8 As 90/2011 — Nejvyšší správní soud

16 A 16/2024- 23 - text 7 16 A 16/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem ve věci žalobkyně: Y. N. L. bytem, zast. advokátem JUDr. Hugem Körblem sídlem Hybernská 1007/20, Praha proti žalovanému: Velvyslanectví České republiky v Hanoji sídlem 13 Chu Van An, Hanoj, Vietnamská socialistická republika o žalobě proti usnesení žalovaného ze dne 19.4.2024, č. j. 1417-1/2024-MZV/HANOKO, takto : I. Usnesení žalovaného ze dne 19.4.2024, č. j. 1417-1/2024-MZV/HANOKO, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 9 800 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Odůvodnění : I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhá zrušení usnesení žalovaného, dle kterého žádost žalobkyně o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem ostatní je nepřijatelná dle § 169h odst. 2 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky (dále jen zákon o pobytu cizinců nebo jen zákon), neboť nebyla předložena některá náležitost. Konkrétně prostředky k pobytu na území dle ustanovení § 31 odst. 1 písm. c) zákona o pobytu cizinců, jelikož žalobkyně nepředložila platební kartu na své jméno. II. Podstatný obsah žaloby 2. Žalobkyně podala dne 19. 4. 2024 osobně žádost o udělení dlouhodobého víza. Žalobkyně měla připravenou žádost a všechny podklady. Měla i doklad o finančních prostředcích v podobě výpisu z bankovního účtu vedeného na její jméno. Při pohovoru ukázala i platební kartu uloženou v aplikaci Apple Pay na svém mobilním telefonu. 3. Usnesení o nepřijatelnosti vydal žalovaný až po provedeném pohovoru. Žalovaný řízení o žádosti žalobkyně o udělení dlouhodobého víza zahájil a provedl konkrétní úkon v řízení, a to pohovor (i když stručný) ve smyslu § 57 odst. 2 zákona o pobytu cizinců. Takový postup odporuje institutu nepřijatelnosti, neboť dle § 169h odst. 5 zákona o pobytu cizinců je-li žádost nepřijatelná, řízení není zahájeno a na žádost se hledí, jako by nebyla podána. Z podstaty správního řízení a § 169k odst. 1 zákona o pobytu cizinců vyplývá, že pohovor je prováděn až v rámci zahájeného řízení. 4. V napadeném rozhodnutí žalovaný odkazuje na § 31 odst. 1 písm. c), aniž by uvedl, o který právní předpis se jedná. Pokud se má jednat o zákon o pobytu cizinců, potom § 13 zákona o pobytu cizinců neuvádí, že by měl žadatel o udělení dlouhodobého víza doložit vždy kumulativně výpis z bankovního účtu i platební kartu. Žádost má být doložena alternativně dokumenty uvedenými v § 13 odst. 2 zákona o pobytu cizinců. Napadené rozhodnutí požaduje předložení něčeho, co dle zákona neměla žalobkyně povinnosti dokládat. 5. Institut nepřijatelnosti nemá být používán, když žadatel doloží kompletní náležitosti, třebaže by měly formální či obsahové vady. V takovém případě je na místě využít výzvy k odstranění vad podání. Žalobkyně měla všechny podklady připraveny včetně dokladu o finančních prostředcích v podobě potvrzení z bankovního účtu vedeného na své jméno. Kdyby měla doložit ke své žádosti platební kartu, tak není pravdou, že by žádost podávala bez náležitostí. Měla být žalovaným vyzvána k odstranění vady podání. Platební kartu měla k dispozici a doložila by ji. III. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Žalobkyně podala žádost o udělení dlouhodobého víza, předložila bankovní výpis, ze kterého však nevyplývalo, že může během pobytu na území disponovat s peněžními prostředky v požadované výši, neboť nepředložila platební kartu, která by prokazovala oprávnění disponovat s prostředky na území. K žádosti tudíž nebyly předloženy náležitosti podle zákona o pobytu cizinců a žádost tak byla nepřijatelná. 7. Pokud je žádost nepřijatelná, není řízení zahájeno. Zastupitelský úřad může v řízení o žádosti o udělení dlouhodobého víza vyzvat žadatele k odstranění vad podání, které nemají za následek jeho nepřijatelnost. To znamená, že k odstranění vad, které nepřijatelnost působí, zastupitelský úřad nevyzývá. Ani v projednávané věci tedy tuto povinnost žalovaný neměl. 8. Ustanovení § 13 odst. 2 písm. a), b) a c) zákona o pobytu cizinců jsou v alternativním poměru, žalovaný nepožadoval současně splnění povinností podle písm. a) i c). Žalobkyně nepředložila prostředky k pobytu na území podle § 31 odst. 1 písm. c) zákona, když neprokázala, že s nimi může na území disponovat, jak jí ukládá § 31 odst. 2 písm. a) zákona. Žalovaný rozporoval tvrzení žalobkyně o tom, že při podání žádosti prokazovala, že má kartu uloženou v aplikaci Apple Pay. Tvrzení žalobkyně je účelově, aby demonstrovala domnělou odstranitelnost vady podání. Funkce Apple Pay totiž předpokládá, že nějaká platební karta je v ní založena. Zákon nicméně vyžaduje, aby oprávnění k dispozici s prostředky na území vyplývalo z bankovního výpisu z účtu a je potřeba, aby žalovaný splnění prokazované povinnosti mohl nějakým způsobem ověřit a osvědčit ve správním spisu tak, aby ji mohl posoudit správní orgán rozhodující o žádosti. To by tvrzení o používání aplikace Apple Pay (ani případné nahlédnutí do mobilního telefonu) neumožňovalo. 9. Podle § 169h odst. 5 zákona o pobytu cizinců má sice nepřijatelnost žádosti za následek, že řízení není zahájeno a na žádost se hledí, jako by nebyla podána, to nicméně vyžaduje, aby žádost nejprve podána fyzicky byla a žalovaný mohl podmínky nepřijatelnosti vůbec zjistit. K tomu může být potřeba i provedení pohovoru. Provedení pohovoru tak jistě nebránilo vydání napadeného rozhodnutí a nečiní jej tak nezákonným. 10. Jestliže pak opomněl ve výroku napadeného rozhodnutí u ustanovení § 31 odst. 1 písm. c) uvést, že se jedná o ustanovení zákona o pobytu cizinců, jde o zřejmou chybu v psaní. IV. Replika žalobkyně 11. Ze zákona o pobytu cizinců i z judikatury k zákonu o pobytu cizinců vyplývá povinnost cizince, který žádá o pobytové oprávnění, prokázat, že může během pobytu v České republice disponovat finančními prostředky ve stanovené výši. Nikde však není stanoveno, že tato povinnost je splněna právě předložením platební karty k výpisu z bankovního účtu, natož jak by taková platební karta měla vypadat či jaké by měla mít parametry. Je běžné, že platební kartu mají lidé uloženou v mobilním telefonu, v chytrých hodinkách či třeba v prstenech (aktuálně u mBank). Trvání na platební kartě neuložené v mobilním telefonu bude brzy působit jako zastaralý, nepraktický a brzy patrně i těžko splnitelný požadavek. V. Obsah správního spisu 12. Napadeným rozhodnutím žalovaný rozhodl o nepřijatelnosti žádost z důvodu nepředložení prostředků k pobytu na území, jelikož žalobkyně nepředložila platební kartu na své jméno, tudíž není zřejmé, že může během pobytu na území disponovat s peněžními prostředky. VI. Hodnocení věci Městským soudem v Praze 13. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán [(§ 75 odst. 2 věta prvá zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále též „s. ř. s.“)], při přezkoumání vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř.). 14. Podle ustanovení § 169h odst. 2 písm. b) zákona o pobytu cizinců je žádost o udělení dlouhodobého víza a žádost o prodloužení doby platnosti dlouhodobého víza a doby pobytu na území na toto vízum dále nepřijatelná, jestliže k žádosti nebyly předloženy náležitosti podle tohoto zákona; to neplatí, jde-li o žádost cizince narozeného na území. 15. Podle ustanovení § 169h odst. 5 zákona o pobytu cizinců nepřijatelnost žádosti zjišťuje u žádosti podané na zastupitelském úřadu zastupitelský úřad a u žádosti podané ministerstvu ministerstvo. Je-li žádost nepřijatelná, řízení není zahájeno a na žádost se hledí, jako by nebyla podána; tuto skutečnost ministerstvo nebo zastupitelský úřad cizinci písemně sdělí včetně důvodu nepřijatelnosti, učiní o ní usnesení do spisu a vrátí tiskopis žádosti, veškeré předložené doklady a správní poplatek, pokud byl uhrazen. Nepodá-li cizinec žádost osobně, ač je k tomu podle tohoto zákona povinen, postupuje se obdobně podle věty druhé. 16. Soud neshledává namítanou nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí z důvodu absence uvedení zákona ve výroku, jež obsahuje pouze odkaz na § 31 odst. 1 písm. c). Z okolností případu i z ostatního textu napadeného rozhodnutí lze jednoznačně dovodit, že se jedná o odkaz na § 31 odst. 1 písm. c) zákona o pobytu cizinců. Jde o písařskou chybu, která nemohla mít jakýkoliv vliv na právní postavení žalobkyně, neboť ji, resp. jejímu právnímu zástupci, mělo být zřejmé, o jaké zákonné ustanovení se jedná. Shodně soud nenalézá nepřezkoumatelnost rozhodnutí z důvodu neuvedení důvodů rozhodnutí. Důvodem nevyhovění žádosti mělo být nepředložení platební karty, čímž dle žalovaného žalobkyně neprokázala splnění podmínky podle § 31 odst. 1 písm. c) zákona o pobytu cizinců, dl