9 As 44/2024 — Nejvyšší správní soud

11 A 121/2024- 61 - text pokračování 11 A 121/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha, soudkyně JUDr. Jitky Hroudové a soudce Mgr. Marka Zimy v právní věci žalobkyně: Česká společnost pro svařování produktů, z. s., IČ: 677 99 108 se sídlem Modřanská 496/96A, 147 00 Praha 4 zastoupená Mgr. Petrem Novotným, advokátem se sídlem V Jámě 699/1, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Český institut pro akreditaci, o. p. s., IČ: 256 77 675 se sídlem Hájkova 2747/22, 130 00 Praha 3 zastoupený Mgr. Kamilou Prokopcovou, advokátkou se sídlem Karlovo náměstí 285/19, 120 00 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného správního orgánu ze dne 4. 11. 2024, č. j. 011263/24/ČIA/DS takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou, podanou u Městského soudu v Praze, domáhala zrušení rozhodnutí ředitele Českého institutu pro akreditaci, o. p. s. (dále jen „ČIA“ nebo „žalovaný“), kterým zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 8. 2024, čj. 008302/24/ČIA, jímž podle § 16 odst. 7 písm. a) ve spojení s § 16 odst. 3 větou třetí zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o technických požadavcích na výrobky“), zamítl žádost žalobkyně ze dne 18. 1. 2024 o rozšíření rozsahu akreditace. Žalobní body 2. Žalobkyně se domnívá, že ČIA při výkonu akreditace používá dokumenty European federation for welding, joining and cutting (dále jen „EWF“), které však nejsou dostupné subjektům a žadatelům o akreditaci za rovných a nediskriminačních podmínek. Následně ČIA vydává rozhodnutí, kdy žadatelům o akreditaci či o rozšíření akreditace zamítá jejich žádosti z důvodu, že vyžaduje používání EWF dokumentů, ke kterým však žadatelé nemají přístup. 3. Podle zákona o technických požadavcích na výrobky a jeho ustanovení § 14 je Ministerstvo průmyslu a obchodu ústředním správním orgánem ve věcech akreditace a podle ustanovení § 15 za účelem provádění akreditace zřídilo obecně prospěšnou společnost ČIA. ČIA podle své zakládací listiny poskytuje obecně prospěšné služby podle české technické normy ČSN EN ISO/IEC 17011:2018 Posuzování shody – Požadavky na akreditační orgány akreditující orgány posuzování shody (dále jen „Norma ČSN EN ISO/IEC 17011:2018“). 4. V článku 4.4.10 Normy ČSN EN ISO/IEC 17011:2018 je uvedeno, že procesy a postupy akreditačního orgánu nesmí být diskriminační a musí být uplatňovány nediskriminačním způsobem. Akreditační orgán musí své služby zpřístupnit všem žadatelům. 5. Žalobkyně je zapsaným spolkem, který provádí certifikaci a vydává svářečská oprávnění (certifikáty) svářečům, a to na základě úspěšně vykonané zkoušky, a tito úspěšní složitelé zkoušky následně prokazují těmito certifikáty svou způsobilost při provádění svářečských prací. ČIA provádí akreditaci organizací, jako je žalobkyně, které se po splnění podmínek stávají akreditovaným certifikačním orgánem. 6. ČIA před rokem 2013 zavedla do systému akreditace dokumenty pro posuzování shody EWF, což v praxi znamená, že aby určitá organizace byla podle těchto dokumentů ze strany ČIA akreditována, musí splňovat požadavky uvedené v dokumentech EWF. Nicméně EWF poskytuje dokumenty pro posuzování shody při akreditaci pouze svým členům. Členem EWF může být přitom pouze jeden subjekt z každého evropského státu. Za Českou republiku je již členem Česká svářečská společnost ANB (dále jen „ANB“) a pouze tomuto subjektu jsou dokumenty EWF zpřístupněny. 7. Požadavek dle ustanovení článku 4.4.10. Normy ČSN EN ISO/IEC 17011:2018 tedy není dle žalobkyně dodržován, protože žalobkyně nemá přístup k akreditaci a je v hospodářské soutěži zásadně omezena na svých právech a oprávněných zájmech. 8. Žalobkyně se obrátila na Úřad Evropské komise se žádostí o stanovisko k této věci a ze strany Evropské komise se jí dostalo odpovědi, že je možné při akreditačním procesu užívat jen dokumenty, které jsou dostupné k používání pro všechny žadatele a zájemce. 9. Na základě tohoto stanoviska Evropské komise se žalobkyně obrátila na ČIA se žádostí, aby byla v této věci provedena změna a změněn přístup ČIA v intencích stanoviska Evropské komise. Dopisem ze strany ČIA ze dne 16. 4. 2014 bylo žalobkyni oznámeno, že byla učiněna opatření, kdy dokumenty EWF byly v rámci systému akreditace pro posuzování shody odstraněny. 10. Tento stav, který byl v souladu se stanoviskem Evropské komise, trval však jen po určitou omezenou dobu, a v současné době jsou dle napadeného rozhodnutí opět dokumenty EWF do systému akreditace zavedeny, ačkoliv se na stavu nic nezměnilo a nejsou pro žadatele veřejně dostupné k používání. 11. Ze strany ČIA bylo žalobkyni sděleno, že pokud chce získat přístup k dokumentům EWF 647 a EWF 581, musí získat právo k užívání předmětných schémat od jejich vlastníka, tedy od EWF. Dle podmínek EWF však může tato schémata získat jen jejich člen, přičemž je zde další podmínka, a to podmínka pouze jednoho subjektu z každého evropského státu. Tímto členem je pro Českou republiku ANB. 12. ANB žalobkyni sdělila dopisem, že pokud chce získat přístup k výše uvedeným dokumentům EWF, musí se stát členem ANB, tedy jiného akreditovaného certifikačního orgánu, čímž by již nadále nemohla vykonávat funkci akreditovaného subjektu. 13. Žalobkyni je tedy zamezen přístup k akreditaci, když v České republice má přístup k dokumentům EWF pouze ANB, a přitom jsou tyto dokumenty používány v rámci akreditace ze strany ČIA a měly by být tedy přístupné k používání veřejně, anebo by neměly být v rámci akreditace používány. 14. Žalobkyně se proto obrátila na soud žalobou proti rozhodnutí správního orgánu, aby ten určil, že je napadené rozhodnutí nezákonné, a to z důvodu, že je povinností žalovaného postupovat podle předpisů, kterými se řídí systém akreditace. Vyjádření žalovaného k obsahu podané žaloby 15. Žalobkyně má zájem vykonávat svou podnikatelskou činnost podle dokumentů (certifikačních schémat) EWF, aniž by splnila podmínky pro jejich získání stanovené jejich vlastníkem, proto usiluje o zpřístupnění dokumentů EWF ze strany orgánů veřejné moci skrze zavádějící interpretaci článku 4.4.10 Normy ČSN EN ISO/IEC 17011:2018, který zakotvuje zákaz diskriminace klientů akreditačního orgánu. 16. Prezentovaný právní názor žalobkyně uplatnila již vůči Ministerstvu průmyslu a obchodu, když se v řízení před Městským soudem v Praze neúspěšně domáhala určení, aby soud uložil Ministerstvu průmyslu a obchodu povinnost zdržet se používání certifikačních schémat EWF při výkonu akreditace. Nejvyšší správní soud (dále též „NSS“) podanou kasační stížnost žalobkyně rozsudkem ze dne 25. 4. 2024, čj. 9 As 44/2024 – 35, zamítl a v bodě 21 odůvodnění konstatoval, že „Ani případnou správní žalobou proti rozhodnutí o neudělení akreditace by se stěžovatel nedomohl toho, co požaduje. Správní soud by totiž v řízení o žalobě proti rozhodnutí dokumenty stěžovateli zpřístupnili (zpřístupnit tyto dokumenty může jen EWF), a zároveň by nemohl žalovanému nařídit, aby stěžovateli udělil danou akreditaci bez zpřístupnění těchto dokumentů. V rámci rozhodování o žalobě proti rozhodnutí (tedy individuálnímu správnímu aktu) by též nemohl žalovaného zavázat k tomu, aby schémata EWF při akreditaci vůbec nepoužíval. Závěr městského soudu, že se stěžovatel měl před podáním zásahové žaloby domáhat svých práv prostřednictvím řízení o udělení akreditace, tedy není správný.“ 17. Žalovanému není znám žádný zákonný požadavek, který by ukládal subjektům posuzování shody provádět certifikaci osob podle certifikačních schémat EWF. Rovněž není pravdou, že by žalovaný požadoval, aby certifikační orgány prováděly personální certifikaci podle certifikačních schémat EWF, respektive podle jakéhokoli konkrétního certifikačního schématu. Je na svobodné volbě zájemce o akreditaci, jakou službu poskytuje a pro jakou službu o akreditaci požádá. 18. Žalobkyně má udělenou akreditaci na činnost certifikace kategorie osob „Svářeč“ podle certifikačního schématu „ČSN EN ISO 9606-1, Směrnice ČSSP č. 104, kapitola 6“ se specifikací požadavků „ČSN EN ISO 9606-1:2018 kromě článku 9.3 c), ČSN EN 12732:2022, Příloha A, čl. A.2“ a stupněm volnosti „A“. Žalobkyně tedy v současnosti je akreditovaným subjektem posuzování shody oprávněným poskytovat službu akreditované personální certifikace pro kategorii osob Svářeč. 19. Tvrzení, že žalovaný při výkonu akreditace „používá dokumenty EWF“, může být zavádějící, neboť žalovaný sám nemá dokumenty EWF k dispozici. Při posuzování plnění akreditačních požadavků akreditační orgány ověřují, zda jsou činnosti žadatele o akreditaci prováděny v souladu s žadatelem označenými dokumenty zahrnutými v jeho systému managementu, zda jsou v souladu s požadavky příslušných norem dokumen