8 As 255/2021 — Nejvyšší správní soud

3 Af 4/2022- 79 - text 16 3 Af 4/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudců Mgr. Ivety Postulkové a Mgr. Marka Zimy ve věci žalobkyně: FORTUNA GAME a.s., IČ 43003575 sídlem Italská 2584/69, 120 00 Praha 2 proti žalovanému: Ministerstvo financí sídlem Letenská 15, 118 10 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí ministryně financí ze dne 19. 11. 2021 č. j. MF-4469/2021/3901-7 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení shora označeného rozhodnutí, jímž ministryně financí (dále též „ministryně“) zamítla rozklad žalobkyně proti rozhodnutí Ministerstva financí (dále též „ministerstvo“ či „žalovaný“) ze dne 8. 7. 2021 č.j. MF-4469/2021/3901-4 (dále též „prvostupňové rozhodnutí“). Tímto prvostupňovým rozhodnutím žalovaný uznal žalobkyni vinnou ze spáchání přestupku podle § 123 odst. 1 písm. c) zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZHH“), kterého se dopustila tím, že provozovala hazardní hru, a to internetovou kursovou sázku, v rozporu s podmínkami jejího řádného provozování stanovenými schváleným herním plánem, jelikož na internetové stránce www.ifortuna.cz prokazatelně nejméně dne 26. 6. 2017 v 15:52 hodin vrátila sázku vyhodnocenou za prohranou, když předtím v 14:52 hodin přijala živou kursovou sázku ve výši 100 Kč na sázkovou událost tenisové utkání žen (tiket za 100 Kč s kurzem 14.5, sázka přijata na sázenku číslo 8990175775346900), přičemž sázka ve výši 100 Kč byla v 15:21 hodin vyhodnocena jako prohraná (u výhry byla uvedena hodnota „0“) a žalobkyně sázejícího informovala, že „SÁZKA BEZ RIZIKA“ (dále též „Bonus“) nebyla výherní, v té době byl stav hráčského účtu ve výši 0 Kč a v 15:52 hodin byl stav hráčského účtu 100 Kč; žalobkyně tudíž postupovala v rozporu s § 4 odst. 1 písm. d) ZHH i s bodem 2.1 herního plánu k internetové kursové sázce schváleného rozhodnutím ze dne 16. 12. 2008 č. j. 34/89188/2008, resp. ze dne 27. 12. 2016 č. j. MF-33848/2016/34-2 (dále též „herní plán“), které vymezují sázku jako nevratné plnění, a dále s ustanoveními herního plánu stanovujícími výjimečné okolnosti, kdy je možno přistoupit k vrácení sázky. Za uvedené jednání žalovaný uložil žalobkyni podle § 35 písm. b) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále též „přestupkový zákon“) a podle § 123 odst. 7 písm. b) ZHH pokutu ve výši 100 000 Kč. 2. Proti napadenému rozhodnutí brojí žalobkyně podanou žalobou. Vznesené námitky lze rozdělit do těchto žalobních bodů. 3. V prvním žalobním bodu žalobkyně namítá, že marketingová akce označena jako Bonus, není hazardní hrou, optikou hazardní hry by neměla být posuzována. Odůvodnění napadeného i prvostupňového rozhodnutí obsahuje toliko odkaz na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 20. 1. 2021 č. j. 15 Af 8/2019-83, podle něhož výplata Bonusu je vrácením sázky, bez bližšího odůvodnění, v rozporu se ZHH. Žalobkyně nepovažuje za přípustné, aby v napadeném či prvostupňovém rozhodnutí absentovala odůvodnění k nastolené otázce. V prvostupňovém rozhodnutí je toliko uvedeno, že Bonus lze poskytnout pouze tehdy, pokud jeho poskytnutí není vázáno na výsledek primární hazardní hry, avšak bez odkazu na konkrétní ustanovení ZZH, či nějaký podklad, je tudíž nepřesvědčivé a nepřezkoumatelné. Žalobkyně považuje za nerozhodné, zda poskytne Bonus každému desátému sázejícímu, který u ní uzavře sázku (tj. výherce marketingové akce je vybrán na základě náhody) či každému sázejícímu, jehož sázka byla vyhodnocena jako proherní (tj. výherce marketingové akce je rovněž vybrán na základě náhody). Oba shora popsané případy jsou založeny na shodné koncepci, že Bonus bude přidělen na základě náhody a je zcela nerozhodné kdo, či co, náhodu vytváří, tj. zda náhodu vytváří sami sázející, kteří se do hry přihlašují (při koncepci vyhrává každý x-tý), či náhodu vytvoří výsledek konkrétní sázkové příležitosti. Bonus byl tedy nabízen v souladu s právními předpisy a pokuta byla udělena neoprávněně. 4. Dále žalobkyně nesouhlasí se žalovaným, který dovozuje porušení § 4 odst. 1 písm. d) ZHH a bodu 2.1 a bodu 14 herního plánu i porušení ostatních ustanovení herního plánu, aniž by konkretizoval, jakým způsobem tato ustanovení porušila. S námitkou uplatněnou v rozkladu se ministryně vypořádala tak, že bod 14 herního plánu specifikuje situace, kdy může dojít k vrácení (neplatné) sázky, žalobkyně jej měla porušit tím, že sázku vrátila bez splnění podmínek tohoto článku. Dále ministryně argumentuje, že žalobkyni musí být zřejmé porušení i odkaz na herní plán z výroku prvostupňového rozhodnutí, neboť obsah vlastního herního plánu je žalobkyni znám. Byť žalobkyni je obsah herního plánu znám a při nabízení Bonusu postupovala v souladu s jeho zněním, přesto výrok rozhodnutí musí být přesný a musí z něj být jednoznačné, jakého konkrétního porušení se měla žalobkyně dopustit, což z výroku prvostupňového rozhodnutí není patrné. V napadeném rozhodnutí nebyl též vypořádán argument, že se žalobkyně ani nemohla dopustit porušení bodu 14 herního plánu, neboť v rámci dosavadního řízení nebyla nastolena pochybnost platnosti předmětné sázky. Není tak zřejmé, proč by měl být bod 14 herního plánu aplikován, o neplatnou sázku nejednalo. 5. Žalobkyně tvrdí, že se nedopustila porušení § 4 odst. 1 písm. d) ZHH, ani bodu 2.1 herního plánu, neboť v rámci Bonusu nevrátila sázejícímu sázku, nýbrž poskytla Bonus ze svých marketingových prostředků. K vrácení sázky nemohlo fakticky dojít, sázka byla podle ZHH do hazardní hry, která je ze své povahy nevratná, jejím zaplacením byla hazardní hrou zkonzumována. Skutečnost, že Bonus byl vyplacen ve shodné výši jako sázka, nemůže jít žalobkyni k tíži, a nemůže z ní být dovozováno, že se jednalo o vrácení sázky, ze strany žalovaného nebyl prokázán opak. Žádný právní předpis nestanoví, že by o výsledku spotřebitelské soutěže, resp. marketingové akce v podobě Bonusu, nemohla rozhodnout jakákoli náhoda, ale pouze náhoda, která nezávisí na výsledku hazardní hry. Žalovaný řádně neprokázal a nezdůvodnil své závěry, na kterých staví svou argumentaci, tj. že peněžní prostředky vyplacené v rámci Bonusu jsou vrácení sázky, a to za situace, že žalobkyně tvrdí a prokazuje opak. 6. Ve druhém žalobním bodu žalobkyně tvrdí, že při výměře pokuty nepostupoval žalovaný shodně jako u jiných subjektů v obdobných případech, porušil tím zásady legitimního očekávání a nestrannosti. Podle veřejně dostupných informací vydal žalovaný dne 27. 11. 2018 rozhodnutí č. j. MF-963/2018/3403-16, ve kterém uznal společnost CHANCE, a.s. vinnou ze spáchání přestupku podle § 123 odst. 1 písm. c) ZHH, a upustil od potrestání, pokutu jí neuložil. Jelikož se u žalobkyně jednalo o první porušení, jednalo se o novou právní úpravu a nebylo zřejmé, jakým způsobem bude žalovaným vyložena, je žalobkyně přesvědčena, že v jejím případě byly též splněny podmínky pro upuštění od potrestání. 7. Žalobkyně navrhla provedení důkazu prvostupňovým i napadeným rozhodnutím, rozkladem proti prvostupňovému rozhodnutí, rozhodnutím ministerstva ze dne 14. 12. 2017 č. j. MF-20531/2017/34-15, rozkladem proti rozhodnutí ministerstva ze dne 14. 12. 2017 č. j. MF-20531/2017/34-15, opravným rozhodnutím ministerstva ze dne 29. 1. 2018 č. j. MF-20531/2017/34-19, rozhodnutím ministryně ze dne 19. 7. 2018 č. j. MF-20531/2017/34-23, rozhodnutím ministerstva ze dne 29. 8. 2018 č. j. MF-20531/2017/34-27, rozkladem proti rozhodnutí ministerstva ze dne 29. 8. 2018 č. j. MF-20531/2017/34-27, rozhodnutím ministryně ze dne 26. 11. 2018 č. j. MF-20531/2017/34-31, rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 20. 1. 2021 č. j. 15 Af 8/2019-83, rozhodnutím ministryně ze dne 11. 5. 2021 č. j. MF-20531/2017/34-28, rozhodnutím ministerstva ze dne 16. 12. 2008 č. j. 34/89188/2008 a rozhodnutí ministerstva ze dne 27. 12. 2016 č. j. MF-33848/2016/34-2 (v rozsudku též jako „herní plán“), a rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 10. 2021 č. j. 2 As 236/2020-45. 8. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl žalobu jako nedůvodnou zamítnout. K prvnímu žalobnímu bodu uvedl, že respektoval závazný názor Městského soudu v Praze z předchozího rozsudku ve věci ze dne 20. 1. 2021 č. j. 15 Af 83/2019-83, nesouhlasí proto, že by rozhodnutí nebylo řádně odůvodněné. Za podstatný považuje faktický charakter provozované činnosti, nikoli žalobkyní zvolenou terminologii. Za zjištěného skutkového stavu žalovaný i Městský soud v Praze dospěli výkladem příslušných ustanovení ZHH k závěru, že na připsání bonusové částky na hráčský účet v přímém důsledku prohry v hazardní hře nelze nahlížet jinak, než na vrácení sázky v rozporu s § 4 odst. 1 písm. d) ZHH. Shodně dovodil i Městský soud v Praze v rozsudku ze dne 21. 6. 2021 č. j. 5 Af 12/2018-80, v jiné kauze žalobkyně. Napadené rozhodnutí považuje proto za dostatečně odůvodněné a přezk