1 Afs 61/2013 — Nejvyšší správní soud

5 A 66/2021- 94 - text 13 5 A 66/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Kateřiny Kozákové a Mgr. Ondřeje Hrabce ve věci žalobce: Pavel Pokorný – BRAMKO, IČO: 12520934 se sídlem Semice č. p. 196, Semice zastoupený JUDr. Alenou Bányaiovou, CSc., advokátkou se sídlem Lazarská 13/8, Praha 2 – Nové Město proti žalovanému: Státní zemědělský intervenční fond se sídlem Ve Smečkách 801/33, Praha 1 – Nové Město o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 4. 2021, č. j. SZIF/2021/0262657, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 4. 2021, č. j. SZIF/2021/0262657, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení o žalobě v celkové výši 15 342 Kč k rukám jeho zástupce JUDr. Aleny Bányaiové, CSc., advokátky, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalovaný rozhodnutím ze dne 9. 4. 2021, č. j. SZIF/2021/0262657 oznámil žalobci ukončení administrace jeho žádosti o dotaci v rámci Programu rozvoje venkova na období 2014 – 2020 reg. č. 20/010/0421a/120/001863 (dále jen „žádost o dotaci“). Toto své rozhodnutí žalovaný odůvodnil tím, že dle rozhodnutí Ministerstva zemědělství o přezkumu ze dne 5. 3. 2021, č. j. 47673/2020-MZE-14112, a stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) ze dne 21. 1. 2021, č. j. ÚOHS-39737/2020/420/LBá (dále jen „stanovisko ÚOHS“), je žalobce považován za velký podnik dle přílohy č. 1 Nařízení Komise č. 651/2014 a nesplňuje tak definici žadatele. Žalobce byl v rámci řízení o žádosti o dotaci opakovaně vyzýván k opravě průřezové přílohy Prohlášení o zařazení podniku do kategorie mikropodniků, malých a středních podniků (dále jen „prohlášení o MSP“), na které žalobce sice reagoval, nicméně odstranění závad dle výzvy nebylo kompletní. Z uvedeného důvodu považoval žalovaný žádost o dotaci za chybnou a její administraci ukončil. Proti tomuto rozhodnutí žalovaného brojí žalobce podanou žalobou. II. Obsah žaloby, vyjádření žalovaného a následující podání 2. Žalobce v podané žalobě předně namítá nezákonnost napadeného rozhodnutí spočívající v porušení procesních pravidel při jeho vydání, když žalovaný o žádosti o dotaci rozhodl nemeritorně, tedy ukončil její administraci, namísto toho, aby žádost po věcné stránce posoudil a buď jí zamítl nebo jí vyhověl. Byl-li žalovaný schopen ve výzvě označit konkrétní podniky, u nichž předpokládal propojenost se žalobcem, měl dostatečný přehled o potenciální propojenosti žalobce s těmito podniky a neexistoval tak důvod, aby vyzýval žalobce k doplnění prohlášení o MSP. Kromě toho měl žalovaný možnost a povinnost ověřit si údaje o konečných vlastnících žadatele v evidenci údajů o skutečných majitelích. Měl-li žalovaný přehled o propojenosti podniků, nemohlo se v daném případě jednat o odstranění nedostatku žádosti ve smyslu § 45 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), který by ji bránil projednat. Žalobce nedoplnil prohlášení o MSP, neboť s výkladem žalovaného ohledně propojenosti podniků ve smyslu Nařízení Komise č. 651/2014 a navazujících předpisů nesouhlasil. Žalovaný tak fakticky nutil žalobce v rozporu s § 45 správního řádu přizpůsobit žádost o dotaci výkladu žalovaného. 3. Žalobce dále namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, neboť v něm žalovaný neuvádí konkrétní důvody, proč administraci žádosti ukončil, resp. z jakého důvodu považuje žalobce za velký podnik ve smyslu přílohy č. 1 Nařízení Komise č. 651/2014. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí nikterak nevypořádal s tvrzeními žalobce z jeho vyjádření ze dne 22. 3. 2021, kterým reagoval na výzvu k opravě prohlášení o MSP. Žalobce namítá, že stanovisko ÚOHS vydal orgán zcela nepříslušný k jakémukoliv výkladu dotačních podmínek a problematiky zařazení do kategorie mikropodniků, malých a středních podniků, který navíc nedisponoval potřebnými informacemi ke konkrétní věci. Kromě toho ÚOHS sám uvedl, že se jedná toliko o konzultační stanovisko, které není závazné a nelze z něj pro rozhodovací praxi vycházet, proto k němu nelze přihlížet. Odkazoval-li dále žalovaný na rozhodnutí Ministerstva zemědělství o přezkumu ze dne 5. 3. 2021, č. j. 47673/2020-MZE-14112, nijak zároveň nespecifikoval, čím je toto rozhodnutí v posuzované věci relevantní. Napadené rozhodnutí tak zcela postrádá alespoň elementární zdůvodnění toho, jak žalovaný rozhodl a jak ke svému rozhodnutí dospěl, přičemž tvrzení žalobce o tom, že není s ostatními podniky propojený, žalovaný nikterak nevypořádal. Zároveň žalovaný učinil bez bližšího zdůvodnění závěr o tom, že je žalobce velkým podnikem a nesplňuje definici žadatele jako mikropodniku, malého a středního podniku, což však samo o sobě nepostačuje k řádnému odůvodnění napadeného rozhodnutí. 4. Žalobce rovněž namítá nezákonnost napadeného rozhodnutí spočívající v jeho věcné nesprávnosti, kterou spatřuje v nesprávném označení žalobce za velký podnik ve smyslu definice uvedené v příloze č. 1 Nařízení Komise č. 651/2014. Žalobce nesouhlasí s názorem žalovaného, že jeho propojenost vyplývá jednak z členství v Družstvu BRAMKO CZ jako uznané organizace producentů ve smyslu Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1308/2013 a dále z rodinných vazeb mezi některými podniky, resp. osobami tyto podniky ovládající. Družstvo BRAMKO CZ je organizací, která zastřešuje své členy a prodává jejich produkci vlastním jménem, přičemž ale rozhodně nepropojuje své členy ve smyslu centrálního řízení jednotlivých členů. V této souvislosti žalobce uvádí, že způsobilost Družstva BRAMKO CZ k uznání za organizaci producentů byla předmětem opakované kontroly ze strany žalovaného i Ministerstva zemědělství, kdy žalovaný v usnesení o zastavení řízení ze dne 13. 12. 2018, č. j. SZIF/2018/0734919, výslovně posuzoval rovněž propojenost podniků, které jsou členy družstva, přičemž dospěl k závěru, že družstvo sdružuje podniky, které nejsou vzájemně personálně propojeny. Žalovaný se však tímto usnesením při vydávání napadeného rozhodnutí neřídil. Za absurdní pak považuje žalobce výklad stanoviska ÚOHS, dle něhož vstupem do organizace producentů ztrácí podnik svou samostatnost a stává se propojeným podnikem, neboť touto optikou by organizace producentů pozbyla své definiční znaky, zejména pak demokratickou kontrolu. Vzhledem ke skutečnosti, že otázka vzájemného vztahu unijních pravidel týkající se uznávání za organizaci producentů a unijních pravidel týkajících se naplnění definice mikropodniků, malých a středních podniků ve smyslu přílohy č. 1 Nařízení Komise č. 651/2014 v rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie dosud nebyla řešena, navrhuje žalobce, aby soud dle § 48 odst. 1 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) přerušil řízení a předložil v posuzované věci Soudnímu dvoru Evropské unie s touto problematikou související předběžné otázky. Zároveň žalobce nesouhlasí se žalovaným, že je propojen s jinými podniky skrze rodinné vazby. Žalovaný v napadeném rozhodnutí nevysvětlil, jak jsou jím označené podniky propojeny skrze členy rodiny P., tedy o jakou formu příbuzenství se jedná, čímž žalobci znemožnil uvést všechny věcné důvody vyvracející tento názor žalovaného. Kromě toho příbuzenský vztah mezi určitými osobami bez dalšího nezakládá propojenost podniků, proto odkazuje-li stanovisko ÚOHS na podporu svých tvrzení na rozhodnutí Komise ze dne 7. 6. 2006, sp. zn. C-8/2005, ve věci Nordbrandenburger UmesterungsWerke, nereflektuje již, že je dle tohoto rozhodnutí v každém případě nutné šetřit konkrétní skutečnosti svědčící o propojenosti (např. stupeň hospodářského propojení atd.), čemuž pak svědčí rovněž závěry plynoucí z rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 27. 2. 2014, sp. zn. C-110/13, ve věci HaTeFo GmbH proti Finanzamt Haldensleben, totiž že podniky mohou být považovány za propojené pouze vyplývá-li to z analýzy právních i hospodářských vztahů. 5. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne 13. 7. 2021, č. j. SZIF/2021/0480807, předně shrnul průběh administrace žádosti o dotaci reg. č. 20/010/0421a/120/001863 s tím, že při administraci žádosti o dotaci postupoval v souladu s platnými právními předpisy včetně příslušných Pravidel, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova ČR na období 2014 – 2020 pro 10. kolo žádostí č. j. 19226/2020-MZE-14112. Vzhledem k tomu, že žalobce k výzvě žalovaného neodstranil závady kompletně, byla žádost o dotaci vyhodnocena jako chybná a byla ukončena její administrace. 6. K námitce ohledně posouzení žalobce jako velkého podniku žalovaný uvedl, že posuzování kategorií podniků se v investičních operacích Programu rozvoje venkova řídí přílohou č. 1 Nařízení Komise č. 651/2014 a dále přílohou č. 1 Nařízení Komise č. 702/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie