4 Ads 124/2012 — Nejvyšší správní soud

2 Ad 19/2024- 276 - text  7 2 Ad 19/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Černou ve věci žalobkyně: X trvale bytem X zastoupena JUDr. Anitou Pešulovou, advokátkou sídlem Rumunská 1798/1, 120 00 Praha 2 proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 125 08 Praha 3 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 5. 4. 2023, č. j. X takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Ustanovené právní zástupkyni žalobkyně JUDr. Anitě Pešulové, advokátce, se přiznává odměna ve výši 3 146 Kč, která jí bude vyplacena z účtu Městského soudu v Praze do jednoho měsíce od nabytí právní moci rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalované ze dne 23. 4. 2024, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byly zamítnuty její námitky a bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 6. 3. 2024, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým byl žalobkyni od 1. 1. 2024 zvýšen starobní důchod. II. Žalobní body 2. Z žaloby je zřejmé, že žalobkyně nesouhlasí s oznámením o zvýšení důchodu od 1. 1. 2024, s posléze vydaným prvostupňovým rozhodnutím ze dne 6. 3. 2024 i následným rozhodnutím o námitkách ze dne 23. 4. 2024. Poukazovala na to, že měla v minulosti 24. 4. 1974 v Třineckých železárnách těžký pracovní úraz – zlomeninu páteře s trvalými následky, je osobou ZTP/vozíčkář a měla být uznána plně invalidní. Dále obsáhle poukazovala na okolnosti svých sporů se společností TRISIA, a.s. V doplnění žaloby učiněném prostřednictvím soudem ustanovené právní zástupkyně žalobkyně namítala, že se žalovaná nevypořádala dostatečně s námitkami proti prvostupňovému rozhodnutí, neboť podle jejich obsahu se žalobkyně domáhala změny původního rozhodnutí. Žalovaná tak neposoudila námitky podle jejich obsahu, a tedy v rozporu s ustanovením § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Přestože bylo ve věci již pravomocně rozhodnuto, a novému projednání brání překážka rei iudicate, žalovaná měla posoudit námitky jako návrh na zahájení řízení o změně již přiznané dávky. Žalovaná tak měla posoudit, zda důvody uváděné žalobkyní (zejména příčinu vzniku invalidity), neodůvodňují postup podle § 56 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Žalovaná pochybila, když žalobkyni vhodně formulovanou výzvou nevyzvala k doplnění svých podání, kde by jí řádně vysvětlila, že předmětem napadeného rozhodnutí je pouze matematický výpočet zvýšení důchodu, který provedla na základě uvedeného nařízení vlády, popřípadě měla žalobkyni poučit o možnosti podat návrh na změnu výše dávky. III. Vyjádření žalované 3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě a jejímu doplnění shrnula dosavadní průběh řízení a uvedla, že napadeným rozhodnutím zamítla námitky žalobkyně podané proti prvostupňovému rozhodnutí ze dne 6. 3. 2024, kterým byl žalobkyni v souladu s ustanovením § 5 nařízení vlády č. 286/2023 Sb. o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2024 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2024 a částky zvýšení za vychované dítě pro rok 2024 a o zvýšení důchodů v roce 2024 (dále jen „nařízení vlády č. 286/2023 Sb.“) zvýšen její starobní důchod tak, že jeho základní výměra 4 040 Kč byla zvýšena o 360 Kč na výši 4 400 Kč měsíčně, a spolu s nezměněnou procentní výměrou činí starobní důchod žalobkyně od 1. 1. 2024 12 136 Kč měsíčně. 4. Žalobkyně podle žalované ve všech svých podáních upíná svou pozornost na neúspěšnou snahu domoci se přiznání plného invalidního důchodu následkem pracovního úrazu utrpěného dne 24. 4. 1974. Dovršením 65 let věku žalobkyně, tj. dnem X, zanikl dle ustanovení § 61a odst. 1 zákona o důchodovém pojištění nárok žalobkyně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně a od uvedeného data náleží žalobkyni ze zákona starobní důchod, který je následně valorizován v souladu s platnými zákonnými předpisy. K namítanému nesprávnému posouzení obsahu námitek žalovaná uvedla, že řízení ve věci invalidity žalobkyně již bylo pravomocně skončeno, k čemuž odkázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 5. 2013, č. j. 4 Ads 124/2012-44. Skutečnost, že zdravotní stav žalobkyně prokazatelně odpovídal pouze částečné invaliditě nikoliv plné invaliditě, je jádrem veškerých soudních sporů v průběhu uplynulých téměř 11 let, jejichž podnětem byl nesouhlas žalobkyně s valorizačními úpravami vyplácené dávky důchodového pojištění. Všechna soudní řízení probíhají podle stejného „scénáře“ s neměnným obsahem žalobních námitek., kdy žalobkyně nevyjadřuje nesouhlas s valorizačním zvýšením jako takovým, ale nesouhlasí s tím, že jí nebyl přiznán plný invalidní důchod následkem pracovního úrazu. Žalobkyni se tak zcela jednoznačně dostalo dostatečného zdůvodnění nejen ze strany žalované, ale i ze strany soudů obou stupňů. Žalobkyně v průběhu let nepředložila relevantní důkaz, který by mohl nalézací řízení zvrátit, resp. opomenutý důkaz, který by mohl znovu posoudit její nárok na plný invalidní důchod následkem úrazu – obnovit řízení. Návrh žalobkyně na povolení obnovy řízení ze dne 27. 4. 2007, byl zamítnut usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 12. 2009, č.j. 19 Cad 176/2007, neboť nebyla splněna základní podmínka § 62 odst. 1 písm. a) správního řádu, tj existence nových skutečností nebo důkazů, které nemohly být v řízení uplatněny bez zavinění účastníka řízení. 5. Žalovaná dodala, že ze správního řádu jí neplyne povinnost poučovat účastníka o možnosti procesních postupů při uplatnění jeho práv. Je na účastníku samotném, zda se na žalovanou obrátí s dotazem vztahujícím se k problematice dávek důchodového pojištění, na který by mu byla poskytnuta odpověď (§ 6 zákona. č. 582/1991 Sb.) Účastníkům je žalovanou nabízeno využití návštěvy klientského centra, možnost položení telefonického dotazu na call centru či návštěvou jejich webových stránek. Je toliko na účastníkovi, zda nabízených možnost využije či nikoliv a záleží na jeho procesní aktivitě. Spisová dokumentace žalobkyně prokazuje, že žalobkyně v tomto směru aktivitu nevyvinula. Žalovaná je přesvědčena, že při vydání napadeného rozhodnutí postupovala v souladu s platnými právními předpisy a navrhla zamítnutí žaloby. IV. Obsah správního spisu 6. Ze správního spisu vyplývá, že žalobkyně pobírá od X na základě rozhodnutí ze dne 9. 2. 2015, č. j. X, starobní důchod podle ustanovení § 61a zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, který náležel ve výši doposud pobíraného invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně, tedy ve výši 6 157 Kč měsíčně, přičemž jí od uvedeného dne invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně nenáležel. Žalobkyně podala proti tomuto rozhodnutí námitky ze dne 8. 3. 2015, které žalovaná zamítla rozhodnutím v námitkovém řízení ze dne 22. 5. 2015, č. j. X. 7. Následně žalovaná důchodovou dávku řádně navyšovala podle příslušných právních předpisů, takže od 1. 1. 2024 náležela na základě nařízení vlády č. 286/2023 Sb., ve výši 12 136 Kč měsíčně. O této skutečnosti vydala žalovaná na vyžádání účastníka řízení rozhodnutí ze dne 16. 3. 2024, č. j. X, v jehož výroku uvedla, že podle § 5 nařízení vlády č. 286/2023 Sb. zvýšila vyplácený starobní důchod na 12 136 Kč měsíčně, skládající se ze základní výměry ve výši 4 400 Kč měsíčně a z procentní výměry ve výši 7 736 Kč měsíčně. Žalobkyně proti tomuto rozhodnutí podala dne 11. 3. 2024 námitky, doplněné dne 8. 4. 2024, kterými vyjádřila svůj nesouhlas s rozhodnutím žalované ze dne 16. 3. 2024, č. j. X. 8. Žalovaná v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedla, že prvostupňovým rozhodnutím byl žalobkyni v souladu s ustanovením § 5 nařízení vlády č. 286/2023 Sb. zvýšen její starobní důchod tak, že jeho základní výměra 4 040 Kč byla zvýšena o 360 Kč na výši 4 400 Kč měsíčně, a spolu s nezměněnou procentní výměrou činí starobní důchod žalobkyně od 1. 1. 2024 12 136 Kč měsíčně. Spolu s lednovou splátkou byla žalobkyni poukázána i částka 60 Kč. Jedná se o doplatek valorizačního zvýšení základní výměry vypláceného důchodu podle nařízení vlády č. 286/2023 Sb. za 5 dní, tj. ode dne 1. 1. 2024 do dne předcházejícího splatnosti v lednu 2024, tj do dne 5. 1. 2024. Správní orgán I. stupně postupoval přesně podle těchto ustanovení nařízení vlády, ke způsobu navýšení starobního důchodu uvedla, že jeho výpočet byl proveden zcela v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o důchodovém pojištění standardním způsobem a ve správné výši. 9. Žalovaná poukázala na to, že žalobkyně ve svých námitkách stejně jako ve všech svých předcházejících podáních podrobně popisovala svou předchozí komunikaci s ČSSZ, ve které líčila své osobní zkušenosti nemající přímou souvislost s n