8 As 55/2015 — Nejvyšší správní soud

5 A 7/2021- 79 - text 9 5 A 7/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové a ve věci žalobce proti žalovanému J. S., narozen X bytem X zastoupený advokátem Mgr. Václavem Voříškem se sídlem Pod kaštany 245/10, 160 00 Praha 6 Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, se sídlem Palackého nám. 4, 128 01 Nové Město o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení vedeném pod sp. zn. UZIS/046337/2020, o poskytnutí informace, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 22. 1. 2021 se žalobce domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného s tím, že žalovaný dosud nerozhodl o jeho žádosti o informace ze dne 26. 10. 2020. V žádosti žalobce po žalovaném požadoval následující informace: (1) jaké prognostické dokumenty vypracoval žalovaný ohledně vývoje covid-19 v ČR za celou dobu průběhu pandemie? Prosím poskytněte mi tyto prognózy; (2) máte k dispozici i jiné prognostické dokumenty predikující vývoj covid-19 v ČR, než jaké jste vypracovali? Poskytněte mi prosím i tyto dokumenty; (3) poskytoval žalovaný své prognózy ohledně vývoje covid-19 v ČR vládě, premiérovi či Ministerstvu zdravotnictví? Kdy a jaké prognózy byly vládě poskytnuty? Prosím o poskytnutí těchto prognóz. 2. Vzhledem k nečinnosti žalovaného přistoupil žalobce k podání návrhu na provedení opatření proti nečinnosti. Nadřízený správní orgán – Ministerstvo zdravotnictví (dále jen „nadřízený správní orgán“) vydal dne 7. 12. 2020 opatření proti nečinnosti, č. j. MZDR 54603/2020-2/PRO, kterým přikázal žalovanému rozhodnout o žádosti žalobce ve lhůtě 15 dnů od oznámení tohoto rozhodnutí. II. Obsah žaloby, vyjádření žalovaného a replika žalobce 3. Žalobce v žalobě předně vysvětlil, že mu žalovaný v návaznosti na podanou žádost o informace rozhodnutím ze dne 10. 11. 2020, č. j. UZIS/046337/2020-1, poskytl odkaz na web, kde se podle žalovaného nacházely požadované informace. Žalobce výše uvedenou odpověď žalovaného považoval za nedostatečnou, neboť požadované informace na odkazované webové stránce nenalezl. Žalobce také namítal nezákonnost postupu žalovaného, neboť žádost o informace je možné vyřídit pouhým odkazem na zveřejněnou informaci podle § 6 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění rozhodném (dále jen „informační zákon“), nejpozději do sedmi dnů. V daném případě přitom žalovaný odkázal na zveřejněnou informaci po uplynutí sedmidenní propadné lhůty. Žalobce proto podal stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace, kterou nadřízený správní orgán shledal důvodnou, a to s ohledem na uplynutí sedmidenní lhůty k vyřízení žádosti odkazem na zveřejněnou informaci, a přikázal žalovanému, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí vyřídil žádost žalobce. Žalobci poté nadřízený správní orgán sdělil, že toto rozhodnutí bylo žalovanému doručeno dne 29. 12. 2020, lhůta k vyřízení žádosti o informace tudíž marně uplynula dne 13. 1. 2021. Žalobce měl za to, že ke dni podání žaloby žalovaný požadovanou informaci neposkytl a dochází tak nadále ke zjevné nečinnosti. Dodal, že v odkazu na zveřejněnou informaci na webu (https://koronavirus.mzcr.cz/prehled-dennich-reportu-a-analyz), který poskytl žalovaný ve své odpovědi, rozhodně nebylo a nadále není možné nalézt požadované informace. Upozornil, že žaloba byla přípustná, neboť před podáním žaloby vyčerpal zákonem požadovaný právní prostředek ochrany, a to stížnost dle § 16a informačního zákona, a nadřízený orgán vydal příkaz k vyřízení žádosti, jenž dosud nebyla řádně vyřízena. 4. Závěrem žaloby vyjádřil žalobce nesouhlas se zveřejňováním osobních údajů žalobce a jeho právního zástupce na webu Nejvyššího správního soudu a navrhl naprostou anonymizaci rozhodnutí ve věci. Žalobce výslovně uvedl, že se nejedná o žalobní námitku, nýbrž pouze o upozornění pro Nejvyšší správní soud. 5. Žalobce navrhl soudu, aby žalovanému uložil povinnost vyřídit žalobcovu žádost o informaci do 15 dnů ode dne právní moci rozsudku. 6. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 30. 3. 2021 odmítl žalobu pro nepřípustnost. Byl přesvědčen, že ve věci žádosti žalobce nebyl nečinný. Žalovaný měl také za to, že žalobce nevyčerpal prostředky na ochranu žadatele před nečinností správního orgánu, jak požaduje ustanovení § 79 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Žalovaný vysvětlil, že rozhodnutí nadřízeného správního orgánu bylo svou povahou rozhodnutím o stížnosti jakožto řádném opravném prostředku podle ustanovení § 16a) odst. 6 a násl. informačního zákona a nikoli opatřením proti nečinnosti podle ustanovení § 80 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), žalobce proto měl využít prostředek ochrany proti nečinnosti podle § 80 odst. 3 správního řádu. Jelikož tak žalobce neučinil, nevyčerpal podle žalovaného všechny prostředky na ochranu žadatele před nečinností správního orgánu. 7. Žalovaný následně shrnul průběh řízení o žádosti o poskytnutí informace a uvedl, že bylo objektivně nemožné poskytnout žalobcem požadované informace prostřednictvím datové schránky, neboť žalobcem požadované informace zveřejněné na webu nadřízeného správního orgánu měly objem mnoha stovek MB a bylo nereálné rozdělit požadované informace do několika desítek datových zpráv, když maximální objem jedné datové zprávy byl 20 MB a některé soubory samy přesahovaly velikost 20 MB. Žalovaný konstatoval, že by tímto způsobem došlo nejen k přehlcení datové schránky žadatele, ale především by žalovaný žalobci řadu požadovaných informací nemohl vůbec poskytnout, svůj postup považoval za projev dobré a uživatelsky přístupné veřejné správy. Žalovaný uvedl, že nebylo možné požadované informace poskytnout prostřednictvím datové schránky také s ohledem na dřívější jednání žalobce, který ignoroval poskytnutí informace prostřednictvím datové schránky a namísto přijetí poskytnuté informace podal proti žalovanému první stížnost. Žalovaný uvedl, že žalobci následně poskytl informaci tak, že mu informace z odkazované webové stránky nadřízeného správního orgánu nahrál na CD a toto CD zaslal dne 13. 1. 2021 v příloze přímého poskytnutí informací na doručovací adresu žalobce uvedenou v jeho žádosti. Žalovaný zdůraznil, že za administrativní zátěž způsobenou přímým poskytnutím informace nepožadoval po žalobci žádný poplatek. Následně došlo v zákonné lhůtě ke zveřejnění přímo poskytnuté informace na internetových stránkách žalovaného https://www.uzis.cz/index.php?pg=o-nas--prehled-poskytnutych-informaci – poskytnutí informací č. 2020/36 - Dokumenty o prognózách vývoje epidemie – druhá odpověď, k dispozici volně ke stažení na následujícím odkazu: https://www.uzis.cz/res/file/poskytnute-informace/20-36-inf106-1999-odpoved-2.pdf. 8. Závěrem žalovaný upozornil na své zatížení související s meziročním zvýšením žádostí o informace podaných vůči žalovanému jako povinnému subjektu a na značné množství žádostí podaných samotným žalobcem a učinil závěr, že žalobce zneužívá své právo na informace za účelem neúměrného zatížení žalovaného a jak se zdá, nově i za účelem obohacení se na úkor veřejného rozpočtu. Žalovaný měl za to, že tomuto závěru nasvědčuje také skutečnost, že žalovaný dne 10. 3. 2021 (tedy po podání posuzované žaloby) oslovil žalobce výzvou k jednání, č. j. UZIS/009927/2021, podle níž ředitel žalovaného byl připraven žalobci požadovanou informaci (která je v dispozici žalobce od okamžiku doručení prvního vyřízení žádosti o informace, byť po lhůtě) vysvětlit, případně poradit, kde přesně informaci hledat. 9. Žalobce v replice ze dne 4. 11. 2020 zásadně nesouhlasil s tím, že by žaloba nebyla přípustná a uvedl, že příkaz nadřízeného orgánu byl rozhodnutím o stížnosti ve smyslu § 16a informačního zákona, jenž supluje žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti ve smyslu § 80 správního řádu. Žalobce trval na tom, že žalovaný doposud nesplnil svou povinnost a ačkoliv ocenil, že žalovaný zveřejňuje na odkazované webové stránce některé informace, zopakoval, že na této webové stránce se nevyskytují informace, o které žádal. Žalobce odmítl jako zjevně účelové a ničím nepodložené tvrzení žalovaného, že mu informace zaslal poštou, protože poskytnuté informace nebylo možné poslat do datové schránky kvůli jejich velikosti. Žalobce měl za to, že požadoval několik textových dokumentů pravděpodobně ve formátu PDF a vážně pochyboval o tom, že by tyto soubory byly tak veliké, že by je nebylo možné zaslat datovou schránkou. Vysvětlil, že standardní velikost úředních dokumentů ve formátu PDF je okolo 1 až 3 MB a pokud je dokument větší, není problém jej komprimovat, tedy zmenšit jeho datovou velikost. Zpochybnil, že zrovna žalovaný má tak obrovské textové dokumenty, že je nelze poslat datovou schránkou. Žalobce tak nadále