7 As 82/2011 — Nejvyšší správní soud

16 A 3/2024- 50 - text 10 16 A 3/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem ve věci žalobce: K. K. , nar., státní příslušností Nepálská federativní demokratická republika, bytem v ČR, zastoupeného zmocněncem Ing. Mgr. D. N., zaměstnankyní Poradny pro integraci, z. ú., sídlem Opletalova 6, Praha 1, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 9. 1. 2024, č. j. MV-192006-4/SO-2023, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované, kterým bylo rozhodnuto o zamítnutí jeho odvolání proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 19. 9. 2023, č. j. OAM-27871-23/DP-2022, které bylo potvrzeno a kterým bylo rozhodnuto o zamítnutí žádosti žalobce o povolení k dlouhodobému pobytu a jeho nevydání podle § 45 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR, (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), z důvodu, že žalobce neplnil v době platnosti povolení k dlouhodobému pobytu účel, pro který mu bylo vydáno. 2. Žalobce namítl nezákonnost a nesprávnost napadeného rozhodnutí. Rozhodnutí je dle žalobce v rozporu s § 2 odst. 3 správního řádu, žalobce má za to, že žalovaná nešetřila jeho práva nabytá v dobré víře. Žalobce má za to, že prokázal, že byl v dobré víře, kdy se nedopustil nesplnění účelu pobytu ve smyslu zákona o pobytu cizinců. Nemohl tušit, že jedná v rozporu s tímto zákonem. Na území ČR pobývá od roku 2017, v roce 2022 na území pobýval na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia. Pobytové oprávnění mu bylo uděleno do 15. 8. 2022 na základě potvrzení od České zemědělské univerzity s platností do 15. 9. 2022. žalobci se podařilo dokončit studium dříve a ukončil jej ke dni 1. 2. 2022. Po ukončení studia v ČR nadále legálně pobýval na základě zmíněného dlouhodobého pobytového oprávnění za účelem studia. Na internetových stránkách žalované žalobce nenašel informace o žádných krocích, které by bylo třeba činit po ukončení studia ani informaci o neplnění účelu pobytu apod. Domníval se, že má do konce platnosti oprávnění dostatek času na to, aby se rozhodl, o jaký typ pobytového oprávnění nakonec zažádá. Dne 8. 8. 2022 podal žádost o udělení povolení k dlouhodobému pobytu za účelem hledání zaměstnání. Byl přesvědčen, že se zde nachází legálně a že je na základě potvrzení do 15. 9. 2022 stále studentem. Žalobce poukázal na svou dobrou víru, kdy má za to, že se u něj jednalo o nezaviněnou nevědomost, nevěděl a ani nemohl vědět, že neplní účel pobytu a jedná v rozporu s právním řádem ČR. O neplnění účelu pobytu se dozvěděl až v průběhu řízení o žádosti ohledně povolení pobytu za účelem hledání zaměstnání, kdy byl výzvou k odstranění vad požádán o vyjádření se k neplnění účelu pobytu (studium) od 2. 2. 2022 do 8. 8. 2022. Dle žalobce bylo prokázáno, že v uvedené době jednal v dobré víře, že jedná po právu. Nemohl vědět, že neplní účel pobytu. Žalobci bylo vystaveno univerzitou potvrzení o studiu vždy na celý akademický rok. Dále žalobce namítl porušení § 2 odst. 4 a § 3 správního řádu, skutkový stav nebyl zjištěn dostatečně a s ohledem na všechny okolnosti případu. Správní orgány podle žalobce pochybily, když se nevyjádřily k tvrzené dobré víře. Dále namítl porušení § 2 odst. 1 správního řádu ve spojení s § 68 odst. 3 téhož zákona, neboť dle něj bylo odůvodnění napadeného rozhodnutí nedostatečné, nebyly zohledněny dokumenty, které prokazovaly jeho dobrou víru. Dále žalobce namítl porušení § 2 odst. 1 správního řádu ve spojení s č. 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Dle žalobce byla obě rozhodnutí nepřiměřená z hlediska dopadů do jeho soukromého a rodinného života. K tomu uvedl, že na území pobýval od roku 2017 a dosud se nedopustil žádné trestné činnosti apod., má zde vytvořeno zázemí a má zde přátele. Ukončil zde vysokoškolské studium, a tudíž by měl volný přístup na trh práce. Rozhodnutí žalované považuje za příliš tvrdou reakci, kdy bude nyní nucen opustit ČR. Když se radoval z úspěšného dokončení studia, netušil, že by bylo lepší naopak studium protáhnout a studovat jen „na oko“. Žalobce má za to, že délka jeho pobytu, kdy neplnil účel pobytu je v kontextu jeho celkového 7letého pobytu krátká na to, aby mohla být důvodem pro takto závažný zásah do jeho soukromého a rodinného života. Žalobce svou situaci fakticky vnímá jako dlouhodobý zákaz pobytu, neboť vyřízení nového pobytového oprávnění v Dillí bude dle něj patrně trvat značnou dobu. 3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Dle žalované žalobce nevznesl žádnou novu relevantní argumentaci, která by zpochybňovala správnost a zákonnost rozhodnutí. Žalobce pouze zopakoval své odvolací námitky, které byly řádně vypořádány. Dle žalované napadené rozhodnutí není nezákonné, věcně nesprávné, vnitřně rozporné ani nepřezkoumatelné. Byly vypořádány všechny námitky a stav věci byl zjištěn v souladu s § 3 správního řádu. Žalovaná poukázala na to, že žalobce ke své žádosti předložil mj. diplom vystavený Českou zemědělskou univerzitou v Praze dne 1. 2. 2022, který osvědčuje úspěšné ukončení studia. Těžko lze uvěřit tvrzení žalobce, že si i přesto po tomto datu myslel, že je studentem. Dle žalované žalobce bezdůvodně vyčkával s podáním nové žádosti. Pokud ukončil studium v únoru 2022, měl situaci neprodleně řešit. Žalovaná dále sdělila, že dle jejího názoru vysoké školy typicky vydávají potvrzení o studiu na začátku akademického roku s uvedenou dobou celého akademického roku, je však na žalobci, aby měl přehled o svých studijních aktivitách na území ČR. Pokud byl již držitelem vysokoškolského diplomu, nelze uvěřit jeho tvrzení, že si přesto myslel, že je studentem. Obdobné je to s povolením k dlouhodobému pobytu, toto je cizincům vydáváno s určitou dobou platnosti. Pokud v průběhu dojde ke změně okolností, jsou povinni nastalou situaci řešit, a nikoli nedbale pobývat na území za účelem, o kterým ví, že ho již neplní, potažmo ho ani plnit nelze, neboť již byl naplněn (žalobce dostudoval). Žalobce dle žalované disponoval pouze formálním povolením k pobytu za účelem studia a byl si vědom skutečnosti, že nestuduje, přesto pobýval na území dále. Nemohl však být v dobré víře, že jedná v souladu se zákonem o pobytu cizinců. Podle žalované i přiměřenost dopadů rozhodnutí do soukromého a rodinného života žalobce byla v souladu se zákonem a judikaturou posouzena řádně. K tomu uvedla, že žalobce pobývá na území bez rodinných příslušníků. 4. Ze správního spisu vyplynuly tyto pro řízení podstatné skutečnosti. 5. Dne 8. 8. 2022 podal žalobce žádost o povolení k dlouhodobému pobytu. Ke své žádosti doložil mj. doklad o ukončení vysokoškolského studia – diplom z České zemědělské univerzity, (dále též „ČZU“) ze dne 1. 2. 2022. 6. V podání ze dne 3. 7. 2023 zástupkyně žalobce v rámci vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí plnění účelu pobytu sdělila, že žalobce sice ukončil studium dne 1. 2. 2022, avšak domníval se, že účel pobytu (studium) řádně plnil až do 15. 9. 2022, neboť do tohoto dne měl vydáno potvrzení o studiu vysokou školou. Dále sdělil, že se rozhodl ukončit své studium dříve, neboť by kromě diplomové práce, kterou mu zbývalo dokončit, ve druhém semestru již fakticky nestudoval. K tomu doložil zmíněné potvrzení ze dne 1. 7. 2021 vydané ČZU a dokládající studium žalobce od 16. 7. 2021 do 15. 9. 2022. 7. Rozhodnutím Ministerstva vnitra že dne 19. 9. 2023, č. j. OAM-27871-23/DP-2022 byla zamítnuta žádost žalobce o povolení k dlouhodobému pobytu. Bylo rozhodnuto o nevydání tohoto povolení podle § 45 odst. 1 zákona o pobytu cizinců z důvodu, že žalobce neplnil v době platnosti povolení k dlouhodobému pobytu účel, pro který mu bylo vydáno. 8. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán [(§ 75 odst. 2 věta prvá zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále též „s. ř. s.“)], při přezkoumání vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 9. Podle § 45 odst. 1 zákona o pobytu cizinců cizinec, který je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu a hodlá na území pobývat za jiným účelem, než který mu byl povolen, je povinen požádat ministerstvo o udělení nového povolení k dlouhodobému pobytu. Nové povolení k dlouhodobému pobytu nelze udělit v případech uvedených v § 33 odst. 1 nebo 3 s výjimkou případů uvedených v § 42 odst. 2. Nové povolení k dlouhodobému pobytu dále nelze udělit, jestliže cizinec neplnil před podáním žádosti o vydání nového povolení k dlouhodobému pobytu na území účel, pro který mu bylo povolení k dlouhodobému pobytu vydáno; to neplatí, pokud cizinec prokáže, že se jednalo o neplnění účelu ze závažných důvodů po přechodnou dobu. Cizinec, který hod