3 Afs 248/2023 — Nejvyšší správní soud

17 A 25/2024- 65 - text 8 17 A 25/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudce Vadima Hlavatého a soudkyně Pavly Klusáčkové ve věci žalobce: proti žalovanému: MaVin-nástroje s.r.o., IČO 26012511 se sídlem K Javůrku 317, Nový Hrádek zastoupený advokátkou Mgr. Markétou Vítovou se sídlem 5. května 1050/66, Praha 4 Ministerstvo průmyslu a obchodu se sídlem Na Františku 32, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu ze dne 22. 2. 2024, č. j. MPO 13623/24/11200/01000, ve znění opravného rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu ze dne 20. 3. 2025, č. j. MPO 32626/2025, ve spojení s rozhodnutím ministra průmyslu a obchodu ze dne 2. 6. 2025, č. j. MPO 53630/2025, takto: I. Rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu ze dne 22. 2. 2024, č. j. MPO 13623/24/11200/01000, ve znění opravného rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu ze dne 20. 3. 2025, č. j. MPO 32626/2025, ve spojení s rozhodnutím ministra průmyslu a obchodu ze dne 2. 6. 2025, č. j. MPO 53630/2025, se zrušuje. Rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 7. 3. 2023, č. j. MPO 53806/17/61600/3032, ve znění opravného rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 3. 12. 2024, č. j. MPO 53806/17/61600/3032, ve spojení s rozhodnutím ministra průmyslu a obchodu ze dne 26. 2. 2025, č. j. MPO 17698/2025, se zrušuje. Věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení 11 228 Kč, a to do rukou jeho zástupkyně Mgr. Markéty Vítové, advokátky. Odůvodnění: Obsah žaloby 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání a zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým ministr průmyslu a obchodu zamítl jeho rozklad a potvrdil rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 3. 2023, č. j. MPO 53806/17/61600/3032, ve znění opravného rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 12. 2024, č. j. MPO 53806/17/61600/3032, ve spojení s rozhodnutím ministra průmyslu a obchodu ze dne 26. 2. 2025, č. j. MPO 17698/2025. Žalobci byla rozhodnutím žalovaného ze dne 17. 8. 2017, č. j. MPO 53806/17/61600/3032, poskytnuta dotace ve výši 3 549 682,76 Kč na základě jeho žádosti podané v rámci III. výzvy programu Výzvy v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost na projekt VaV infrastruktura v MaVin-nástroje s.r.o. Prvostupňovým rozhodnutím byla žalobci tato dotace odňata, neboť bylo zjištěno, že údaje, na jejichž základě byla dotace poskytnuta, nebyly pravdivé. Žalobce v prohlášení přiloženém k žádosti za posuzované období 2015 a 2016 nezahrnul všechny své partnerské a spojené podniky – za svůj partnerský podnik označil pouze společnost DT Projekt Beteiligungsgesellschaft mbH (dále jen „DTPB“), která je společníkem žalobce se 40% podílem. 2. Sama DTPB je 100% vlastněna společností Mesa Parts GmbH, která uvádí 472 zaměstnanců v hlavním závodě v Lenzkirchenu a 270 zaměstnanců v závodě v Náchodě. Jednatelem (ředitelem) Mesa Parts GmbH byl Julian Meyer, přičemž Mesa Parts GmbH vlastnila 90% podíl ve společnosti Mesa Parts s.r.o., v níž Julian Meyer rovněž vykonával funkci jednatele. Zbývající 10% podíl v Mesa Parts s.r.o. vlastnila DTPB. Žalobce v později vyhotoveném prohlášení označil za své partnerské podniky DTPB (2 zaměstnanci), Mesa Parts GmbH (499 zaměstnanců) a Mesa Parts s.r.o. (326 zaměstnanců). Při započtení spojených podniků partnera žalobce, jímž je DTPB, došlo k překročení limitu zaměstnanců pro malý či střední podnik, kvůli čemuž byl žalobce v rámci kontroly vyhodnocen jako velký podnik. 3. Žalobce v žalobě vznesl námitku promlčení (prekluze) práva na odnětí dotace. Promlčecí doba činí dle čl. 3 odst. 1 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95, o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, 4 roky od okamžiku, kdy došlo k nesrovnalosti. Podle rozsudků Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 3. 2022, č. j. 5 Afs 4/2021-66, Sb. NSS 4333/2022, a ze dne 9. 8. 2018, č. j. 9 Afs 280/2017-57, se za datum, k němuž došlo k nesrovnalostem, považuje datum podání žádosti, pokud již tato žádost nesrovnalost obsahuje, nejpozději však okamžik právní moci rozhodnutí o poskytnutí dotace. Žalovaný se s námitkou promlčení vypořádal nedostatečně, napadené rozhodnutí je proto nepřezkoumatelné. 4. Dále žalobce namítl, že nebyly splněny podmínky pro odnětí dotace dle § 15 odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Jako údaje vnímal žalobce sdělení konkrétních objektivních dat popisujících objektivní realitu, nikoli právní hodnocení spočívající v posouzení, zda má žalobce status malého či středního podniku či nikoli. Pokud správní orgány nejprve vyhodnotily žalobce jako malý či střední podnik a následně jej hodnotily jako velký podnik, je to důsledkem jejich chybného právního posouzení, nikoli tím, že by žalobce předložil nepravdivé údaje. 5. Žalobce namítal, že s DTPB není spojen ve smyslu nařízení Komise (EU) č. 651/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, neboť dle čl. 3 odst. 2 písm. a) jeho Přílohy 1 je žalobce bez dalších podmínek zařazen mezi samostatné podniky. Důvodem 40% podílu DTPB v žalobci byla zápůjčka ve výši 3 000 000 Kč poskytnutá ze strany DTPB v začátcích existence žalobce, jež představovala rizikovou investici a nepřekročila limit 1 250 000 EUR. Podle německého obchodního rejstříku je DTPB společností rizikového kapitálu. DTPB se nepodílí na řízení žalobce, nemůže odvolat stávající jednatele a v současnosti neposkytuje žalobci finanční prostředky ani poradenství. Žalobce s DTPB nevykonávají žádné činnosti a žalobce vystupuje nezávisle vůči obchodním partnerům. Žalobce citoval závěry rozhodnutí Komise o státní podpoře ze dne 7. 6. 2006, č. C 8/2005, a rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 10. 3. 2021, sp. zn. C-572/19P (Ertico). Žalobce byl proto přesvědčen, že je fakticky nezávislý na skupině DTPB, a to v souladu s konečným nálezem API ze dne 30. 8. 2021. Vyjádření žalovaného a další vyjádření účastníků 6. Ve vyjádření k podané žalobě žalovaný setrval na stanovisku uvedeném v napadeném rozhodnutí a navrhl, aby soud žalobu pro nedůvodnost zamítl. 7. K otázce prekluze žalovaný odkázal na čl. 3 odst. 1 druhý pododstavec věta druhá nařízení č. 2988/95, podle kterého v případě víceletých programů běží promlčecí doba v každém případě až do definitivního ukončení programu. V rozsudku sp. zn. 5 Afs 4/2021 se Nejvyšší správní soud vůbec nezabýval žalovaným odkazovanou částí čl. 3 nařízení č. 2988/95, neboť v tamější věci se jednalo o jednoletý program. K prekluzi práva na odnětí dotace tudíž nedošlo. 8. Žalobce při podání žádosti o dotaci čestně prohlásil, že je malým nebo středním podnikem, přičemž byl upozorněn, že odpovědnost za toto posouzení je na něm. Žalovaný poskytoval dotace na základě prohlášení žadatelů a k žádnému hodnocení ze strany žalovaného nedocházelo, tudíž žalobce nemohl mít dobrou víru. Podle žalovaného je vlastnictví podílu samo o sobě dostačující pro konstatování partnerství či propojenosti podniků. 9. V replice žalobce zopakoval argumentaci uvedenou v žalobě. Vyjádření žalovaného považoval za účelové, neboť správní orgány měly nesprávně určený status odhalit před poskytnutím dotace. 10. V doplnění vyjádření žalovaný k námitce promlčení shrnul relevantní právní úpravu a podotkl, že rozhodnutí o poskytnutí dotace stanoví tzv. dobu udržitelnosti projektu, po níž je příjemce dotace povinen po ukončení realizační fáze projektu plnit určité povinnosti. V případě žalobce byla doba udržitelnosti stanovena na 5 let od poslední přijaté platby (poslední platba byla přijata dne 26. 3. 2019), doba udržitelnosti tedy skončila dne 26. 3. 2024. Žalovaný k tomu poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2024, č. j. 3 Afs 248/2023-135. Posouzení žaloby soudem 11. Předně soud k námitce žalobce, že prvostupňové a napadené rozhodnutí obsahují chybnou dataci příslušného rozhodnutí o poskytnutí dotace, konstatuje, že byla vydána opravná rozhodnutí prvostupňového a napadeného rozhodnutí (a rozhodnutí o rozkladech proti nim). Po opravě z prvostupňového a napadeného rozhodnutí vyplývá, že příslušné rozhodnutí o poskytnutí dotace pochází ze dne 17. 8. 2017 (vydáno, tj. vypraveno, bylo dne 21. 8. 2017), což je v souladu s obsahem správního spisu a s tvrzením žalobce. Námitka žalobce je tudíž bezpředmětná. 12. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo, v mezích žalobních bodů, jimiž je vázán, vycházeje přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí správního orgánu [§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)]. 13. Po posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 14. Soud přitom rozhodl bez jednání, neboť napadené a prvostupňové rozhodnutí jsou zatížena vadou řízení dle § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s. 15. Podle čl. 3 odst. 1 nařízení č. 2988/95 promlčecí doba pro zahájení stí