6 As 54/2013 — Nejvyšší správní soud

8 Ad 12/2023- 43 - text 13 8 Ad 12/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Andrey Veselé a Mgr. Jany Jurečkové ve věci žalobkyně proti žalovanému JURSLA, s.r.o., IČO 25789406 sídlem Třeboradická 1783/8, 182 00 Praha 8 zastoupený advokátem Mgr. Tomášem Císařem, se sídlem Vinohradská 1233/22, 120 00 Praha 2 Státní úřad inspekce práce se sídlem Kolářská 451/13, 746 01 Opava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 5. 2021, č. j. 2043/1.30/21-3, sp. zn. S9-2020-541 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobkyně brojí proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 5. 2021, č. j. 2043/1.30/21-3, sp. zn. S9-2020-541 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj se sídlem v Brně ze dne 21. 1. 2021, č. j. 16564/9.30/20-10, sp. zn. S9-2020-541 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání přestupku podle ustanovení § 140 odst. 1 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., zákon o zaměstnanosti (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), kterého se dopustila tím, že umožnila výkon nelegální práce, jak ji definuje ustanovení § 5 písm. e) bod 1 a 2 zákona o zaměstnanosti, v období od 3. 3. 2019 do 30. 4. 2019 panu V. I., který je státním příslušníkem Ukrajiny, jmenovitě výkon závislé práce spočívající v pomocných stavebních pracích mimo pracovněprávní vztah, čímž bylo porušeno ustanovení § 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“), a bez povolení k zaměstnání, čímž bylo porušeno ustanovení § 89 odst. 2 zákona o zaměstnanosti. 3. Za uvedený přestupek byla žalobkyni uložena pokuta ve výši 70 000 Kč. Zbylá část řízení vedená pro podezření ze spáchání téhož přestupku v období od 1. 5. 2019 do 5. 5. 2019 byla zastavena, neboť spáchání přestupku v této části nebylo žalobkyni bez důvodných pochybností prokázáno. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 4. Žalobkyně uvedla, že rozhodnutí odporuje požadavkům obsaženým v ust. § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), definujícím požadavky na odůvodnění rozhodnutí správních orgánů a zároveň je v rozporu s požadavky na činnost odvolacího orgánu, zejména ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu. Zároveň žalovaný opomenul zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti dle § 3 správního řádu. Napadené rozhodnutí i prvostupňové rozhodnutí je v rozporu s ust. § 174a zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců a při vydání těchto rozhodnutí byla správními orgány zásadním způsobem porušena ustanovení definující podmínky pro výkon jejich činnosti, zejména ust. § 2 odst. 3,4 správního řádu. Obě rozhodnutí jsou nezákonná, nepřezkoumatelná a vnitřně rozporná. 5. Žalobkyně primárně brojí proti nedostatečnému dokazování, z něhož plyne nedostatečně zjištěný skutkový stav. Pro posouzení celé věci je rozhodující, zda pan V. I. musel nebo nemusel mít pro výkon pracovní činnosti povolení k zaměstnání vydané českým Úřadem práce. Dle žalobkyně povolení nebylo potřeba, neboť pan V. I. nebyl zaměstnancem žalobkyně a jednalo se o plnění ze smlouvy o dílo. V této souvislosti žalobkyně odkázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 12. 2023, č. j. 6 A 45/2001 - 31, dle něhož platí, že povinnost prokázat, že jde o zastřený pracovněprávní vztah, leží na správním orgánu, jehož úlohou je vyvrátit tvrzení žalobkyně, že se o takový pracovněprávní vtah nejedná. Tvrzení o procesní pasivitě žalobkyně k tomuto nepostačují. 6. Žalobkyně dále odkázala na trestněprávní zásadu, že v případě pochybností o skutku je třeba postupovat ve prospěch obviněného. V této souvislosti uvedla nálezy Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 733/01 nebo sp. zn. IV ÚS 3358/05. Dle konstantní judikatury NSS se přitom principy trestního řízení mají aplikovat i v řízení o správních deliktech. Správní orgány měly rezignovat na zásadu materiální pravdy a zásadu vyšetřovací, neboť nebylo prokázáno naplnění skutkové podstaty vytýkaného přestupku. 7. Při dokazování bylo postupováno nezákonně, když usvědčující závěry pochází z úkonu označeného jako „sepsání poskytnutí součinnosti dle ustanovení § 8 písm. f) zákona č. 255/2012 Sb., zákon o kontrole (kontrolní řád)“, sepsaného na základě rozhovoru při kontrole na pracovišti s náhodně vybranými osobami. Dle žalobkyně je tak možné hovořit pouze o záznamu, který může vést k určitým poznatkům a má nanejvýš hodnotu úředního záznamu, nelze však hovořit o procesně použitelném důkazu. Po výslechu osob měly být sepsány protokoly za účasti tlumočníka a osoby měly navíc být před výslechem poučeny. 8. Žalobkyně dále uvedla, že nevyslechnutí jednatele je nutno považovat za opomenutý nutný důkaz, bez něhož nemůže dojít k řádně zjištěnému skutkovému stavu. 9. Nelze vytýkat procesní pasivitu žalobkyni, která do poslední chvíle nevěděla, jakého názoru správní orgán je, kdy pouhá možnost vyjádřit se k podkladům, o nichž je žalobkyně přesvědčena, že na její vinu neukazují, nemá valný smysl. S ohledem na to, že správní orgán nepořídil a neprováděl žádné důkazy ukazující na vinu žalobkyně, neměla se žalobkyně k čemu vyjadřovat, kdy důkazně pasivní byl naopak správní orgán, zejména prvního stupně. 10. Žalobkyně se ohradila i proti výši uložené sankce. Správní orgány nemají jasno v otázce závažnosti protiprávního jednání, respektive veřejného zájmu, který je porušen, kdy není jednoznačně definováno, jak byl veřejný zájem zkrácen. Výše uložené sankce je rovněž zcela nepřiměřená majetkovým poměrům žalobkyně a správní orgán její výši neodůvodnil. 11. Žalovaný s odkazem na judikaturu uvedl, že napadené rozhodnutí a prvostupňové rozhodnutí spolu tvoří jeden celek a požadavek na řádné odůvodnění nelze chápat jako nárok odvolatele na explicitní reakci na každou odvolací námitku. Žalovaný má napadené rozhodnutí i prvostupňové rozhodnutí za správné, řádně odůvodněné a vydané v souladu s právními předpisy. 12. Žalovaný nesouhlasí s námitkou neunesení důkazního břemene a nedostatečného dokazování. Provedení výslechu žalobkyně nebylo nutné k uplatnění jejích práv, neboť byly shromážděny veškeré podklady pro vydání rozhodnutí. Na tomto ničeho nemění ani důvody, pro které žalobkyně dle svého tvrzení nevyužila práva dle ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu. 13. Námitku žalobkyně o rozporu s ustanovením § 174a zákona o pobytu cizinců žalovaný odmítl, neboť předmětné ustanovení na danou věc nedopadá. Ustanovení se aplikuje při vydávání rozhodnutí ve věcech cizinců jako účastníků řízení s příslušným správním orgánem, o to se však v nynější věci nejedná. 14. Pokutu má žalovaný za řádně zdůvodněnou, když se společně s prvostupňovým orgánem při určení druhu a výměry správního trestu zabýval povahou činnosti žalobkyně, jejími osobními i majetkovými poměry. III. Posouzení žaloby 15. Žaloba byla původně podána ke Krajskému soudu v Brně, který ji s ohledem na pravidlo místní příslušnosti obsažené v § 7 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“) postoupil Městskému soudu v Praze. 16. Městský soud v Praze ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 1 a 2 s.ř.s), přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí. 17. Z obsahu správního spisu se podává, že Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj zahájil dne 6. 5. 2019 kontrolu u žalobkyně na akci „Rekonstrukce zahrad - hrad Pernštejn“. V rámci provedené kontroly byla provedena identifikace fyzických osob zastižených na stavbě. Žalobkyně předložila v rámci prováděné kontroly rámcovou smlouvu o dílo uzavřenou s panem V. I., jejímž předmětem byly práce na akci „Vrchnostenská okrasná zahrada státní hrad Pernštejn“. Konkrétně se jednalo o pomocné práce, výkopové práce, práce pro potřeby stavby, úklid staveniště, které měly být provedeny v termínu od 4. 3. 2019 od 24. 5. 2019 za cenu 72 800 Kč bez DPH. 18. V rámci kontroly byl rovněž opatřen doklad - potvrzení o podání žádosti ze dne 2. 4. 2019, vystavené Ministerstvem vnitra, odbor azylové a migrační politiky, kterým bylo potvrzeno, že pan V. I. podal dne 21. 2. 2019 žádost o prodloužení doby platnosti zaměstnanecké karty. Dalším zajištěným dokladem byla rámcová smlouva o dílo uzavřená mezi žalobkyní a osobou V. I. dne 4. 3. 2019, jejímž předmětem byla objednávka prací na akci „SH Pernštejn - Vrchnostenská okrasná zahrada“ s obdobnou specifikací prací za cenu 71 950 Kč bez DPH. 19. Z obsahu protokolu o poskytnutí součinnosti se podává, že pan V. I. se k věci vyjádřil a uvedl, že na místě pracuje od pondělí do pátku asi měsíc. Je zde nějaký mistr, jehož jméno nezná. Pracuje pro ža