6 Afs 270/2015 — Nejvyšší správní soud

11 A 126/2023- 53 - text  9 11 A 126/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha, soudce Mgr. Marka Zimy a soudkyně JUDr. Jitky Hroudové ve věci žalobce: Moravskoslezský kraj, IČO 46504940 sídlem 28. října 2771/117, 708 18 Ostrava proti žalovanému: Ministerstvo pro místní rozvoj sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí ministra žalovaného ze dne 4. 9. 2023, čj. MMR-33135/2023-26 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalovaný poskytl žalobci v roce 2017 dotaci z Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014-2020 (dále jen „IROP“) na projekt „Budova dílen pro obor Opravář zemědělských strojů ve Střední odborné škole Bruntál“ (dále jen „projekt“). V rámci projektu žalobce provedl výběrové řízení na veřejnou zakázku dodávku traktoru a vlečky pro výcvik autoškoly. Žalobce na základě tohoto výběrového řízení uzavřel dne 21. 8. 2018 se společností NAVOS FARM TECHNIC s. r. o. (dále jen „dodavatel“) kupní smlouvu o dodávce traktoru ve výši 1 703 075 Kč vč. DPH (dále jen „kupní smlouva“). 2. Po ukončení realizace projektu žalovaný, jakožto řídící orgán IROP (dále též „poskytovatel dotace“), informoval žalobce o identifikaci nezpůsobilých výdajů v celkové výši 489 664,60 Kč, resp. o tom, že mu nebude proplacena část dotace ve výši 440 698,14 Kč. Žalobce měl porušit § 4b zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, jelikož vybraný dodavatel je součástí skupiny AGROFERT nepřímo ovládané v době zadání i splnění zakázky veřejným funkcionářem. II. Obsah správního spisu 3. Veřejná zakázka byla zakázkou malého rozsahu, tudíž výběrové řízení probíhalo mimo režim zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Žalobce zvolil jako způsob výběru dodavatele formu tzv. otevřené výzvy. Dne 7. 8. 2018 přijala Rada žalobce usnesení č. 44/3814, kterým rozhodla o výběru nejvhodnější nabídky a uzavření kupní smlouvy k veřejné zakázce. Kritériem výběru byla nejnižší nabídková cena. Posouzení nabídky spočívalo v kontrole, zda nabídka obsahuje všechny podmínky zadavatele a zda splňuje požadavky uvedené ve výzvě k podání nabídek. Z dokumentu čj. MSK 107911/2018 vyplývá, že výběrová komise ověřila, že dodavatel splnil zadávací podmínky, jež spočívají mj. v tom, že odevzdal čestné prohlášení podle zákona o střetu zájmů. Kupní smlouva byla uzavřena dne 21. 8. 2018. 4. Centrum pro regionální rozvoj České republiky (dále také „zprostředkující subjekt“) zaslalo žalobci stanovisko k veřejné zakázce ze dne 24. 9. 2018. Z něj vyplývá, že na základě provedené kontroly předložené dokumentace nebyla identifikována zjištění, výhrady či připomínky. Ve stanovisku je uvedeno, že se vztahuje pouze k souladu předložené dokumentace s pravidly pro zadávání zakázek IROP. Způsobilost výdajů projektu IROP je standardně ověřována v rámci jiných kontrol projektu, zejm. v rámci kontroly předložených žádostí o platbu. 5. Žalobce byl dne 13. 1. 2023 informován o nevyplacení části dotace opatřením vydaným poskytovatelem dotace podle § 14e odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Při kontrole veřejné zakázky poskytovatel zjistil, že vybraný dodavatel naplňuje podmínku § 4b zákona o střetu zájmů, a kupní smlouva je proto dle tohoto ustanovení neplatná. Vynaložené prostředky nejsou způsobilé k proplacení, neboť nesplňují podmínku věcné způsobilosti výdajů stanovenou v kapitole 10 Obecných pravidel pro žadatele a příjemce v rámci IROP. Poskytovatel dotace odkázal na závěry auditu Evropské komise č. REGC414CZ0133 a na Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 26. 1. 2022 o pozastavení části průběžných plateb z Evropského fondu pro regionální rozvoj na operační program „Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost“ (dále jen „prováděcí rozhodnutí“), ze kterých vyplývá, že Ing. Andrej Babiš je dle zjištění závěrečné zprávy osobou, která i po založení svěřenských fondů nadále ovládá skupinu AGROFERT. 6. Proti výsledku administrativního ověření podal žalobce námitky. Ministr žalovaného shledal napadeným rozhodnutí opatření poskytovatele dotace jako oprávněné a námitkám žalobce nevyhověl. Právní posouzení ze strany poskytovatele dotace, který se ztotožnil s právním posouzením Evropské komise, nelze podle něj považovat za nesprávné či excesivní. V opačném případě by poskytovatel dotace porušil povinnost předcházet nesrovnalostem, jež mu jako jednu ze základních povinností ukládá nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013. V době uzavření kupní smlouvy sice neexistovalo žádné závazné rozhodnutí, které by tuto problematiku řešilo, ovšem dle ministra měl žalobce sám provést zjištění skutkového stavu a jeho vyhodnocení podobně, jako to provedli auditoři Evropské komise. Prováděcí rozhodnutí nemá povahu konstitutivní, ale deklaratorní. III. Obsah žaloby 7. Žalobce se domáhá zrušení napadeného rozhodnutí pro nezákonnost. Je přesvědčen, že postup při zadání veřejné zakázky byl v souladu s relevantními právními předpisy a s dotačními pravidly. Odkázal na § 122 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách s tím, že podrobnější úpravu v té době platná legislativa neobsahovala. Změna podle žalobce přišla až se směrnicí Evropského parlamentu a rady (EU) 2018/843 ze dne 30. 5. 2018 a její transpozicí v podobě zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů. 8. V době konání výběrového řízení a uzavření kupní smlouvy neexistovalo žádné právně závazné rozhodnutí, na základě, kterého by žalobce mohl shledat porušení zákona o střetu zájmů. Vybraný dodavatel splnil veškeré zákonné podmínky pro účast ve výběrovém řízení a pro uzavření kupní smlouvy, kterou s ním žalobce v dobré víře uzavřel. V případě, kdy by žalobce dodavatele z výběrového řízení vyloučil, resp. by s ním neuzavřel smlouvu, postupoval by v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. 9. Stejně tak v době uzavírání smlouvy neexistoval žádný ustálený výklad stran majetku vloženého do svěřenských fondů v souvislosti s novelou zákona o veřejných zakázkách. Tento výklad přinesl až audit, který proběhl v roce 2019, resp. jeho závěrečná zpráva z roku 2021. Žalovaný porušil zákaz retroaktivity, když při posuzování způsobilosti výdajů vynaložených na veřejnou zakázku zohlednil závěry auditu, který byl dokončen až po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. 10. Konečně, žalovaný nevyplacením části dotace související s veřejnou zakázkou porušil zásadu legitimního očekávání, jelikož zprostředkující subjekt provedl před podpisem smlouvy s vybraným dodavatelem kontrolu veřejné zakázky a nezjistil žádné porušení právních předpisů. K plnění z kupní smlouvy došlo až následně 16. 11. 2018 po schválení postupu poskytovatelem dotace. IV. Vyjádření žalovaného 11. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné, jelikož má za to, že v napadeném rozhodnutí předložil přesvědčivé důvody, na základě, kterých dospěl ministr k závěru, že žalobce uzavřel kupní smlouvu v rozporu s § 4b zákona o střetu zájmů. Žalobce neuvádí žádné nové argumenty, se kterými by se žalovaný v průběhu předchozího řízení již nevypořádal. 12. Veřejná zakázka byla malého rozsahu, tudíž žalobcem uváděný § 122 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách není relevantní. Žalobce byl povinen dodržet podmínku v § 4b zákona o střetu zájmů ve znění účinném v době uzavírání kupní smlouvy, který zakazoval zadání zakázky malého rozsahu obchodní společnosti, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) zákona o střetu zájmů nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti. Z údajů v obchodním rejstříku vyplývá, že dodavatel byl v době uzavření kupní smlouvy součástí koncernu AGROFERT, prostřednictvím mateřské společnosti NAVOS, a.s., jejímž jediným akcionářem byla v době zahájení výběrového řízení společnosti AGROFERT, a.s. (dále jen „Agrofert“). Žalovaný v informaci o nevyplacení části dotace a následně i v napadeném rozhodnutí podrobně popsal, z jakých důvodů má za to, že společnost Agrofert byla v době zadání veřejné zakázky ovládána tehdejším předsedou vlády České republiky. 13. Žalovaný popírá, že by porušil zásadu zákazu retroaktivity, jelikož v Informaci o nevyplacení části dotace i v napadeném rozhodnutí vždy aplikoval znění § 4b zákona o střetu zájmů účinného v době uzavírání kupní smlouvy, které se ostatně od nabytí účinnosti tohoto ustanovení nezměnilo. Nevyplacení části dotace na základě skutečností, které byly zjištěny až po ukončení výběrového řízení a po podpisu smlouvy, není porušením zásady zákazu retroaktivity. V obecné rovině platí, že způsobilost výdajů je ze strany žalobce a zprostředkujícího subjektu posuzována ex post, tedy až po vynaložení výdaje příjemcem. Klíčové je, zda byl postup v rozporu s právními předpisy nebo dotačními pravidly v době uzavření smlouvy s dodavatelem, přičemž z napadeného rozhodnutí je jednoznačně patrné, že k porušení § 4b zákona o střetu zájmů v době uzavření s