10 Ads 58/2014 — Nejvyšší správní soud

4 Ad 28/2022- 44 - text 9 4 Ad 28/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Peroutkovou ve věci žalobkyně: PaeDr. X. X., narozená dne X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 8. 9. 2022, č.j. X, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 8. 9. 2022, č. j. X se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhala zrušení rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále jen „žalovaná“) ze dne 8. 9. 2022 č.j. X (dále jen „napadené rozhodnutí”), jímž byly podle ust. § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 528/1991 Sb.“) a § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítnuty námitky žalobkyně a bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 8. 8. 2022 č.j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím správní orgán I. stupně podle ust. § 64 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 155/1995 Sb.“) uložil žalobkyni povinnost vrátit přeplatek na dávce důchodového pojištění v částce 13 233 Kč, který vznikl za období od 16. 5. 2022 do 15. 6. 2022 na invalidním důchodu pro invaliditu třetího stupně oprávněného pana A. B., nar. X, zemř. X (dále jen „oprávněný“), a to do 8 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Obsah žaloby 3. Žalobkyně s napadeným rozhodnutím nesouhlasila, namítala nesprávné právní posouzení věci s ohledem na ust. § 64 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb., uvedla, že s oprávněným, jímž byl její syn, žila pouze ve stejném bytě na konkrétní adrese, ovšem nevedla s ním společnou domácnost, každý z nich si finančně hospodařil sám, tedy odděleně uhrazovali náklady na své potřeby, jako důkaz navrhla svou účastnickou výpověď. 4. Uvedla, že dle ust. § 115 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, platný do 31. 12. 2013, platilo, že domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby, přičemž tato definice byla všeobecně přijímána ve všech oblastech práva. Od 1. 1. 2014 již tato definice nemá oporu v právních předpisech, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, již pojem „domácnost“, „společná domácnost“ nebo „rodinná domácnost“ výslovně nedefinuje, pojem „domácnost“ užívá v různých souvislostech a významech, a ačkoliv podle jeho Důvodové zprávy nejsou „rodina“ ani „domácnost“ subjekty práva, přesto jde o pojmy zaužívané a jednoznačně chápané. Žádný právní předpis nespojuje domácnost s určitou nemovitostí, společné bydlení (nadto v objektu určeném k bydlení, resp. k trvalému bydlení) není ani bezpodmínečným výrazem společného žití. Rovněž ve veřejném právu bydlení na stejné adrese (ve stejném bytě) automaticky neznamená vznik domácnosti. Odkázala na ust. § 21e odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění, jenž používá pojem „společně hospodařící domácnost“, kterou se pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby, jde tak o ekonomické společenství osob, příslušnost osoby ke společně hospodařící domácnosti není nijak spojována s bydlením na jednom místě (v témže bytě, domě či obydlí). 5. Žalobkyně ve vyjádření ze dne 16. 2. 2023 uvedla, že od společnosti X (nyní Y) obdržela výpisy z bankovního účtu svého syna, tj. oprávněného, za měsíce květen a červen 2022, z nichž vyplývá, že dcery oprávněného v obou měsících obdržely částku výživného, na účet první dcery byla zaslána dvakrát částka 3 500 Kč (dne 18. 5. 2022 a 20. 6. 2022), a na účet druhé dcery byla zaslána dvakrát částka 2 200 Kč (dne 18. 5. 2022 a dne 20. 6. 2022). Kopie výpisů z bankovního účtu oprávněného žalobkyně přiložila. 6. Navrhla, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a zavázal žalovanou k úhradě nákladů řízení žalobkyni. III. Vyjádření žalované 7. Žalovaná považovala za nepochybné, že na invalidním důchodu oprávněného vznikl přeplatek ve výši 13 233 Kč, z potvrzení banky plyne, že žádná jiná osoba neměla dispoziční právo k účtu oprávněného v době jeho smrti. Uvedla, že dle ust. § 24 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. se domácností pro účely tohoto zákona rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Žalovaná šetřením v evidenci obyvatel zjistila, že žalobkyně je matkou oprávněného a má trvalé bydliště na adrese X, stejně jako oprávněný v době své smrti. Žalobkyně ve svých námitkách nijak nezpochybňovala skutečnost, že s oprávněným žila ve společné domácnosti. Podle ust. § 64 odst. 6 věty druhé zákona č. 155/1995 Sb. žalované vznikl vůči žalobkyni nárok na vrácení přeplatku, protože žalobkyně je rodičem zemřelého oprávněného a v době smrti s ním žila v domácnosti, přitom nárok na vdovský důchod po zemřelém oprávněném žádné osobě nevznikl. Odpovědnost podle uvedeného ustanovení je objektivní, žalobkyně je proto odpovědná za vznik přeplatku bez zřetele na zavinění, dané ustanovení má kogentní charakter, neumožňuje tak stanovení jiné odpovědné osoby za vrácení přeplatku, než matku oprávněného, jež s oprávněným žila v době jeho smrti v domácnosti. Se skutečnostmi, které žalobkyně uvedla v námitkách, zákon č. 155/1995 Sb. nespojuje zánik její odpovědnosti za vrácení přeplatku, žalobkyně v námitkách nijak nezpochybňovala skutečnost, že s oprávněným žila v době jeho smrti v domácnosti, a rovněž nedoložila žádné dokumenty, které by tuto skutečnost vyvracely. V průběhu námitkového řízení žalovaná nezjistila důvody, které by vedly k závěru, že prvostupňové rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, a proto bylo rozhodnutí potvrzeno. Žalovaná neměla žádný důvod pochybovat o tom, že žalobkyně žila s oprávněným v době jeho smrti v domácnosti. Navrhla zamítnutí žaloby. IV. Obsah správního spisu 8. Ze správního spisu soud zjistil, že na základě rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 25. 4. 2016, č. j. X, byl oprávněnému přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně ve výši 11 343 Kč. Na základě žádosti oprávněného ze dne 24. 5. 2017 byl oprávněnému invalidní důchod vyplácen na specifikovaný bankovní účet, vedený u společnosti X. 9. Dopisem ze dne 30. 5. 2022 správní orgán I. stupně požádal společnost Y, (která se od X stala právním nástupcem společnosti X – pozn. soudu) o vrácení částek důchodu poukázaných na účet po úmrtí oprávněného, který zemřel dne X, a o poskytnutí identifikačních údajů o majiteli účtu a osobách oprávněných nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu. Zároveň požádal o uvedení informace, jaký byl zůstatek na tomto účtu ke dni úmrtí oprávněného, jaký byl zůstatek k datu této žádosti a jaký byl ve sledovaném období pohyb peněžních prostředků na účtu oprávněného. 10. V dopise společnosti Y ze dne 12. 7. 2022 jsou uvedeny identifikační údaje oprávněného, jenž byl vlastníkem a jediným disponentem předmětného bankovního účtu, ke dni úmrtí (tj. X) byl zůstatek na tomto účtu ve výši 51,77 Kč, pohyb na bankovním účtu byl zaznamenán v příloze k tomuto dopisu, jenž uvádí transakce za období od 13. 5. 2022 do 30. 6. 2022. Podle přílohy byla na účet oprávněného dne 13. 5. 2022 připsána částka ve výši 15 481 Kč, jež představovala platbu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pro období od 16. 5. 2022 do 15. 6. 2022, dne 16. 5. 2022 byly realizovány 3 trvalé příkazy každý ve výši 100 Kč (jeden z nich na jiný účet pod jménem oprávněného), dne 18. 5. 2022 bylo odesláno inkaso ve výši 743 Kč a realizován trvalý příkaz ve výši 3 500 Kč a trvalý příkaz ve výši 2 200 Kč, dne 24. 5. 2022 z účtu odešla částka 5 394 Kč označená jako splátka půjčky ve prospěch účtu pod jménem S., dne 25. 5. 2022 byla připsána částka 5 394 Kč označená jako čerpání půjčky od protistrany pod jménem S.. V měsíci červnu byly ve dnech 15. a 16. 6. 2022 realizovány 3 trvalé příkazy, každý ve výši 100 Kč (jeden z nich na účet pod jménem oprávněného), dne 17. 6. 2022 proběhla platba inkasa ve výši 743 Kč, dne 20. 6. 2022 proběhly realizace dvou trvalých příkazů ve výši 3 500 Kč a 2 200 Kč, dne 29. 6. 2022 byla připsána částka 200 Kč jako převod zůstatku z účtu pod jménem oprávněného, dne 30. 6. 2022 byla odeslána částka ve výši 2 247,40 Kč na účet správního orgánu I. stupně k žádosti ze dne 30. 5. 2022. 11. Správní spis obsahuje výpisy z evidence obyvatel ze dne 3. 8. 2022 týkající se oprávněného, jeho syna, dvou dcer a jeho matky (tj. žalobkyně). Oprávněný byl dle výpisu hlášen k pobytu na adrese X, žalobkyně měla dle výpisu hlášený pobyt rovněž na stejné adrese. 12. V prvostupňovém rozhodnutí ze dne 8. 8. 2022 správní orgán I. stupně odkázal