudce Mgr. Marka Zimy a soudkyně JUDr. Jitky Hroudové ve věci žalobkyně: Mgr. Ing. L. K. bytem X. proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti sídlem Vyšehradská 424/16, 128 10 Praha 2 o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného takto: I. Zásah žalovaného spočívající v nepřipuštění žalobkyně k odborné justiční zkoušce v bloku začínajícím 30. 5. 2023 z důvodu, že nesplňuje podmínku tříleté právní praxe, byl nezákonný. II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 000 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Vymezení věci a žalobní argumentace 1. Žalobkyně je vyšší soudní úřednice. Na soud se obrátila, neboť jí žalovaný nepřipustil k odborné justiční zkoušce. 2. Žalobkyně se přihlásila k vykonání odborné justiční zkoušky. Žalovaný jí však sdělil, že nesplňuje podmínku tříleté právní praxe ve smyslu zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů (dále jen „ZSS“). Za právní praxi lze totiž podle žalovaného považovat jen výkon právnické činnosti po dokončení vysokoškolského právnického vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice. Žalobkyně dokončila právnickou fakultu 23. 5. 2022, a proto dle žalovaného tuto podmínku nesplňuje. 3. Žalobkyně poukázala na to, že nepřipuštění k odborné justiční zkoušce může být dle judikatury Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) nezákonným zásahem. Má při tom za to, že tak tomu je i v jejím případě. Žalobkyně odkázala na relevantní úpravu ZSS a uvedla, že úspěšně ukončila studium vyšších soudních úředníků na Justiční akademii a od 1. 5. 2015 do 31. 12. 2018 pracovala na pozici vyšší soudní úřednice u Okresního soudu v Pardubicích. Následně od 1. 2. 2019 začala pracovat opět jako vyšší soudní úřednice u Okresního soudu Plzeň-jih, kde pracuje dodnes. Délka její praxe tudíž postačuje pro splnění podmínky tříleté právní praxe. V roce 2018 začala žalobkyně studovat plzeňskou právnickou fakultu, kterou dokončila 23. 5. 2022, čímž splnila též zákonnou podmínku spočívající v získání magisterského vysokoškolského vzdělání v oblasti práva. 4. Žalobkyně je přesvědčena, že splnila všechny zákonné podmínky pro připuštění k odborné justiční zkoušce, a proto navrhla, aby soud vyslovil, že zásah žalovaného, který jí ke zkoušce nepřipustil z důvodu nesplnění tříleté právní praxe, byl nezákonný. 2. Vyjádření žalovaného 5. Žalovaný považuje žalobu za nedůvodnou. 6. Předně zdůraznil, že žalobkyně dostatečně netvrdila, že byla zkrácena na svých právech. Navrhl proto, aby soud žalobu odmítl. Pro případ, že by se soud žalobou zabýval věcně, navrhl žalovaný, aby ji zamítl, protože žalovaný zásah nebyl nezákonný. 7. Žalovaný poukázal na zákonnou úpravu s tím, že z ní plyne, že tříleté právní praxe lze dosáhnout výkonem činnosti výhradně po dokončení požadovaného vysokoškolského vzdělání. Žalobkyně tento požadavek nesplňuje, a proto ji žalovaný nemohl ke zkoušce připustit. 3. Žalobkynina replika 8. Žalobkyně zaslala k vyjádření žalovaného repliku, v níž setrvala na své argumentaci. Z žaloby podle ní jasně vyplývá, že byla postupem žalovaného zasažena na svých právech. Žalovaný jí nepřipustil k justiční zkoušce, ač splnila všechny zákonné podmínky. 9. Dále poukázala na to, že studium vyšších soudních úředníků lze nahradit ukončeným vysokoškolským vzděláním magisterského studijního programu v oblasti právo. Zákonodárce tudíž postavil na roveň vyššího soudního úředníka s ukončeným studiem vyšších soudních úředníků a vyššího soudního úředníka s ukončeným magisterským právnickým vzděláním na vysoké škole v ČR. Není žádný důvod, aby tato vzdělání byla v některých případech zastupitelná a v některých ne. Ze zákona dle žalobkyně neplyne, že by se právní praxe pro účely justiční zkoušky měla počítat až po ukončení vysokoškolského studia. Žalobkyně má za sebou téměř sedmiletou praxi jako vyšší soudní úřednice, ukončení magisterského vzdělání na její pozici nic nezměnilo. 4. Ústní jednání 10. Ve věci se konalo ústní jednání v souladu s § 49 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). 11. Žalobkyně setrvala na své písemné argumentaci, na kterou odkázala. Navrhla, aby soud určil, že zásah žalovaného byl nezákonný, a přiznal jí náhradu nákladů řízení. 12. Žalovaný též setrval na svém postoji i své argumentaci, na niž odkázal. Navrhl, aby soud žalobu zamítl. 13. Žalovaný ve věci nevedl správní spis ve smyslu § 17 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Proto soud provedl na jednání důkaz listinami, které žalobkyně a žalovaný předložili (k tomuto postupu srov. např. aktuální rozsudek NSS z 23. 10. 2023, čj. 10 As 326/2022-88, bod 25 a judikatura tam citovaná). 14. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti. 15. Žalobkyně absolvovala 22. 4. 2015 studium vyšších soudních úředníků na Justiční akademii (osvědčení o studiu na čl. 6). Od 1. 5. 2015 do 31. 12. 2018 pracovala u Okresního soudu v Pardubicích na pozici vyšší soudní úřednice (potvrzení praxe na čl. 7). Od 1. 2. 2019 do současnosti pracuje jako vyšší soudní úřednice u Okresního soudu Plzeň-jih (potvrzení praxe na čl. 8). Na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni získala žalobkyně 23. 5. 2022 vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu právo (diplom na čl. 9). Žalobkyně se 1. 3. 2023 přihlásila k odborné justiční zkoušce v bloku začínajícím 30. 5. 2023. Uvedla, že její dosavadní právní praxe je výkon činnosti vyšší soudní úřednice od 1. 6. 2015 do 31. 12. 2018 a poté od 1. 2. 2019 doposud (přihláška k odborné justiční zkoušce na čl. 23). Žalovaný žalobkyni sdělil, že její žádosti o vykonání odborné justiční zkoušky nevyhověl, neboť nesplňuje podmínku tříleté právní praxe. Za praxi žalovaný považuje pouze činnosti vykonávané po dokončení vysokoškolského právnického vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v ČR (přípis žalovaného ze 4. 4. 2023 na čl. 22 a čl. 3). Přípis žalovaného byl žalobkyni doručen 15. 4. 2023 (kopie obálky na čl. 4, doručenka na čl. 21 a výpis ze sledování zásilky č. X na čl. 5). 5. Posouzení věci soudem 16. Žalobkyně se domáhá ochrany před nezákonným zásahem. Dle § 82 s. ř. s. se každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. 17. Citované ustanovení vymezuje podmínky, které musí být nezbytně splněny k tomu, aby mohl soud vyslovit nezákonnost zásahu a žalobkyni poskytnout ochranu před nezákonným zásahem. Žalobkyně musí být přímo (1. podmínka) zkrácena na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením („zásahem“ v širším smyslu) správního orgánu, které nejsou rozhodnutím (4. podmínka), a byl zaměřen přímo proti ní nebo v jeho důsledku bylo proti ní přímo zasaženo (5. podmínka). Tyto podmínky musí být splněny kumulativně. Není-li byť jen jediná z uvedených podmínek splněna, nelze žalobkyni ochranu podle § 82 a násl. s. ř. s. poskytnout (srov. rozsudky NSS ze 17. 3. 2008, čj. 2 Aps 1/2005-65, č. 603/2005 Sb. NSS, a z 15. 4. 2021, čj. 1 As 394/2020-53, č. 4186/2021 Sb. NSS, bod 24). 18. Soud se nejprve zabýval splněním podmínek řízení. 19. Žalobkyně spatřuje zásah v nepřipuštění k odborné justiční zkoušce a domáhá se vyslovení, že tento postup žalovaného byl nezákonný. Jde tedy o tzv. deklaratorní petit. 20. Namítaný zásah může být zásahem ve smyslu § 82 s. ř. s. Žalobkyně v tomto ohledu zcela případně odkazuje na rozsudek NSS z 20. 12. 2018, čj. 6 As 102/2018-39, č. 3841/2019 Sb. NSS. V něm NSS uzavřel, že „sdělení ministerstva o tom, že neumožní vyššímu soudnímu úředníkovi vykonat justiční zkoušku pro nesplnění některé z podmínek podle § 60 odst. 1 až 4 zákona o soudech a soudcích tedy s ohledem na výše uvedené není rozhodnutím dle § 65 s. ř. s. Prostředkem ochrany proti postupu ministerstva je žaloba na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu dle § 82 a násl. s. ř. s.“ (bod 24). Čtvrtá podmínka shora uvedeného testu je proto splněna. 21. Dle § 85 s. ř. s. platí, že žaloba je nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky; to neplatí v případě, domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný. Vzhledem k tomu, že projednávaná žaloba je pouze deklaratorní, nemusela se žalobkyně domáhat nápravy jinými právními prostředky. 22. Dle § 84 odst. 1 žaloba musí být podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu. Nejpozději lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo. Žalobkyně se o zásahu dozvěděla 15. 4. 2023, kdy jí byl doručen přípis žalovanéh