9 Afs 8/2008 — Nejvyšší správní soud

15 A 61/2024- 55 - text 18 15 A 61/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže a soudců Mgr. Věry Jachurové a Mgr. Bc. Jana Schneeweise v právní věci žalobkyně: Farma Lico s.r.o., IČO: 28093712 se sídlem Humpolec Hadina 388 zastoupená JUDr. Janem Malým, advokátem se sídlem Praha 8, Sokolovská 5/49 proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství se sídlem Praha 1, Těšnov 65/17 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 4. 2024 č.j. MZE-34791/2024-14132 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného označeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu (dále jen „Fond“) č.j. SZIF/2023/0481277 ze dne 6. 6. 2023 (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“). Prvoinstančním rozhodnutím byla žalobkyni poskytnuta dotace v rámci opatření navazující ekologické zemědělství pro rok 2022 v celkové výši 536 000,49 Kč. 2. Žalovaný v napadeném rozhodnutí shrnul závěry učiněné Fondem v prvoinstančním rozhodnutí a odvolací námitky žalobkyně. Konstatoval, že u žalobkyně proběhla od 28. 6. 2022 do 7. 11. 2022 kontrola na místě č. 1376/500/24/2022 a protokol o této kontrole byl vyhotoven 8. 12. 2022 (dále též „protokol o kontrole“). Součástí protokolu o kontrole jsou podklady z měření jednotlivých ploch a pořízená fotodokumentace. 3. S odkazem na kontrolu provedenou Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (dále jen „ÚKZÚZ“) a zachycenou v protokole o kontrole ÚKZÚZ č. 22004399 (dále jen „protokol o kontrole ÚKZÚZ“) žalovaný uvedl, že na dílech půdních bloků (dále jen „DPB“) č. 3201/13, 3201/20, 3201/23, 3201/28, 3201/34 a 4303/22 nebyl proveden prosvětlovací řez. Jedná se o starou výsadbu jabloní (1977, 1978), převážná část stromů je bez výnosu. Podmínka dle § 13 odst. 2 písm. f) nařízení vlády č. 331/2019 Sb., o podmínkách provádění navazujícího opatření ekologické zemědělství (dále jen „nařízení vlády č. 331/2019 Sb.“) tedy nebyla splněna. Fond proto postupoval správně podle čl. 2 odst. 1 (bod 23) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 (dále jen „nařízení Komise č. 640/2014“), jestliže nezohlednil uvedené výměry do zjištěné plochy. 4. Žalovaný dále konstatoval, že kontrola na místě zjistila nerovnoměrné rozložení výsadby v nízkých pěstitelských tvarech do 120 cm na produkční ploše osázené jádrovinami. Z fotodokumentace pořízené při kontrole je zjevné, že žalobkyně měla na DPB 3301/13, 4401/16, 4408 a 3903/9 výsadbu jabloní s kmenem vyšším než 120 cm, některé byly dokonce i vyšší než 160 cm. Výskyt stromů s kmenem vyšším než 120 cm v počtu jednotlivých kusů je porušením podmínky ve smyslu § 13 odst. 2 písm. b) nařízení vlády č. 331/2019 Sb., a Fond tedy postupoval v souladu s § 23 odst. 15 písm. a) a odst. 16 nařízení vlády č. 331/2019 Sb., jestliže žádost o dotaci pro tuto plochu zamítl a zároveň tuto výměru nezohlednil do zjištěné plochy. 5. Na základě kontroly na místě bylo též zjištěno, že žalobkyně neprováděla vyhodnocení sledovaných meteorologických prvků. Žalobkyně zadala popis charakteristiky počasí každého dne, ale nebyla zaznamenána přijatá opatření v sadech za celé kontrolní období. Podmínka dle § 13 odst. 2 písm. k) nařízení vlády č. 331/2019 Sb., tedy nebyla splněna. Fond postupoval správně, jestliže podle § 21 odst. 9 nařízení vlády č. 331/2019 Sb., snížil dotaci na kulturu ovocný sad – intenzivní sady o 25 %. Žalovaný k tomu dodal, že dotace byla zamítnuta již z důvodu zjištění rozdílu mezi plochou zjištěnou a plochou deklarovanou v rámci žádosti u opatření ovocný sad – intenzivní sady, a proto nemá posouzení této podmínky vliv na výrok rozhodnutí. 6. Kontrola na místě dále zjistila, že na části DPB 3301/13 byl příkmenný pás posečen, přičemž hmota nebyla z DPB odklizena. Nebyla proto splněna podmínka dle § 13 odst. 2 písm. e) nařízení vlády č. 331/2019 Sb., a Fond postupoval správně, jestliže podle § 21 odst. 9 nařízení vlády č. 331/2019 Sb., dotaci na kulturu ovocný sad – intenzivní sady snížil o 25 %. 7. Žalovaný ověřil údaje v evidenci půdy dle uživatelských vztahů a zjistil, že na DPB 670-1120 5111/2 o výměře 8,57 ha se nachází plocha o výměře 0,03 ha, na kterou nemá žalobkyně právní důvod užívání, a na tuto výměru 0,03 ha tak nelze poskytnout dotaci. K odvolací námitce žalobkyně uvedl, že dotčená část DPB se nachází v katastru městyse Větrný Jeníkov na parcele č. 610/1 a nikoli na parcele č. 614/3, ke které žalobkyně předložila smlouvu o pachtu. 8. K námitce žalobkyně, že se nemohla vyjádřit k podkladům rozhodnutí, žalovaný poukázal na § 11 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (dále jen „zákon č. 256/2000 Sb.“), podle něhož se na řízení o poskytnutí dotace a rozhodování v něm nepoužijí ustanovení správního řádu o povinnosti umožnit účastníkům řízení před vydáním rozhodnutí ve věci vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. K tomu poznamenal, že podkladem pro prvoinstanční rozhodnutí byly toliko podklady, s nimiž byla žalobkyně již seznámena (v řízení podle kontrolního řádu). 9. K námitce žalobkyně, že se nemohla vyjádřit ke kontrolním zjištěním, žalovaný konstatoval, že žalobkyně podala námitky proti protokolu o kontrole a o těchto námitkách bylo rozhodnuto. Žalobkyně tedy využila svého práva podat námitky. 10. Žalovaný uzavřel, že každý žadatel při podání žádosti podepisuje prohlášení, že se seznámil s podmínkami poskytnutí dotace, o kterou žádá a zavazuje se tyto podmínky dodržovat. Podmínky stanovené v nařízení vlády č. 331/2019 Sb., platí pro všechny žadatele stejně a toto nařízení vlády neumožňuje nesplnění podmínky prominout. 11. Žalobkyně v žalobě formulovala pět žalobních okruhů. Před rekapitulací žalobní argumentace je soud nucen konstatovat, že žaloba je místy značně nesrozumitelná a jen obtížně lze dedukovat podstatu některých sdělení. Není přitom úlohou soudu podrobovat text žaloby lingvistickému rozboru za účelem identifikace a nalezení nosných myšlenek a úvah, jimiž byla žalobkyně vedena při koncipování jednotlivých žalobních bodů. 12. V prvním žalobním bodě žalobkyně namítla absenci negativního výroku o části žádosti, ohledně které správní orgány neuznaly nárok žalobkyně na poskytnutí dotace. Uvedla, že žalovaný pouze připojil odůvodnění, toto však nemá odraz ve výrokové části napadeného rozhodnutí. Soud příliš nerozumí větě, kde žalobkyně uvedla: „Žalobkyně tak nemůže čerpat toliko z odůvodnění rozhodnutí, ani proti tomu dobru žít, neboť postrádá výrok.“ Stejně tak je obsahově hůře srozumitelná následující věta, která zní: „Žalovaný pak takové pochybení nenapravil, o této části odvolacích námitek mlčí, přestože se ztotožni s důvody rozhodnutí prvého správního orgánu, avšak tyto mohou vést k přezkoumání té části výroku, která chybí.“ Podle žalobkyně skutečnost, kdy o žádosti není rozhodnuto vcelku, zakládá nezákonnost napadeného rozhodnutí, neboť žalobkyně nemá jak a vůči čemu brojit, protože jen proti důvodům rozhodnutí samostatně jít nelze. Může jít též o důsledek spočívající v upření soudního přezkumu rozhodnutí správního orgánu. 13. Ve druhém žalobním bodě namítla neúplnost, neurčitost a nesrozumitelnost důvodů napadeného rozhodnutí a neúplně a nesprávně zjištěný skutkový stav. Uvedla, že ze skutkových zjištění nelze vyvodit závěr, že žádá o dotace neoprávněně. Žalovaný jí bez náležitého odůvodnění vytýká, že nesplnila podmínky stanovené v § 13 odst. 2 písm. b), e) a k) nařízení vlády č. 331/2019 Sb. Žalobkyně nemohla porušit podmínku stanovenou pod písm. k), neboť v protokolech o sledování meteostanice údaje poznamenala. Tyto protokoly jsou součástí protokolu o kontrole, avšak žalovaný žalobkyni vytýká, že tomu tak není. Bližší zjištění správní orgány nesdělily, a není tak zřetelné, v čem spočívá nedodržení způsobu provedení této evidence. 14. Hůře srozumitelná je i následující pasáž žaloby, v níž žalobkyně uvedla: „Aniž by prvý správní orgán poskytl ve svém rozhodnutí jakékoliv závěry či či sdělil jakékoliv své úvahy, pro které snížil nárokovou dotaci žalobkyně (zamítl), jeho závěry zcela nekriticky a a bez jakékoliv z půdy v důkazech či dokazování, nadto bez jakékoliv opory v protokole o kontrole odvolací námitky žalobkyně zamítl. Přičinil tak věcně nesprávný a právu odporující závěr svému rozhodnutí, neboť se zabýval toliko týmiž skutečnostmi, které vybral prvý správní orgán pro důvody svého postupu, které ostatně ani nepromítl do odpovídajícího výroku rozhodnutí.“ Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný se nezabýval skutečností, která je nade vši pochybnost patrná, totiž že v limitech nároku na poskytnutí dotace jsou podmínky splněny. Žalobkyni pak jsou vytýkány chyby či nedostatky, které jsou nad limitním rámcem poskytnutí dotace, přičemž „i kdyby byly správné,