2 Ads 58/2003 — Nejvyšší správní soud

6 A 84/2024- 41 - text 7 6 A 84/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., a JUDr. Naděždy Treschlové ve věci žalobce: FAGOFARMA s.r.o., IČO 02132559 sídlem Londýnská 730/59, 120 00 Praha 2 zastoupen advokátem Mgr. Rostislavem Šustkem sídlem Pařížská 21, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu sídlem Na Františku 32, 110 15 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 7. 2024 č.j. MPO 73156/24/61400/192 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení a vymezení sporu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byla zamítnuta žalobcova žádost o poskytnutí dotace č. CZ.01.01.01/01.22_002/0000806. II. Napadené rozhodnutí 2. Žalovaný odůvodnil napadené rozhodnutí tím, že žalobcova žádost o podporu nesplnila podmínky věcného hodnocení. Tento závěr byl k žádosti žalobce přezkoumán přezkumnou komisí se závěrem, že přezkum nebyl důvodný. Z toho důvodu zůstal závěr žalovaného neměnný v tom smyslu, že žádosti nebylo možné vyhovět, jelikož projekt nezískal dostatečný počet bodů, nevyhověl ve vylučovacích kritériích a nesplnil tak veškeré podmínky stanovené Výzvou I aktivity OPTAK Aplikace. III. Žaloba 3. Žalobce navrhoval zrušení napadeného rozhodnutí z toho důvodu, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné. Na rozhodnutí se vztahuje úprava náležitostí rozhodnutí dle § 68 odst. 3 s. ř., a tyto požadavky napadené rozhodnutí v žádném ohledu nenaplňuje. Žalovaný se nijak nevypořádal s námitkami žalobce, pouze zcela obecně uvedl, že důvodem zamítnutí žádosti žalobci je nedostatečný zisk bodů. Každé správní rozhodnutí by mělo přesvědčit své adresáty o tom, že správní orgán postupoval nestranně, nezávisle a v souladu se zákonem, v napadeném rozhodnutí však absentuje jakákoli myšlenková úvaha žalovaného. 4. Žalobce prostřednictvím depeše v ISKP2021+ obdržel věcné hodnocení projektu, z něhož lze vytušit, proč zřejmě nebylo možné dotaci přiznat. Hodnocení bylo potvrzeno a rozvedeno v závěru přezkumné komise. Ani jedno není součástí napadeného rozhodnutí a jejich obsah do nich nebyl vtělen, samotná existence těchto dokumentů tak nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí nezhojí, představují totiž toliko podklady, o které se měl žalovaný opřít. Hodnocení projektu je z hlediska naplnění vylučovacího kritéria, které má spočívat v podobnosti jinému projektu, velmi strohé a není možné seznat, co vedlo hodnotitele k závěru o podobnosti projektů. Hodnocení neobsahuje ani odkaz na konkrétní předpis, kde je takové kritérium vůbec zakotveno. To, že se ve skutečnosti nejedná o obdobné projekty, žalobce namítal v žádosti o přezkum, s čímž se přezkumná komise vypořádala tvrzením, že argumentace žalobce není relevantní a dostatečná, ale stále neuvádí, jaké konkrétní kritérium bylo v této části použito. Žalobce tedy namítá nejenom nedostatečné odůvodnění napadeného rozhodnutí, ale také podkladů (hodnocení a závěr přezkumné komise). IV. Vyjádření žalovaného 5. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. 6. Žalovaný popsal proces schvalování projektů a uvedl, že v rámci hodnocení formálních náležitostí a podmínek přijatelnosti byla žalobci žádost o podporu vrácena k doplnění projektovým manažerem. Žalobce žádost znovu podal až po stanovené lhůtě, a proto byl žalobce informován o tom, že žádost nesplnila formální náležitosti/podmínky přijatelnosti. Žalobce podal žádost o přezkum, které přezkumná komise vyhověla a žádost byla vrácena k opravnému hodnocení v kritériu formálních náležitostí č. 1. Následně byla žalobci vrácena žádost k druhé opravě a projekt byl znovu hodnocen po stránce přijatelnosti a splnění formálních náležitostí, které splnil. V rámci věcného posouzení projekt získal dvě rozporné hodnocení, proto byl vyhotoven třetí posudek tzv. arbitra. Arbitr, spolu s jedním z řádných hodnotitelů, konstatoval, že nebylo splněno vylučovací kritérium A1, které je podmínkou pro postup do další fáze schvalování žádosti, ani nezískal minimální nutný počet bodů. Závěr o nesplnění vylučovacího kritéria potvrdila i přezkumná komise. 7. Žalovaný zdůraznil, že na poskytnutí dotace není právní nárok, a proto odmítá, že by neoprávněně zasáhl do práv žalobce. Soudní přezkum zamítavých rozhodnutí o nenárokových dotacích je omezen na posouzení řádného procesu. 8. Dle názoru žalovaného napadené rozhodnutí odpovídá požadavkům § 68 s.ř., neboť obsahuje výrokovou část, odůvodnění a poučení, a z odůvodnění lze, byť ve stručnosti, seznat úvahy žalovaného odůvodňující rozhodnutí. Hlavním důvodem neposkytnutí dotace bylo nesplnění vylučovacího kritéria a zároveň nedosažení minimální bodové hranice pro poskytnutí dotace. Rozhodnutí není stiženo objektivní překážkou, která by soudu znemožnila jej přezkoumat, přičemž zrušení rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno těm nejzávažnějším vadám rozhodnutí. Není ani pravdou, že by žalovaný při rozhodování o poskytnutí dotace postupoval svévolně. 9. Žalovaný vyložil kritéria pro hodnocení projektu. Jeden z hodnotitelů uvedl, že nebylo splněno vylučovací kritérium A1 překrytí s jiným projektem již realizovaným žadatelem i projektovým partnerem, protože projekt dohledatelný v databázích s názvem „Nanovlákenné kožní kryty s enkapsulovanými bakteriofágy pro léčbu infikovaných ran“ řešený v rámci programu TREND 3 je svou podstatou využití nanomateriálů k bakteriofágové léčbě velmi obdobný a využívá stejného principu. Arbitr dospěl k závěru, že na základě důsledného rozboru je zřejmá podobnost projektů a žalobce jako žadatel se vůči němu řádně nevymezil. Jedná se o podobná témata, a v podobném projektu je žadatelem a partnerem i žalobce. Arbitr uvedl i konkrétní další projekty, proti kterým se žalobce nedostatečně vymezil, a na základě dostupných informací lze projekty vyhodnotit jako velmi podobné. V. Další podání účastníků 10. Žalobce ve svém podání ze dne 19. 12. 2024 uvedl, že se žalovaný snaží dodatečně rozhodovací důvody vyložit ve svém vyjádření, tímto způsobem však nelze vady napadeného rozhodnutí zhojit. Žalovanému uvedené důvody nic nebránilo vtělit do napadeného rozhodnutí. Na žalovaným zmiňované dokumenty nebylo ani v napadeném rozhodnutí odkazováno, a lze je považovat toliko za podklady napadeného rozhodnutí, na základě kterých měl žalovaný vypracovat odůvodnění rozhodnutí. Žalovaný ani nevysvětlil, kde se žalobce mohl s komentářem arbitra, na který nyní odkazuje, seznámit. Navíc, arbitrovo hodnocení obsahuje pouze obecně formulované domněnky o podrobnosti s jiným projektem, kde byla příjemcem dotace jiná osoba. Arbitrovi ani nebyl znám stav řešení tohoto údajně obdobného projektu, nicméně projekt dokončen nebyl z důvodu zahájení insolvenčního řízení s tamějším příjemcem dotace, a proto nepřinesl žádné výsledky. Stav řešení obdobného projektu však musel být znám žalovanému, který je garantem obou dotačních projektů. V dalším podání ze dne 7. 1. 2025 žalobce doplnil, že od smlouvy o poskytnutí podpory na řešení zmiňovaného podobného projektu Technologická agentura České republiky odstoupila. VI. Posouzení věci Městským soudem v Praze 11. Městský soud v Praze ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), jakož i z hlediska vad, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí. 12. O podané žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání, neboť účastníci řízení s takovým postupem souhlasili (souhlas účastníků byl v souladu s větou druhou téhož ustanovení presumován). Soud taktéž neshledal důvod pro nařízení jednání z důvodu dokazování – zásadní podklady jsou totiž součástí správního spisu, z něhož žalovaný vycházel a jehož postup je předmětem soudního přezkumu. Žalobcem dokládané odstoupení od smlouvy uzavřené mezi Technologickou agenturou ČR a společností InoCure s.r.o. se dle mínění soudu míjí s předmětem řízení vymezeným přezkumem napadeného rozhodnutí v mezích žalobních bodů. 13. Žaloba není důvodná. 14. Dotační výzva, v jejímž rámci žalobce žádal poskytnutí dotace (Výzva „APLIKACE“ v rámci implementace Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost 2021–2027), byla vyhlášena dle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o podpoře výzkumu a vývoje“). 15. Podle § 21 odst. 3 zákona o podpoře výzkumu a vývoje návrh projektu doručený v rozporu s podmínkami podle odstavce 2 nesmí být přijat do veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích