7 Afs 212/2006 — Nejvyšší správní soud

14 Af 11/2022- 57 - text 8 14 Af 11/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Karly Cháberové a soudců Jana Kratochvíla a Štěpána Výborného ve věci žalobkyně: proti žalovanému: CORONA s.r.o., IČO 260 60 051 sídlem Nové Domky 838, Kaplice, zastoupená advokátem Mgr. Tomášem Čermákem, sídlem Na Sadech 21, České Budějovice, Ministerstvo financí sídlem Letenská 15, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 5. 2022, č. j. MF-52104/2014/1203-32, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 5. 2022, č. j. MF-52104/2014/1203-32, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 9 800 Kč do jednoho měsíce od právní moci rozsudku, k rukám advokáta Mgr. Tomáše Čermáka. Odůvodnění: I. Předmět řízení a obsah správního spisu 1. V tomto rozsudku městský soud posuzoval dotaci na stavbu ubytovacího zařízení. Zabýval se především uznatelností výdajů na vícepráce na stavbě, které byly provedeny na základě změn projektové dokumentace po uzavření smlouvy o dotaci. Sporné mezi účastníky je zejména otázka, zda šlo o změny předvídatelné, či nikoliv. 2. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný rozhodl o sporu z veřejnoprávní smlouvy mezi žalobkyní a poskytovatelem dotace. 3. Z předloženého správního spisu soud zjistil následující pro své rozhodnutí podstatné skutečnosti. 4. Žalobkyně dne 29. 7. 2011 uzavřela veřejnoprávní Smlouvu o podmínkách poskytnutí dotace s Regionální radou regionu soudržnosti NUTS II Jihozápad, registrační číslo projektu CZ.1.14/3.1.00/11.02322, na částku dotace ve výši 20 012 536 Kč při celkových způsobilých výdajích ve výši 40 025 072 Kč na projekt „Multifunkční dům s ubytováním v Kaplici“. Výše dotace tak představovala 50 % způsobilých výdajů. 5. Oznámením ze dne 29. 11. 2013 regionální rada jako poskytoval dotace, zkrátila způsobilé výdaje projektu. Žalobkyně nesouhlasila s krácením dotace u dvou okruhů výdajů. Za prvé šlo o výdaje ve výši 514 656,02 Kč za dodatečné stavební práce vyplývající ze změn v projektové dokumentaci. Konkrétně šlo o změny statického zajištění objektu, zavedení vzduchotechniky a změny požárně bezpečnostního řešení. Podle regionální rady šlo o předvídatelné změny. Původní projektová dokumentace měla být navržena dle odpovídajících konstrukčních principů. Také projekt vzduchotechniky měl být součástí původní projektové dokumentace včetně platného požárně bezpečnostního řešení stavby. Za druhé regionální rada shledala jako nezpůsobilé výdaje ve výši 815 486,71 Kč za dodávku nábytku. Dodán byl nábytek, který rozměry neodpovídal specifikaci dané žalobkyní v zadávací dokumentaci. 6. Žalobkyně s hodnocením těchto výdajů jako nezpůsobilých nesouhlasila, a proto u žalovaného zahájila sporné řízení o zaplacení 665 071,10 Kč, což je částka krácení dotace odpovídající zmíněným dvěma výdajům. 7. Žalovaný rozhodnutím ze dne 5. 2. 2016 návrh zamítl. Toto rozhodnutí městský soud na základě žaloby žalobkyně přezkoumal a žalobu zamítl rozsudkem ze dne 9. 3. 2020, č. j. 5 Af 18/2017-72. Nejvyšší správní soud však tento rozsudek i rozhodnutí žalovaného zrušil rozsudkem ze dne 6. 8. 2021, č. j. 5 Afs 137/2020-38, a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. 8. Podle Nejvyššího správního soudu žalovaný rozhodoval na základě nedostatečného spisového materiálu. Žalovaný zejména neměl k dispozici projektovou dokumentaci stavby. Závěry o (ne)způsobilosti výdajů na statické zajištění objektu, dodatečné řešení vzduchotechniky a požárně bezpečnostní řešení objektu nemají oporu ve spisovém materiálu. U výdajů na nákup nábytku konstatoval, že změny rozměrů byly zapříčiněny drobnými dispozičními změnami stěn jednotlivých pokojů, které byly provedeny právě v důsledku dodatečných stavebních úprav spojených s úpravou požárně bezpečnostního řešení celé stavby (únikových cest). Posouzení způsobilosti těchto výdajů je tak přímo vázáno na posouzení způsobilosti výdajů na dodatečné stavební úpravy. 9. Nejvyšší správní soud v obecné rovině dodal, že při realizaci projektu, který je částečně rekonstrukcí a částečně novostavbou, může nepochybně nastat řada okolností, které průběh prací určitým způsobem pozmění. Tyto změny jsou dány právě tím, že se jedná částečně o rekonstrukci zchátralého objektu, u něhož nelze za všech okolností zcela přesně předvídat jeho stav. Je proto logické, že potřeba provést další stavební práce může vyvstat v průběhu realizace projektu poté, co proběhne demolice částí některých budov. Nelze proto souhlasit se zjednodušeným závěrem žalovaného (a rovněž městského soudu), že stěžovatelka měla všechny změny uvedené v oznámení o změně projektu předvídat. 10. Žalovaný v novém řízení návrh opět zamítl. U výdajů na vícepráce na stavbě shledal, že jde o nezpůsobilé výdaje, neboť šlo o změny zapříčiněné nedostatky projektové dokumentace. Podle žalovaného v projektové dokumentaci pro stavební povolení, která byla také přiložena k žádosti o dotaci, nebyla řešena statika stavby ani vzduchotechnika. Ke změně projektové dokumentace došlo až v srpnu 2011, tedy po uzavření smlouvy o dotaci (29. 7. 2011). Šlo tedy o změny projektu po podpisu smlouvy, jejichž důvodem byly nedostatky projektové dokumentace. Přitom podle Metodického oznámení č. 11 výdaje na vícepráce, které vzniknou v důsledku nedostatečné přípravy projektu, jsou považovány za nezpůsobilé. 11. Pokud jde o nábytek, žalovaný dospěl k závěru, že změny rozměrů nábytku „nejsou platné, a proto jsou neuznatelné“. Podle smlouvy mezi žalobkyní a dodavatelem nábytku měla být změna smlouvy provedena formou dodatku, jinak byla neplatná. Podle žalovaného také oproti zadávací dokumentaci došlo k četným a nezanedbatelným změnám. Jako příklad uvedl, že komody podle zadávací dokumentace měly být v rozměrech 110x60 cm, ve skutečnosti byly dodány 140x60 cm; šatní skříně měly být 120x60cm, ale byly ve třech různých rozměrech 140x60 cm, 105x60 cm, 110x60cm; noční stolky měly být 45x35 cm, ale byly 50x30 cm. II. Argumentace účastníků 12. Žalobkyně v žalobě vznesla následující žalobní body: 1) Žalobkyně nesouhlasí s výkladem pojmu nepředvídané okolnosti zastávané žalovaným. Žalovaný dle ní aplikoval přísnější pojem nepředvídatelné okolnosti. 2) Žalobkyně nesouhlasí, že by výdaje na vícepráce byly nezpůsobilými. Zdůrazňuje, že vícepráce reagující na statické posouzení objektu nemohla předvídat. Geologický průzkum mohl být proveden až po odstranění původních objektů na daném pozemku. Demolice a odvoz suti byl proveden až po uzavření smlouvy o dotaci. Změny v protipožárním řešení a návrh vzduchotechniky reagovaly také na změny protipožárních předpisů. 3) Změny v rozměrech nábytku byly způsobeny novým protipožárním řešením, které si vynutilo změny vnitřních rozměrů pokojů. 13. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. III. Posouzení žaloby 14. Městský soud v Praze na základě žaloby v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 soudního řádu správního), přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. Při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 soudního řádu správního). 15. Soud o věci jednal bez nařízení ústního jednání postupem podle § 51 odst. 1 soudního řádu správního, neboť účastníci takový postup soudu akceptovali. Soud nenařídil jednání ani za účelem provedení důkazů. Správní spis si soud vyžádal, ovšem správním spisem, tj. včetně všech listin v něm založených, se nedokazuje (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008-117, č. 2383/2011 Sb. NSS, ECOPLAST, nebo ze dne 29. 6. 2011, č. j. 7 As 68/2011-75, Česká televize). III.1 Objektivně nepředvídané okolnosti 16. Žalovaný považoval vícepráce na stavbě za nezpůsobilé výdaje, neboť šlo o změny zapříčiněné nedostatky projektové dokumentace a nešlo tedy o „objektivně nepředvídatelné okolnosti“. 17. Metodické oznámení č. 11 i č. 14 užívá obrat „objektivně nepředvídané okolnosti“. Metodické pokyny zde vycházejí z § 23 odst. 7 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Ten ve znění do 6. 3. 2015 používal shodný pojem „objektivně nepředvídané okolnosti“. 18. Městský soud nespatřuje žádný zásadní rozdíl mezi výrazem objektivně nepředvídané okolnosti“ a výrazem „objektivně nepředvídatelné okolnosti“ použitým žalovaným. Metodické pokyny kladly důraz na objektivitu hodnocení, zda byly okolnosti předvídatelné, či nikoliv. Podstatné není, zda konkrétní osoba změny skutečně subjektivně předvídala, ale zda osoba jednající s náležitou péčí mohla změny předvídat či nikoliv. Tuto podstatu dle soudu vystihuje i výraz nepředvídatelné okolnosti používaný žalovaným. 19. Navíc soud má za to, že v každém případě tento rozdíl není pro rozhodnutí žalovaného nijak podstatný. Ten totiž své rozhodnutí ohledně v