14 A 44/2024 – Městský soud v Praze

14 A 44/2024- 78 - text 12 14 A 44/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Martina Lachmanna a soudců Martina Bobáka a Jana Ferfeckého ve věci žalobkyně: ESHG s.r.o., IČO 01536613 zastoupená advokátem Mgr. Marianem Pavlovem oba sídlem Malé náměstí 125/16, 500 03 Hradec Králové proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu sídlem Na Františku 32, 110 15 Praha 1 za účasti: 1. ČEZ, a. s., IČO 45274649 2. Elektrárna Dukovany II, a. s., IČO 04669207 obě sídlem Duhová 1444/2, 140 00 Praha 4 obě zastoupeny advokátem Mgr. Františkem Korbelem, Ph.D. sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha o žalobě proti rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu ze dne 18. 7. 2024, čj. MPO58750/24/11200/01000, takto: I. Rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu ze dne 18. 7. 2024, čj. MPO58750/24/11200/01000, a rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 20. 5. 2024, čj. MPO 46464/2024, se ruší a věc se vrací zpět žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 19 456 Kč, a to do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Mariana Pavlova, advokáta. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Dne 5. 5. 2024 žalobkyně podala k žalovanému (povinný subjekt) žádost o informaci podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (informační zákon). Požadovala, aby jí poskytl První prováděcí smlouvu o spolupráci při výstavbě nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovany v České republice ze dne 28. 7. 2020 mezi ČR a osobami zúčastněnými na řízení (smlouva). Znění smlouvy se domáhala v úplném rozsahu, případně maximálním možném rozsahu po zohlednění důvodů pro odmítnutí poskytnutí informace. Žalobkyně požadovala minimálně a) neanonymizované znění stran 41 a 42 smlouvy, a b) neanonymizované znění Přílohy D. 2. Žalovaný zčásti žalobkyni vyhověl. Přípisem ze dne 20. 5. 2025 jí poskytl požadované informace ze stran 41 a 42 smlouvy (vč. následně modifikovaných údajů). Téhož dne pak rozhodnutím MPO 46464/2024 (prvostupňové rozhodnutí) dle § 15 odst. 1 ve spojení s § 9 odst. 1 informačního zákona žalovaný odmítl žádost o poskytnutí informací, neboť požadované informace dle něj představovaly obchodní tajemství. Žalovaný obecně popsal právní úpravu (body 5-18), judikaturní východiska (body 2023) i východiska testu proporcionality (body 24-28). Následně v bodě 29 uvedl, že okruh oprávněných osob je při realizaci práva na informace nutné vykládat velmi uvážlivě. Dle něj totiž informační zákon nelze vykládat tak, že „kdokoli může žádat informace o čemkoli“. Na to žalovaný volně navázal v bodě 39 prvostupňového rozhodnutí, v němž uvedl, že informační zákon postrádá ochranu před zneužitím získaných informací. Nezávisle na těchto dílčích závěrech žalovaný v bodech 30 až 37 zjišťoval, zda existuje důvod pro odmítnutí žádaných informací, které jsou obchodním tajemstvím. Uzavřel, že nad rámec již poskytnutých informací (ze s. 41 a 42 smlouvy) nelze požadované informace poskytnout, jelikož tomu brání § 9 odst. 1 informačního zákona. V bodech 34 a 35 popsal, že znečitelněné údaje ve smlouvě (zveřejněné v registru smluv) naplňují požadavky § 504 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (občanský zákoník). V bodě 36 pak dodal, že konkrétně požadovaná informace – úplné znění (bez znečitelnění) strany 65 První prováděcí smlouvy o spolupráci při výstavbě nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovany v České republice – Příloha D a veškeré podklady pro jednotlivé agregované částky – ministerstvo nemůže poskytnout, neboť se jedná o údaje ve smyslu § 504 občanského zákoníku, tedy konkurenčně významné, určitelné a v příslušných kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení. 3. V bodě 37 žalovaný odkázal na bod 22.2 smlouvy, dle něhož např. příloha D smlouvy tvoří obchodní tajemství, které nelze zveřejnit v registru smluv ani poskytnout v režimu informačního zákona. K tomuto obchodnímu tajemství vykonávají práva obě osoby zúčastněné na řízení. 4. Žalovaný také v bodě 41 uvedl, že strany smlouvy (viz bod 1 shora) uzavřely smlouvu pro první fázi projektu, která je financována ze zdrojů ČEZ, jenž nehospodaří s veřejnými prostředky. ČEZ financuje projekt za pomoci počátečních, příp. dodatečných vkladů do Elektrárny Dukovany II (bod 5.3 smlouvy). 5. Proti rozhodnutí žalovaného se žalobkyně bránila rozkladem, v němž mj. namítla, že žalovaný rezignoval na skutková zjištění a právní posouzení toho, které skutečnosti uvedené ve smlouvě jsou obchodním tajemstvím ve smyslu § 504 občanského zákoníku. Žalovaný měl přesvědčivě přezkoumat pojmové znaky obchodního tajemství u každé skutečnosti, u které je pochybnost, zda o obchodní tajemství jde, či nikoliv. Žalovaný dle ní pouze odcitoval zjevně neplatné ustanovení 22.2 smlouvy, aniž vysvětlil, které konkrétní skutečnosti jsou dle jeho přesvědčení obchodním tajemstvím. Až v závěru rozkladu se žalobkyně věnovala specificky údajům z rozpočtu (pozn. soudu: příloha D smlouvy) a následně také aplikaci § 9 odst. 2 informačního zákona, dle nějž se za porušení obchodního tajemství nepovažuje poskytnutí informace o rozsahu a příjemci veřejných prostředků. 6. Ministr zamítl rozklad v záhlaví specifikovaným rozhodnutím (napadené rozhodnutí). Žalovaný dle něj detailně posoudil znaky obchodního tajemství, pročež ministr považoval nadbytečné toto posouzení opakovat. Připomněl, že smluvní strany se v čl. 22.2 smlouvy výslovně dohodly na utajení skutečností, které považují za obchodní tajemství (mj. finanční údaje v příloze D smlouvy s výjimkou celkové výše rozpočtu). Souhrnně uvedl, že požadované informace obsahují údaje o rozpočtu, nákladech, termínech apod, a to po jednotlivých letech 2020 až 2024, a tedy jde o obchodní tajemství. Důvodnou neshledal námitku týkající se skutečnosti, že realizace smlouvy je hrazena z veřejných prostředků a že z veřejných prostředků nakonec bude hrazen i rozdíl mezi nákladovou cenou elektřiny jaderného bloku a tržní cenou. II. Žaloba a další podání 7. Žalobkyně napadla rozhodnutí ministra a u soudu se domáhá také informačního příkazu podle § 16 odst. 6 informačního zákona. Mj. zdůraznila, že po povinném subjektu požadovala úplné znění smlouvy vč. příloh v největším možném rozsahu a přinejmenším trvala na zaslání neanonymizovaného znění s. 41 a 42 smlouvy a strany 65 (příloha D). Nyní zejména namítá, že jak prvostupňové, tak napadené rozhodnutí nejsou dostatečně odůvodněná. Správní orgány měly přezkoumat pojmové znaky obchodního tajemství u každé znečitelněné skutečnosti a jejich naplnění přesvědčivě zdůvodnit. Tak se dle žalobkyně nestalo. Žalobkyně rovněž namítla nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, jelikož se ministr nijak nevypořádal s námitkou nedostatku konkurenčního významu a neplatnosti ujednání čl. 22.2 smlouvy. 8. Povinný subjekt musí dle žalobkyně poskytnout informaci nehledě na ochranu obchodního tajemství, pokud se informace týká používání veřejných prostředků (§ 9 odst. 2 informačního zákona). K tomu dodala, že i pokud částky v příloze D smlouvy nehradí daňoví poplatníci, ti je nakonec hradit budou. Dle čl. 5.2 smlouvy se ČR zavázala, že po zahájení provozu uhradí rozdíl mezi nákladovou cenou povýšenou o marži dodavatele a aktuální tržní cenou. 9. Žalobkyně se podáním ze dne 30. 9. 2024 rovněž vyjádřila k usnesení ze dne 26. 9. 2024, čj. 14 A 44/2024-22, kterým soud rozhodl o vyloučení přílohy D a E z nahlížení do soudního spisu podle § 45 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.). Poukázala na znění § 45 odst. 4 s. ř. s, podle kterého nelze vyloučit ze spisu tu část, kterou soud bude provádět dokazování. Je-li mezi účastníky sporné, zdali se má poskytnout příloha D, pak je zřejmé, že tuto listinu musí soud provést. Proto žalobkyně žádala vydání usnesení, kterým soud zruší vyloučení daných listin z nahlížení. Předseda senátu této žádosti usnesením ze dne 21. 10. 2024, čj. 14 A 44/202442, nevyhověl, jelikož řízení o žalobě by ztratilo smysl, pokud by žádané informace žalobkyni v soudním řízení zpřístupnil. 10. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne 17. 9. 2024 zopakoval důvody pro odmítnutí žádosti a navrhl, aby soud žalobu zamítl. 11. Přípisy ze dne 9. 10. 2024 a 11. 10. 2024 oznámily Elektrárna Dukovany II a ČEZ, že budou uplatňovat práva osob zúčastněných na řízení dle § 34 s. ř. s. Ve společném vyjádření ze dne 5. 11. 2024 navrhly zamítnutí žaloby. Zúčastněné osoby se podrobně vyjádřily k jednotlivým znakům obchodního tajemství. Mj. uvedly, že znak konkurenční využitelnosti je kritérium pravděpodobnostní. Jeho podstatou je zhodnocení, zdali posuzovaná skutečnost může zlepšit postavení jejího vlastníka na trhu. Zúčastněné osoby dodaly, že znaky obchodního tajemství je nutné interpretovat extenzivně. Poukázaly na velký finanční objem daných prostředků, strategický význam a