5 As 126/2011 — Nejvyšší správní soud

3 Ad 1/2024- 31 - text 8 3 Ad 1/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň JUDr. Petry Kamínkové a Mgr. Ivety Postulkové ve věci žalobce: pprap. X. Y. bytem X zastoupený advokátem JUDr. Janem Burešem, Ph.D. sídlem Václavské náměstí 807/64, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: ředitel Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy sídlem Kongresová 1666, 140 00 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne ze dne 2. 11. 2023, č. 1857/2023 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. V nyní projednávané věci se žalobce domáhá zrušení správních rozhodnutí, kterými dostal písemné napomenutí za to, že se nedostavil ke kontrole posouzení zdravotního stavu a dočasné pracovní neschopnosti. 2. Žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) se žalobce domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí ředitele Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí ředitele Obvodního ředitelství policie Praha II ze dne 30. 6. 2023, č. 152/2023 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 3. Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce uznán vinným ze spáchání jednání, které má znaky přestupku, podle § 128 odst. 2 písm. b) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o nemocenském pojištění“) ve spojení s § 51 odst. 1 a 2 zákona č. 361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále jen „zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů“). Toto jednání, které má znaky přestupku, měl spáchat zaviněným jednáním ve formě vědomé nedbalosti ve smyslu § 15 odst. 3 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“). 4. Tohoto jednání se měl žalobce dopustit tím, že se jako pojištěnec, který je dočasně práce neschopný na základě rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti č. 107370132207260004 vydaného ošetřujícím lékařem MUDr. D. J., Chirurgické obory Praha, s. r. o., Seydlerova 2451/8, 158 00, Praha 13 – Nové Butovice, nedostavil dne 17. 8. 2022 k ošetřujícímu lékaři nebo k lékaři příslušného orgánu nemocenského pojištění ke kontrole posouzení zdravotního stavu a dočasné pracovní neschopnosti. Za uvedené jednání byl žalobce potrestán kázeňským trestem – písemným napomenutím – podle § 51 odst. 1 písm. a) zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. 5. Z obsahu správního spisu vyplývá, že žalobce byl dne 26. 7. 2022 uznán dočasně práce neschopným pro bolest kolene. Žalobce si stěžoval na bolest pravého kolene v návaznosti na chůzi po horách. Lékař konstatoval malý otok a palpační citlivost nad postranními vazy, koleno bez náplně, pohyblivost celkem bez omezení, RTG sine trauma. Žalobci byl doporučen klid. 6. Vztah žalobce k vedoucí oddělení byl dle jeho výpovědi z 1. 3. 2022 v dané době napjatý, neboť se cítil šikanován a diskriminován tím, že jako jediný dostal osmihodinovou pracovní směnu, a byl mu sebrán příplatek za směnnost. Hlídkovou činnost měl provádět sám ve čtyřech ulicích v okolí Bartolomějské. Vzniklé situaci se se svým advokátem bránil formou stížnosti, odvolání a žalobou k soudu. 7. Žalobce se dostavil k plánovaným lékařským kontrolám ve dnech 3. 8. 2022 a 10. 8. 2022. Dne 10. 8. 2022 lékař konstatoval koleno bez otoku, bez výpotku, palpačně nebolestivé, s plnou hybností. Žalobce uvedl, že ho koleno při zátěži ještě pobolívá. Z obsahu zprávy vyplývá, že lékař shledal žalobce „vzhledem k výkonu policisty v terénu“ nadále práce neschopným, současně však naplánoval další kontrolu k ukončení pracovní neschopnosti na středu 17. 8. 2022. K té se žalobce nedostavil. 8. Dne 31. 8. 2022 ošetřující lékař žalobci pracovní neschopnost administrativně ukončil. 9. Žalobce nastoupil zpět do výkonu služby dne 9. 9. 2022. 10. Pokud jde o komunikaci se zaměstnavatelem, v pátek 19. 8. 2022 žalobce kontaktoval jeho nadřízený prostřednictvím aplikace WhatsApp: „Zdar, ses neozval ve středu….“ 11. Žalobce odpověděl: „Ahoj, neschopenka pokracuje.“ (10:55) 12. „Predpokladam, ze 24 hod smeny stale nemam a ani mit nebudu vid?“ (10:56) 13. Nadřízený odpověděl: „Kontrola?“ (10:56) „Ne.“ (10:56) 14. Žalobce na dotaz nadřízeného odpověděl: „Az mi bude lepe, mam prijit na kontrolu.“ (10:58) 15. Ošetřující lékař žalovanému sdělil v přípisech obsažených ve správním spise, že žalobce jednoznačně věděl, kdy se má dostavit na další termín, tj. 17. srpna 2022, a že v tomto termínu mu bude ukončena předmětná dočasná pracovní neschopnost. Dále sdělil, že „nás pacient nekontaktoval, ani opožděně nepřišel na kontrolu, proto byla jeho PN administrativně ukončena k 31. 8. 2022, kdy byl z našeho pohledu schopen.“ Dále uvedl, že žalobce „jednoznačně porušil léčebný režim tím, že byl pozván na řádnou kontrolu zdravotního stavu, a to na den 17. 8. 2022. O tomto termínu byl informován verbálně, také písemně v lékařské zprávě a taktéž byl tento termín uveden na dokladu PN […] 2 týdny byla dostatečná doba k tomu, aby se jmenovaný dostavil na kontrolu, která se týkala jeho zdravotního stavu.“ […] „Nebyli jsme informováni o žádných důvodech, proč by se nemohl dostavit na kontrolu. Jako relevantní důvod k nedostavení se na kontrolu je hospitalizace v jiném zdravotnickém zařízení.“ […] „Na našem pracovišti žádné nové rozhodnutí o PN nebylo v období od 17. 8. do 31. 8. 2022 vystaveno ani převzato z jiného zdravotnického zařízení.“ 16. Ve výpovědi ze dne 28. 3. 2023 žalobce uvedl, že ačkoliv mu byl znám termín plánované kontroly k ukončení pracovní neschopnosti, tak se k ní nedostavil, protože mu to neumožňoval jeho zdravotní stav. Dále žalobce uvedl, že mu zdravotní stav neumožňoval nástup k výkonu práce. Svůj zdravotní stav k 17. 8. 2022 popsal následovně: „Cítil jsem se slabý, neměl jsem chuť k jídlu, potil jsem se a měl jsem potřebu jenom ležet a odpočívat. Dost možná jsem měl nějakou horečku. Po přečtení odpovědi doplňuji, že se mi motala hlava.“ Tyto příznaky měly dle žalobce určitě přetrvávat ještě do dalšího týdne, byť již pravděpodobně nebyly tak intenzivní. Žalobce uvedl, že se z kontroly dvakrát omlouval a že mu zaměstnankyně lékařského zařízení sdělila, že má přijít, až mu bude lépe. Žaloba 17. Žalobce má za to, že nebyla naplněna subjektivní ani objektivní stránka jednání, které má znaky přestupku. 18. Žalobce uvádí, že jako pojištěnec, který byl dočasně práce neschopný, se telefonicky dvakrát omlouval z plánované kontroly k posouzení zdravotního stavu a dočasné pracovní neschopnosti, a to z důvodu zdravotní indispozice – zhoršení zdravotního stavu. Uvádí, že v rámci telefonátu mu bylo sděleno, že „se nic neděje a že má ke kontrole dorazit, až mu bude lépe“. 19. Žalobce argumentuje, že v rámci ústního jednání před služebním funkcionářem souvisle a autenticky popsal průběh obou telefonátů s příslušným zdravotnickým zařízením, i zdravotní obtíže, kterými v době původního termínu, ve kterém se měl ke kontrole dostavit, trpěl. K celému nedorozumění pak podle žalobce došlo z důvodů na straně zdravotnického zařízení, v rámci kterého si zaměstnanci nepředali informaci o tom, že se žalobce z plánované kontroly telefonicky omlouval z důvodu zdravotní indispozice. Stejnou informaci o tom, že do nemocnice volal a z kontroly se omlouval, žalobce sdělil i svému vedoucímu (resp. zástupci vedoucího) v rámci svého služebního zařazení, a to telefonicky a prostřednictvím zprávy v aplikaci WhatsApp. 20. Dále žalobce uvádí, že skutečnost, že se z kontroly omlouval, mohla být prokázána svědeckou výpovědí jeho družky, paní S. H. (nar. N). Svědkyně byla podle žalobce přítomna oběma telefonátům a zároveň se o něj starala i v době jeho pracovní indispozice. Žalobce nesouhlasí s hodnocením žalovaného, že se jedná o nadbytečný důkaz. Tvrdí, že služební funkcionář k posouzení klíčové otázky přistoupil ryze formalisticky v tom smyslu, že neuznával tu možnost, že by závažná překážka na straně žalobce z hlediska jeho zdravotního stavu a s tím související telefonická omluva mohla objektivně bránit dostavení se ke kontrole. Žalobce poukazuje na to, že existence závažné překážky na jeho straně ho může vyvinit z odpovědnosti. 21. Žalobce dále namítá, že kromě subjektivní stránky nebyla naplněna ani objektivní stránka jednání, které má znaky přestupku. Přestupek podle § 128 odst. 2 písm. b) zákona o nemocenském pojištění je totiž pravým omisivním deliktem. Toho se pachatel nemůže podle názoru žalobce dopustit, pokud vůbec nemá možnost konat to, co bylo jeho povinností. Tuto možnost žalobce podle svého názoru neměl. Žalobce v této souvislosti odkazuje na komentář k zákonu o přestupcích, podle kterého „[j]e zapotřebí dodat, že aby byl pachatel přestupku odpovědný za přestupek spáchaný opomenutím, musel by mít fa