19 Az 11/2023

Žalobci se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhají přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 4. 2023, č. j. OAM-479/ZA-ZA12-ZA10-2022, kterým bylo rozhodnuto, že se žalobcům mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), neuděluje.

Žalobci namítali, že jsou X. a bývalý manžel žalobkyně a) byl X. za účast v X. hnutí X., které lidskoprávními organizacemi není považováno za teroristické ani za jakkoli násilné. Žalobci se stali v Rusku obětí pronásledování (pravděpodobně v souvislosti s X. bývalého manžela), přičemž i po X. bývalého manžela pokračovaly policejní domovní prohlídky rodiny, při kterých se policisté chovali hrubě a nezletilý žalobce c) po nich začal X., v lednu 2018 odmítla spádová základní škola přijmout žalobce c) k povinné školní docházce (prý po telefonátu od tajných služeb) a po nepřijetí do dalších tří škol musel být žalobce c) vzděláván pouze v rámci domácího vzdělávání, rovněž žalobce b) se stal ve své základní škole X., dostával bezdůvodně špatné známky a matce bylo naznačováno, aby syna ze školy odhlásila. V průběhu roku 2018 žalobce b) začal z tohoto důvodu trpět X. a v listopadu 2018 byl nakonec ze školy odhlášen, načež matku začali navštěvovat pracovníci sociální služby s tím, že děti nechodí do školy, proto jí budou odebrány do ústavní péče.

V prvním azylovém řízení byla žádost žalobců dne 19. 12. 2019 zamítnuta (rozhodnutí č. j. OAM-410/ZA-ZA11/ZA10-2019, které nabylo právní moci dne 13. 1. 2020). Toto první rozhodnutí konstatovalo, že žalobcům v Rusku nic nehrozí, ač přitom pravdivost tvrzení nepopřelo. Žalobci podali žalobu k Městskému soudu v Praze (sp. zn. 16 Az 4/2020), ovšem po dalším roce soudního řízení se rozhodli nečekat dále na poskytnutí ochrany v ČR a vyhledat mezinárodní ochranu v jiném státě, proto vzali žalobu zpět a Městský soud v Praze řízení zastavil (toto usnesení nabylo právní moci dne 27. 9. 2021). Jelikož se ovšem manželovi žalobkyně a) a otci nezletilé žalobkyně d) nepodařilo získat příslušné vízum ke vstupu do jiného státu, nemohli ČR opustit, a byli tak nuceni zde o mezinárodní ochranu žádat opětovně.

Dne 28. 4. 2022 podali druhou (opakovanou) žádost o mezinárodní ochranu a jako nové skutečnosti ve smyslu § 11a zákona o azylu uvedli zhoršující se lidskoprávní situaci v Rusku jak během let 2020 až 2021, tak zejména i po 24. 2. 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. V podání ze dne 2. 5. 2022 jako příklady tohoto zhoršování uvedli například zákaz působení většiny mezinárodních lidskoprávních organizací, včetně Memoriálu, začátkem dubna 2022, zesílení tlaku vlády na nezávislé novináře, obhájce lidských práv a aktivisty, zesílení pronásledování X., např. členů hnutí X. v Rusku, a skutečnost, že pronásledování se nevyhýbá ani dětem (např. pět let vězení pro 14letého chlapce obviněného z plánu „vyhodit do povětří“ budovu FSB ve hře Minecraft).

Správní orgán následně provedl výslechy žalobkyně a) a žalobce b), přičemž vyjádření poukazovala na 2 základní (a vzájemně propojené) okruhy obav: zostření pronásledování, kterému byla rodina vystavena již před odchodem z Ruska (a to zřejmě kvůli příslušnosti bývalého manžela k hnutí X.), zejména hrozba odebrání rodičovských práv, neboť lidskoprávní situace se nyní v Rusku zhoršuje obecně, a pronásledování kvůli silnému nesouhlasu s ruskou agresí proti Ukrajině.

Dne 27. 3. 2023 zaslali žalobci správnímu orgánu vyjádření k podkladům, přičemž žalovanému vytkli zejména absenci zpráv o pronásledování X. v Rusku a informací o způsobu, jakým pronásledování dopadá na děti (ať již děti osob perzekuovaných kvůli X. názorům nebo kvůli nesouhlasu s válkou na Ukrajině). Obavy z toho, že by nezletilí žalobci mohli být po návratu do Ruska odebráni matce a umístěni do institucionální péče posílily například zprávy o případu nezletilé X. Žalovaný nicméně spis již nijak nedoplňoval a vydal napadené rozhodnutí.

K obavám z pronásledování z důvodů X. víry a z důvodu příslušnosti bývalého manžela/otce dětí k hnutí X. napadené rozhodnutí uvedlo, že nepovažovalo za potřebné si obstarávat k otázce pronásledování X. v Rusku žádné informace, neboť v Rusku obecně k pronásledování X. nedochází, nýbrž jen k pronásledování X., ale žalobci přímo k X. nepatří, a odkázalo na první rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 12. 2019, v němž je prý vyargumentováno, proč žalobci azylově relevantnímu pronásledování v Rusku nečelili, pronásledování žalobcům ani v budoucnu nehrozí.

K obavám, že dětem bude hrozit umístění do dětského domova nejen kvůli bývalému manželovi žalobkyně a), nýbrž i kvůli protiválečným názorům, neboť si již zvykly na svobodný způsob života, včetně vyjadřování protiválečných názorů, napadené rozhodnutí uvedlo, že případ X. nemá s žalobci nic společného, když žalobci v Rusku zatím aktivní nebyli a o nesouhlasu s válkou se nemůže nikdo vědět, a proto umístění do dětského domova nehrozí. K odkazu na odebírání ukrajinských dětí napadené rozhodnutí namítlo, že to se prý děje dětem ukrajinským.

Ke strachu z postihu kvůli nesouhlasu s válkou žalovaný uvedl, že tento nesouhlas nemůže být zatím v Rusku znám a že členové rodiny za to prý žalobkyni a) neudají, neboť by to prý již udělali, anebo by s ní alespoň přerušili veškeré kontakty. Žalovaný dodal, že tyto obavy z udání ze strany rodinných příslušníků považuje za „zcela účelové“, takže není jasné, zda žalovaný zpochybňuje věrohodnost tvrzení žadatelů či nikoli. Námitky, že nezletilý žalobce b) se účastnil protiválečných spamovacích akcí, žalovaný odmítl s tím, že tato aktivita není pro ruské orgány dohledatelná. Žalovaný dodal, že skutečnost, že nezletilý žalobce b) rovněž pomáhal uprchlíkům ve škole, je „zcela privátní činnost“ a je rovněž nedohledatelná. Žalovaný rovněž označil nezletilého žalobce b) za osobu, která nebyla nijak významným aktivistou, ani neměl nijak zarputilé přesvědčení bojovat proti ruské propagandě války. Žalovaný pak připouští, že pronásledování se v Rusku kvůli nesouhlasu s válkou děje, ale odmítl, že by se zrovna rodině žalobců měly ruské orgány věnovat více. Dále není zcela jasné, zda napadené rozhodnutí rozporuje pravdivost tvrzení žalobců nebo ne, spíše se však zdá, že nikoli.

Nesprávnost napadeného rozhodnutí ohledně posouzení, zda hrozí pronásledování kvůli X. víře a kvůli příslušnosti bývalého manžela k hnutí X., spatřují žalobci v tom, že žalovaný pouze odkázal na své první rozhodnutí z 19. 12. 2019, aniž si položil otázku a opatřoval poklady k rozhodnutí, zda vývoj v Rusku v letech 2020 až 2023 zavdává obavu k tomu, že i vůči osobám spojeným s hnutím X. bude postupováno hůře než tomu bylo v roce 2019; žalovaný tak fakticky v této věci rozhodoval nikoli dle stavu k 18. 4. 2023, nýbrž odkazem na rozhodnutí více než 3 roky staré, žalovaný nevzal v potaz exponovanost rodiny kvůli spojení s hnutí X. a dopad této exponovanosti na hrozbu perzekuce kvůli protiválečnému smýšlení žalobců. Není pochyb o tom, že v případě plného meritorního posouzení žádosti o mezinárodní ochranu je žalovaný povinen zhodnotit vše, co v řízení žadatelé uvádějí. Žalovaný byl proto povinen posoudit i ty důvody, které žalobci uváděli v první žádosti, a to dle stavu k 18. 4. 2023. Toto však žalovaný neučinil, nýbrž jen poukázal na své první rozhodnutí z 19. 12. 2019.

Již samotná skutečnost, že žalovaný jen odkáže na své jiné rozhodnutí (navíc více než 3 roky staré), je dle názoru žalobců sporná. Nicméně žalovaný byl povinen vzít skutečnosti, které žalobci uváděli, a posoudit je ve světle aktuálního dění v Rusku. Jestliže totiž žalovaný dospěl ke dni 19. 12. 2019 k názoru, že kvůli spojitosti s X. žalobcům nic nehrozí, neznamená to automaticky, že ke stejnému názoru musí dospět i po razantním zhoršení lidskoprávní situace v letech 2020 až 2023. Jestliže si žalovaný mohl myslet v roce 2019, že určitá pravděpodobnost slušného zacházení v Rusku ještě je, není tato úvaha použitelná v roce 2023, když již Rusko překročilo mnoho červených linií, které svět považoval až do 24. 2. 2022 za nepřekročitelné. Příklady, jako je medializovaný případ X., svědčí o tom, že odebírání dětí politicky nespolehlivým rodičům se v Rusku dnes děje (více než dříve) a že tedy toto riziko je i u rodin spojených s X. vyšší než bylo dříve, což rozhodně neumožňuje žalovanému, aby pouze odkázal na své více než 3 roky staré rozhodnutí.

Žalobci se dále vymezili vůči možnému vyznění vícekrát opakované věty v odůvodnění napadeného rozhodnutí, totiž že prý žalobkyně a) uvedla, že ohledně původních azylových důvodů „se daná situace oproti prvnímu řízení o mezinárodní ochraně nijak nezměnila, nedošlo k žádným novým skutečnostem“. Tato slova rozhodně neznamenají, že by původní obavy již pominuly, právě naopak, žalobci se bojí více. Tato slova nemohou být žalovaným interpretována ani jako zdůvodnění toho, že se již původními obavami nemusí znovu zabývat, neboť situace je pořád stejná. Žalovaný tedy byl povinen zkoumat věc dle stavu k 18. 4. 2023, tj. prověřovat, jaké obavy zakládá to, co se stalo před rokem 2019, v podmínkách současného Ruska. Toto žalovaný neučinil, ba se ani nesnažil vést tímto směrem nějaké své dokazování, takže již jen z tohoto hlediska je třeba napadené rozhodnutí (jako nepřezkoumatelné) zrušit.

Tvrdí-li například žalovaný, že osoby navracející se dnes do Ruska nejsou podrobovány pozornosti ruských represivních orgánů systematicky, nýbrž pouze v případě, že jsou nějakým způsobem exponované (protiváleční aktivisté, novináři, blogeři, IT pracovníci), opomíjí, že rodina je právě kvůli spojitosti s hnutím X. takto exponována. Na rodinu žalobců se nelze dívat jako na běžnou ruskou rodinu, neboť běžná ruská rodina nemá mezi sebou osobu X. U žalobců je nesrovnatelně větší pravděpodobnost, že ihned po návratu do Ruska budou podrobeni zvláštní pozornosti ruských orgánů, dotazováni na vše možné, včetně názorů na aktuální dění v Rusku a na Ukrajině, a to vše s rizikem, že např. vůči nezletilým dětem budou přijata opatření, aby „škodlivý“ vliv rodičů (či matky) byl eliminován, tj. odebrání děti do ústavní výchovy.

Závěr žalovaného, že rodině nehrozí pronásledování pro protiválečné postoje, neboť ruské orgány o nich neví a nemají (nějaký zvláštní) důvod se o ně zajímat, tak nemůže obstát. Zacházení, kterému byla rodina podrobena před odchodem z Ruska v roce 2019, představuje dle názoru žalobců pronásledování. Důvodně se obávají toho, že po návratu do Ruska by toto jednání bylo ještě mnohem horší.

Napadené rozhodnutí dává žalobcům plně za pravdu v tom, že v současném Rusku představuje pouhý projevený nesouhlas s válkou důvod k pronásledování ze strany ruského státu a že osoby nesouhlasící s válkou opravu často pronásledovány jsou. Napadené rozhodnutí rovněž nerozporuje, že rodina je nastavena protiválečně, tedy že jak žalobkyně a), tak i nejstarší syn opravdu s válkou nesouhlasí, a že toto své smýšlení již jasně projevovali - v soukromých rozhovorech, na sociálních sítích vůči známým a přátelům, na sociálních sítích při spamovacích akcích proti proruským serverům, či ve škole při pomoci ukrajinským uprchlíkům (žalovaný sice na 2 místech nejasně naznačuje, že má o některých tvrzeních pochybnosti, ovšem jedná se jen o pouhé náznaky, které se nijak nepokouší zdůvodnit). Žalovaný zastává názor, že se o protiválečných postojích rodiny úřady Ruské federace nedozvědí. Názor žalovaného je zčásti nepřiměřeně optimistický a zčásti absurdní. Díky spojitosti s hnutím X. jsou žalobci nepochybně pod mnohem větší kontrolou ruským orgánů, to, co by snad průměrná ruská rodina mohla po nějakou dobu skrývat, bude díky zvýšenému zájmy ruských orgánů zjištěno mnohem rychleji. Je navíc velmi pravděpodobné, že ruské orgány o protiválečném postoji žalobců již nyní dobře vědí, a to jak ze sledování on-line komunikace, tak i od přátel a příbuzných, z nichž někteří mohou být sami ze strany ruských orgánů dotazováni. Tvrdí-li žalovaný, že preventivní sledování rodiny ruskými orgány není přiměřeně pravděpodobné, nebere v potaz exponovanost kvůli X. Úvahy napadeného rozhodnutí, že příbuzní, vůči nimž žalobkyně a) své protiválečné postoje projevila, rodinu neudají, neboť by to přece již udělali, a navíc by se se žalobci pak již nebavili, jsou velmi nepřesvědčivé. Podle názoru žalobců totiž mnohem pravděpodobnější je to, že ruské orgány samy udržují kontakt s některými z těch, kdo komunikují s žalobci, aby mohli rodinu přiměřeným způsobem monitorovat. Ruské orgány téměř jistě vědí, že se rodina nachází na území Evropské unie a pravděpodobně vědí i to, že žádá přímo v ČR o mezinárodní ochranu.

Ze skutečnosti, že proti žalobcům nebyly dosud zahájeny žádné právní kroky (respektive o nich zatím nic nevědí), nelze nic dovozovat, neboť pokud ruské orgány vědí, že jsou v azylové proceduře, pak rovněž vědí, že proti nim nyní nemá cenu nic zahajovat. Toto ovšem nijak nevylučuje, že ihned po návratu by něco mohlo být proti žalobcům zahájeno. Ani skutečnost, že rodina a přátelé i přes neshody ohledně postoje k válce nadále komunikují, nepředstavuje žádný pádný argument proti pravděpodobnosti, že budou mít po návratu do Ruska problémy – tato skutečnost svědčí jen o tom, že navzdory nesouhlasu ohledně války na Ukrajině dokáží obě strany i nadále udržovat komunikaci běžnou mezi příbuznými či přáteli.

Zejména ale napadené rozhodnutí zcela pominulo skutečnost, že po návratu do Ruska by děti při nejrůznějších příležitostech své protiválečné smýšlení/vychování rychle veřejně projevily. Právě medializovaný případ X., kterým se napadené rozhodnutí zcela odmítlo zabývat, svědčí o naprosté iluzornosti představy, že se v podmínkách současného Ruska může dát dlouhodobě utajit nesouhlasný postoj k válce. Žalovaný v napadeném rozhodnutí nijak nevysvětlil, proč by se totéž, co se stalo X., nemohla stát i nezletilým žalobcům. Nijak se nezabýval tím, kolik jiných obdobných případů dnes v Rusku existuje, ani jak velká je pravděpodobnost, že k danému postupu dojde. Žalobci netvrdí, že všem odpůrcům války jsou v praxi skutečně odebírány děti do ústavní výchovy, ovšem bylo povinností žalovaného opatřit si podklady pro úvahu, že hrozba osudu X. je pro žalobce příliš nízká. Žalobkyně a) v protokolu dne 24. 11. 2022 uvedla, že děti si během pobytu v ČR zvykly na normální způsob života, v němž nemusí skrývat své názory, takže v Rusku pro ně bude velmi těžké náhle začít své názory opět skrývat. V kontextu toho, že nezletilí žalobci jsou členy rodiny, jejichž jeden člen byl X., je představa o možnosti utajit po návratu do Ruska názory na současný teror páchaný ruským státem absurdní. Zmínit je však třeba i to, že žalovaný ve svých úvahách na str. 15 až 19 napadeného rozhodnutí vlastně vychází z toho, že takovéto utajení názorů (zejména jde-li o děti) je vlastně žádoucí, a že proto, aby nemuseli dostat v ČR azyl, se o to vlastně mají snažit. Toto je třeba odmítnout jakožto úvahu jdoucí proti logice demokratického právního státu, navíc státu, který se současnou ruskou agresí cítí sám do značné míry ohrožen.

Jediný argument žalovaného, proč prý nehrozí v Rusku pronásledování kvůli protiválečným postojům, totiž, že se Rusko o protiválečných postojích nedozví, je založen na úvahách velmi nepřesvědčivých, tyto úvahy navíc vycházejí z toho, že je vlastně žádoucí, aby se děti neučily o svých názorech nemluvit, což nelze považovat za správné. I kdyby tedy opravdu platilo, že v Rusku nehrozí pronásledování kvůli rodinnému spojení s hnutím X., tak rozhodně urgentně hrozí pronásledování kvůli protiválečným postojům. Navíc obě skupiny důvodů zakládajících obavy se vzájemně násobí. Oddělení posuzování obou těchto skupin důvodů je další nesprávností napadeného rozhodnutí.

Napadené rozhodnutí na str. 20 a 21 a 26 velmi obecnými frázemi rozvádí, že neshledalo důvody pro udělení humanitárního azylu ani doplňkové ochrany z důvodů dle § 14a odst. 2 písm. d) zákona o azylu. Žalovaný ani netvrdí, že by se jakkoli zabýval otázkou možné aplikace zásady nejlepšího zájmu dítěte dle Úmluvy o právech dítěte, ani že by vzal např. v potaz výbornou znalost češtiny ze strany nezletilého žalobce b), kterou projevil při svém výslechu dne 5. 1. 2023. Úvahy napadeného rozhodnutí jsou zcela nedostatečné. Žalobci navrhli napadené rozhodnutí zrušit.

Žalovaný zdůraznil, že žalobkyně a) nebyla schopna své obavy z pronásledování podložit. Jediné problémy, které žalobkyně a) spojovala s X. svého bývalého manžela, bylo několik domovních prohlídek a výslechů ze strany FSB. Domovní prohlídky byly provedeny v rámci opatření proti extremismu a podle žalobkyně FSB hledala společníky jejího bývalého muže. Stejně tak výslechy, kterým byla podrobena, se týkaly výhradně jejího bývalého manžela a cest do zahraničí. Z uvedeného je proto zřejmé, že ruské státní orgány neměly zájem o osobu žalobkyně a) jakožto podezřelé, nýbrž pouze jako svědkyně. Prohlídky v místě bydliště podezřelého jsou pak rovněž běžným postupem i v zemích jako je ČR. Na základě zkušeností žalobkyně a) se proto v žádném případě nedá hovořit o pronásledování ve smyslu zákona o azylu.

Žalobkyně a) se snažila dát výše uvedené do spojitosti s možným teoreticky hrozícím odebráním dětí, a to kvůli zanedbávání školní docházky. Žalobkyně a) proti nepřijetí svých synů do školy nepodnikla vůbec žádné kroky, které jí byly objektivně dostupné. Na popud ředitelky tamější školy byla pracovníky sociální služby a policie provedena kontrola místa registrovaného bydliště žalobkyně a) za účelem vysvětlení absence dětí ve výuce. Žalovaný tento postup považuje za zcela pochopitelný a legitimní a je si jistý, že i orgány ČR by v obdobných případech postupovaly podobně.

Novým důvodem v současně řešeném případu je nesouhlasný postoj žalobců vůči napadení Ukrajiny Ruskem. Žalobkyně a) se obává, že by ji mohli nahlásit lidé, před kterými své názory prezentovala (kolegové a rodina). Dále se obává, že ruské státní orgány vědí o aktivitách jejího syna, žalobce b), který se účastnil „spamovacích“ aktivit s účelem přetížit některé ruské propagandistické stránky. Žalovaný se i těmto obávám do detailu věnoval v napadeném rozhodnutí. Žalovaný s odkazem na napadené rozhodnutí konstatuje, že obavy žalobců jsou nepodložené a ryze v rovině hypotéz, navrhuje, aby soud žalobu zamítl.

Dne 28. 4. 2022 podala žalobkyně a) jménem svým a svých nezletilých dětí žádost o udělení mezinárodní ochrany. Jako důvod opakované žádosti o mezinárodní ochranu je uveden strach ze zbavení rodičovských práv kvůli aktivitám bývalého manžela žalobkyně a), dále obavy, že by mohli přijít o ruské občanství kvůli X. bývalého manžela, syn se na sociální síti Telegram snažil překazit zveřejňování informací podporujících válku na Ukrajině, žalobkyně a) pak měla konflikt s rodinou, která podporuje Putina. Co se týká nových skutečností a zjištění, které se objevily po dni 19. 12. 2019, kdy bylo vydáno rozhodnutí o předchozích žádostech o mezinárodní ochranu, uvedla, že v posledních dvou letech došlo v Rusku k dalšímu zhoršování lidskoprávní situace a toto zhoršení prudce akceleruje ode dne 24. 2. 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. Jako konkrétní projevy zhoršování uvádí: legislativní změny z března 2022, kdy dochází ke kriminalizaci vyjadřování názorů na válku na Ukrajině, zákaz působení většiny mezinárodních lidskoprávních organizací (včetně Memoriálu) začátkem dubna 2022, zesílení tlaku vlády na nezávislé novináře, obhájce lidských práv a aktivisty, a to od začátku války na Ukrajině, zesílení pronásledování X., např. členů X., v Rusku nebo sdružení Nurcular, pronásledování se nevyhýbá ani dětem, viz např. pětileté vězení pro čtrnáctiletého chlapce obviněného z plánu vyhodit do povětří budovu FSB ve hře Minecraft. Nezletilý žalobce b) se na internetu do určité míry zapojil do protestů proti válce na Ukrajině. Žalobkyně a) čelí v rámci své rodiny, z níž část podporuje válku na Ukrajině, vážným rozepřím. Obávají se tedy, že v případě jejich nuceného vycestování do Ruska by mohla být snaha o odebrání dětí žalobkyni a) ještě intenzivnější.

K navrhovaným internetovým článkům žalovaný uvedl, že rusky psané články učinil součástí spisového materiálu. Jejich písemný překlad si vyhotovit nenechal, neboť to nepovažoval za nezbytné. S obsahem těchto článků se správní orgán seznámil skrze internetový překladač, přičemž tuto formu považuje za dostačující. Články popisují obecnou situaci panující v Rusku.

Článek dostupný pod odkazem http://duma.qov.ru/news/53773/ je ze dne 22. 3. 2022 a pojednává o novelách Trestního zákoníku Ruské federace a zákoníku o správních deliktech, podle nichž je stanovena odpovědnost za šíření nepravdivých informací o práci ruských státních orgánů v zahraničí a za veřejné akce směřující k diskreditaci výkonu pravomocí ruských státních orgánů mimo území Ruské federace.

Článek uveřejněný pod odkazem https://www.bbc.com/russian/news-61079892 je ze dne 12. 4. 2022 a věnuje se návrhům na zbavení ruského občanství osob z různých důvodů, především pak za aktivitu vůči státu. Primárně pak pojednává o návrhu předsedy Státní dumy Vjačeslava Volodina na zbavení občanství Rusů, kteří se chovají jako zrádci, jenž Volodin zveřejnil na svém telegramovém kanálu. Konkrétně uvedl, že bohužel neexistuje žádný postup pro zbavení občanství a zákaz vstupu do země pro takové občany Ruské federace. Ale pravděpodobně by to bylo správné. V reakci na Volodinův návrh Andrei Klishas, předseda výboru Rady federace pro ústavní legislativu a budování státu, připomněl, že ústava obsahuje ustanovení, podle kterého občan Ruské federace nemůže být zbaven svého občanství nebo práva na jeho změnu. Dále zpráva zmiňuje, že Volodin byl v roce 2017 jedním ze spoluautorů návrhu zákona, který by umožnil zrušit rozhodnutí o udělení ruského občanství cizincům, pokud byli odsouzeni za terorismus a extremismus nebo získali občanství za účelem „podkopání ústavního pořádku“ Ruska. Dále jsou zmíněny další návrhy na zbavení ruského občanství - např. za opoziční činnost, výzvy k extremistické činnosti nebo k uvalení sankcí vůči Rusku. Tyto návrhy však přijaty nebyly. V únoru 2022 senátor Sergej Rjabukhin řekl, že Rada federace se chystá předložit návrh zákona, který by umožnil zbavit získané občanství za nelegální výrobu a oběh alkoholu. V prosinci 2021 představil ruský prezident Vladimir Putin novely zákona o státním občanství. Navrhl zavést instituci zániku státního občanství, jakož i rozšířit výčet důvodů pro odnětí nabytého občanství. Putin navrhl zahrnout těžké zločiny proti státu, včetně organizování masových nepokojů, velezrady a špionáže, stejně jako zločiny v oblasti obchodu s drogami a psychotropními látkami. Návrh zákona přijala Státní duma v prvním čtení dne 5. 4. 2022.

Článek uveřejněný na adrese https://memohrc.org/ru/newsold/politzaklvuchvonnoqo-musulmanina-lishili-qrazhdanstva-i-derzhat-v-centre-vremennoqo je ze dne 29. 5. 2020 a pojednává o odsouzení a zbavení státního občanství Ruské federace pana Jevgenije Kima. Ten byl v červnu roku 2017 odsouzen na 3,5 roku za to, že v Blagoveščensku vytvořil buňku náboženského sdružení Nurcular, které je v Rusku zakázané (část 1 článku 282.2 a část 1 článku 282 trestního zákoníku). V souvislosti s touto trestnou činností byl pak dne 29. 1. 2019 zbaven ruského občanství.

Co se týká článků publikovaných v anglickém jazyce, správní orgán zaslal právnímu zástupci dne 4. 5. 2022 vyrozumění týkající se nedostatků doložených podkladů, kdy s odkazem na ustanovení § 22 odst. 1 zákona o azylu konstatoval, že internetové články v této podobě nelze použít jako podklad pro rozhodnutí, neboť žadatelé si jako jazyk řízení zvolili jazyk ruský. Současně správní orgán odkázal právního zástupce na možnost nechat zajistit překlad článků, jež nejsou vyhotoveny v ruském jazyce, do jazyka českého a následně je do řízení doložit. Právní zástupce této možnosti nevyužil, žádný překlad správnímu orgánu doručen nebyl, z čehož dle názoru správního orgánu vyplývá, že tyto články nepovažoval právní zástupce za natolik podstatné pro posouzení žádostí o mezinárodní ochranu.

Dne 3. 5. 2022 poskytla žalobkyně a) údaje k podaným žádostem o udělení mezinárodní ochrany, sdělila, že X. pobývá v různých státech Evropské unie, protože po zamítnutí jeho žádosti o mezinárodní ochranu v ČR zůstat nemohl, domů se nemůže vrátit. Otcem žadatelčiných synů je státní příslušník Ruské federace, který se nyní nachází X. v Rusku. Otcem dcery je X. Žadatelka i její děti jsou ruské státní příslušnosti i národnosti a dorozumí se ruským jazykem. Žadatelka a její synové vyznávají X., nejmladší dcera je zatím bez vyznání. Žalobkyně a) nikdy nebyla členkou žádné politické strany ani skupiny, v současné době však zastává názor proti politice prezidenta na Ukrajině. V minulosti již o mezinárodní ochranu žádali, a to v ČR v roce 2019. Zdravotní stav svůj a dětí označila žadatelka za dobrý, nemají žádné vážné zdravotní problémy. K důvodům žádosti o mezinárodní ochranu sdělila, že z Ruska odjela, protože jí hrozilo zbavení rodičovských práv k dětem kvůli aktivitám bývalého manžela. Ona a synové trpěli kvůli tomu, že jejich otec měl problémy s policií. Jmenovaná potvrdila, že tyto skutečnosti uváděla již v rámci předchozího správního řízení ve věci mezinárodní ochrany, tyto skutečnosti se nijak nezměnily. Dodala, že v současné době se ale v Rusku připravuje zákon, který by mohl zbavit občanství Ruské federace osoby, které jsou nějakým způsobem spjaty s lidmi odsouzenými za terorismus. Žadatelčin bývalý manžel byl v Rusku X., i když už jsou rozvedeni, obává se, že nebude mít s dětmi žádné státní občanství. Tuto informaci četla na oficiálních stránkách ITARTASS. Za nový důvod žádosti označila skutečnost, že se její starší syn žalobce b) snažil společně se svými ukrajinskými kamarády v ČR překazit na sociální síti Telegram zveřejňování příspěvků skupinám, které podporovaly válku na Ukrajině. Smyslem bylo přetížit jejich stránky, aby přestaly fungovat. Podle žalobkyně je možné, že by ruské státní orgány zjistily jeho totožnost a hrozilo by mu vězení. Žadatelka měla také konflikt s matkou a X., které podporují Putina. Obává se, že v případě návratu do Ruska by ji byly schopny nahlásit ruským orgánům za propagaci Západu a mohla by jít do vězení. Po telefonu jim vysvětlovala, že věci se mají jinak, ale ony to nechtějí slyšet. V ČR by chtěla i nadále zůstat, protože pro ni je priorita, aby její děti byly v bezpečí a dál se zde vzdělávaly. Nechce, aby vyrůstaly v prostředí, které nyní panuje v Rusku.

Dne 24. 11. 2022 byl proveden pohovor k žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Žalobkyně a) uvedla, že v případě návratu existuje nebezpečí kvůli politickým názorům, nesouhlasí s politikou, která se v Rusku nyní provádí, a neskrývá to. Také synovi by mohlo hrozit vězení, mučení kvůli jeho činnosti na sociálních sítích proti propagandě války. Také důvody z její předchozí žádosti se nezměnily, naopak se ještě zhoršily. Vzala svoji žádost zpět ne kvůli tomu, že se ty důvody změnily, neplánovala se vracet do Ruska. Na otázku, zda svůj nesouhlas s politikou Ruska vyjadřovala nějak veřejně, odpověděla, že se vyjadřovala před těmi, s kterými měla možnost komunikovat. Obává se, že každý, před kým vyjadřovala svůj nesouhlas s politikou teroru, to na ni může donést. Upřesnila, že se vyjadřovala před příbuznými a před kolegy z práce. Po ukončení její práce v Rusku mohly v rámci této její práce vzniknout nějaké dotazy, se kterými se na ni kolegové mohli obrátit, když už byla v ČR. Lidé, o kterých jmenovaná hovoří, se nacházejí v Rusku. Byla s nimi v kontaktu přes sociální sítě, např. Telegram. Volali si, psali si. Na dotaz, od kdy byla s těmito lidmi v kontaktu a vyjadřovala svůj nesouhlasný názor na ruskou politiku, jmenovaná odpověděla, že to bylo od té doby, co začala válka. Do kdy to bylo, nebyla schopna sdělit ani přibližně. Na otázku, zda je tedy s příbuznými a kolegy stále v kontaktu, uvedla, že omezeně, jen co se týká zdraví, jestli jsou v pořádku. Protože jejich názory jsou velice odlišné. Dále upřesnila, že rodině a kolegům říkala, že všechno, co vědí z médií, je lež; že zná mnoho Ukrajinců a nejsou mezi nimi žádní nacisti; že to není speciální operace, ale otevřený útok na Ukrajinu; že to v Rusku nemohou ospravedlnit, je to genocida. Co se týká reakce rodiny a kolegů na tato slova, uvedla, že oni jsou stálého názoru. Hádat se s nimi žadatelka už nechce. Jen se ptá na jejich zdraví, protože na jiné věci neslyší. S některými příbuznými přerušila kontakt. Na otázku, s kým z Ruska je tedy aktuálně v kontaktu, odpověděla, že se zajímá o zdraví matky a otce a také o zdraví X., který se nyní také nachází v Rusku. Dále jmenovaná popřela, že by se zúčastnila nějakých veřejných protestních akcí proti ruské invazi na Ukrajině. Rovněž nezveřejňovala své nesouhlasné názory s válkou na Ukrajině či politikou Ruské federace na internetu, sociálních sítích. Její syn toto ale dělal. Dále jmenovaná popřela, že by mohla správnímu orgánu doložit písemnou komunikaci s rodinou či kolegy, kde by vyjadřovala své nesouhlasné názory na politiku Ruska. Jako zdůvodnění, proč to není možné, když tvrdila, že byli v kontaktu i písemně, uvedla, že má v telefonu hodně informací, je přetížený, takže musí informace mazat, aby si uvolnila místo v telefonu. Na dotaz, zda tedy žádnou takovou písemnou komunikaci již nemá, žadatelka odpověděla, že si nemůže nyní vzpomenout, ale kdyby ji našla, tak ji správnímu orgánu poskytne. Správní orgán stanovil lhůtu na doložení do dne 1. 12. 2022.

Dále se správní orgán zaměřil na zjištění podrobností týkajících se žadatelčina tvrzení uvedeného v poskytnutí údajů k žádosti o mezinárodní ochranu ze dne 3. 5. 2022, že X. vykonával přes Telegram aktivitu na překažení zveřejňování příspěvků od skupin, které podporovaly válku na Ukrajině. Jmenovaná uvedla, že toto její syn dělal přibližně od března do dubna 2022. Jmenovaná se ho ptala, o jaké skupiny se jednalo, ale syn si to nepamatuje. S ohledem na tvrzení z poskytnutí údajů, kdy jmenovaná uvedla, že syn vykonával svoji aktivitu pod uživatelským jménem X., ale nebyla si jistá, zda nepoužíval i jiná uživatelská jména, se správní orgán dotázal, zda je dotyčná aktuálně schopná sdělit, pod jakými všemi profily syn vystupoval. Jmenovaná uvedla, že si syn nepamatuje ani svá uživatelská jména, bylo jich hodně a po čase je vymazával. Dodala, že i těch skupin bylo hodně. Syn spolu s dalšími osobami z Ukrajiny zřizovaly více skupin, pak to mazal, protože to obsahuje hodně informací. Na dotaz, zda synova aktivita probíhala pouze na Telegramu nebo i na jiných sociálních sítích, stránkách, žadatelka odpověděla, že to třeba byly i jiné sociální sítě, nejen Telegram. Podle žadatelky syn pravděpodobně nikdy nevystupoval pod svojí pravou identitou, ale myslí si, že by jeho identita mohla být lehce určena. Je přesvědčena o tom, že byl vždy pod dohledem kvůli tomu, že jeho otec je X. Na otázku, zda může správnímu orgánu nějak doložit, že syn uvedenou aktivitu opravdu vykonával, jmenovaná odpověděla, že se na to syna ptala, ale on jí říkal, že to asi není možné. Provedl tu činnost a po nějaké době ji smazal. Dále se správní orgán dotázal žadatelky, zda může doložit printscreeny z profilů syna na sociální síti, zda má syn ještě nějaký profil aktivní. Jmenovaná uvedla, že asi nemůže. Ptala se ho na to, ale říkal, že to už nelze dohledat. Správní orgán odkázal na žadatelčina slova z poskytnutí údajů, kdy uvedla, že z historie synových aktivit na Telegramu je vidět, kolikrát se tam přihlašoval, a zeptal se jí, zda může tuto historii doložit. Dotyčná odpověděla, že pravděpodobně ne. Když se synem mluvila, řekl jí, že to nedělal proto, že to ona potřebuje doložit správnímu orgánu, ale proto, že se tam zabíjejí lidé. Dále jmenovaná popřela, že by syn kromě výše uvedené aktivity na sociální síti vykonával ještě nějakou jinou aktivitu proti válce na Ukrajině. Neví nic, co by došlo do Ruska. Ale v ČR se snažil pomáhat Ukrajincům, např. ve škole tlumočil pro učitelku. Také chtěl pomáhat na nádraží uprchlým Ukrajincům, ale poslali ho pryč, protože byl na to ještě malý. Podle žadatelky se syn v ČR nezúčastnil žádných protestů proti válce na Ukrajině. O ničem takovém neví, ale nevylučuje to. Následně se správní orgán dotázal žadatelky, zda by souhlasila s tím, aby provedl samostatný pohovor s jejím synem X. Jmenovaná uvedla, že by se ho na to mohla zeptat, ale on ještě není úplně v pořádku po událostech, které se staly v Rusku, nereaguje úplně dobře na příslušníky úřadů.

Dále se správní orgán dotázal žadatelky na podrobnosti ohledně tvrzené přípravy zákona, který by mohl zbavit občanství Ruské federace osoby, které jsou nějak spjaty s lidmi odsouzenými za terorismus. Žadatelka uvedla, že si nepamatuje název tohoto zákona, myslí si, že ještě nebyl přijat. Tento zákon platí pro občany Ruské federace, kteří získali občanství v průběhu života. Ale pro ty, co se narodili v Rusku, co mají občanství od narození, ještě takový zákon neplatí. Co se týká v zákoně uvedené definice sepjetí s osobou odsouzenou za terorismus, o jakou konkrétní vazbu by se mělo jednat, dotyčná sdělila, že osoby, které podporují osoby spolupracující s teroristickými organizacemi, nebo osoby, které podporují osoby, které se zúčastňují činnosti těchto skupin, budou zbaveny občanství Ruské federace. Tady už nejde ani o podporu činnosti těch skupin, ale jde o podporu osob, které se účastní té činnosti. Jak je v zákoně definována tato podpora, o jakou činnost se jedná, jmenovaná uvedla, že takovéto konkrétní definování tam není, ale z praxe ví, že lidé byli stíháni za takové věci jako např. předání balíčků ve vězení atd. Jmenovaná dále popřela, že by měla nějaký problém s vyřízením cestovního dokladu Ruské federace pro svoji dceru na ruské ambasádě v ČR, který byl vydán dne 27. 10. 2021. Uvedla, že se původně obávala, že bude mít problémy, proto se objednala jménem svého manžela, který není občanem Ruské federace.

Dále se správní orgán zaměřil na žadatelčino tvrzení, že se důvody z její první žádosti o mezinárodní ochranu zhoršily. Dotázal se tedy žadatelky, zda ode dne 19. 12. 2019, kdy bylo vydáno rozhodnutí o její první žádosti o mezinárodní ochranu, došlo k nějakým novým skutečnostem v její věci. Jmenovaná sdělila, že v daný okamžik jsou likvidovány organizace na obhajobu lidských práv, např. organizace Memoriál. Výbor pro lidská práva se také změnil. Jsou tam teď jen ty osoby, které podporují politiku Putina. Na dotaz, jak se tyto skutečnosti týkají konkrétně její věci a důvodů, pro které žádala v ČR o mezinárodní ochranu, odpověděla, že tenkrát byla alespoň nějaká malá naděje na to, že se dá zlepšit situace, ale nyní ta naděje zmizela. Následně jmenovaná potvrdila, že nedošlo k žádným novým skutečnostem v její věci, co se týká důvodů, pro které poprvé v ČR požádala o mezinárodní ochranu. O ničem novém neví.

Dále se žadatelka vyjádřila ke svému náboženskému vyznání. Sdělila, že vyznává X., dá se říci, že X., ale nijak to nerozlišuje. Děti také vyznávají X. V ČR ho praktikují tak, že se doma modlí, dodržují půst, ona a synové. Její dcera je ještě malá. Jmenovaná nenavštěvuje v ČR X., protože má malou dceru a nemá ji s kým nechat. Žalobkyně a) doplnila, že se nyní bojí vrátit do Ruska, protože si zvykli na svobodný, normální způsob života, kde nemusí skrývat své názory. Pokud by se vrátili do Ruska, skrýt své názory by bylo velice těžké. Jmenovaná si myslí, že způsob, jak vychovává své děti, může být důvodem pro zbavení ji rodičovských práv. V Rusku je povinné, aby se rodiče a jejich děti podřizovali propagandě násilí proti jiným národnostem a národům.

Žalobkyně po přečtení protokolu doplnila, že telefon, ze kterého syn zveřejňoval příspěvky, spadl a rozbil se mu. Je to ten telefon, ve kterém by mohla být vidět historie jeho aktivit.

Dne 2. 12. 2022 obdržel správní orgán písemné vyjádření souhlasu s provedením pohovoru s nezletilým synem žalobcem b). Dále jsou součástí doložení 4 internetové odkazy na texty v ruštině, které mají dokládat důvodnost žadatelčiných obav z pronásledování a vážné újmy v Rusku, a to z následujících důvodů: a) lidé jsou obviňováni z diskreditace ruské armády a z šíření „fejků“, b) výchova v ruském vzdělávacím systému (vlastenectví) je v rozporu s jejich hodnotami, c) rozmáhá se udávání mezi příbuznými. S těmito internetovými odkazy, resp. články, které jsou na nich zveřejněny, se správní orgán seznámil prostřednictvím internetového překladače a přijal je jako materiály popisující obecnou situaci v Rusku.

Článek uveřejněný pod odkazem https://www.severreal.orq/a/v-peterburqe-zhitel-soobschil-o-vozbuzhdenii-dela-o-fevkah-ob-armii/32125876.html je ze dne 11. 11. 2022 a týká se trestního stíhání za šíření „falešných zpráv“ o činnosti ozbrojených sil Ruské federace. Konkrétně pojednává o zahájení trestního stíhání vůči jednomu obyvateli Petrohradu za „fejky“ o armádě podle článku 207 odst. 3 trestního zákoníku (protiválečné letáky ve schránkách). Podle zprávy bylo v Rusku ke dni 9. 11. 2022 vyšetřováno 161 trestních případů podle článku 207 odst. 3 trestního zákoníku. Nejčastěji jsou obviňováni občanští aktivisté, novináři a lidé, kteří umístili falešné zprávy na sociální sítě. U soudů prvního stupně bylo projednáváno 19 trestních věcí. Dalších 13 případů skončilo odsouzením. Jedna věc byla ukončena ve stadiu vyšetřování pro absenci corpus delicti, další byla ukončena soudem přijetím výchovných opatření pro nezletilou. Skutečné vězení bylo uloženo 4 odsouzeným osobám (A. Gorinov - 7 let, A. Ochirov - 3 roky, A. Tarapon - 2,5 roku a E. Shcherbakov - již propuštěn). Ve vazbě bylo 22 lidí.

Článek uveřejněný pod odkazem https://crimeahrq.orq/ru/zhitel-alushtv-poluchil-25-qoda-kolonii-za-feiki-o-rossiiskih-voennyh/ je ze dne 25. 10. 2022 a pojednává o odsouzení obyvatele Alušty A. Tarapona k 2,5 letům vězení podle článku 207 odst. 3 trestního zákoníku za veřejné šíření záměrně nepravdivých informací o ruské armádě (šíření letáků).

Článek uveřejněný pod odkazem https://www.sibreal.orq/a/putin-perechislil-traditsionnye-tsennosti-v-novom-ukaze/32122902.html je ze dne 9. 11. 2022 a podává zprávu o tom, že prezident Putin podepsal dekret uvádějící tradiční duchovní a morální hodnoty, kterým schválil základy státní politiky pro zachování a posílení těchto hodnot. Dokument uvádí nejen tradiční hodnoty, ale také to, co pro ně představuje hrozbu. Hrozba podle dokumentu spočívá ve zkreslení historické pravdy a utváření společnosti, která zanedbává duchovní hodnoty. Putin navrhuje provést v Rusku reformy s přihlédnutím k historickým tradicím, včetně zlepšení forem a metod výchovy a vzdělávání dětí a mládeže.

Článek uveřejněný pod odkazem https://focus.ua/world/526897-rossiyane-napisali-145-tvsvach-donosov-v-roskomnadzor-vseqo-za-polqoda je ze dne 26. 8. 2022 a uvádí, že Rusové za pouhých šest měsíců roku 2022 napsali do Roskomnadzoru téměř 145 tisíc udání, přičemž výzvy se nejčastěji týkaly zpráv o válce Ruské federace proti Ukrajině a požadavku na odstranění „proukrajinské propagandy“. Největší počet odvolání na oddělení bylo přijato v březnu 2022. Nejčastěji se občané obraceli na Roskomnadzor s žádostí o odstranění odkazů na zdroje s proukrajinskou propagandou. Většina výpovědí se také týkala umístění nezákonných informací, zejména falešných zpráv o válce na Ukrajině.

Dne 5. 1. 2023 byl proveden pohovor s nezletilým žalobcem b). Dotyčný uvedl, že matkou popsané aktivity vykonával v únoru a následující dva měsíce roku 2022. Ohledně způsobu, jakým tuto činnost vykonával, sdělil, že spamováním a blokováním těchto skupin. Dávali tam sdělení proti válce, proti všem označením „Z“ a „V“. Pokoušeli se o blokování tím, že tam dávali tzv. těžké zprávy, čímž je myšleno zprávy, které málo výkonné telefony nemohly přijímat. Vysílali stížnosti na tyto chaty a pokoušeli se je zablokovat. Těžké zprávy obsahovaly tzv. obtížné znaky, které normální telefon nedokáže ukázat. Tuto aktivitu vyvíjel pod uživatelskými jmény X., X. a X., což je jeho skutečný profil. O jaké skupiny, kterým mařil činnost, se konkrétně jednalo, si už nepamatuje. Nepamatuje si názvy těchto skupin. Obecně se ale jednalo o skupiny o několika tisících uživatelích. V jeden čas se tam přihlásili s ukrajinskou skupinou a spamovali tyto ruské chaty. Neví, kdo byl správcem těchto chatů, na to vůbec nekoukal. Za důvod, proč tuto aktivitu vyvíjel, označil nenávist k ruské vládě a snahu o podporu Ukrajinců. Viděl, v jakém stavu přišli Ukrajinci k nim do školy. Jmenovaný popřel, že by mohl nějak doložit, že tuto jím popisovanou aktivitu na Telegramu skutečně vyvíjel. SIM karta je pryč a profil se po půl roce smaže. Díval se a zjistil, že jeho účet X. byl smazán. Rozbil se mu mobil, SIM kartu někam položil a neví kam. Asi na konci června ji ztratil. Jmenovaný potvrdil, že přihlašování k těmto účtům nebo k síti Telegram je navázáno na tuto jedinou SIM kartu. Takže se od konce června ani k jednomu účtu nemohl přihlásit. Na otázku, proč svoji činnost na Telegramu ukončil právě v dubnu 2022, odpověděl, že neměl možnost ji provádět, protože měl rozbitý telefon a pak na to zapomněl. Dále uvedl, že svůj profil X. používá. Ale všechny příspěvky o spamování z něj smazal. Na otázku, jak se k tomuto účtu mohl přihlásit, když podle jeho vyjádření je přihlašování k účtům navázáno na danou SIM kartu, kterou ztratil, odpověděl, že ztracená SIM karta byla používána k přihlašování k prvním dvěma účtům. Svůj skutečný profil měl na jiné SIM kartě. Upřesnil, že ztracená SIM karta byla od operátora T-Mobile. Myslí si, že se jednalo předplacenou kartu, při pořízení neuváděl osobní údaje. SIM karta k jeho oficiálnímu účtu je rovněž od T-Mobile. Neví, jestli se jedná o předplacenou kartu nebo paušál. Dělali mu to rodiče. Správní orgán se dále dotázal nezletilého, zda je schopen doložit historii svých aktivit na Telegramu, a to vzhledem k tomu, že jeho matka hovořila o tom, že z historie jeho aktivit na Telegramu je vidět, kolikrát se tam přihlašoval. Nezletilý toto vyvrátil s tím, že všechno je smazané. Dále uvedl, že na jiných sociálních sítích, než je Telegram, nebyl v daném ohledu aktivní. Co se týká nastavení soukromí na uvedených telegramových profilech, uvedl, že první dva profily byly soukromé, takže se tam nic neukazovalo. U posledního je vidět vše, včetně telefonního čísla. Jmenovaný potvrdil, že zašle odkazy na své profily na Telegramu správnímu orgánu. Na dotaz, jakou podobu má jeho aktivita na sociální síti, uvedl, že jinak než spamováním v daných skupinách v rámci prvních dvou účtů aktivní nebyl. Svůj oficiální profil používá ke komunikaci s přáteli a rodinou. Žádné své vlastní příspěvky neuveřejňuje. Popřel, že by na svém profilu X. zveřejňoval nějaké příspěvky proti válce na Ukrajině, proti Rusku. V současné době nic nezveřejňuje. Párkrát v minulosti našel link na přihlášení se do ruských skupin, jak již popisoval, přihlásil se tam a spamoval danou skupinu. Ale o této aktivitě všechno smazal. Jinak aktivní nebyl. Co se týká původu tzv. těžkých zpráv, které uveřejňoval, sdělil, že tyto zprávy někdo poslal do chatu a on si je uložil do svého telefonu. Při několikanásobném, stonásobném poslání takovéto zprávy zpomalují telefon. Upřesnil, že zprávy obsahovaly protiválečně text, který dotyčný získal z ukrajinských chatů, a na jejich konec přidával tzv. těžké znaky. K již existujícím zprávám nezveřejňoval žádné komentáře. Jiným než výše uvedeným způsobem se dotyčný v ČR neangažoval. Pouze pomáhal Ukrajincům ve své škole. Na otázku, zda se v ČR zúčastnil nějakých veřejných protestních akcí proti ruské vojenské invazi na Ukrajině či obecně proti politice Ruské federace, jmenovaný odpověděl, že chtěl, ale nemohl na to najít čas, dělal v danou dobu něco jiného. Dále jmenovaný popřel, že by byl v kontaktu s někým z Ruska. Návratu do Ruska se dotyčný obává, neboť na svém profilu zveřejnil své jméno a příjmení. Dále je jeho otec X. Následně se správní orgán dotázal žadatele, proč pro spamování používal účet, kde byly jeho údaje, když uvedl, že pro spamování používal dva účty, kde neuveřejňoval žádné své údaje. Jmenovaný uvedl, že to dával omylem, občas zapomněl přepínat mezi účty. Na dotaz, jak se mohl připojovat omylem svým oficiálním účtem, když uvedl, že první dva účty byly navázané na jinou SIM kartu, odpověděl, že se přihlásil svým oficiálním účtem, prohlížel si Telegram, našel daný link např. na Google a začal psát, měl připravenou šablonu na klávesnici. Dále žadatel uvedl, že ačkoliv měl dvě SIM karty, neměl dva telefony, ale pouze jeden. Měnil si SIM karty, když potřeboval. Za důvod, proč měl dvě SIM karty, označil to, aby mohl mít jeden svůj bezpečný účet. Ale omylem se i tak přihlásil svým skutečným účtem. Upřesnil, že svůj oficiální účet X. používá asi už 3,5 roku. Jmenovaný potvrdil, že měl jeden telefon, který se rozbil. Sdělil, že používal jeden telefon, ten se rozbil a pak začal používat další telefon, který se také rozbil. Ve vztahu ke své aktivitě na Telegramu se dotyčný obává toho, že tuto jeho aktivitu najdou a půjde „X.“ jako jeho otec. Jmenovaný si myslí, že by ruské státní orgány mohly jeho aktivitu najít, ačkoliv všechno smazal, používal především anonymní účty a české SIM karty, díky tzv. snímkům obrazovky. Dostal asi 100 zpráv, že ho najdou a zabijí. Psali mu, že Krym patří Rusku. Tyto zprávy mu psali uživatelé z ruských skupin celou dobu, co svoji aktivitu vykonával. Naposledy mu přišla zpráva, když měl účet, tedy na konci června 2022. Zprávy mu přicházely na všechny tři profily. Na svém oficiálním účtu měl jen zprávy od 15 lidí, ale blokoval je. Naposledy mu taková zpráva přišla na účet X. v dubnu 2022. Od té doby už nic. Tyto zprávy blokoval. Možná i něco odepisoval, ale pouze ve stylu: „Měli byste se léčit.“ Jmenovaný se obává problémů v případě návratu do Ruska, ačkoliv od dubna 2022 žádné zprávy nedostal, neboť si myslí, že by pravděpodobně kontrolovali, co psal, když je jeho otec X. Podle něj mohou snímky obrazovky ležet někde v archivu. Slyšel, že někdo v Rusku zničil symbol „Z“ a dostal za to asi dva roky vězení. Jmenovaný si myslí, že by byl potrestán za svůj názor. Na internetu je mnoho článků o tom, že lidé říkají svůj názor, nebo stojí někde s plakátem, kde není ani nic napsáno, a hned jim ho vezmou. Hledají důvod k tomu, aby člověka zavřeli do vězení. Pak si dohledají informace.

Ohledně frekvence spamování ruských skupin žalobce b) uvedl, že to dělal, když měl čas, někdy denně, někdy jednou za dva dny. Za důvod, proč přestal spamovat, označil skutečnost, že se mu rozbil mobil a zapomněl to dělat, neměl SIM kartu a „vykašlal se na to“. Na otázku, proč si nekoupil novou SIM kartu se stejným číslem, odpověděl, že si tu SIM kartu dal do telefonu a zaregistroval si ji na Telegramu. Neměl nikde zapsané její telefonní číslo. Pak měl jiné věci ke kupování. Ke svému aktuálnímu názoru na válku na Ukrajině sdělil, že chce, aby válka skončila, aby Ukrajina byla Ukrajinou. Podle něj je Krym ukrajinský. Ke způsobu, jakým se ke spamování dostal, uvedl, že měli chat o autech, nějaký Ukrajinec do něj poslal link a jmenovaný na něj šel. Jmenovaný popřel, že by se kromě pomoci Ukrajincům ve své škole a záměru účastnit se protiruské demonstrace, snažil o nějaké jiné aktivity v ČR na podporu Ukrajiny. Správní orgán konfrontoval žadatele s vyjádřením jeho matky, která uvedla, že chtěl pomáhat příchozím Ukrajincům v Praze na hlavním nádraží, ale byl kvůli nízkému věku odmítnut. Jmenovaný potvrdil, že to tak bylo, teď mu to máma připomněla. Má špatnou paměť. Žalobce b) je X., stejně jako jeho rodiče. Vyznává X., nevyzná se v tom, jestli nějaký směr. Víru praktikuje tak, že se modlí, postí se, chodí do X.

Dne 16. 1. 2023 obdržel správní orgán odkaz na profil na sociální síti X., dále printscreen výhružek, které mu v souvislosti se spamováním přišly na účet X. do dubna 2022, a linky, přes které spamoval (skupina věnující se převážně autům): https://t.me/frleqendslivrevnationchat.

Z překladu printscreenu výhružek vyplývá, že pocházejí od uživatele jménem X., jsou ze dne 18. 3. a týkají se Krymu. X. konkrétně píše: „Krym je Rusko, ještě jednou to napíšeš, najdu si tě a udělám se ti do pusy, aby sis to ty kurvo banderovská zapamatovala, zařízni chocholy, spas Rusko.“ Jako odpověď jsou dvě zprávy. První: „Chachacha, tak do toho, ty internetový hrdino.“ Druhá: „Do prdele, běž k psychologovi.“ Komu konkrétně je zpráva adresována, kdo odpovídá, není z tohoto doložení zřejmé. Není tam uvedeno jméno příjemce zprávy ani telefonní číslo či jiný identifikátor. Na základě tohoto materiálu tedy nelze přímo konstatovat, že zpráva byla doručena konkrétně žalobci b). V každém případě však ze zprávy nelze usuzovat na reálné nebezpečí životu, zdraví či svobody jejího adresáta. Zpráva neobsahuje žádné výhružky smrtí, fyzickým násilím či omezením osobní svobody, rovněž ani tak žádnou poznámku týkající se předání informací ruským státním orgánům. Oba pisatelé pak používají ke svému vyjadřování stejně hrubý jazyk. Co se týká žadatelova profilu na sociální síti Telegram dostupného pod odkazem X., správní orgán se s ním seznámil, viz Informace OAMP - Ruská federace - Prověření konkrétního účtu na sociální síti Telegram, ze dne 21. 2. 2023 a ze dne 14. 3. 2023. Z těchto zpráv je patrné, že jmenovaný měl tento profil ke dni 21. 2. 2023 i ke dni 14. 3. 2023 registrovaný pod telefonním číslem X. a uživatelským jménem X., resp. X. Žádné jiné informace nejsou na tomto profilu dohledatelné. Jako profilovou fotografii má dotyčný obrázek X. Z uvedeného je tedy patrné, že tento profil nelze přímo s osobou žadatele spojit. Nejsou na něm uvedeny žádné jeho jedinečné identifikační údaje, jako by bylo např. celé jeho jméno a příjmení či datum narození. Na profilu nemá ani fotografii svého obličeje, podle které by mohl být s tímto účtem případně spojován. Telefonní číslo, pod kterým má účet založen, je navíc české. Ruské státní orgány tedy nemají reálné možnosti, jak by se mohly dozvědět, že tento telegramový účet patří konkrétně žadateli.

Ohledně odkazu https://t.me/frleqendslivrevnationchat žalovaný konstatoval, že se nejedná o odkaz na konkrétní linky, přes které měl jmenovaný spamovat ruské skupiny, jak žalobce b) tvrdil, ale o odkaz na skupinu FR LEGENDS LIVERY NATIONAL, resp. na úvodní stránku jejího telegramového chatu. Vzhledem k této skutečnosti, tedy že jmenovaný nedoložil deklarované linky, přes něž měl spamovat ruské skupiny, ale pouze odkaz na daný chat, nechal si správní orgán prověřit tento chat, zda se na něm žadatelem uvedené linky opravdu nacházejí. Podrobnosti jsou uvedeny v Informaci OAMP - Ruská federace - Prověření konkrétní chatové skupiny na sociální síti Telegram, ze dne 9. 3. 2023. V ní je jednak charakterizována daná chatová skupina, jednak je tam popsáno, jakým způsobem byly informace vyhledávány. Vzhledem k tvrzení žadatele ohledně jeho aktivity spamování ruských skupin bylo prověřované období stanoveno na období 24. 2. 2022 až 30. 4. 2022. Při prověření chatu byla procházena konverzace a sdílené soubory. Byly hledány výzvy k blokování ruských skupin podporujících válku na Ukrajině, linky k přihlášení se do takových skupin, výzvy k jejich blokování a jejich zahlcení. Žadatelem popisované výzvy k blokování ruských stránek a sdílení tzv. znaků zpomalujících mobilní telefony nebo stolní počítače nebyly během vyhledávání v chatu podle klíčových slov a manuálního procházení chatu nalezeny. Byly vyhledávány ekvivalenty ruských slov - blok*, výzva*, sdíl*, repos*, symbol*, teg*, zpomal*, https://, :// (pro sdílené linky), písmena Za V, taktéž znaky uváděné žadatelem A, □. Za předmětné období byly nalezeny dvě podobné výzvy - informace od hackerské sítě Anonymous o kybernetické válce vůči Ruské federaci ihned po začátku ruské invaze ze dne 24. 2. 2022 (viz Screenshot 2 v předmětné zprávě) a sdílený odkaz na telegramovou skupinu bojující proti ruské propagandě ze dne 27. 4. 2022 (viz Screenshot 3 v předmětné zprávě). Na samotném odkazu https://t.me/frleqendslivrevnationchat, který žadatel poskytl správnímu orgánu, tedy nejsou dohledatelné žádné jím uváděné linky na ruské skupiny, na jejichž blokování/spamování se měl podílet, ani žádné výzvy k jejich blokování, rovněž tak ani žádné tzv. těžké zprávy.

Správní orgán v napadeném rozhodnutí konstatoval, že současná žádost o udělení mezinárodní ochrany je již druhou v pořadí. Poprvé požádala žalobkyně a) o udělení mezinárodní ochrany na území ČR dne 27. 4. 2019 pro sebe a syny a jménem nezletilé žalobkyně d) dne 14. 10. 2019. Řízení o jejich žádostech bylo vedeno pod sp. zn. OAM-410/ZA-ZA11-2019. Dne 19. 12. 2019 vydal správní orgán rozhodnutí o neudělení mezinárodní ochrany, které nabylo právní moci dne 13. 1. 2020. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně a) žalobu k Městskému soudu v Praze. Soudní řízení ve věci bylo zastaveno usnesením č. j. 16 Az 4/2020-50 ze dne 21. 4. 2021 a usnesením č. j. 16 Az 4/2020-52 ze dne 15. 9. 2021. Pokud jde o podrobnosti obsahu a průběhu předchozího řízení ve věci žádostí o udělení mezinárodní ochrany odkázal správní orgán na spisový materiál k příslušnému správnímu řízení.

V průběhu správního řízení bylo objasněno, že tvrzeným důvodem žádostí o udělení mezinárodní ochrany jmenovaných je obava z návratu do vlasti s ohledem na nesouhlas s válkou na Ukrajině. Žalobkyně a) se rovněž obává, že by mohla být s dětmi zbavena ruského státního občanství vzhledem k X. jejího bývalého manžela k X.

Správní orgán při posouzení žádostí vycházel z výpovědí žalobců a), b), z jimi doložených materiálů, z rozhodnutí o předchozích žádostech č. j. OAM-410/ZA-ZA11-ZA10-2019 ze dne 19. 12. 2019 a dále z informací, které shromáždil v průběhu správního řízení ohledně politické a bezpečnostní situace a stavu dodržování lidských práv v Ruské federaci, konkrétně vycházel z Výroční zprávy Human Rights Watch 2023 - Ruská federace ze dne 1. 3. 2023, z Informace OAMP - Ruská federace - Bezpečnostní a politická situace v zemi ze dne 8. 3. 2023, z Informace Agentury Evropské unie pro azyl (EUAA) - Ruská federace – Zacházení s protestujícími demonstranty, novináři a ochránci lidských práv od invaze na Ukrajinu ze dne 2. 6. 2022, z Informace OAMP - Ruská federace - Situace navrátilců do Ruské federace po krátkodobém či dlouhodobém pobytu v zahraničí ze dne 31. 10. 2022, ze zprávy Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), červenec 2022 - Přehled údajů o zemi za rok 2021 - Ruská federace a z Informace OAMP - Ruská federace - Novela zákona o občanství a odejmutí občanství ze dne 17. 2. 2023. Dále správní orgán vycházel z Informací OAMP - Ruská federace - Prověření konkrétního účtu na sociální síti Telegram ze dne 21. 2. 2023 a ze dne 14. 3. 2023 a z Informace OAMP - Ruská federace – Prověření konkrétní chatové skupiny na sociální síti Telegram ze dne 9. 3. 2023. Veškeré uvedené informace jsou součástí spisového materiálu k žádostem výše jmenovaných o udělení mezinárodní ochrany.

Dne 27. 3. 2023 obdržel správní orgán žádost o prodloužení lhůty k vyjádření se k podkladům řízení a předběžné vyjádření žadatelů. Žadatelé namítali, že některé zprávy předložené správním orgánem nejsou kompletní, resp. z nich byla přeložena pouze část. To se týká např. zprávy EUAA ze dne 2. 6. 2022, v níž nejsou přeloženy kapitoly 2, 3, 5 a 6, přičemž podle názoru právního zástupce může být zejména kapitola 6 pro toto řízení významná. Za druhé namítá, že žádná ze zpráv se nevěnuje pronásledování X. v dnešním Rusku. Jakožto X. rodina proto žádají, aby byl spisový materiál doplněn o informace týkající se způsobu, jakým současné Rusko zachází s X. Za třetí uvádí, že žádná ze zpráv se nevěnuje ani situaci dětí osob, které jsou ruskými orgány dnes perzekuovány; přitom právě rodina žadatelů se s tímto pronásledováním setkala již před odchodem z Ruska v roce 2019. Žádají, aby spisový materiál byl doplněn o informace týkající se způsobu, jakým současné Rusko zachází s dětmi pronásledovaných osob, a to například na poli sociálněprávní ochrany dětí nebo na poli školství. Ve spisovém materiálu postrádají rovněž podklady pro zhodnocení míry dosavadní integrace rodiny do české společnosti, k čemuž poslední 4 roky dochází. Žádají, aby byl i tento druh informací do spisového materiálu doplněn. Jako nejasnou pak považují Informaci OAMP ze dne 9. 3. 2023 o chatu FR Legends Livery Nation. Podle žadatelů dosud opatřené podklady potvrzují obavy z pronásledování pro politické názory a pro náboženskou příslušnost.

K námitce vztahující se k Informaci EUAA ze dne 2. 6. 2022 správní orgán uvedl, že si pro účely vedeného správního řízení nechal vypracovat pouze překlad kapitoly č. 1 a 4 této zprávy, přičemž toto považuje v dané věci za dostačující. Správní orgán si nenechal vypracovávat překlad celé Informace EUAA, tedy všech jejích kapitol, pročež tento materiál nemůže ani poskytnout právnímu zástupci, jak tento požadoval. Kapitolu č. 6 si správní orgán přeložit nenechal, neboť ji v případě výše jmenovaných nepovažuje za relevantní. Nikdo z žadatelů není ochránce lidských práv ani lidskoprávní aktivista, správní orgán tak neshledal žádný důvod, pro který by tato kapitola mohla být ve vztahu k žadatelům významná. Co se týká námitky ohledně absence zpráv týkajících se situace X. v Rusku, správní orgán uvedl, že vypracování žádné takové speciální informace nepovažoval za potřebné. Sami žadatelé netvrdili, že by měli být v Rusku pronásledováni z důvodu své X. víry. Veškeré své obavy z návratu do Ruska směřovali ke svému nesouhlasu s ruskou vojenskou invazí na Ukrajině. Správní orgán rovněž poukázal na skutečnost, že např. ve Výroční zprávě Human Rights Watch 2023 nejsou uvedeny žádné informace o tom, že by v Rusku obecně docházelo k pronásledování X. Zpráva hovoří pouze o perzekuci členů X. hnutí X., které je v Rusku od roku 2003 zakázáno jako teroristická organizace. Správní orgán je přesvědčen, že kdyby v Ruské federaci docházelo k pronásledování všech X., jistě by o tom zpráva Human Rights Watch pojednávala. Žadatelé nepatří ke skupině X. Žalobkyně a) uvedla, že vyznávají X., zřejmě X. Pokud by skutečně existovaly nějaké zprávy hovořící o pronásledování X. v Rusku, mohl a měl je právní zástupce k řízení dotyčných doložit. Nic takového však neučinil. Správní orgán si nenechal vypracovat ani speciální zprávu týkající se zacházení s dětmi, jejichž zákonní zástupci jsou ruskými státními orgány pronásledováni, neboť to v případě dotyčných nepovažoval za nutné. Právní zástupce poukazuje na to, že se dotyční setkali s pronásledováním již před svým odchodem z Ruska v roce 2019. V tomto ohledu však odkazuje správní orgán na rozhodnutí o první žádosti o udělení mezinárodní ochrany č. j. OAM-410/ZA-ZA11-ZA10-2019 ze dne 19. 12. 2019, kterým nebyla dotyčným udělena žádná z forem mezinárodní ochrany. V tomto rozhodnutí správní orgán konstatoval a podrobně odůvodnil, že žadatelé nečelili během pobytu v Rusku azylově relevantnímu pronásledování, přičemž správní orgán neshledal, že by jim takové pronásledování hrozilo v případě návratu do Ruska. Za nezbytné pro dané řízení pak nepovažuje správní orgán ani zjišťování zvláštních informací týkajících se integrace žadatelů na území ČR. Pro r