1 As 50/2011 — Nejvyšší správní soud

18 A 26/2024- 111 - text 27 18 A 26/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Martina Lachmanna a soudců Martina Bobáka a Jana Ferfeckého ve věci žalobkyně: ALPA, a.s., IČO: 27666468 sídlem Hornoměstská 378/74, 594 01 Velké Meziříčí zastoupené advokátkou Mgr. Simonou Hejdovou sídlem Přízova 285/3, 602 00 Brno proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví sídlem Antonína Čermáka 2a, 160 68 Praha 6 za účasti: VŘÍDLO, výrobní družstvo, IČO: 00028860 sídlem Kamenického 98/8, 360 04 Karlovy Vary zastoupené advokátem JUDr. Josefem Kašparem sídlem Jáchymovská 27/114, 360 04 Karlovy Vary o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 21. 3. 2024, čj. O-133427/D22107898/2022/ÚPV, takto: I. Rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 21. 3. 2024, čj. O133427/D22107898/2022/ÚPV, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 21 477 Kč, a to do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Simony Hejdové, advokátky. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a napadené rozhodnutí 1. V této věci jde o návrh žalobkyně na prohlášení slovní ochranné známky č. 219231 ve znění ARNIKA (napadená ochranná známka) za neplatnou ve smyslu § 32 odst. 1 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách (zákon o ochranných známkách). Tuto ochrannou známku vlastní osoba zúčastněná na řízení (vlastník). Žalobkyně se domnívala, že žalovaný (úřad) zapsal ochrannou známku do rejstříku ochranných známek (rejstřík) v rozporu s § 4 písm. b), c) a d) zákona o ochranných známkách. Již na tomto místě soud upozorňuje, že žalobkyně vedla s žalovaným u zdejšího soudu paralelní spor ve věci zrušení téže ochranné známky dle § 31 odst. 1 písm. b) zákona o ochranných známkách. Zdejší soud rozsudkem ze dne 31. 3. 2025, čj. 9 A 44/2024-88, žalobu v této další věci zamítl. 2. Napadenou ochrannou známku zapsal úřad do rejstříku dne 26. 7. 1999, s datem práva přednosti od 10. 6. 1998, a to pro kosmetické výrobky všeho druhu, jako například krémy, gely, emulze, pleťové vody, parfémy, kolínské vody, koupelové soli, koupelové přísady, šampóny, zubní pasty, prášky, mýdla, vody a laky, krémy, gely a emulze ochranné [třída 3 mezinárodního (Niceského Tzv. Niceské třídění, vycházející z Niceské úmluvy o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, revidované ve Stockholmu dne 14. července 1967 a v Ženevě dne 13. května 1977, uveřejněné pod č. 118/1979 Sb., ve znění vyhlášky č. 77/1985 Sb. ) třídění výrobků a služeb (mezinárodní třídění)]; dietetické výrobky, fototerapeutické výrobky, léčebné a masážní prostředky, jako například krémy, gely, emulze, roztoky, soli vřídelní a zřídelní, soli do koupelí, léčebné i letní (třída 5); zprostředkování obchodů výrobky uvedenými v seznamu ve třídách 3 a 5 (třída 35). 3. Návrhem doručeným dne 21. 5. 2019 se žalobkyně na základě § 32 odst. 1 zákona o ochranných známkách u úřadu domáhala prohlášení napadené ochranné známky za neplatnou, jelikož se domnívala, že ochranná známka v době zápisu do rejstříku nesplňovala podmínky stanovené v § 4 písm. b), c) a d) zákona o ochranných známkách. 4. Rozhodnutím ze dne 18. 11. 2022 (prvostupňové rozhodnutí) úřad zamítl návrh na základě § 32b odst. 1 písm. a) zákona o ochranných známkách ve spojení s § 4 písm. b), c) a d) téhož zákona. Slovo „arnika“, z něhož sestává napadená ochranná známka, představuje běžné slovo české slovní zásoby, kterým se označuje léčivá bylina se žlutými květy (také prha arnika). Výtažky z arniky se používají jako účinná součást některých kosmetických a léčivých přípravků. Žalobkyně neprokázala, že označení ARNIKA vnímali spotřebitelé v době zápisu napadené ochranné známky jako druhové či běžné. Stejně tak z jejích důkazů nešlo vyvodit, že výraz ARNIKA je pro výrobky či služby v daném segmentu trhu popisný či druhový nebo že je v obchodě běžně užíván jako výraz bez rozlišovací způsobilosti. 5. Se závěry prvostupňového rozhodnutí žalobkyně nesouhlasila. Podala rozklad k předsedovi Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jako předseda úřadu, případně též jen předseda). V něm mj. tvrdila nesprávné právní posouzení věci a poukazovala také na procesní pochybení, kterých se úřad měl dopustit v průběhu řízení. Předseda se s rozkladovými námitkami neztotožnil a v záhlaví specifikovaným rozhodnutím (napadené rozhodnutí) rozklad zamítl. Proti tomuto rozhodnutí se žalobkyně brání žalobou. II. Žaloba a vyjádření žalovaného Žaloba 6. Žalobkyně se s úřadem shodla na jeho hodnocení slova arnika, jelikož jej označil za slovo z běžné slovní zásoby a ze žalobkyní předložených důkazů zjistil, že léčivé účinky této byliny jsou již po staletí známé a i to, že z byliny se odedávna připravovaly masti a tinktury pro léčebné účely. Předseda úřadu na základě provedení totožných důkazů učinil užší skutkové závěry nežli úřad. Slovo arnika dle něj označuje druh rostliny a jde o slovo běžné slovní zásoby. Již se nevyjádřil k dalším skutkovým závěrům vztahujícím se k významu slova arnika. Na základě provedených důkazů neúplně a nesprávně zjistil skutkový stav, což vedlo k vydání věcně nesprávného rozhodnutí. Kvůli tomuto pochybení taktéž předseda úřadu nemohl správně posoudit naplnění jednotlivých důvodů neplatnosti spočívajících v zápisné nezpůsobilosti. Napadené rozhodnutí je prý nepřezkoumatelné. 7. Ohledně vnitřní rozlišovací způsobilosti napadené ochranné známky žalobkyně upozornila, že je potřeba rozlišovat objektivní hledisko (individuální prvky označení výrobku umožňující jej spolehlivě odlišit od jiných) od subjektivního hlediska (jestli je průměrný spotřebitel schopen rozeznat označený výrobek a dokáže-li si jej spojit s jeho výrobcem či poskytovatelem). Předseda úřadu se v napadeném rozhodnutí vůbec nezabýval objektivním hlediskem vnitřní rozlišovací způsobilosti. Průměrného spotřebitele pak správně vymezil jako širokou veřejnost zahrnující jak laickou, tak odbornou složku. Učinil závěr, že zatímco odborné složce mohl být termín arnika v době zápisu ochranné známky znám, laické části veřejnosti nikoliv. S tím žalobkyně nesouhlasila. K termínům vlastnost výrobků nebo služeb ve smyslu § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách (dále jako dřívější zákon o ochranných známkách) Zápisná způsobilost ochranné známky se posoudí podle norem dřívějšího zákona o ochranných známkách; viz bod 38 tohoto rozsudku. , žalobkyně uvedla, že označení tvořené slovy či slovním spojením nesmí označovat vlastnost zboží nebo jeho funkci. Není přitom relevantní, jestli vlastnosti výrobků nebo služeb ve vztahu k rozlišovací způsobilosti ochranné známky se týkají vlastností, jež jsou z obchodního hlediska důležité nebo pouze vedlejší [rozsudek Soudního dvora Evropské unie (SDEU) ze dne 12. 2. 2004 ve věci C363/99, Koninklijke KPN Nederland NV proti Benelux-Merkenbureau, bod 102]. 8. Napadená ochranná známka netvoří originální označení, ale označení, které má pouze popisný charakter. Žalobkyně je přesvědčena, že slovo arnika má s výrobky označenými napadenou ochrannou známkou dostatečně přímou a konkrétní spojitost. Předseda úřadu tak nesprávně posoudil význam slova arnika pro průměrného spotřebitele, když seznal, že ten ve vztahu k zapsaným výrobkům a službám nevnímá toto slovo jako označení jejich vlastností. Žalobkyně odkázala na rozhodnutí úřadu o zamítnutí přihlášky ochranné známky ze dne 23. 3. 2005, č. přihlášky O-345659, které se týkalo návrhu na zápis ochranné známky DOUBLEMINT. Úřad toto označení nezapsal proto, že jej relevantní veřejnost vnímala jako popis složení výrobku či jeho vlastností. 9. Úřad ani jeho předseda se nezabývali otázkou, zda slovo arnika mohou jiné subjekty použít k označení charakteristiky jejich kosmetických výrobků a léčebných přípravků. Dle žalobkyně je přitom právně významná již sama potencialita takového použití v době zápisu napadené ochranné známky do rejstříku, a nikoli to, zda v rozhodné době jiné subjekty toto označení skutečně užívaly. Ve vztahu k naplnění důvodu neplatnosti dle § 2 odst. 1 písm. d) dřívějšího zákona o ochranných známkách dospěly orgány obou stupňů k závěru, že arnika je sice slovem běžné slovní zásoby, avšak dle nich napadená ochranná známka nepředstavuje označení, které sestává výlučně z označení obvyklých v běžném jazyce. Již jen z tohoto vyplývá vnitřní rozpornost skutkových závěrů a jejich právního posouzení. 10. Žalobkyně poukázala taktéž na řízení vedené u úřadu pod č. přihlášky O-424549 týkající se slovního označení BAZALKA. Tehdejší přihlašovatel chtěl nechat zapsat toto označení do rejstříku pro následující třídy výrobků a služeb mezinárodního třídění: 3 (kosmetika), 5 (byliny), 16 (tiskoviny), 29 až 32 (různé druhy potravin) a 41 (školení a semináře). Předseda úřadu zamítl zápis pro výrobky a služby ve všech třídách kromě 16 a 41 s odů