1 As 231/2020 — Nejvyšší správní soud

5 A 109/2025- 92 - text 25 č. j. 5 A 109/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové ve věci navrhovatelka: proti odpůrci: České přístavy, a. s., IČO: 452 74 592 sídlem Jankovcova 1627/16a, 170 00 Praha 7 Magistrát hlavního města Prahy sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha1 osoba zúčastněná na řízení: Technická správa komunikací hl. m. Prahy, a.s., IČO: 03447286, sídlem Veletržní 1623/24, Praha 7 o návrhu na zrušení opatření obecné povahy vydaného odpůrcem dne 27. 9. 2024, č. j. MHMP-1817022/2024/O4/Kf, takto: I. Opatření obecné povahy Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 27. 9. 2024, č. j. MHMP-1817022/2024/O4/Kf, s e r u š í ke dni 31. 3. 2026. II. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovatelce náhradu nákladů řízení ve výši 5 000 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám navrhovatelky. III. Osoba na řízení zúčastněná nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Navrhovatelka se podaným návrhem domáhala zrušení opatření obecné povahy vydaného Magistrátem hlavního města Prahy, odborem pozemních komunikací a drah (dále též „odpůrce“) dne 27. 9. 2024 pod č. j. MHMP-1817022/2024/O4/Kf (dále též „napadené opatření“ či „opatření“). 2. Napadené opatření vydal odpůrce jako příslušný správní úřad dle § 124 odst. 6 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen „zákon o silničním provozu“), a dle § 40 odst. 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“), a v souladu s § 171 a 173 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“). Podle § 77 odst. 1 písm. c), § 77 odst. 5 a § 78 zákona o silničním provozu stanovil odpůrce napadeným opatřením místní úpravu provozu na pozemních komunikacích spočívající v umístění: „svislého dopravního značení B 4 „12 t“ + E 4 „TRANZIT“ (zákaz vjezdu nákladních automobilů s celkovou hmotností nad 12 t, pro něž užití takto označeného úseku není nezbytné pro dosažení místa nakládky, vykládky, údržby nebo opravy vozidla, sídla, provozovny nebo obvyklého bydliště dopravce nebo řidiče) na komunikacích Evropská za křižovatkou s ul. Drnovská, Drnovská za křižovatkou s ul. K letišti, NN5284 za křižovatkou s ul. Na hůrce, Karlovarská před křižovatkou s ul. Na hůrce, Na Radosti za křižovatkou s ul. NN4195, Poncarova za křižovatkou s ul. NN5282, Cínovecká za křižovatkou s ul. Veselská, NN7091 před sjezdem na ul. Liberecká, Kbelská za sjezdem k ul. Novopacká, Novopacká před sjezdem na ul. Kbelská, a dále svislého dopravního značení B 4 „12 t“ (zákaz vjezdu všech nákladních automobilů s celkovou hmotností nad 12 t) na komunikacích Podbělohorská za křižovatkou s ul. Kukulova, NN7214 před vjezdem do Strahovského tunelu, Plzeňská za křižovatkou s ul. Bucharova, Vaníčkova za křižovatkou s ul. Bělohorská, Roentgenova za křižovatkou s ul. Kukulova, Zahradníčkova za křižovatkou s ul. NN43 a dalšího svislého dopravního značení na místních komunikacích v místech a rozsahu dle přílohy č. 1 dokumentace dopravního značení, která je nedílnou součástí tohoto návrhu, za účelem omezení vjezdu těžkých nákladních automobilů na vybraná území hl. m. Prahy, zejména městských částí Praha 5, 6, 8, 13, 14, 17.“ 3. Odpůrce tak učinil na základě oznámení návrhu opatření obecné povahy pro stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích ze dne 17. 7. 2024, č. j. MHMP1226809/2024/O4/Kf, a po projednání s dotčeným orgánem Policie České republiky, Krajského ředitelství Policie hl. m. Prahy, odboru služby dopravní policie (stanovisko ze dne 16. 7. 2024, čj. KRPA 225300-2/ČJ-2024-0000DŽ). 4. Navrhovatelka navrhovala, aby soud rozsudkem napadené opatření obecné povahy v plném rozsahu zrušil, a to ke dni právní moci rozsudku soudu. II. Obsah návrhu 5. Navrhovatelka ve svém návrhu předeslala, že jsou dány všechny podmínky řízení o podaném návrhu a svou argumentaci strukturovala do několika bodů. 6. V prvním návrhovém bodu navrhovatelka namítala, že napadené opatření je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, a to jak co do vlastního opatření, tak dílem i pro nedostatečné vypořádání námitek navrhovatelky. Napadené opatření je dle navrhovatelky nepřezkoumatelné zejména co do otázky výběru pozemních komunikací dotčených stanovenou místní úpravou, a co do vztažení místní úpravy právě na nákladní dopravu s celkovou hmotností nad 12 tun. Z napadeného opatření nelze vůbec seznat, proč odpůrce zvolil právě tyto komunikace, a ne komunikace jiné, a proč je na některých vymezen tzv. tvrdý zákaz (zákaz vjezdu nákladních automobilů nad 12 tun bez dodatkové tabulky TRANZIT). Navrhovatelka namítala, že z napadeného opatření nelze vyčíst jakou měrou přispívají nákladní automobily s hmotnosti nad 12 tun ve srovnání s jinou dopravou k vyjmenovaným negativním dopadům, a proč je tedy nutné zakázat právě jejich vjezd, resp. proč není možné deklarovaných cílů dosáhnout jiným mírnějším opatřením. Odůvodnění napadeného opatření je velmi obecné a odpůrce opomíjí, že dopravní zátěž determinuje řada jiných faktorů jako stáři vozidel, jejich pohon, kategorizace vozidel dle emisních norem EURO atd. Z napadeného opatření rovněž neplyne, jaké konkrétní zlepšení hodnot si odpůrce od zákazu vjezdu nákladní dopravy nad 12 tun slibuje. 7. Dále dle navrhovatelky chybí jakékoliv odůvodnění týkající se vážení veřejných zájmů na provozu a rozvoji veřejných přístavů provozovaných navrhovatelkou a soukromých zájmů navrhovatelky, a cílů a zájmů, pro které bylo napadené opatření přijato. V této souvislosti navrhovatelka odkázala na nález Ústavního soudu ze dne 28. 6. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 24/04. 8. Napadené opatření nemá podle navrhovatelky ani základ v žádných relevantních a ověřitelných podkladech. Nebylo nijak kvantifikováno, jak významný imisní příspěvek k překročení imisního limitu představuje silniční automobilová doprava, mezi podklady zcela chybí např. rozptylová studie, hluková studie, údaje o intenzitě dopravy. Opatření je proto nepřezkoumatelné, neboť základní východisko, ze kterého odpůrce vyšel, není podloženo ani elementárními fakty či údaji o území, natož tzv. „tvrdými daty“. Podklady, z nichž odpůrce vyšel nejsou aktuální, např. studie týkající se důsledků znečištění ovzduší z dopravy pochází z roku 2015, publikace ohledně hluku z let 2003-2004. Dle navrhovatelky rozhodně není vhodné, aby se napadené opatření zakládalo na deset až dvacet let starých odborných podkladech. Navrhovatelka shrnula, že měl být podrobně odůvodněn a odbornými podklady podložen každý jednotlivý zákaz zvlášť, a měly být zhodnoceny dopady pro daný průjezdný úsek včetně dopadů na navrhovatelkou provozované přístavy. V této souvislosti navrhovatelka odkázala na rozsudek zdejšího soudu ze dne 21. 6. 2023, č. j. 9 A 24/2023-36, ve kterém soud konstatoval nepřezkoumatelnost podobného dopravního opatření. Konečně navrhovatelka poukázala na to, že napadené opatření není podloženo podklady, které by komplexně zachycovaly celkový systém zákazů existujících či plánovaných. Není tak možné řádně zhodnotit, zda ještě vůbec existují přístupy pro nákladní dopravu do vnitřních částí Prahy. 9. Navrhovatelka rovněž namítala, že opatření je nepřezkoumatelné pro nevypořádání se s jejími námitkami. Odpůrce se omezil na strohý závěr, že z obsahu odůvodnění opatření plyne, že je toto opatření proporcionální. Takto obecné konstatování nelze považovat za dostatečné a přezkoumatelné vypořádání námitky navrhovatelky. Konstatování odpůrce, že napadeným opatřením nebude nijak zabráněno provozu a rozvoji přístavů navrhovatelky, a jejich dopravnímu propojení, navrhovatelka považovala za zcela nepřezkoumatelné. Není zjevné, z čeho tento závěr odpůrce vyvodil, zda provedl nějaké vlastní ověření dopadů na veřejné přístavy, a zda skutečně existuje plnohodnotné silniční napojení přístavů a po jakých komunikacích. 10. Ve druhém návrhovém bodu navrhovatelka namítala nezákonnost napadeného opatření spočívající v rozporu s ochranou veřejného zájmu na provozu veřejných přístavů. Napadené opatření je v rozporu s veřejným zájmem na dopravní obsluze veřejných přístavů dle práva EU, mezinárodních dohod a zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě (dále jen „zákon o vnitrozemské plavbě“). Přístavy navrhovatelky plní úkoly dle zákona o vnitrozemské plavbě v návaznosti na Evropskou dohodu o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu ze dne 19. ledna 1996 (dále jen „AGN“) a v návaznosti na Evropskou dohodu o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy a souvisejících objektech ze dne 1. ledna 1991 (dále jen „AGTC“). Dále svou námitku podrobně rozvedla s tím, že je provozovatelkou řady přístavů, přičemž veřejné přístavy Praha Holešovice, Praha Libeň a Praha Smíchov jsou jako součást Labsko-vltavské vodní cesty zařazeny do systému transevropský nejdůležitějších dopravních cest