9 As 66/2009 — Nejvyšší správní soud

17 Ad 8/2024- 51 - text 16 17 Ad 8/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudkyně Pavly Klusáčkové a soudce Vadima Hlavatého ve věci žalobce: proti žalovanému: TREPART s.r.o., IČO: 25917838 se sídlem Praha 4, Pištěkova 782/3 zastoupený advokátem JUDr. Martinem Soukupem, Ph.D. se sídlem Praha 2, Římská 31a Ministerstvo zdravotnictví se sídlem Praha 2, Palackého nám. 375/4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 3. 2024, č. j. MZDR 7794/2023-5/PRO, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání a zrušení výroku II. v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaný podle § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu změnil rozhodnutí Hygienické stanice hlavního města Prahy ze dne 24. 1. 2023, č. j. HSHMP 03078/2023. Ve znění napadeného rozhodnutí byl žalobce jako zaměstnavatel uznán vinným z přestupku na úseku ochrany zdraví při práci a zajištění pracovnělékařských služeb, a to: 1. podle § 92h odst. 1 písm. e) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon č. 258/2000 Sb.“), kterého se dopustil tím, že v rozporu s § 41 odst. 1 tohoto zákona neohlásil nejméně 30 dnů před zahájením prací příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví práce, při nichž jsou nebo mohou být jeho zaměstnanci exponováni azbestu, když ve dnech 5.-6. 3. 2020 byla v areálu bývalých Michelských pekáren, ulice U Pekárny 1151/10, Praha 4, prováděna demolice objektu SO 02 (Sociálně administrativní budova), který na severní straně obsahoval tzv. boletické panely, jejichž součástí byl materiál s azbestem. 2. podle § 92h odst. 3 písm. k) zákona č. 258/2000 Sb., kterého se dopustil tím, že v rozporu s § 7 odst. 3 zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (dále jen „zákon č. 309/2006 Sb.“), ve spojení s § 21 odst. 2 písm. d) nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci (dále jen „nařízení vlády č. 361/2007 Sb.“), nezajistil, aby v bodě 1. uvedené práce s azbestem vykonávané ve dnech 5.-6. 3. 2020 byly vykonávány v kontrolovaném pásmu. 3. podle § 92h odst. 3 písm. d) zákona č. 258/2000 Sb., kterého se dopustil tím, že v souvislosti s výkonem v bodu 1. uvedených prací vykonávaných ve dnech 5.-6. 3. 2020 nepřijal k omezení působení rizikového faktoru, prach – azbestová vlákna, stanovená minimální opatření k ochraně zdraví svých zaměstnanců při práci, a to: a) v rozporu s § 7 odst. 1 větou druhou a odst. 7 zákona č. 309/2006 Sb. ve spojení s § 104 odst. 1 zákoníku práce a § 21 odst. 2 písm. e) nařízení vlády č. 361/2007 Sb. nevybavil své zaměstnance pracovním oděvem a osobními ochrannými pracovními prostředky k zamezení expozice azbestu dýchacím ústrojím, když podle kontrolního zjištění zaměstnanci pracovali na stavbě v době, kdy probíhala demolice objektu SO 02 stavební technikou, která mobilním ramenem trhala tzv. boletické panely a dle samosběrných videí ze stavby je zjevné, že nebyli vybaveni žádnými osobními ochrannými pracovními prostředky pro ochranu dýchacích cest. b) v rozporu s § 7 odst. 1 větou druhou a odst. 7 zákona č. 309/2006 Sb. ve spojení s § 21 odst. 2 písm. a) nařízení vlády č. 361/2007 Sb. nezvolil technologické postupy při odstraňování azbestu tak, aby se předcházelo uvolňování azbestového prachu do ovzduší, když podle kontrolního zjištění žalobce prováděl demolici objektu SO 02 stavební technikou, která mobilním ramenem trhala tzv. boletické panely a pouze bylo realizováno zkrápění vodou do výšky cca 1. podlaží objektu, tj. uvolňování azbestového prachu do ovzduší nepředcházel. c) v rozporu s § 7 odst. 1 větou druhou a odst. 7 zákona č. 309/2006 Sb. ve spojení s § 21 odst. 2 písm. c) nařízení vlády č. 361/2007 Sb. neodstraňoval odpad obsahující azbest předepsaným způsobem, tj. odpad s azbestem nebyl sbírán a odstraňován z pracoviště co nejrychleji a nebyl ukládán do neprodyšně utěsněného obalu opatřeného štítkem obsahujícím upozornění, že obsahuje azbest, když podle kontrolního zjištění suť, respektive nebezpečný odpad s obsahem azbestu, po demolici objektu SO 02 zůstal ode dne 5. 3. 2020 do května 2020 na místě stavby a žalobce zajistil až dodatečně, subdodavatelsky, odstranění jen části materiálu s azbestem ze stavební suti, který byl pohledově nalezen. d) v rozporu s § 7 odst. 1 větou druhou a odst. 7 zákona č. 309/2006 Sb. ve spojení s § 21 odst. 2 písm. b) nařízení vlády č. 361/2007 Sb. nezajistil odstranění azbestu a materiálu obsahující azbest před vlastní demolicí v bodě 1. uvedeného objektu SO 02, když podle kontrolního zjištění na základě samosběrných videí ze stavby při realizaci demolice předmětného objektu byly tzv. boletické panely na severní straně objektu SO 02 zachovány a demolovány současně se stavbou, a to stavební technikou, která je mobilním ramenem trhala. 5. Dále byl žalovaný uznán vinným z trvajícího přestupku na úseku ochrany zdraví při práci a zajištění pracovnělékařských služeb podle § 92h odst. 4 písm. n) zákona č. 258/2000 Sb., kterého se dopustil tím, že v rozporu s § 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce připustil, aby jeho zaměstnance M. K., pozice – strojník, vykonával práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho zdravotní způsobilosti, když u něho před vznikem pracovního poměru nebyla provedena v rozporu s § 59 odst. 1 písm. b) bod 1. zákona č. 373/2011 Sb. vstupní lékařská prohlídka a tento zaměstnanec se tudíž ve smyslu § 59 odst. 1 věty poslední zákona č. 373/2011 Sb., považoval za zdravotně nezpůsobilého k výkonu práce, k níž byl zařazen, přičemž popsaný protiprávní stav trval od vzniku pracovního poměru dne 16. 3. 2020 do dne 2. 6. 2020, kdy byla provedena vstupní lékařská prohlídka. Za shora uvedená protiprávní jednání byl žalobci uložen podle § 35 písm. b), § 41 odst. 1 a § 46 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), a § 92h odst. 9 písm. a) zákona č. 258/2000 Sb. úhrnný trest v podobě pokuty ve výši 500 000 Kč. 2. Soud pro úplnost doplňuje, že výrokem I. napadeného rozhodnutí byl zrušen výrok I. bod 4. prvostupňového rozhodnutí, kterým byl žalobce uznán vinným z přestupku podle § 92h odst. 4 písm. c) zákona č. 258/2000 Sb. a řízení o tomto přestupku bylo zastaveno. II. Obsah žaloby 3. Žalobce měl předně za to, že napadené rozhodnutí je zmatečné a nepřezkoumatelné a že se žalovaný dostatečně nezabýval jeho tvrzeními a navrženými důkazy, které řádně neprovedl. 4. Konkrétně uvedl, že v řízení opakovaně uplatnil námitku podjatosti, a to nejprve v podání ze dne 18. 2. 2022 a následně v odvolání. Tvrdil, že se žalovaný nedostatečně a nesprávně vypořádal s uplatněnou námitkou podjatosti, neboť nepřihlédl k tomu, že žalobce nebyl správním orgánem vyzván k doplnění či konkretizaci osoby, proti které by měla námitka podjatosti směřovat. Taktéž se žalovaný nedostatečně vypořádal s tvrzením, že o uplatněné námitce podjatosti nebylo rozhodnuto ve formě rozhodnutí, případně dle § 131 odst. 4 správního řádu. Žalobce měl za to, že sdělení, na které žalovaný v napadeném rozhodnutí odkázal, nelze považovat za rozhodnutí. Tímto postupem tak došlo k vadě v postupu a k zásahu do práv žalobce, neboť žalobce byl zbaven možnosti uplatnit následné opravné prostředky. 5. Dále žalobce namítal, že se správní orgány nijak nezabývaly následně uvedeným stěžejním argumentem. Žalobce měl na základě řádné písemné smlouvy o dílo provést demolici objektu v areálu bývalých Michelských pekáren. Ze závěrečné zprávy 43-2017 stavebně technického průzkumu s ohledem na výskyt azbestu zpracované P. B. vyplývá, že v části objektu SO 02 Sociálně administrativní budova „Severní štít objektu byl v minulosti proveden jako LOP, Boletickým panelem. V nedávné době byly demontovány podhledová skla, objekt byl z venkovní strany zateplen KZS. Z vnitřní strany pak vnitřní azbestocementovou desku chrání v podparapetní části zděná přizdívka…“. S ohledem na tuto skutečnost zvolil žalobce pro demolici objektu speciální technologický postup spočívající zejména v odebrání celého boletického panelu, čímž by v žádném případě nedošlo k zásahu do azbestového materiálu. Celý tento postup byl správnímu orgánu doložen a spočíval zejména v tom, že jednotlivé části panelů měly být demontovány v celku bez rozebírání v místě realizace. Od panelu měla být pouze oddělena okenní část, která materiály s obsahem azbestu neobsahovala. Při této demontáži je dle žalobce technicky nemožné, aby nastalo uvolnění azbestových vláken do ovzduší či jakékoliv jiné znečištění a ohrožení života a zdraví či životního prostředí. O celém postupu demolice byli všichni zaměstnanci, kteří se na demolici měli podílet, řádně a opakovaně poučeni