7 As 207/2015 — Nejvyšší správní soud

3 A 37/2025- 45 - text 13 3 A 37/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň Mgr. Ivety Postulkové a JUDr. Petry Kamínkové ve věci žalobce: JUDr. Ing. J. V., narozený dne X, bytem X, proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Policie České republiky – Letecká služba, Strojnická 27, 170 89 Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 3. 2025, č. j. MD-38099/2023-072/6, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva dopravy ze dne 11. 3. 2025, č. j. MD-38099/2023-072/6, se ruší v části výroku, jíž žalovaný zamítl odvolání a potvrdil výrok rozhodnutí Úřadu pro civilní letectví ze dne 29. 12. 2023, č. j. 9422-23-110, o odmítnutí části žádosti o informace, jíž žalobce požadoval předložení žádosti Letecké služby Policie České republiky o osvědčení ATO, a to v rozsahu popisu prostor pro potřeby letového provozu, včetně údajů o jejich umístění, počtu a velikosti místností, a popisu zařízení pro teoretickou výuku, včetně údajů o jejich umístění, počtu a velikosti místností. II. Rozhodnutí Úřadu pro civilní letectví ze dne 29. 12. 2023, č. j. 9422-23-110, se ruší v části výroku pod písm. b), jíž byla odmítnuta část žádosti o informace, kterou žalobce požadoval předložení žádosti Letecké služby Policie České republiky o osvědčení ATO, a to v rozsahu popisu prostor pro potřeby letového provozu, včetně údajů o jejich umístění, počtu a velikosti místností, a popisu zařízení pro teoretickou výuku, včetně údajů o jejich umístění, počtu a velikosti místností. III. Městský soud v Praze ukládá Úřadu pro civilní letectví, aby žalobci poskytl informace o popisu prostor pro potřeby letového provozu, včetně jejich umístění, počtu a velikosti místností, a popisu zařízení pro teoretickou výuku, včetně jejich umístění, počtu a velikosti místností, které jsou uvedeny ve formuláři žádosti Letecké služby Policie České republiky o osvědčení ATO ze dne 9. 10. 2022, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto rozsudku. IV. Ve zbytku se žaloba zamítá. V. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. VI. Osoba na řízení zúčastněná nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze (dále též „městský soud“ či „soud“) se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný zamítl jeho odvolání a potvrdil rozhodnutí Úřadu pro civilní letectví (dále jen „Úřad“ či „povinný subjekt“) ze dne 29. 12. 2023, č. j. 9422-23-110 (dále též „prvostupňové rozhodnutí“), kterým byla částečně odmítnuta žalobcova žádost o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfZ“ či „zákon o svobodném přístupu k informacím“). 2. Žalobce se žádostí ze dne 11. 9. 2023 (dále jen „žádost“) domáhal po Úřadu poskytnutí informací týkajících se výcvikové organizace CZ / ATO – 158 - Ministerstvo vnitra – Letecká služba Policie České republiky (dále jen „LS PČR“). 3. Přípisem ze dne 25. 9. 2023, č. j. 5351-23-110, Úřad informace částečně poskytnul a v rozsahu jedné z položených otázek žádost odložil. Ve zbytku žádost odmítl rozhodnutím ze dne 25. 9. 2023, č. j. 5860-23-110. Žalovaný toto rozhodnutí k žalobcovu odvolání zrušil rozhodnutím ze dne 1. 12. 2023, č. j. MD-38099/2023-072/2, a vrátil Úřadu žádost k novému projednání a rozhodnutí. Žalovaný zároveň vyslovil právní názor, že Úřad má vyzvat k vyjádření LS PČR jako dotčenou osobu, odstranit chyby ve výroku rozhodnutí spočívající, tedy uvést příslušné zákonné ustanovení a konkrétní informace, které nebyly poskytnuty, a dále že má Úřad rozhodnutí lépe odůvodnit tak, aby bylo přezkoumatelné. 4. Nynějším prvostupňovým rozhodnutím Úřad ve výroku pod písm. a) odmítl žádost v té části, ve které žalobce žádal „poskytnutí právního výkladu, na základě kterého byly do doby udělení oprávnění ATO Ministerstvo vnitra – Letecká služba Policie České republiky (dále jen „LS PČR“) schvalovány jednotlivé výcviky (viz první část odpovědi na otázku č. 3 č. j. 3612-23-110) z důvodu, že povinnost Úřadu poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací ve smyslu § 2 odst. 4 informačního zákona. 5. Pod písm. b) výroku prvostupňového rozhodnutí Úřad odmítl žádost v té části, ve které žalobce žádal „předložení žádosti LS PČR o udělení osvědčení ATO včetně veškerých příloh k této žádosti, co do: - jmen osob, jejich typů a čísel průkazů způsobilosti a uvedení typu úvazku: 1) vedoucího výcviku, 2) vedoucího letového instruktora, 3) vedoucího instruktora teoretické výuky, 4) letových instruktorů, - popisu prostor pro potřeby letového provozu, včetně jejich umístění, počtu a velikostí místností, - popisu zařízení pro teoretickou výuku, včetně jejich umístění, počtu a velikostí místností, - popisu výcvikových zařízení, - příloh žádosti: 1) Provozní příručka (OM), 2) Příručka pro řízení bezpečnosti (SMM), 3) Příručky pro výcvik (TM), z důvodu povinnosti neposkytnout informace o činnosti bezpečnostních sborů, které se týkají předcházení, vyhledávání, odhalování nebo stíhání trestné činnosti nebo ochrany bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku, pokud by její poskytnutí ohrozilo práva třetích osob anebo schopnost orgánů veřejné moci předcházet trestné činnosti, vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost, stíhat trestné činy nebo zajišťovat veřejný pořádek a bezpečnost České republiky, ve smyslu § 11 odst. 6 informačního zákona.“ 6. Žalobce se proti prvostupňovému rozhodnutí odvolal. Navrhl zrušení výroku b) prvostupňového rozhodnutí, neboť byl přesvědčen, že nebyl dán důvod k anonymizaci údajů žádosti LS PČR o udělení osvědčení ATO (dále též „žádost o ATO“). Namítal, že na tyto údaje nelze aplikovat § 11 odst. 6 InfZ, neboť se nejedná o informace o činnosti orgánů činných v trestním řízení a poskytnutí těchto údajů by neohrozilo schopnost LS PČR předcházet, vyhledávat či odhalovat trestnou činnost či zajišťovat veřejný pořádek. Úřad tyto informace neposkytl ani izolovaně, ačkoli tuto možnost sám připustil. K neposkytnutí jmen úředních osob žalobce poukázal na to, že v případě instruktorů a vedoucích výcviku se nejedná o příslušníky, kteří by byli oprávněni využívat podpůrné operativně pátrací prostředky. Žalobce rovněž namítal, že Úřadem tvrzené ohrožení není prokazatelně existující, ale pouze hypotetické. 7. Napadeným rozhodnutím žalovaný odvolání zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění konstatoval, že Úřad uvedl srozumitelnou a (s ohledem na smysl § 11 odst. 6 InfZ) dostatečně podrobnou úvahu, jakým způsobem může poskytnutí požadovaných informací ohrozit činnost příslušného policejního útvaru v oblasti předcházení, odhalování a stíhání trestné činnosti či zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti České republiky. Žalovaný se s tímto závěrem Úřadu ztotožnil a dodal, že požadované informace vypovídají i o finančních možnostech konkrétního útvaru Policie ČR zjišťovat informace s použitím konkrétních prostředků či vybavení, a mohou tak být využity či zneužity potenciálními pachateli trestné činnosti, což ve svém důsledku snižuje schopnost státu odhalovat a stíhat trestnou činnost či zajišťovat veřejný pořádek a bezpečnost. K námitce, že Úřad nepřipustil ani poskytnutí „izolovaných“ informací, žalovaný uvedl, že žalobce nepožadoval poskytnutí konkrétního údaje, nýbrž žádosti o udělení osvědčení ATO včetně veškerých příloh, tj. celých dokumentů se všemi zde uvedenými údaji. K námitce týkající se údajů o vedoucích osobách a instruktorech žalovaný uvedl, že odmítnout poskytnutí informací je možné ve vztahu k příslušníkům PČR, u nichž není vzhledem k jejich funkčnímu zařazení žádoucí, aby veřejnost byla s jejich příslušností k Policii ČR seznámena, přičemž se nemusí jednat pouze o příslušníky, kteří využívají tzv. podpůrné operativně pátrací prostředky. K tomu žalovaný odkázal na rozsudky Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) č. j. 7 As 199/2014 a 7 As 207/2015. V daném případě je příslušnost konkrétních osob k útvarům, na něž se žalobcova žádost soustřeďuje, citlivou informací, neboť je spojena se specifickými znalostmi či vědomostmi těchto osob. Tyto znalosti a vědomosti se týkají jak specifických postupů policejních orgánů obecně užívaných při odhalování a objasňování trestné činnosti, tak jimi aktuálně prováděných úkonů. Nejedná se navíc o „běžné“ příslušníky PČR, jež se v rámci výkonu své činnosti dostávají do kontaktu s veřejností, ani o vysoce postavené příslušníky, v jejichž případě je obeznámenost s jejich příslušností k Policii ČR v podstatě nutností. II. Žaloba 8. Žalobce navrhl, aby soud zrušil napadené rozhodnutí žalovaného i prvostupňové rozhodnutí povinného subjektu, dále aby soud nařídil povinnému subjektu poskytnout informace, které žalobce požadoval ve své žádosti, a aby byla žalovanému uložena povinnost nahradit ža