10 A 69/2024 – Městský soud v Praze

10 A 69/2024- 67 - text 4 10 A 69/2024 USNESENÍ Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a JUDr. Jaromíra Klepše ve věci navrhovatel: Proti-plotu, z.s., IČO: 173 37 925 sídlem Hnězdenská 767/4a, 181 00 Praha 8 proti odpůrci: Hlavní město Praha sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 zastoupen advokátem Mgr. Petrem Sedlatým sídlem Vinohradská 2828/151, 130 00 Praha 3 o návrhu na zrušení opatření obecné povahy č. 187/2013 vydaného odpůrcem 14. 9. 2023 takto: I. Návrh se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Navrhovateli se vrací z účtu Městského soudu v Praze do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč. IV. Navrhovatel nechť soudu do pěti dnů od doručení tohoto usnesení sdělí číslo bankovního účtu, na nějž chce vrátit soudní poplatek podle výroku III. tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Navrhovatel ve svém návrhu na zrušení opatření obecné povahy doručeném soudu 28. 7. 2024 předeslal, že odpůrce schválil usnesením Zastupitelstva hlavního města Prahy č. 6/18 ze 14. 9. 2023 samostatně pořizovanou změnu Územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy č. 3516, Z 3516/00, která byla vydána opatřením obecné povahy č. 187/2023, vyvěšeným na úřední desce odpůrce 15. 12. 2023. Předmětem změny Z 3516/00 je vymezení nové lanové dráhy Podbaba – Troja – Bohnice. 2. Navrhovatel rovněž uvedl, že u městského soudu je pod sp. zn. 9 A 39/2024 vedeno řízení ve věci navrhovatelů Asonex, s.r.o., Lenka Junková a Ing. Karel Němeček proti odpůrci, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy č. 187/2023 z 14. 9. 2023, přičemž navrhovatel v tomto řízení figuruje jak osoba zúčastněná na řízení. Jelikož má v daném řízení navrhovatel jakožto osoba zúčastněná na řízení omezená práva, a navíc jsou jeho práva jakožto spolku rozdílná od navrhovatelů, rozhodl se podat tento vlastní návrh na zrušení opatření obecné povahy č. 187/2023 ze 14. 9. 2023 v celém rozsahu změny Z 3516/00, neboť jím byl zkrácen na svém právu na příznivé životní prostředí, včetně práva na ochranu přírody a krajiny v místě, kde sídlí a působí a jehož občany sdružuje. 3. Soud předesílá, že podle § 103 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve spojení s § 64 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“) kdykoliv za řízení přihlíží z úřední povinnosti k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Jednou z podmínek řízení je mj. existence předmětu řízení. Odpadnutí předmětu řízení je neodstranitelným nedostatkem podmínek řízení, pro který soud návrh usnesením odmítne [§ 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.]. 4. Ve věci vedené městským soudem pod sp. zn. 9 A 39/2024 byl přitom 31. 7. 2024 vydán rozsudek č. j. 9 A 39/2024-145, kterým soud v celém rozsahu zrušil napadené opatření obecné povahy č. 187/2023 ze 14. 9. 2023 – Změnu Z 3516/00 Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy – schválené Zastupitelstvem hl. m. Prahy usnesením č. 6/18 ze 14. 9. 2023, a to s účinky k právní moci rozsudku. Rozsudek nabyl právní moci 4. 9. 2024. Totožné opatření obecné povahy nyní napadá i navrhovatel. 5. Proti rozsudku č. j. 9 A 39/2024-145 podal odpůrce kasační stížnost, kterou NSS rozsudkem č. j. 5 As 252/2024-97 z 28. 11. 2025 zamítl. (Po dobu řízení o kasační stížnosti bylo nynější řízení přerušeno.) 6. NSS v rozsudku č. j. 8 Ao 6/25022-61 z 22. 2. 2024 vyložil: „Pokud je vedeno řízení o zrušení opatření obecné povahy, pak k odpadnutí předmětu řízení může dojít tím, že správní soud v jiném řízení zruší návrhem napadené opatření obecné povahy nebo jeho část (§ 101d odst. 2 s. ř. s.), nebo jestliže rozhodne o tom, že bylo vydáno v rozporu se zákonem (§ 13 odst. 4 pandemického zákona). Zrušení nebo deklarace nezákonnosti opatření obecné povahy nebo jeho části soudem má totiž účinky erga omnes (vůči všem). Ačkoliv se totiž jedná o správní akt konkrétní co do předmětu, okruh jeho adresátů je vymezen obecně. Chybějící předmět řízení v důsledku zrušení nebo deklarace nezákonnosti návrhem napadeného mimořádného opatření nebo jeho části soudem proto představuje neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, který vede k odmítnutí návrhu dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. (usnesení NSS ze dne 27. 4. 2021, čj. 6 Ao 10/2021-35, č. 4198/2021 Sb. NSS, a ze dne 11. 6. 2021, čj. 8 Ao 9/2021-43, č. 4220/2021 Sb. NSS).“ 7. Soud s ohledem na výše uvedené závěry NSS konstatuje, že totožné opatření obecné povahy, které napadená navrhovatel, bylo v celém rozsahu zrušeno (právní mocí rozsudku č. j. 9 A 39/2024-145 z 31. 7. 2024). Není přitom významné, že navrhovatel je spolek a může mít z povahy věci jiné námitky, než měli navrhovatelé v řízení vedeném pod sp. zn. 9 A 39/2024. Jak totiž NSS vyložil, zrušení opatření obecné povahy má účinky erga omnes (vůči všem), neboť okruh jeho adresátů je obecně vymezen. 8. Chybějící předmět řízení v důsledku zrušení návrhem napadeného opatření obecné povahy č. 187/2023 ze 14. 9. 2023 soudem v celém rozsahu představuje neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, soudu nezbylo než návrh na zrušení totožného opatření obecné povahy v souladu s § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítnout. 9. Pro úplnost soud podotýká, že navrhovatel v podání z 6. 12. 2025 navrhl, aby soud přerušil řízení do doby, než odpůrci uplyne lhůta k podání ústavní stížnosti proti rozsudku NSS, případně do skončení řízení o takové stížnosti. Odpůrce naproti tomu v podání z 16. 12. 2025 navrhl, aby soud návrh pro odpadnutí předmětu řízení odmítl. 10. Podle § 48 odst. 3 písm. d) s. ř. s. může předseda senátu řízení usnesením přerušit, jestliže zjistí, že probíhá jiné řízení, jehož výsledek může mít vliv na rozhodování soudu o věci samé nebo takové řízení sám vyvolá. Možnost přerušení řízení podle tohoto ustanovení je obecně koncipovaná jako fakultativní. Podle judikatury NSS je nicméně krajský soud za určitých okolností povinen řízení o žalobě přerušit, než žalobu odmítne pro odpadnutí předmětu řízení. Musí tak učinit zejména v případě, že ví o existenci jiného řízení před krajským soudem, v jehož důsledku by mohl předmět řízení „obživnout“ (rozsudek NSS č. j. 5 Afs 211/2022-29 z 22. 3. 2023). Nosné důvody tohoto rozsudku se podle názoru zdejšího soudu vztahují také na řízení o kasační stížnosti proti rozsudku, jímž bylo opatření obecné povahy v celém rozsahu zrušeno; proto soud také řízení přerušil do skončení řízení vedeného u NSS pod sp. zn. 5 As 252/2024. Závěry vyslovené v rozsudku NSS č. j. 5 Afs 211/2022-29 však nelze vztáhnout na řízení o ústavní stížnosti. Ústavní soud totiž stojí mimo soustavu obecných soudů a ústavní stížnost má povahu naprosto mimořádného prostředku ochrany práv. Kromě toho soud nemá informace o tom, že by se řízení o ústavní stížnosti proti rozsudku NSS vedlo, a ani odpůrce neavizoval, že se chystá ústavní stížnost podat. Není zde tedy žádné řízení ve smyslu § 48 odst. 3 písm. d) s. ř. s., kvůli němuž by soud mohl nynější řízení přerušit. Navíc je soud povinen rozhodnout o návrhu ve lhůtě 90 dnů od jeho dojití (§ 101d odst. 2 s. ř. s.), nepočítaje v to dobu přerušení řízení. 11. S ohledem na tyto okolnosti soud shledal, že mu nic nebrání v odmítnutí návrhu. 12. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 60 odst. 3 věty prvé s. ř. s. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. 13. Výrok o vrácení soudního poplatku vychází z § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle nějž byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek.. 14. Soudní poplatek bude navrhovateli vrácen do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení (§ 10a zákona o soudních poplatcích) na bankovní účet, z nějž byl zaplacen, pakliže žalobce ve stanovené lhůtě nesdělí soudu za tímto účelem číslo jiného bankovního účtu nebo nepožádá o vrácení soudního poplatku poštovní poukázkou. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 6, Brno, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se v listinné podobě), aby jedno zůstalo soudu a každý účastník dostal jeden stejnopis. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o ka