2 As 46/2006 — Nejvyšší správní soud

10 A 35/2024- 23 - text 4 10 A 35/2024 USNESENÍ Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Jaromíra Klepše a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila ve věci žalobkyně: Česká společnost ornitologická - Jihomoravská pobočka IČO: 653 53 391 se sídlem Lidická 971/25, Veveří, 602 00 Brno žalovanému: Dopravní a energetický stavební úřad, IČO: 191 39 314, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Nové Město, 11000 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí Drážního úřadu ze dne 5.10.2022, čj. DUCR-59246/22Sj, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobkyni se vrací z účtu Městského soudu v Praze do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč. IV. Žalobkyně, nechť soudu do pěti dnů od doručení tohoto usnesení sdělí číslo bankovního účtu, na který jí má být vrácen soudní poplatek podle výroku III. tohoto usnesení, anebo sdělí soudu adresu, na kterou jí má být vrácen poštovní poukázkou. Odůvodnění: 1. Žalobkyně dne 14.3.2024 podala žalobu u Krajského soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci proti shora uvedenému rozhodnutí Drážního úřadu, sekce infrastruktury, územního odboru Olomouc, kterým vydal společné povolení pro soubor staveb, kde stavbou hlavní je stavba dráhy Brno Lanová dráha Pisárky- Kampus (dále jen „Záměr“). Žalobkyně v žalobě uvedla, že se dvouměsíční lhůta pro podání žaloby jí, jako osobě, které se rozhodnutí nedoručuje, odvíjí od okamžiku, kdy měla možnost se s rozhodnutím seznámit. Žalobkyně výslovně uvedla, že se s rozhodnutím seznámila dne 15. ledna 2024 při náhodném objevení webové stránky https://cobude .brno.cz/. 2. Věc byla zdejšímu soudu postoupena usnesením Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci ze dne 3.4.2024, čj. 65A 34/2024-9, jakožto soudu místně příslušnému. 3. Žalovaný se k věci vyjádřit tak, že uvedl, že žaloba je opožděná, neboť nebyla podána v jedno měsíční lhůtě, a navrhl žalobu odmítnout. 4. Soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny podmínky soudního řízení. 5. Soud nejprve zkoumal, zdali je splněna podmínka vyčerpání opravných prostředků žaloby, neboť podle § 68 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“) je žaloba nepřípustná také tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon. 6. Žalobkyně výslovně v žalobě uvedla, že proti žalobou napadenému rozhodnutí podala dne 30.1.2024 odvolání (doplněného 14.2.2024), v rámci něhož se domáhala přiznání účastníka řízení. Z úřední činnosti soud také zjistil, že ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. 6 A 36/2024 podala dne 16.4.2024 žalobkyně žalobu proti rozhodnutí Ministerstva dopravy ze dne 2.4.2024, čj. MD-1735/2023/-130/48 MD /1735/2023/130, jímž bylo rozhodnuto o odvolání žalobkyně ze dne 30.1.2024 proti rozhodnutí napadeného touto žalobou (vedená pod sp.zn. 10 A 35/2024), tj. proti rozhodnutí Drážního úřadu ze dne 5.10.2022, čj. DUCR-59246/22Sj, a to tak, že jí nebylo přiznáno postavení účastníka řízení (bod XIII rozhodnutí). 7. Z uvedeného je nepochybné, že žaloba v této věci byla podána, aniž by byla splněna podmínka vyčerpání opravných prostředků. 8. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný. 9. Jelikož žalobkyně podala žalobu (návrh), aniž by byla splněna podmínka vyčerpání opravných prostředků, soud návrh jakožto nepřípustný dle § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. odmítl. 10. Pokud jde o tvrzení žalovaného, že žalobu bylo potřebné odmítnout pro opožděnost, neboť se neuplatní dvou měsíční lhůta dle § 72 odst. 1 s.ř.s, podle kterého lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou, soud poukazuje níže na přechodná ustanovení nové úpravy lhůty pro podání žaloby. 11. Zákon č. 283/2021 Sb., dále jen „nový stavební zákon“ účinný od 1.1.2024, jakožto zákon zvláštní stanovuje v § 306 odst.1 nově stanovuje, že Žalobu proti rozhodnutí stavebního úřadu, s výjimkou rozhodnutí o přestupku, lze podat do 1 měsíce poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno. V přechodných ustanoveních v § 331 nového stavebního zákona se uvádí: „Soudní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.“ Avšak podle ustanovení § 334a odst. 3 věty druhé: „Pro účely přechodných ustanovení v části dvanácté hlavě II dílu 4 se za den nabytí účinnosti tohoto zákona považuje 1. červenec 2024“ 12. Z uvedeného vyplývá, že ve smyslu § 334a odst. 3 věty druhé nového stavebního zákona ustanovení o měsíční lhůtě se neuplatní, neboť toto ustanovení není do 1.července 2024 účinné, proto žaloba, pokud by byla podána po vyčerpání opravných prostředku, byla podána včas. 13. Jde-li o pasivní legitimaci v řízení o této žalobě, řízení o žádosti o vydání společného povolení Záměru bylo zahájeno za účinnosti zákona č. 183/2006 Sb., (dále jen starý stavební zákon“). Příslušným k tomuto společnému řízení se stal v souladu s ust. § 7 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění účinném do 31. prosince 2024, Drážní úřad. V průběhu Odvolacího řízení došlo ke změně právní úpravy, když ke dni 1. ledna 2024 nabyl účinnosti nový stavební zákon. Záměr je tzv. vyhrazenou stavbou, neboť jej lze podřadit pod stavbu uvedenou pod písm. b) přílohy č. 3 nového stavebního zákona, které za vyhrazenou stavbu označuje také stavbu drah. Ve věci vyhrazených staveb je dle ust. § 33 odst. 2 nového stavebního zákona příslušným stavebním úřadem Dopravní a energetický stavební úřad, IČO: 191 39 314, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Nové Město, 11000 Praha 1 (dále jen „DESÚ“). 14. V rámci přechodných ustanovení nového stavebního zákona zákonodárce upravil taktéž příslušnost stavebních úřadů ve správních řízeních, která byla zahájena podle starého stavebního zákona a v době účinnosti nového stavebního zákona nebyla ukončena. Ust. § 330 odst. 3 StavZ 2021 stanoví, že „[ř]ízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí stavební úřad, který se stal příslušným k vedení řízení nebo provedení postupu v dané věci podle tohoto zákona.“ Příslušným k řízení o Záměru v prvním stupni se tak stal DESÚ. 15. Ust. § 69 s.ř.s. stanoví, že „[ž]alovaným je správní orgán, který rozhodl v posledním stupni, nebo správní orgán, na který jeho působnost přešla“. Jak plyne z odborné literatury, „[k]e změně v osobě žalovaného může dojít pouze v důsledku zákonné úpravy působnosti, tedy v situaci, kdy správní orgán, který rozhodnutí vydal, již státní správu na tomto úseku správní činnosti nadále nevykonává, a kdy jeho působnost přešla na správní orgán jiný.“(Soudní řád správní. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 547). Uvedené ustanovení dopadá i na situace, kdy je správní žaloba podána proti pravomocnému rozhodnutí. Žaloba je nicméně podána proti prvostupňovému rozhodnutí. Vzhledem k okolnostem případu, zejména ke skutečnosti, že žalobkyně nebyla účastníkem správního řízení o Záměru, úpravu ust. § 69 s.ř.s. je na žalobu možné aplikovat analogicky. 16. Žalovaným v řízení o této žalobě je Dopravní a energetický stavební úřad. 17. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 větu první s. ř. s., podle níž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže žaloba byla odmítnuta. 18. Soud zároveň rozhodl o vrácení soudního poplatku, který žalobkyně zaplatila za podání žaloby (3 000 Kč), postupem dle § 10 odst. 3 poslední věty zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, jenž stanoví, že byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Soudní poplatek bude žalobkyni vrácen do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení (§ 10a zákona o soudních poplatcích) na bankovní účet, z nějž byl zaplacen, pakliže žalobkyně ve stanovené lhůtě nesdělí soudu za tímto účelem číslo jiného bankovního účtu nebo nepožádá o vrácení soudního poplatku poštovní poukázkou. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 6, Brno, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se v listinné podobě), aby jedno zůstalo soudu a každý účastník dostal jeden stejnopis. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti něm