1 As 51/2010 — Nejvyšší správní soud

5 A 147/2019- 50 - text 16 5 A 147/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Kateřiny Kozákové a Mgr. Ondřeje Hrabce ve věci žalobce proti žalovanému L. A. bytem X Ministerstvo zemědělství se sídlem Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 8. 2019, č. j. 41060/2019-MZE-14132, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Náhrada nákladů řízení se žalovanému nepřiznává. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu (dále „SZIF“) č. j. SZIF/2019/0217535 ze dne 15. 3. 2019, kterým prvoinstanční správní orgán poskytl žalobci k jeho žádosti dotaci v rámci opatření ekologického zemědělství pro rok 2018 v celkové výši 270 808,55 Kč (dále „prvoinstanční rozhodnutí“). 2. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný konstatoval, že žalobce podal dne 15. 5. 2018 žádost o poskytnutí dotace v rámci opatření ekologické zemědělství pro rok 2018 na díly půdních bloků v rámci titulu krajinotvorné sady (EZ-KS) s celkovou výměrou 83,89 ha, na díly půdních bloků v rámci titulu krajinotvorné sady (PO-KS) s celkovou výměrou 2,47 ha a na díly půdních bloků v rámci titulu pěstování ostatních plodin (EZ-ROP) s celkovou výměrou 13,71 ha. 3. SZIF provedl ve dnech 21. 8. 2018 – 22. 8. 2018 u žalobce kontrolu na místě, při níž zjistil, že na dílech půdních bloků X, X, X, X, X a X se nachází neobhospodařovaná plocha. Na dalších dílech půdních bloků byl nalezen vrt na vodu, hromada suti a hromada větví. Na části dílů půdního bloku X byla navržena změna kultury na travní porost na orné půdě. Všechny tyto díly půdních bloků byly deklarovány v rámci EZ-KS. Vznikl tak rozdíl mezi plochou deklarovanou a zjištěnou v rámci titulu EZ-KS, který činil 0,66 ha, tj. méně než 3 % nebo 2 ha z plochy zjištěné. Podle ust. čl. 18 dost. 6 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 v případě, že je ohlášená plocha větší než plocha zjištěná, vypočítá se podpora na základě plochy zjištěné pro danou skupinu plodin. Proto ZSIF prvoinstančním rozhodnutím poskytl dotaci pouze na výměru, na níž nebylo zjištěno žádné porušení. 4. V protokolu z kontroly na místě je dále uvedeno, že na části dílů půdních bloků s jinou trvalou kulturou X, X, X a X, bylo zjištěno, že žalobce neponechal v meziřadí a manipulačním prostoru 5 až 15 % výměry těchto dílů půdních bloků bez seče nebo pastvy. Na dílu půdního bloku X nebyla provedena seč/pastva na ploše 2,2932 ha, což činí 18,29 % zjištěné způsobilé výměry tohoto dílu půdního bloku. Na dílu půdního bloku X nebyla provedena seč/pastva na ploše 0,4037 ha, což činí 22,55 % zjištěné způsobilé výměry tohoto dílu půdního bloku. Na dílu půdního bloku X nebyla provedena seč/pastva na ploše 0,6260 ha, což činí 25,58 % zjištěné způsobilé výměry tohoto dílu půdního bloku a na dílu půdního bloku X nebyla provedena seč/pastva na ploše 2,6415 ha, což činí 25,01 % zjištěné způsobilé výměry tohoto dílu půdního bloku. Podle § 17 písm. f) nařízení vlády č. 76/2015 Sb., o podmínkách provádění opatření ekologické zemědělství (dále jen „dotačního nařízení“), stanovuje hodnoty minimální a maximální výměry (5 – 15%), kterou je nutné z celé způsobilé (zjištěné) výměry dílu půdního bloku ponechat neposečenou či nespasenou. Plocha ochranné zeleně po obvodu ekologického bloku podle § 10 zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství (dále „zákon o EZ“) se do výpočtu celkové neposekané plochy podle § 17 písm. f) dotačního nařízení zahrnuje. Žalobce tedy porušil podmínku stanovenou v § 17 písm. f) dotačního nařízení. Proto SZIF v souladu s § 23 odst. 12 Dotačního nařízení poskytl dotaci sníženou o 25 %. 5. Administrativní kontrolou bylo dále zjištěno, že díl půdního bloku X, deklarovaný v rámci titulu pěstování ostatních plodin (EZ-ROP), nebyl v rozmezí od 9. 10. 2018 do 31. 12. 2018 veden na žalobce v Evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů (dále „LPIS“). Žalobce je názoru, že užívací právo k tomuto dílu půdního bloku pozbyl na základě pozemkové úpravy v k. ú. X, která proběhla s účinností k 31. 10. 2018. Jelikož však žalobce nenapadal žádost o vyřazení tohoto dílu půdního bloku podle § 5 Dotačního nařízení, SZIF nemohl výměru tohoto dílu půdního bloku zohlednit do zjištěné plochy. Vznikl tak rozdíl mezi deklarovanou plochou v rámci EZ-ROP a plochou zjištěnou, který činil 13,71 ha, tj. zjištěný rozdíl byl větší než 50 % zjištěné plochy. Podle čl. 19 odst. 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014, pokud je plocha vykázaná větší než plocha zjištěná a pokud rozdíl přesahuje 50 % plochy zjištěné, nelze na danou skupinu plodin podporu na plochu poskytnout. Příjemce musí navíc uhradit další sankci rovnající se výši podpory, která odpovídá rozdílu mezi ohlášenou plochou a plochou zjištěnou. SZIF proto postupoval správně, pokud zamítl žádost o poskytnutí dotace pro pěstování ostatních plodin (EZ-ROP) pro rok 2018. II. Obsah žaloby, vyjádření žalovaného a replika žalobce 6. Žalobce v žalobě nejprve shrnul skutkový stav, který se v rozhodném obsahu shoduje se stavem popsaným v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Zdůraznil, že svou žalobou napadá toliko výroky týkající se (i) neponechání meziřadí a manipulačního prostoru v rozsahu 5 až 15 % výměry bez seče nebo pastvy a (ii) dílu půdního bloku X, jenž nebyl od 9. 10. 2018 do 31. 1. 2018 veden v LPIS na žalobce. 7. K prvnímu napadenému výroku žalobce namítá, že jako ekologický zemědělec, na kterého se vztahuje zákon o EZ, musí respektovat i požadavek § 10 zákona o EZ, který stanoví, že sousedí-li ekologicky obhospodařovaný pozemek s jiným pozemkem, který ekologicky obhospodařovaný není, je ekologický podnikatel povinen učinit opatření ke snížení rizika škodlivých vlivů na nejnižší možnou míru. Jedním z takových opatření je vytvoření pásů zeleně či vytvoření izolačních travnatých pásů tam, kde takové pozemky sousedí. V komentáři k zákonu o EZ se uvádí, že „oddělující pás by ve všech případech neměl být užší než 2 m“. Účelem takového opatření je, aby ekologicky obhospodařovaný pozemek nebyl kontaminován ze sousedních konvenčních ploch. S ohledem na uvedené by se plocha ochranného pásu dle názoru žalobce neměla započítávat do plochy, která má být dle dotačního nařízení ponechána neposečená / nespasená. Výklad zastávaný žalovaným, tedy, že tato plocha se do celkové výměry pozemku pro účely § 17 písm. f) dotačního nařízení započítává, by pak v budoucnu vedl k porušení buď cit. § 17 písm. f) dotačního nařízení či § 10 zákona o EZ, když v § 17 písm. f) dotačního nařízení se stanoví, že předmětná neposekaná plocha o velikosti 5 až 15 % má být následujícího kalendářního roku do 31. srpna posečena nebo spasena a posečením nebo spasením plochy ochranného pásu by zároveň došlo k zániku jeho ochranné funkce vyžadované § 10 zákona o EZ. 8. Žalobce se nadto domnívá, že tyto ochranné pásy nelze považovat ani za oblast v meziřadí (ze své podstaty), ani za oblast manipulačního prostoru. Manipulačním prostorem dle Metodického postupu k aktualizaci evidence půdy a ekologicky významných prvků pro farmáře Ministerstva zemědělství, č. j.: 4451/2016-MZE-13323, nemůže být prostor, který neslouží primárně k pohybu mechanizační techniky (ochranný pás slouží k ochraně před kontaminací ze sousedních konvenčních ploch, nikoliv k pohybu mechanizační techniky). Žalobce v dobrém úmyslu dodržovat veškeré právní předpisy ponechal na některých dílech půdních bloků ochranné pásy a dále v meziřadí a manipulačním prostoru bloků ponechal neposečené oblasti v rozsahu 5 až 15 %. 9. K druhému napadenému výroku žalobce nejprve zdůraznil, že užívací právo k půdnímu dílu bloku X pozbyl na základě pozemkové úpravy v k. ú. X, která proběhla s účinností k 1. 10. 2018, tj. pouhé 3 měsíce před skončením rozhodného období. Žalobce neprodleně nahlásil tuto změnu v užívacím právu do LPIS, přičemž přiznává, že pro to nepoužil „správný formulář“. Žalobce poukazuje na účel dotačního nařízení i nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014, kterým je zabránit tomu, aby žadatelé uváděli v žádostech úmyslně větší plochy, než které ve skutečnosti užívají, a nesnažili se tak získat větší podporu, než jaká jim po právu náležela. Správní sankce by měly být přiměřené a měly by sloužit k odrazení od úmyslného nesouladu, což stanoví i věta posledního důvodu č. 19 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014. S poukazem na důvod č. 23 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 žalobce dále uvedl, že v rámci pozemkových úprav (nejen v k. ú. X, ale také v k. ú. X) nabyl užívací právo k některým dílům půdních bloků o celkové rozloze 7,94 ha, které opět „pouze" nahlásil do LPIS a neuvedl je v žádosti o dotaci. I tato skutečnost by měla být zohledněna. 10. Žalobce v této souvi