16 A 28/2024 – Městský soud v Praze

16 A 28/2024- 36 - text 12 16 A 28/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem ve věci žalobkyně: H. T. D., narozená X, stát. přísl. Vietnam bytem X zastoupená advokátem Mgr. Markem Sedlákem sídlem Moravské náměstí 754/13, Brno proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4 za účasti: 1. X, nar. X 2. X, nar. X zastoupeni žalobkyní H. T. D. bytem X o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 27.05.2024, č.j. MV-53808-4/SO-2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby na řízení zúčastněná nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se domáhá zrušení v záhlaví rozsudku uvedeného rozhodnutí žalované, jímž bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 19. 4. 2024, č. j. OAM43858-41/DP-2020 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí). 2. Správní orgán prvního stupně rozhodnutí zamítl žádost žalobkyně o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání OSVČ, neboť neplnila na území účel, pro který jí dříve bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu (§ 45 odst. 1 zákona č. zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky (dále jen „zákon o pobytu cizinců“). 3. Žalobkyně uvedla, že mezi účastníky řízení je nesporné, že účel pobytu neplnila v období od 20. 11. 2017 do 16. 10. 2018, a to ze závažných důvodů. Naopak je mezi účastníky řízení sporné, zda došlo k neplnění účelu pobytu pouze po přechodnou dobu. Již v průběhu správního řízení měla argumentovat tím, že počátek přechodné doby je třeba vymezit okamžikem, kdy se dozvěděla o zrušení manželova povolení k trvalému pobytu. K prokázání tohoto navrhovala svůj výslech, jakož i výslech svého manžela, který správní orgán prvního stupně odmítl provést. Úvahy a závěry žalované jsou podle žalobkyně založeny toliko na domněnkách a nedůvěře. Správní orgány však musí vycházet z podkladů a důkazů, nikoliv domněnek o tom, že o zrušení manželova povolení k pobytu musela vědět, neboť spolu žijí ve společné domácnosti, vychovávají děti atd. Rovněž zmínila, že její zástupce se s ní poprvé osobně setkal někdy v polovině roku 2018 a seznámil ji s její pobytovou situací a problémy jejího manžela. Dodala, že řízení o zrušení povolení k trvalému pobytu bylo v případě jejího manžela zahájeno krátce po porodu syna, což bylo jeho původní motivací, proč se jí s pobytovými problémy nesvěřil. 4. Dále žalobkyně označila za nepřezkoumatelné úvahy žalované, že její prohlášení ani prohlášení jiné osoby, nejsou sama o sobě důkazem o uváděných skutečnostech. Není podle ní ani zřejmé, jakou listinu měla předložit. Následně uvedla, že je nepřezkoumatelné, proč podle žalované není možné za přechodnou dobu považovat dobu zhruba 4 měsíců mezi tím, kdy se dozvěděla o zrušení manželova povolení k pobytu, a podáním žádosti o dlouhodobý pobyt. Žalovaná totiž nevysvětlila, proč pouze doba dnů či týdnů může být považována za přechodnou na rozdíl od 4 měsíců. Poznamenala, že informace o manželově pobytové situaci pro ni byla nová a šokující a musela důkladně zvážit další postup, jakož i zájem svého syna. Nemohla tedy reagovat v době dnů či týdnů. Vzhledem k její situaci je podle ní třeba považovat neplnění účelu pobytu po dobu asi 4 měsíců za přechodnou dobu ve smyslu § 45 odst. 1 zákona o pobytu cizinců. 5. Posléze se žalobkyně vyjádřila k postavení jejích dětí jako osob zúčastněných na řízení. Uvedla, že její syn se narodil na území České republiky, prožil zde celý život a vykonává zde i základní školní docházku. Ačkoliv má na území povolen trvalý pobyt, je jeho faktická přítomnost závislá na udělení pobytového oprávnění jí samotné. Vietnam je pro něj cizí zemí a ovládá dokonale i český jazyk. Vietnamštinu ovládá pouze částečně. Zařazení do školní docházky ve Vietnamu by pro něj bylo obtížné. Je proto v jeho nejlepším zájmu, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno. Její dcera se pak narodila na území České republiky, ale musela odcestovat do Vietnamu, neboť nemohla získat pobytové oprávnění, protože její matka pobývala na území toliko v režimu fikce podle § 47 zákona o pobytu cizinců. Odloučení od dcery je proto závislé na výsledku řízení. 6. Následně žalobkyně odkázala na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 25. 3. 2021, č. j. 30 A 3/2019-45, s tím, že i kdyby nesplňovala podmínky pro vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem soužití se synem, neznamená to automaticky, že bezpodmínečně musí být její žádost zamítnuta. Dopad rozhodnutí do svého rodinného a soukromého života a do života svých dětí popsala v podkladech, které jsou součástí správního spisu. V jejím případě jsou tedy dány okolnosti, kvůli nimž by zamítnutí její žádosti zasáhlo nepřiměřeně do práv na soukromý a rodinný život. Podotkla, že správní orgány nikde nedefinovaly nejlepší zájem dítěte, ačkoliv žádost podala zejména za účelem ochrany zájmů svého syna. Nikde tak neřeší otázku, zda je v jeho nejlepším zájmu pobyt v České republice, nebo vycestování do Vietnamu. Dále podotkla, že její manžel pobývá na území pouze v souvislosti s probíhajícím řízením o správním vyhoštění. Není tedy v zájmu syna, aby byl v České republice závislý pouze na takovém nejistém pobytovém postavení. 7. Taktéž žalobkyně zmínila, že neexistuje žádné pobytové oprávnění, o které by mohla požádat na zastupitelském úřadu České republiky v Hanoji. Je podnikatelkou, avšak pro dlouhodobá víza za účelem podnikání a pro zaměstnanecké karty je nařízením vlády č. 220/2019 Sb. stanovena pro zastupitelský úřad kvóta 0. O tato oprávnění tedy vůbec nemůže žádat. Podmínky pro udělení jiného pobytového oprávnění nesplňuje. Také podotkla, že se pokoušela zajistit po narození různá pobytová oprávnění i pro dceru, avšak nebyla úspěšná. Je přitom podle ní v nejlepším zájmu dcery, aby jí bylo uděleno pobytové oprávnění a mohla s dcerou dosáhnout sloučení rodiny na území České republiky. 8. Žalobkyně namítla, že správní orgány nesprávně vyhodnotily dopad rozhodnutí do soukromého a rodinného života jí samotné a jejích dětí. Zopakovala, že jedno z jejích dětí s ní pobývá na území České republiky, přičemž mladší dítě musela poslat do Vietnamu, neboť mu nebyl povolen pobyt. Obě děti jsou přitom výživou odkázány na ni. Žije zde i její manžel, který je taktéž odkázán na její podnikatelskou činnost. Ve Vietnamu nemá rodina dostatečné zázemí ani případný zdroj obživy. Mohla by sice bydlet u příbuzných, ale nemá vlastní bydlení. Správní orgány pak nepřihlédly k tomu, že v České republice žije již 10 let. Naučila se česky, složila zkoušku z českého jazyka a v českém prostředí bez problému podniká. Předpokládá, že její děti zde budou vyrůstat. Dodala, že správní orgány se pak nezabývaly její konkrétní životní situací dostatečně a přezkoumatelně. Jejich rozhodnutí nepochybně zasahují do soukromého a rodinného života její rodiny a nesplňují podmínku nezbytnosti. 9. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že i kdyby bylo pravdivé tvrzení žalobkyně, že se o zrušení povolení k trvalému pobytu manžela dozvěděla až po květnu 2018, stále požádala o změnu účelu až dne 16. 10. 2018, tedy po více než čtyřech měsících. I za tohoto stavu by rozhodnutí obstálo. Nejednalo by se totiž o řádově dny či týdny, ale o několik měsíců, tedy nikoliv přechodnou dobu. K tomu odkázala na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 2. 11. 2020, č. j. 14 A 203/2019-35. Žalobkyni podle žalované nic nebránilo v tom, aby v zásadě ihned po zrušení manželova oprávnění k pobytu svou pobytovou situaci řešila jinak a podala žádost o změnu účelu svého pobytu. 10. Ze správního spisu zjistil zdejší soud následující skutečnosti podstatné z hlediska předmětu řízení. 11. Správnímu orgánu prvního stupně byla dne 15. 12. 2020 doručena žádost žalobkyně o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání. 12. Správní orgán prvního stupně zamítl žádost žalobkyně opakovaně, jde o 3. rozhodnutí po zrušení odvolacím správním orgánem. Důvodem zamítnutí je, že žalobkyně neplnila na území účel, pro který jí bylo povolení k dlouhodobému pobytu vydáno, jestliže po zániku pobytové oprávnění manžela, od jeho titulu pobytu ji svědčila fikce pobytu, požádala o změnu pobytu po 4 měsících, aniž by ji v dřívějším podání bránila nějaká překážka. 13. Dne 19. 8. 2021 byl proveden výslech žalobkyně, která uvedla, že žije v domácnosti s manželem a dvěma dětmi. Na dotaz týkající se zrušení trvalého pobytu manžela odpověděla, že manžel všechno tají, takže neví, proč mu byl trvalý pobyt zrušen. O zrušení se dozvěděla někdy v roce 2018 od advokáta. Manžel jí řekl jen to, že má problém s pobytem, nikoliv že mu bylo povolení k pobytu zrušeno. Žádost o nové pobytové oprávnění nepodala dřív právě proto, že jí manžel zrušení jeho povolení tajil. Dále se vyjádřila ke svému podnikání a rodinnému životu. Mimo jiné uvedla, že její syn navštěvuj