4 As 33/2003 — Nejvyšší správní soud

9 A 17/2020- 90 - text 18 9A 17/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudců Mgr. Ing. Silvie Svobodové a JUDr. Ivanky Havlíkové v právní věci žalobců: a) A. L. b) M. S. c) V. S. všichni zastoupeni advokátkou Mgr. Michaelou Pelikánovou sídlem Pod Brentovou 617/9, 150 00 Praha 5 proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy sídlem Mariánské nám. 2/2, 110 01 Praha 1 za účasti osob zúčastněných na řízení: 1) Ing. T. V. 2) Ing. J. V. oba zastoupeni advokátkou Mgr. Zdenkou Vopěnkovou sídlem Školská 694/32, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 12. 2019, č. j. MHMP 1928725/2019, sp. zn. S-MHMP 602090/2019/STR, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobci se žalobou podanou u Městského soudu v Praze dne 10. 2. 2020 domáhali zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 12. 2019, č. j. MHMP 1928725/2019, sp. zn. S-MHMP 602090/2019/STR (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým bylo podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítnuto odvolání žalobců a potvrzeno rozhodnutí Úřadu městské části Praha 16, odboru výstavby, dopravy a životního prostředí (dále jen „stavební úřad“) ze dne 9. 1. 2019, č. j. 000736/19/OVDŽP/Km, sp. zn. 003248/18/OVDŽP/Km (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím byl k žádosti osob zúčastněných na řízení (dále jen „stavebníci“) schválen stavební záměr nazvaný „nástavba části rodinného domu č. p. X“ na pozemku parc. č. XA v katastrálním území R. (dále též „záměr“). Nástavba byla realizována namísto stávající terasy v 1. NP rodinného domu stavebníků. Nástavba obdélníkového půdorysu o rozměrech max. 4,6 x 5,4 m zastřešená plochou střechou s atikou ve výšce max. 4,23 m nad úrovní podlahy 1. NP je umístěna nad celým půdorysem na společné hranici se stavbou žalobců. Původní výška terasy je 1,3 m nad úrovní podlahy 1. NP. Ze stávající terasy byl odstraněn skleník a vrchní povrchové vrstvy. Skleník byl umístěn na přístavbě povolené na základě stavebního povolení Místního národního výboru Praha 5 – Radotín, odbor výstavby a místního hospodářství ze dne 30. 3. 1988, č. j. 282/88 (dále jen „přístavba“). Přístavbou byl vyplněn pás o šířce 3 m mezi stavbou stavebníků a hranicí pozemku stavebníků a žalobců, kdy na této hranici se nachází stavba žalobců. II. Napadené rozhodnutí 3. Proti prvostupňovému rozhodnutí podali žalobci dne 4. 2. 2019 odvolání, kterým jej napadli v celém rozsahu. Žalobci měli za to, že rozhodnutí stavebního úřadu je v rozporu s právními předpisy, je nesprávné a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, je rovněž vadné. 4. První odvolací námitkou žalobci namítali nedostatečné vypořádání se stavebního úřadu s námitkou, že stavba nesplňuje podmínky pro odstup staveb dle § 29 odst. 2 nařízení č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy) (dále jen „PSP“ nebo „nařízení“), podle kterého musí být odstup stavby od hranice sousedního pozemku minimálně 3 m, a nesplňuje ani podmínky, za kterých se toto obecné pravidlo neuplatní. Skutečnost, že domy stavebníků a žalobců spolu sousedí, není důvodem pro automatické uplatnění výjimky ve smyslu § 29 odst. 2 písm. b) PSP. Nelze automaticky dovodit, že jakákoliv další stavba rozšiřující původní stavbu na hranici pozemku odpovídá charakteru území a že jde v místě o obvyklý typ zástavby. Existující přístavba nemůže bez dalšího odůvodnit její další navyšování či rozšiřování. 5. Druhou odvolací námitkou žalobci napadali postup, kdy stavební úřad dle jejich názoru nezjistil dostatečně stav věci, když neprovedl místní šetření a proto řádně neposoudil negativní dopady stavby na nemovitosti žalobců. V rozporu s požadavkem § 20 odst. 1 PSP bude stavba výrazně vyčnívat z půdorysu domu žalobců a převyšovat jeho výšku. Negativní vliv na vzhled domu žalobců se odrazí v jeho tržní hodnotě i v možnosti tento majetek prodat. Stavba vytvoří vysokou nepropustnou stěnu, jež naruší pocitové vnímání žalobců při pobytu na zahradě, zamezí přirozené cirkulaci vzduchu, povede k akumulaci tepla, k provlhání domu žalobců, ztížení údržby a oprav střechy a fasády. Stavební úřad porušil zásadu vyšetřovací dle § 50 odst. 2 správního řádu, když si pro své posouzení neopatřil potřebné podklady. 6. Třetí odvolací námitkou žalobci namítali, že při umisťování staveb musí být přihlédnuto k charakteru území, zejména ke vztahu zástavby k veřejným prostranstvím, půdorysným rozměrům staveb a k jejich výšce, kdy v daném případě došlo k porušení § 20 odst. 1 PSP. 7. Ve čtvrté odvolací námitce spojovali žalobci realizaci záměru s negativním vlivem na vzhled svého domu s následnou nemožností jej prodat, což dokládali znaleckým posudkem Ing. Radky Chaloupkové č. 286/01/2019 ze dne 14. 1. 2019 o obvyklé ceně nemovitosti, který byl stavebnímu úřadu doručen dne 18. 1. 2019. 8. Pátou odvolací námitkou žalobci napadali nedodržení vyhledávací zásady upravené v § 50 odst. 2 správního řádu, dle které podklady pro vydání rozhodnutí opatřuje správní orgán. 9. Šestou odvolací námitkou žalobci napadali dokumentaci, která dle jejich názoru neodpovídá realitě, protože stavba bude zasahovat až do výše dřevěných krovů a latění střechy domu žalobců, dokumentace neřeší napojení na římsu, okap a oplechování střechy, když je současná přístavba podsunuta pod římsu. Z rozhodnutí nevyplývá, jak bude provedeno napojení, aby byla zachována konstrukce střechy žalobců, příp. na ní nebyla způsobena škoda. 10. Poslední, sedmou odvolací námitkou žalobci namítali, že se stavební úřad v prvostupňovém rozhodnutí nezabýval námitkami porušení § 1012 a § 1020 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“). 11. Žalovaný napadeným rozhodnutím odvolání žalobců zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. K první odvolací námitce odkázal na prvostupňové rozhodnutí a zdůraznil, že se jedná o nástavbu (nahrazení terasy se skleníkem) stávající stavby ve stávající půdorysné stopě, kdy se odstupové vzdálenosti od sousedních pozemků a staveb nemění a k rozšíření ani k převýšení stávajícího rodinného domu stavebníků nedochází. Dle § 29 odst. 2 písm. b) PSP se minimální odstup neuplatní, protože výstavba na hranici odpovídá charakteru území a takový způsob zástavby je v místě obvyklý. Obdobný způsob zástavby se v blízkém okolí území vyskytuje. Nacházejí se zde rodinné domy umístěné v odstupu od společných hranic, ale i rodinné domy umístěné až na hranice pozemků, včetně staveb doplňkových. 12. Ke druhé odvolací námitce žalovaný uvedl, že stavební úřad upustil od ohledání na místě i od ústního jednání, protože mu poměry stavby byly dobře známy a žádost poskytovala dostatečný podklad pro posouzení navrhované stavby a stanovení podmínek k jejímu provádění, vzhledem k tomu, že na pozemku žalobců byl v období od srpna 2015 do května 2017 několikrát na místním šetření a informace o poměrech okolí stavby měl k dispozici. 13. Ke třetí odvolací námitce žalovaný konstatoval, že v předmětné lokalitě se běžně nacházejí stavby rodinných domů obdobného objemu a podlažnosti s různorodou střešní krajinou, umístěné mnohdy na hranicích pozemků. Záměr zároveň výškově navazuje na stávající přístavbu umístěnou na společné hranici. Nástavba v součtu se stávající ordinací má výšku 5,23 m od přilehlého terénu a dům žalobců dosahuje v hřebenu střechy výšku cca 8 m. Nelze tak přisvědčit žalobcům, že nástavba bude „výrazně vyčnívat“ či „převyšovat“. 14. Na čtvrtou odvolací námitku žalovaný reagoval konstatováním, že jde o kategorii estetického cítění, která je individuální. Z tohoto důvodu nelze rozhodnout, zda je stávající skleník pro žalobce estetičtější, či naopak ocení, že nástavba (na rozdíl od terasy se skleníkem) neumožňuje nahlížení a ve výsledku zvyšuje soukromí žalobců při pobytu na zahradě. 15. Námitka snížení ceny nemovitosti byla v rámci koncentrační lhůty uplatněna v řízení pouze v obecné rovině. Dle § 82 odst. 4 správního řádu se k novým skutečnostem a návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení, přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve, což na znalecký posudek Ing. Radky Chaloupkové č. 286/01/2019 ze dne 14. 1. 2019 nelze aplikovat. Obdobné platí o prohlášení žalobců o měření teploty na jejich pozemku. Ve vztahu k narušení cirkulace vzduchu, ohřívaní zákoutí a provlhání domu žalovaný uvedl, že jde o nepodložená tvrzení a ztotožnil se s prvostupňovým rozhodnutím, ve kterém bylo uvedeno, že bez porovnání příslušných stavebně technických veličin, např. normových hodnot, nemůže posoudit, zda subjektivní nároky žalobců nevybočují od oprávněně požadovaných standardů.