4 Azs 365/2018 — Nejvyšší správní soud

14 A 18/2023- 35 - text 8 14 A 18/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Štěpána Výborného a soudců Karly Cháberové a Martina Bobáka ve věci žalobci: a) O. H. R. R. b) nezl. I. M. K. M. oba zastoupeni advokátem Mgr. Markem Chadimou, Ph.D. sídlem Nuselská 499/132, Praha 4 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad štolou 936/3, Praha 7 o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu takto: I. Určuje se, že nevydání průkazu žadatele o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti oběma žalobcům k jejich žádosti ze dne 9. 1. 2023 bylo nezákonné. II. Žalovaný je povinen vydat žalobci a) průkaz žadatele o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen vydat žalobci b) průkaz žadatele o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 12 729,20 Kč k rukám právního zástupce žalobců Mgr. Marka Chadimy, Ph.D., advokáta, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci a průběh řízení před správním orgánem 1. Žalobci požádali dne 9. 1. 2023 o přiznání postavení osob bez státní příslušnosti ve smyslu § 170d zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“). Současně požádali, aby jim žalovaný analogicky dle § 57 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), nejpozději do 3 dnů od podání žádosti vystavil průkazy žadatele o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti. 2. Svou žádost odůvodnila žalobkyně (a) tím, že se narodila v Pásmu Gazy, nemá tedy státní občanství a ani v průběhu života žádné nenabyla. V roce 2010 se provdala za osobu bez státní příslušnosti narozenou rovněž v Pásmu Gazy, s manželem následně odcestovala do Království Saudské Arábie, kde se jí narodil syn – žalobce (b), ani ten žádné státní občanství nenabyl (nenabytí občanství narozením na území Saúdské Arábie dokládají odkazem na článek z anglické Wikipedie „Saudi Arabian nationality law“). Žalobci k žádosti přiložili dále Report no. R11/R1010/A vydaný United Nations Relief and Works Agency ze dne 15. 9. 2022, palestinské „průkazy totožnosti“ a své rodné listy. Dále uvedli adresu, na které se zdržují a budou zdržovat (byt jejich příbuzného, který je českým občanem). 3. Žalobci žádost o vydání průkazů urgovali dne 20. 1. 2023. Současně upozornili, že jejich nevydání vnímají jako nezákonný zásah. 4. Žalovaný na žádost žalobců odpověděl dvěma písemnostmi dne 29. 3. 2023 (tedy až po podání žaloby). V první – výzvě k součinnosti – k požadavku na přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti dle § 170d zákona o pobytu cizinců zažádal o zaslání dalších dokumentů (doklad potvrzující narození dítěte na území Saúdské Arábie, kopie dokladu totožnosti otce žalobce b), kopie pobytových oprávnění dotyčných v Saúdské Arábii, informace o aktuálním místu pobytu otce, včetně pobytového oprávnění, a kopie dokladů a víz či pobytových oprávnění, na jejichž základě dotyční přicestovali na území České republiky). 5. Ve druhé písemnosti žalobcům sdělil, že s účinností od 2. 8. 2021 došlo k zásadní novele zákona o azylu, agenda o žádostech o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti se nově řídí zákonem o pobytu cizinců, který vydávání průkazu žadatele o přiznání statusu osoby bez státní příslušnosti neupravuje. Proto takové průkazy žalovaný vydat nemůže. Žalovaný nicméně žalobcům zaslal potvrzení o probíhajícím řízení ve věci žádosti o přiznání statusu osoby bez státní příslušnosti. II. Obsah žaloby 6. Žalobci považují nevydání průkazů žadatele o přiznání statusu osoby bez státní příslušnosti za nezákonný zásah do svých veřejných subjektivních práv. Bez průkazů se žalobci zejména nemohou prokazovat v úředním a dalším styku, bez větších obtíží vyhledávat lékařskou péči či získat bydlení. K tomu odkazují na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 3. 2019, č. j. 4 Afs 365/2018-74. 7. Analogické použití § 57 odst. 2 zákona o azylu je dle žalobců nadále možné i po novelizaci zákonem č. 274/2021 Sb. (dále jen „novela 2021“), což stvrdila i novější judikatura, a to rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26. 1. 2022, č. j. 10 A 98/2021-45 (dále jen „rozsudek sp. zn. 10 A 98/2021“). 8. Žalobci po soudu požadují, aby určil nezákonnost specifikovaného zásahu. Pro případ, že zásah bude ke dni rozsudku stále trvat, má soud žalovanému zakázat, aby pokračoval v porušování práv žalobců. III. Vyjádření žalovaného 9. Žalovaný setrval na svém názoru, že požadované průkazy nelze po novele 2021 vydat z důvodu chybějící zákonné úpravy. Ani Úmluva o právním postavení osob bez státní příslušnosti neobsahuje relevantní procesní ustanovení a nereaguje na fázi „žadatelství“ o status apatridy. Nelze zpochybňovat záměr zákonodárce podřadit danou agendu režimu zákona o pobytu cizinců, není zde prostor pro využití analogie iuris. 10. Odkazy na judikaturu vztahující se ke starší právní úpravě jsou dle žalovaného nepřípadné. Rozsudek sp. zn. 10 A 98/2021 vychází z odlišných souvislostí a je závazný toliko individuálně. Jeho relevanci navíc relativizuje fakt, že proti němu žalovaný podal kasační stížnost, o které Nejvyšší správní soud dosud nerozhodl. 11. Dále dle žalovaného nebyly splněny podmínky k uplatnění žalobci zvoleného žalobního typu, jak je definoval Městský soud v Praze v rozsudku ze dne 22. 2. 2018, č. j. 8 A 16/2017-59. IV. Posouzení žaloby městským soudem 12. Soud o věci rozhodl bez nařízení ústního jednání postupem podle § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „soudní řád správní“), neboť účastníci s takovým postupem souhlasili. 13. Podle § 82 soudního řádu správního „každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.“ 14. Jádrem sporu mezi účastníky řízení je otázka, zda lze i po novele 2021 vydávat žadatelům o přiznání statusu osoby bez státní příslušnosti průkazy žadatelů o status osoby bez státní příslušnosti analogicky dle § 57 odst. 2 zákona o azylu. 15. Soud předesílá, že se danou právní otázkou již zabýval v rozsudku sp. zn. 10 A 98/2021. Dospěl k závěru, že ani novela 2021 nebrání tomu, aby se požadované průkazy nadále vydávaly analogicky dle § 57 odst. 2 zákona o azylu. Čtrnáctý senát se se závěry desátého senátu vyslovenými v citovaném rozsudku ztotožňuje, považuje je za plně použitelné na nyní posuzovaný případ a tímto na daný rozsudek v podrobnostech odkazuje. V dalším textu soud shrne klíčové body daného rozsudku, které jsou použitelné pro posouzení nyní řešené žaloby. 16. Zákon o azylu ve znění před novelou 2021 (tj. ve znění účinném do 1. 8. 2021) v § 8 písm. d) stanovil, že: „Ministerstvo rozhoduje o žádostech podaných podle Úmluvy o právním postavení osob bez státní příslušnosti.“ Dále § 9 zákona o azylu stanovil, že na řízení uvedená v § 8 písm. a), c) a d) se použije správní řád, s výjimkou dále vyjmenovaných ustanovení. 17. Ustanovení § 8 písm. d) zákona o azylu bylo do zákona vloženo zákonem č. 314/2015 Sb., v jehož důvodové správě se uvádí: „pro takto vzácné žádosti není vhodné vytvářet speciální řízení; pro tato řízení se použijí mechanismy řízení ve věci mezinárodní ochrany, a to včetně vyloučení některých ustanovení správního řádu, jak předpokládá § 9, základem je nicméně použití správního řádu jakožto obecného předpisu.“ 18. Podle § 57 zákona o azylu (ve znění účinném od 18. 12. 2015 dosud): „(1) Ministerstvo vydá žadateli o udělení mezinárodní ochrany průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochrany nejpozději do 3 dnů od poskytnutí údajů k žádosti o udělení mezinárodní ochrany. (2) Ministerstvo vydá žadateli o udělení mezinárodní ochrany průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochrany nejpozději do 3 dnů od příchodu žadatele o udělení mezinárodní ochrany do azylového zařízení, jestliže údaje k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany byly poskytnuty v zařízení pro zajištění cizinců nebo v době výkonu zabezpečovací detence, ochranného léčení, vazby nebo trestu odnětí svobody. (3) Průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochrany je veřejnou listinou, kterou se prokazuje totožnost jeho držitele a oprávněnost jeho setrvání na území. (4) Do průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany ministerstvo zapíše údaje o totožnosti žadatele o udělení mezinárodní ochrany, o jeho státním občanství, místě ubytování a o době jeho platnosti. (5) Dobu platnosti průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany stanoví ministerstvo. Dobu platnosti průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany lze opakovaně prodlužovat. K prodloužení doby