11 A 92/2025- 51 - text
15
pokračování 11 A 92/2025
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha, soudkyně JUDr. Jitky Hroudové a soudce Mgr. Marka Zimy v právní věci
žalobce: J. K.
bytem X
zastoupen JUDr. Janem Brožem, Ph. D., advokátem
sídlem Teplého 2786, 530 02 Pardubice
proti
žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy
sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1
za účasti: Rezidence Na Úbočí s. r. o., IČ 19566506
sídlem Korunní 1208/74, 101 00 Praha 10
zastoupena JUDr. Borisem Vacou, advokátem
sídlem Dlouhá 16, 110 00 Praha 1
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 6. 2025, sp. zn. S-MHMP 135618/2025/STR, čj. MHMP 631976/2025
takto:
I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 6. 2025, sp. zn. S-MHMP 135618/2025/STR, čj. MHMP 631976/2025, a rozhodnutí Úřadu městské části Praha 8 ze dne 30. 9. 2024, čj. MCP8 570298/2024, sp. zn. MCP8 209813/2024/OV.Lju, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
II. Žalovaný je povinen uhradit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15 270 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce JUDr. Jana Brože, Ph.D., advokáta.
III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Vymezení věci
1. Úřad městské části Praha 8 (dále jen „stavební úřad“) vydal k žádosti společnosti Rezidence Na Úbočí s. r. o. (dále také jako „stavebník“) povolení pro stavební záměr „Viladům Na Úbočí, Praha Libeň, ulice Na Úbočí“ umístěný na pozemcích parc. č. 793/1, 793/2, 793/3 a 3767 v katastrálním území Libeň (dále též „stavba“).
2. Žalobce podal proti uvedenému rozhodnutí odvolání, které žalovaný odvolací správní orgán žalobou napadeným rozhodnutím zamítl a rozhodnutí stavebního úřadu potvrdil.
3. Žalobce považuje napadené rozhodnutí za nezákonné, protože již stavební povolení bylo stavebním úřadem vydáno v rozporu se stavebním zákonem a byla jím podstatně zkrácena práva žalobce. Rozhodnutí žalovaného je též nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, vychází ze zjevně nesprávného právního posouzení věci a jemu předcházející řízení vykazuje zásadní vady.
Řízení před správními orgány
4. Stavební úřad přípisem ze dne 21. 6. 2024, čj. MCP8 325897/2024, jenž byl žalobci doručen dne 22. 7. 2024, oznámil zahájení stavebního řízení na základě žádosti stavebníka, jehož předmětem je stavební povolení pro předmětný stavební záměr. Vzhledem k tomu, že žádost stavebníka byla podána dne 14. 4. 2024, v souladu s přechodnými ustanoveními zákona č. 283/2021 Sb., nového stavebního zákona, bylo vedeno stavební řízení podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon z roku 2006“).
5. Žalobce podal dne 31. 7. 2024 své vstupní podání označené jako „Vstupní námitky/vyjádření podatele“, v nichž poukázal na to, že stavební záměr nedisponuje vůbec pravomocným územním rozhodnutím, pročež nelze vedené stavební řízení vůbec vést, natožpak v něm rozhodnout. Stejně tak poukázal na fakt, že objektivně není možné podávat námitky, když není zřejmé, zda podkladové územní rozhodnutí vůbec někdy nabude právní moci a jaký bude jeho obsah.
6. Protože ani po třech měsících po učinění svého podání nebyl žalobce informován o stavu stavebního řízení, podal dne 31. 10. 2024 žádost o sdělení stavu věci, kterou dne 6. 11. 2024 urgoval. Dne 27. 11. 2024 pak zástupce žalobce zjistil, že stavební úřad doručoval zástupci žalobce nesprávně do datové schránky KVB advokátní kanceláře s. r. o., IČ: 01460412, se sídlem Teplého 2786, 530 02 Pardubice [dále jen „KVB“] IDDS: btdshye, přípis ze dne 31. 10. 2024, čj. MCP8 701470/2024, označený jako „Doslání rozhodnutí“. Přílohou Doslání rozhodnutí je sken rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 30. 9. 2024, čj. MCP8 570298/2024, které bylo vypraveno dne 2. 10. 2024 (dále jen „stavební povolení“).
7. V návaznosti na obdržené doslání rozhodnutí podal žalobce dne 27. 11. 2024 prostřednictvím svého zástupce podání označené jako „Upozornění na chybné doručování, Odvolání (blanket) a Žádost o zaslání elektronického stejnopisu rozhodnutí“. Odvolání směřovalo do stavebního povolení, přičemž s ohledem na nedostatek časového prostoru byl žalobce nucen podat toliko odvolání v blanketní podobě.
8. Na toto Upozornění reagoval stavební úřad toliko svým přípisem ze dne 3. 12. 2024, jenž byl doručen žalobci dne 16. 12. 2024 a označen jako „Výzva k odstranění nedostatků podání“, na který reagoval žalobce podáním ze dne 23. 12. 2024, jímž doplnil podané odvolání, v němž namítal zejména nepřezkoumatelnost stavebního povolení (poukázal na to, že stavební úřad jej vlastně fakticky nijak neodůvodnil a ke splnění zákonných podmínek uvedl pouze „plochá“ konstatování bez odůvodnění; stejně tak za nepřezkoumatelné považoval žalobce stavební povolení v části, ve které se stavební úřad vůbec nevypořádal s tím, jaké pravomocné územní rozhodnutí vzal jako podklad pro své rozhodnutí). Žalobce dále namítal nesprávné právní posouzení věci, když stavební úřad založil svůj postup na tom, že s ohledem na podanou kasační stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze, kterým bylo zrušeno rozhodnutí žalovaného (ve věci územního řízení), považuje územní rozhodnutí za nadále platné a nemá důvod to, že je stavebník držitelem pravomocného územního rozhodnutí, jakkoliv rozporovat. Konečně žalobce namítl i porušení ustanovení § 36 odstavec 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, neboť v žádné fázi před vydáním stavebního povolení nebyli účastníci řízení – ani žalobce – informováni o tom, že stavební úřad shromáždil podklady pro vydání rozhodnutí, že je možné se s nimi seznámit a vyjádřit se k nim, když legitimně předpokládal zastavení vedeného stavebního řízení, popř. alespoň jeho přerušení.
9. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaného bylo odvolání žalobce zamítnuto a stavební povolení potvrzeno.
10. S ohledem na žalobní argumentaci je třeba podle názoru soudu zmínit i průběh předcházejícího územního řízení ve vztahu ke stavebnímu záměru a navazujícímu soudnímu přezkumu.
11. Dne 9. 11. 2018 podala paní Gabriela Smékalová (dále jen „původní žadatelka“) žádost o územní rozhodnutí. Rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 4. 5. 2021, čj. MCP8 331658/2020, bylo vydáno územní rozhodnutí, kterým byl stavební záměr umístěn (dále též „Územní rozhodnutí 2021“). Proti Územnímu rozhodnutí 2021 bylo podáno včasné a přípustné odvolání, přičemž žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 2. 2023, čj. MHMP 207496/2023, Územní rozhodnutí 2021 v části změnil a ve zbytku odvolání zamítl a Územní rozhodnutí potvrdil. Proti jeho rozhodnutí podal žalobce včasnou a přípustnou správní žalobu.
12. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2023, čj. 14 A 97/2023–99, bylo rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 2. 2023 zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Proti rozsudku městského soudu podala původní žadatelka kasační stížnost, kasační stížnost podal též žalovaný. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 16. 4. 2025, čj. 2 As 364/2023–103, byla kasační stížnost původní žadatelky odmítnuta, ke kasační stížnosti žalovaného však NSS rozsudek městského soudu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení, které je u Městského soudu v Praze vedeno pod sp. zn. 14 A 97/2023. Důvodem pro zrušení byl chybný procesní postup ve vztahu k potenciálním osobám zúčastněným na řízení (absentovala doručenka ve vztahu k původní žadatelce).
13. Z uvedeného skutkového děje žalobce v podané žalobě dovozuje stěžejní žalobní námitku, že územní rozhodnutí k předmětnému stavebnímu záměru z roku 2021 nebylo pravomocné a tedy nevyvolávalo žádné právní účinky přibližně v období od 14. 11. 2023 do 16. 4. 2025.
Žalobní body
14. Žalobce navrhl napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit žalovanému k dalšímu řízení. Nezákonnost napadeného rozhodnutí spatřuje v tom, že žalovaný nesprávně právně posoudil relevantní otázky, nedostatečným způsobem vypořádal podané odvolání žalobce a akceptoval nezákonný postup stavebního úřadu, který vlastně vedl stavební řízení a vydal stavební povolení, aniž by stavebník, resp. stavební záměr disponoval pravomocným územním rozhodnutím (Územní rozhodnutí 2021 bylo zrušeno téměř půl roku před zahájením stavebního řízení rozsudkem MS v Praze a následně „obživlo“ jen pár týdnů před vydáním žalobou napadeného rozhodnutí v důsledku vydání rozsudku NSS).
15. Žalobce předně namítl, že po vydání rozsudku Městského soudu v Praze ve věci přezkumu vydaného Územního rozhodnutí 2021 byl žalovaný nečinný a nevydal nové rozhodnutí ve věci, když mu byla věc vrácena k dalšímu řízení ze strany Městského soudu v Praze; ačkoliv podaným kasačním stížnostem nebyl přiznán odkladný účinek, žalovaný byl nedůvodně nečinný. Dále žalovaný vedl odvolací řízení proti stavebnímu povolení, v němž zcela ignoroval zákonné lhůty, jakkoliv podstata odvolání žalobce byla vlastně