5 As 201/2024 — Nejvyšší správní soud

18 A 4/2024- 107 - text 7 pokračování 18 A 4/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Martina Lachmanna a soudců Jana Ferfeckého a Martina Bobáka ve věci žalobkyně: Vinostrada s.r.o., IČO: 02967375 sídlem Korunní 588/4, 120 00 Praha 2 zastoupená advokátem Mgr. Ing. Ondřejem Dlouhým sídlem Opletalova 600/6, 602 00 Brno proti žalovanému: Státní zemědělská a potravinářská inspekce, inspektorát v Praze sídlem Za Opravnou 300/6, 150 00 Praha 5 o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného spočívající v nevydání rozhodnutí o žádosti ze dne 12. 12. 2023, jíž se žalobkyně domáhala vydání souhlasu k uvedení na trh vinařských produktů, jejichž uvedení na trh bylo zakázáno opatřením inspektora žalovaného ze dne 14. 7. 2022, č. D0258-10831/22/C, takto: I. Žalovanému se ukládá, aby do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku rozhodl o žádosti žalobkyně ze dne 12. 12. 2023 o vydání souhlasu k uvedení na trh vinařských produktů, jejichž uvedení na trh zakázal inspektor žalovaného opatřením ze dne 14. 7. 2022, č. D025810831/22/C. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 41 661 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně Mgr. Ing. Ondřeje Dlouhého, advokáta. Odůvodnění: I. Vymezení věci a dosavadní průběh řízení 1. Žalobkyně se svou žalobou domáhá ochrany před nečinností správního orgánu. Inspektor žalovaného podle ní řádně nevyřídil její žádost, kterou usilovala o to, aby vydal souhlas s uváděním vinařských produktů na trh podle § 5a odst. 1 zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o SZPI). 2. Souhlas se měl týkat produktu s názvem ALZAIA GLERA 20 LTR slim keg šarže 00264775 v množství 1600 l (dále jen produkt), ohledně něhož neměla žalobkyně splnit oznamovací povinnost danou § 14a odst. 1 zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví, a proto jej inspektor žalovaného opatřením dle § 5 odst. 1 písm. a) bodu 1 zákona o SZPI z 14. 7. 2022, č. D02810831/22/C, zakázal vyrábět a uvádět na trh. Ředitel žalovaného změnil výrok tohoto opatření tak, že se jedná pouze o zákaz uvádění výrobku na trh, nikoliv i jeho výroby, ve zbytku odvolání neshledal důvodným (rozhodnutí z 28. 7. 2022), proti němuž se žalobkyně bránila žalobou u zdejšího soudu vedenou pod sp. zn. 17 A 80/2022. Spor mezi stranami spočíval v tom, zda obaly, v nichž bylo víno uskladněno, jsou obaly určenými pro spotřebitele ve smyslu § 3 odst. 1 písm. y) vinařského zákona. Zdejší soud v dané věci, stejně jako v související věci sp. zn. 9 A 65/2022, rozhodoval opakovaně. V návaznosti na závěry rozsudku z 18. 10. 2023, č. j. 9 A 65/2022  177, jímž bylo rozhodnuto o zrušení jiného opatření, žalovaný vydal souhlas s uvedením na trh tam dotčených výrobků, přičemž žalobkyně dne 5. 12. 2023 vyzvala žalovaného k vydání souhlasu i ohledně produktu řešeného v nynější věci. Na tuto žádost reagoval žalovaný dopisem z 5. 1. 2024, v němž uvedl, že neshledává důvod k vydání souhlasu; řízení sp. zn. 17 A 80/2022 totiž nadále běží. 3. Soud v této věci rozhoduje podruhé. Prvým rozsudkem z 27. 6. 2024, č. j. 18 A 4/2024 - 41, žalobu jako nedůvodnou zamítl (první rozsudek). Nevešel na námitku žalobkyně, že se o vydání souhlasu vede správní řízení a že souhlas, stejně jako jeho nevydání, nejsou rozhodnutími ve smyslu § 67 správního řádu. Souhlas má charakter úkonu podle části čtvrté správního řádu. Podle zdejšího soudu ovšem jde o rozhodnutí podle § 65 s. ř. s. v materiálním smyslu, přičemž takovým rozhodnutím bylo právě i sdělení žalovaného z 5. 1. 2024; tím byla žádost vypořádána a žalovaný není nečinný. 4. První rozsudek byl ovšem zrušen Nejvyšším správním soudem (NSS). V rozsudku z 7. 3. 2025, č. j. 5 As 201/2024 - 23 (zrušující rozsudek), NSS potvrdil převážnou část závěrů zdejšího soudu, tedy, že se o souhlasu nevede správní řízení a nejde o rozhodnutí podle správního řádu, nýbrž o úkon dle části čtvrté tohoto zákona. Stejně tak potvrdil, že souhlas i negativní výsledek posouzení žádosti jsou materiálně rozhodnutím dle § 65 s. ř. s. a jeho vydání se lze domáhat nečinnostní žalobou. Sdělení z 5. 1. 2024 ovšem dle NSS nelze považovat za negativní rozhodnutí, ale za postup dle § 155 odst. 3 správního řádu, tedy pouze za projev vůle věcí se věcně nezabývat (fakticky tak odstranění závadného stavu neposuzovat). 5. K podrobnějšímu zdůvodnění závěrů obou rozsudků, ale i přehledu vývoje celého případu (vč. soudního přezkumu jednotlivých opatření žalovaného) a obsahu původních podání stran soud na tomto místě na první i zrušující rozsudek pro stručnost odkazuje. Pouze dodává, že po zrušení prvního rozsudku dal stranám prostor k vyjádření. Žalobkyně v podání z 16. 4. 2025 setrvala na žalobě a ztotožnila se se závěry NSS, navrhla výslech inspektora a ředitele žalovaného. Žalovaný původně neměl potřebu se vyjádřit, předestřel však otázku, zda je forma souhlasu ve věci vůbec relevantní, když závadný stav nemohl být odstraněn, pochybení žalobkyně je nenapravitelné (podání z 22. 4. 2025). V podání z 13. 5. 2025 pak žalovaný dále upozornil, že po vydání prvního rozsudku podala žalobkyně opakovanou žádost o vydání souhlasu, na níž žalovaný dopisem z 9. 9. 2024 reagoval a žádost vypořádal (žalobkyně poté podala „odvolání“, na něž žalovaný opět odpověděl). Soud by měl dle něj vzít tento postup v potaz. Žalobkyně pak reagovala v podání z 17. 5. 2025 s tím, že je namístě se zabývat existencí a závazností metodického dopisu „akce I05“, z něhož vyplývá, že jakékoliv porušení oznamovací a uskladňovací povinnosti (§14a a §14b zákona o vinohradnictví), je považováno za nezhojitelné. Kromě toho není pravdou, že by žalobkyně odstranění závadného stavu neprokázala, z rozsudku 17. senátu zdejšího soudu vyplývá, že opatření nemělo být vůbec vydáno, neboť žádný protiprávní stav nenastal – po rozhodnutí správního soudu již nemůže být pochyb o tom, že protiprávní stav byl odstraněn. Předmětné opatření nemělo být nikdy vydáno. II. Ústní jednání 6. Na ústním jednání dne 26. 5. 2025 soud shrnul dosavadní průběh věci, závěry zrušujícího rozsudku a následná podání stran. Ty setrvaly na argumentaci shrnuté výše, žalobkyně rozvedla širší souvislosti postupu žalovaného, zdůraznila však též, že si je vědoma, že v nynější věci soud posuzuje toliko nečinnost žalovaného ohledně její žádosti o vydání souhlasu. Žalovaný zejména zdůraznil, že již reagoval na druhou žádost žalobkyně a není nečinný; k žádnému dalšímu vývoji ve věci nedošlo. 7. Pokud jde o dokazování, soud obdobně jako v prvním rozsudku vycházel primárně z obsahu původně předloženého spisového materiálu a nesporných tvrzení stran. K důkazu provedl posléze žalovaným předložené podklady, konkrétně podání z 13. 5. 2025, tj. druhou žádost o vydání souhlasu z 8. 7. 2024, odpověď inspektora žalovaného z 9. 9. 2024, podání žalobkyně z 23. 9. 2024, označené jako odvolání proti uvedené odpovědi, a sdělení ředitele žalovaného z 2. 10. 2024, reagující na toto odvolání. Pokud jde další důkazní návrhy, na nichž žalobkyně trvala i při jednání (výslech svědků Ing. C. a Ing. B., ředitele a inspektora žalovaného ani doklady související s otázkou metodického pokynu, listinné přílohy podání žalobkyně z 17. 5. 2025 ohledně zjišťování existence a obsahu metodického dopisu „akce I05“), těm soud pro nadbytečnost nevyhověl. Nepovažoval je vzhledem k povaze řešených otázek rozhodných pro posouzení nečinnosti žalovaného za potřebné. III. Nové posouzení věci 8. Vzhledem k již vysloveným závěrům zdejšího soudu i NSS soud nyní jen stručně podotýká, že ve věci jsou dány podmínky k projednání nečinností žaloby. Není sporu o tom, že žalobkyně marně vyčerpala prostředky obrany proti tvrzené nečinnosti žalovaného, že žaloba byla včasná a již ani ne to, že se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí ve věci samé (rozhodnutí dle § 65 s. ř. s.), tj. že nečinnostní žaloba je odpovídajícím žalobním typem. 9. K původní žalobní argumentaci soud dále podotýká, že nemohl jinak než vycházet z těch závěrů prvního rozsudku, které NSS ve zrušujícím rozsudku posvětil (k předvídatelnosti opětovného soudního přezkumu viz např. rozsudek NSS z 20. 5. 2024, č. j. 9 As 66/2023 - 72, body 22 a násl.). V dalším je pak soud vázán závěry zrušujícího rozsudku (§ 110 odst. 4 s. ř. s.). 10. Soud dále připomíná, že v souladu s § 5a odst. 1 zákona o SZPI vydá inspektor souhlas s obnovením výroby zemědělských výrobků, potravin nebo tabákových výrobků, uváděním zemědělských výrobků nebo potravin na trh nebo uváděním tabákových výrobků na trh nebo jejich distribucí anebo s používáním obalů, etiket, přístrojů, zařízení nebo prostor, které byly zakázány podle § 5 odst. 1 písm. a), pokud byl závadný stav odstraněn; souhlas musí být vydán neprodleně, nejpozději však do 15 dnů ode dne, kdy kontrolovaná osoba prokázala odstranění závadného stavu. 11. Zdejší soud i NSS ve shodě uzavřely, že vydá