7 As 59/2023 — Nejvyšší správní soud

6 A 85/2022- 110 - text 9 pokračování 6 A 85/2022 6 A 85/2022-110 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci navrhovatelů: a) STARNET servisní, s.r.o., IČ 27783944 sídlem Ant. Barcala 1446/26a, České Budějovice b) STARNET, s.r.o., IČ 26041561 sídlem Žižkova tř. 226/3, České Budějovice c) BACKER COMPUTER s.r.o., IČ 26050641 sídlem Mánesova 345/13, České Budějovice zastoupeni: Bc. Jakub Rejzek, MBA, LL.M., zmocněnec bytem č.p. 116, Vrátkov proti odpůrci: Český telekomunikační úřad sídlem Sokolovská 58/219, Praha 9 o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy - článku 2 odst. 2 všeobecného oprávnění Českého telekomunikačního úřadu č. VO-R/12/11.2021-11 k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení pro širokopásmový přenos dat v pásmech 2,4 GHz až 71 GHz ze dne 12. 11. 2021, čj. ČTÚ-42 869/2021-613 takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění Navrhovatelé napadli shora uvedené opatření obecné povahy (dále také jen „opatření“) ve shora uvedené části. Opatření obecné povahy bylo vydáno k provedení ust. § 9 a 12 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých předpisů, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon o elektronických komunikacích nebo zákon“). V článku 2 odst. 2 opatření jsou stanoveny konkrétní podmínky týkající se ust. § 10 odst. 1 písm. p) zákona, kdy stanice podléhající oznámení lze uvádět do provozu pouze na základě předchozího oznámení prostřednictvím registračního portálu, a další podmínky. V odůvodnění opatření je uvedeno, že podmínky provozování příslušných zařízení pro širokopásmový přenos dat v pásmech 2,4 GHz až 71 GHz včetně zařízení pevné služby v kmitočtových pásmech 57 GHz až 66 GHz, vycházejí ze směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2014/53/EU, že po vydání všeobecného oprávnění č. VO-R/12/03.2021-3 vydala Evropská komise Prováděcí rozhodnutí komise (EU) 2021/1067 ze dne 17. června 2021, za účelem implementace těchto dokumentů provedl odpůrce podle ust. § 12 zákona změnu oproti všeobecnému oprávnění č. VO-R/12/03.2021-3, kdy byla přidána pásma b5, b6, byl upraven text podmínky v čl. 2 odst. 1 písm. f) a přidáno písm. g), a dále písm. k) až n). Vzhledem k poměrné velké obecnosti podaného návrhu soud z odůvodnění nevypisuje všechny údaje, neboť ty nebyly návrhem zpochybněny. V návrhu navrhovatelé uvedli, že jsou osobami podnikajícími v oblasti elektronických komunikací, kteří jsou podle opatření povinni oznamovat zde uvedené stanice, oznámili již 22 500 stanic, což s sebou nese technickou a časovou zátěž, což dále rozvádějí, čímž odůvodňují svou aktivní legitimaci k podání návrhu. V další části návrhu popisují vydané opatření a proces jeho vydání, jedná se o popis stavu, který není rozporován. V další části návrhu, označeného jako návrhové body, uvádějí, že vydáním opatření byl porušen princip přiměřenosti a zásahu do práv dotčených osob, poukazují na obecné zásady činnosti správních orgánů podle ust. § 2 až 8 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „správní řád“). Poukazují na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 4. 2014, čj. 4 As 157/2013-33, a uvádějí, že jsou dotčenými osobami, a není možné je zatěžovat nepřiměřeně administrativními úkony na základě volné úvahy odpůrce. Uvádějí, že odpůrce nijak nezkoumal míru zatížení dotčených osob. Podle jejich názoru měl provést test proporcionality, a to k posouzení, zda je zvolený prostředek způsobilý k dosažení zamýšleného a legitimního cíle, jde o použití nejšetrnější, a újma na právech není nepřiměřená vzhledem k zamýšlenému cíli, což se nestalo, proto test musí provést soud. Poukazují na správní judikaturu týkající se zásady přiměřenosti (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 8. 2003, čj. 5 A 116/200-46, ze dne 8. 8. 2007, čj. 4 As 71/2006-83, a v nálezech Ústavního soudu. Za nedostatečné považují odůvodnění odpůrce, že požadavek na oznámení zvyšuje kontrolu, dále poukázali na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 5. 2019, čj. 2 As 187/2017-264. Dále namítají, že vydání opatření provázely vady, které spatřují v tom, že odpůrce nezahájil sám regulatorní přezkum opatření VO-R/12 I, neboť jak opatření VO-R/12 II, tak toto opatření, navazuje na opatření VO-R/12 I. V následně vyvolaném řízení třetích osob se nedostatečně vypořádal s tvrzeními obsaženými ve výzvách těchto třetích stran. Tato část návrhu není nijak blíže odůvodněna. V poslední části návrhu namítají nedostatečné odůvodnění opatření. Poukazují na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2008, čj. 1 Ao 3/2008-136, uvádějí, že není konkrétněji uvedeno, na základě jakých podkladů byly konkrétní požadavky vymezeny, zda a jakou dokumentací byl záměr prověřen, nejsou odůvodněny parametry kmitočtů, není uvedeno, jakými úvahami byl tvůrce opatření veden. Odpůrce s podaným návrhem nesouhlasil a navrhoval jej zamítnout jako nedůvodný. Uvedl, že u navrhovatele a) postrádá aktivní legitimaci, neboť ten ke dni 1. května 2022 ukončil výkon komunikační činnosti zajišťování veřejné komunikační sítě, ohledně všech navrhovatelů poukázal na jejich pasivitu v procesu přijímání opatření, kdy dne 30. září 2021 byla na diskusním místě podle ust. § 135 odst. 5 zákona uveřejněna výzva k uplatnění připomínek k návrhu, ve stanovené lhůtě 1 měsíce bylo uplatněno 5 připomínek, žádná z nich od navrhovatelů. Uvedl, že průběžně stav regulace sleduje a vyhodnocuje, ohledně výzev z roku 2022 uvádí, že ty byly činěny až po vydání napadeného opatření, nicméně odpůrce přezkum provedl a zveřejnil. Odpůrce dále uvedl, že napadené opatření je v souladu s ust. § 10 odst. 1 písm. m) zákona, kdy byly stanoveny konkrétní podmínky týkající se radiových kmitočtů s ohledem na účelné využívání radiového spektra a zabránění škodlivých interferencí. Podmínky využívání kmitočtů jsou plně v gesci členských států, u dalších radiových kmitočtů odpůrce tak učinil v rámci svých kompetencí správce radiového spektra na základě požadavků dotčené podnikatelské veřejnosti a umožnil rozšíření možnosti podnikání v této oblasti radiového spektra. Oznámení využívání radiových kmitočtů není bariérou, ale naplňuje požadavky směrem k otevření využívání těchto kmitočtů na nevýhradním a neinterferenčním základě. K hledisku přiměřenosti regulace odpůrce poukázal na to, že nikdy z navrhovatelů neuplatnil ve veřejné konzultaci žádné připomínky, poukazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. listopadu 2010, čj. 1 Ao 2/2010-116, a ze dne 30. března 2016, čj. 8 As 121/2015-53. Odpůrce dále uvádí, že napadené opatření žádnou regulaci, která by se týkala navrhovatelů, neupravuje, přičemž odpůrce odkazuje na přezkum podmínek využití pásma 57-66 GHz z července 2022, čj. ČTÚ-26 931/2022-613, který přiložili navrhovatelé k návrhu. Návrh neuvádí žádné konkrétní argumenty k nepřiměřenosti opatření, ale pomíjí legitimní cíle oznamování (stanovení podmínek pro účelné využívání radiového spektra a zabránění škodlivých interferencí). Návrh pak směřuje ke zrušení celého článku 2 odst. 2 opatření, ač ten upravuje podmínky pro podstatně širší okruh kmitočtů. Odpůrce při stanovení podmínky oznamování předpokládal, že většina případů možné nekompatibility bude eliminována, což potvrzuje i malý počet řešených případů nekompatibility. V návrhu není uvedeno, čím by měl být zintenzívněn rozsah požadovaných údajů, napadeným opatřením dochází k uvolnění dalších částí radiového spektra ve prospěch místních radiových přístupných sítí RLAN, a tyto kmitočty jsou používány pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, tedy ve veřejném zájmu. Ohledně posouzení proporcionality dále uvádí, že cílem všeobecného oprávnění je umožnit účelné a smysluplné využívání radiových kmitočtů a zajištění zamezení škodlivé interference bez nutnosti udělování individuálních oprávnění, tedy minimalizace regulace s nároky na samoregulaci dotčených subjektů. Napadené opatření má za cíl umožnit využívání radiových kmitočtů bez nutnosti žádat o individuální oprávnění k jejich využívání, přispívá tak k snadnější realizaci podnikání dotčených podnikatelů (jichž jsou řádově 2 tisíce). Využití tohoto pásma na nevýhradním a neinterferenčním základě je naplňováno podmínkou registrace stanic, nejedná se tak o žádný svévolný akt. K míře zásahu odpůrce uvedl, že jeho předmětem je umožnění využívání konkrétních kmitočtových pásem bez vydávání individuálních oprávnění, a neslouží ke kontrole podnikatelů, ale jejím účelem je funkcionalita portálu coby koordinační kalkulačky, která umožňuje před zahájením využívání kmitočtů spočítat, že zahájením provozu stanic nedojde k vzájemnému rušením s jiným provozovaným zařízením, a může odpůrce využít tyto údaje v případě dohledání zdroje rušení a jeho provozovatele. Předmětem polemik se stala MAC adresa, ale od jiný