3 Azs 240/2014 — Nejvyšší správní soud

20 A 36/2024- 24 - text 7 20 A 36/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Švecem, Ph.D. ve věci žalobce: H. A., narozený dne X státní příslušností X zastoupený Mgr. Umarem Switatem, advokátem se sídlem Dědinova 2011/19, 148 00 Praha 4 proti žalovanému: Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, 130 51 Praha 3 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 7. 2024, č.j. CPR-23027-4/ČJ-2024-930310-V241, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 7. 2024, č.j. CPR-23027-4/ČJ-2024-930310-V241 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy, Odbor cizinecké policie, Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort ze dne 29. 3. 2024, č.j. KRPA-106856-13/ČJ-2024-000022-ZSV o správním vyhoštění žalobce podle ust. § 119 odst. 1 písm. b) bod 1, 3 a 4 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) a o stanovení doby, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace v trvání tří roků. II. Podstatný obsah žaloby 2. Žalobce namítal nezákonnost a nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Vytkl žalovanému, že se správně nevypořádal s jeho argumentací uplatněnou v řízení před správními orgány a dospěl k nesprávnému právnímu závěru. 3. Podle žalobce není sporu o tom, že pobýval na území České republiky nejméně od 1.1.2024 do 29. 3. 2024 bez platného cestovního dokladu. V odvolání proti rozhodnutí nalézacího správního orgánu doplnil, že má přítelkyni, jež je občankou Evropské unie a s níž má trvalý citový vztah, který započal intenzivní elektronickou komunikací ještě před nelegálním vstupem žalobce. Žalovaný nedal žalobci možnost uvedenou tvrzenou vazbu prokázat, neprovedl doplňující výslech žalobce ani další dokazování, čímž zatížil své rozhodnutí nepřezkoumatelností. 4. Žalobce má dále za to, že se nedopustil násilné trestné činnosti a že nedosáhl takové závažnosti dotčeného veřejného zájmu, aby mu bylo uloženo správní vyhoštění o výměře tří let. Namítl též, že napadené rozhodnutí představuje nepřiměřený zásah do soukromého a rodinného života žalobce a jeho družky, které mu brání vyčkat na výsledek pobytového řízení v Polsku a brání mu v realizaci rodinného života s družkou na území Evropské unie. 5. Napadené rozhodnutí je rovněž podle žalobce nepřezkoumatelné, pokud jde o posouzení přiměřenosti zásahu rozhodnutí do soukromého a rodinného života žalobce, který je citelný a představuje odloučení od družky a zkrácení práva na spravedlivý proces. 6. Žalobce rovněž dovodil porušení čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 8 odst. 1 Evropské úmluvy o lidských právech a základních svobodách, když žalovaný napadeným rozhodnutím nepřiměřeně zasáhl do soukromého a rodinného života žalobce. 7. Žalovaný podle žalobce také nepostupoval v souladu s principem přiměřenosti, neboť řádně neposuzoval vztah mezi zájmem na ochranu před protiprávním jednáním cizince a zájmem na ochranu soukromého života. Žalobce měl přitom za to, že veřejný zájem na tom, aby mu bylo uloženo správní vyhoštění, nepřevyšuje veřejný zájem na ochraně života. 8. Závěrem žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil (včetně zrušení rozhodnutí nalézacího správního orgánu) a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 9. Žalovaný měl za to, že na žalobní argumentaci bylo plně reagováno v napadeném rozhodnutí i v rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, a proto na odůvodnění těchto rozhodnutí dále odkázal. 10. Vzhledem k tomu, že neshledal ve svém postupu pochybení, navrhl žalovaný zamítnutí žaloby. IV. Obsah správního spisu 11. Z obsahu spisového materiálu předloženého žalovaným ohledně napadeného rozhodnutí vyplynuly následující, pro rozhodnutí ve věci samé, podstatné skutečnosti. 12. Dne 29. 3. 2024 byl žalobce kontrolován hlídkou policie, kdy tento ke kontrole nepředložil žádný cestovní doklad, nýbrž pouze polské ID č. X a polský řidičský průkaz č. X, kteréžto vykazovaly znaky padělání. Na dotaz hlídky žalobce uvedl, že doklady získal v Turecku za 1.000 EUR. Na základě těchto skutečností byl žalobce podle ust. § 76 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů, zadržen. 13. Z odborných vyjádření ze dne 29. 3. 2024, č.j. KRPA-106877-2/ČJ-2024-000021 a č.j. KRPA-106880-2/ČJ-2024-000021 se podává, že průkaz totožnosti občana Polska č. X a řidičský průkaz Polska č. X, vystavené na jméno A. H., nar. X, jsou celkovými padělky. 14. Dne 29. 3. 2024 bylo zahájeno správní řízení ve věci správního vyhoštění žalobce. Téhož dne byl žalobce vyslechnut v procesním postavení účastníka správního řízení, kdy za přítomnosti tlumočníka jazyka arabského, o němž prohlásil, že mu rozumí na výbornou, mimo jiné uvedl, že je zdráv a v pořádku. Na území schengenského prostoru přicestoval před 15 lety. Od roku 2017 bydlel v Polsku, kde se v roce 2019 oženil a v roce 2023 rozvedl. Na území České republiky přicestoval v roce 2023 po rozvodu, aby změnil lokalitu, kde bude žít a pracovat. K padělaným dokladům sdělil, že mu je z Turecka obstaral kamarád za částku ve výši 1 000 EUR. Věděl, že se jedná o padělané doklady, které si opatřil, aby zde mohl žít a pracovat. V X bydlí u kamaráda, přijel sem žít a pracovat. Peníze má z brigád. Ke svým osobním poměrům sdělil, že je rozvedený a bezdětný, není v žádném vztahu. V Alžírsku má rodiče a sourozence, se kterými je v pravidelném telefonickém kontaktu. V případě návratu by bydlel u rodičů. Není mu známa žádné překážka ve vycestování s tím, že Alžírsko je pro něj bezpečná země. V České republice nikoho nemá. 15. Dne 29. 3. 2024 správní orgán prvého stupně umožnil žalobci, aby se ve smyslu ust. 36 odst. 3 správního řádu seznámil s podklady rozhodnutí před jeho vydáním a k těmto se vyjádřil. 16. Správní orgán prvého stupně následně vydal dne 29. března 2024 rozhodnutí o správním vyhoštění žalobce, proti kterému si žalobce podal odvolání. Žalovaný následně po předchozím přerušení řízení do doby rozhodnutí o žádosti žalobce o mezinárodní ochranu vydal žalobcem napadené rozhodnutí, kterým žalovaný rozhodl, jak je popsáno v bodě 1. V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze 17. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán [§ 75 odst. 2 věta prvá zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)], přičemž vycházel ze skutkového a právní stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Rozhodoval přitom bez nařízení jednání, neboť žalobce k výzvě a poučení soudu podle ustanovení § 51 odst. 1 s. ř. s. nevyjádřil svůj nesouhlas s takovým projednáním věci a žalovaný naopak výslovně souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání. Zdejší soud zároveň za této situace a s ohledem na obsah správního spisu nepovažoval nařízení jednání za nezbytné. Při přezkumu napadeného rozhodnutí vycházel zejména z následujících ustanovení právních předpisů. 18. Podle ustanovení § 119 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona o pobytu cizinců policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který pobývá na území přechodně, s dobou, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, a zařadí cizince do informačního systému smluvních států, až na 5 let, prokáže-li se cizinec policii dokladem, který je padělán, anebo dokladem jiné osoby jako dokladem vlastním. 19. Podle ustanovení § 119 odst. 1 písm. b) bodu 3 zákona o pobytu cizinců policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který pobývá na území přechodně, s dobou, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, a zařadí cizince do informačního systému smluvních států, až na 5 let, pobývá-li cizinec na území nebo na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, bez platného cestovního dokladu, ač k tomu není oprávněn. 20. Podle ustanovení § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona o pobytu cizinců policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který pobývá na území přechodně, s dobou, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštej