9 As 33/2012 — Nejvyšší správní soud

8 A 114/2024- 67 - text 11 8 A 114/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Andrey Veselé a Mgr. Jany Jurečkové ve věci žalobce Ing. M. H., nar. X bytem X zast. Mgr. Igorem Žižko, advokátem se sídlem Moskevská 697/72, Praha 10 proti žalovanému Magistrát hl. m. Prahy se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha 1 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 10. 2023, č. j. MHMP 2163964/2023, sp. zn. S-MHMP 204239/2023/STR, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Městská část Praha 11, Úřad městské části, odbor výstavby (dále je, „odbor výstavby“) vydala dne 15. 6. 2022 pod č. j. MCP11/22/035359/OV/Bu, sp. zn. OV/21/039544/Bu, rozhodnutí, kterým bylo žalobci nařízeno bezodkladně zastavit užívání stavby s názvem „Komplex budov Mlýn na Dobré vodě, Na Dobré Vodě 39, Praha 10 – Křeslice“ (dále je „stavba“) na pozemcích parc. č. XA, XB, oba v katastrálním území X, jejichž vlastníkem je žalobce, k nepovolenému účelu hostinské činnosti. Nepovolená hostinská činnost spočívala v provozování svateb a následných hostin, případně oslav a akcí, kde docházelo ke konzumaci jídla a nápojů. 2. Odbor výstavby exekučním příkazem ze dne 23. 9. 2022, č. j. MCP11/22/055100/OKS/Kra, sp. zn. S-MCP11/22/055100P, nařídil exekuci podle § 110 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) a stanovil způsob provedení exekuce ukládáním donucovacích pokut podle § 112 písm. c) správního řádu, z důvodu, že žalobce nadále užíval stavbu k nepovolenému účelu hostinské činnosti. 3. Rozhodnutím odboru výstavby ze dne 28. 11. 2022, č. j. MCP11/22/064884/Kra, sp. zn. S-MCP11/22/055100 byla žalobci za neplnění povinnosti dle exekučního titulu uložena donucovací pokuta ve výši 20 000 Kč za užívání stavby k nepovolenému účelu hostinské činnosti ve dnech 24. 9., 27. 9., 30. 9., 1. 10., 7. 10. a 22. 10. 2022. 4. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání dne 13. 12. 2022, doplněné dne 5. 1. 2023, neboť dle jeho názoru je rozhodnutí nepřezkoumatelné a není zřejmé, na základě čeho dospěl správní orgán k tomu, že žalobce na stavbě provozuje hostinskou činnost. Žalovaný svým rozhodnutím ze dne 30. 10. 2023 pod č. j. MHMP 2163964/2023, sp. zn. S-MHMP 204239/2023/STR (dále jen „napadené rozhodnutí“), odvolání žalobce zamítl a rozhodnutí odboru výstavby ze dne 28. 11. 2022, č. j. MCP11/22/064884/Kra, sp. zn. S-MCP11/22/055100, potvrdil. 5. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce v celém rozsahu žalobu, jež byla soudu doručena 13. 11. 2024 ve znění doplněném téhož dne. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 6. Žalobce v žalobě namítal, že rozhodnutí správního orgánu je nepřezkoumatelné, neboť není zřejmé, z kterých konkrétních důkazů dospěl správní orgán k závěru, že žalobce ve dnech 24. 9., 27. 9., 30. 9., 1. 10., 7. 10. a 22. 10. 2022 provozoval ve výše uvedené stavbě hostinskou činnost. 7. Současně uváděl, že sám správní orgán nepostavil najisto, zda hostinskou činnost provádí přímo žalobce nebo jiný subjekt. Dále odkazoval na přílohu č. 4 nařízení vlády č. 278/2008 Sb., která obsahuje seznam náplní živností volných podle jednotlivých činností. Hostinská činnost spočívá dle tohoto nařízení v přípravě a prodeji pokrmů a nápojů k bezprostřední spotřebě v provozovně, v níž jsou prodávány a může též být poskytováno ubytování. Žalobce namítal, že z žádného podkladu napadeného rozhodnutí neplyne, že by se na dvoře stavby konala příprava a prodej pokrmů a nápojů k bezprostřední spotřebě. Namítá, že správní orgán vycházel z důkazu „sdělení ÚČM Praha 11, Odbor vnitřních věcí k termínům svateb ze dne 25. 10. 2022“, avšak „termín svatby“ není totéž co provozování hostinské činnosti. 8. Žalobce poukazoval na argumentaci správního orgánu, který v rozhodnutí uvedl, že vycházel ze „sdělení oznamovatele J. T. ze dne 2. 11. 2022, který byl rovněž dne 19. 10. 2022 stavebním úřadem vyslechnut jako svědek v přestupkovém řízení vedeném s povinným“. Oznámení není důkazem skutečností v něm tvrzených, které je třeba dokazovat. Dále argumentoval, že výslech svědka v odlišném řízení nemůže být důkazem v tomto řízení s odlišným okruhem účastníků, předmětem řízení atd. 9. Dále žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 5. 2013, č. j. 9 As 33/2012-40, a uvedl, že podkladem uvedeného judikátu není exekuční titul, ale musí být najisto postaveno, že žalobce neplní povinnosti dle exekučního titulu. Odvolací správní orgán námitku označil za nedůvodnou, neoznačil však důkazy, ze kterých byl čerpán skutkový stav o údajném prodeji pokrmů a nápojů k bezprostřední spotřebě v provozovně, v níž jsou prodávány, a/nebo k poskytování ubytování. Jedná se tak o nepřezkoumatelné rozhodnutí. 10. Dle žalobce je rozhodnutí o uložení donucovací pokuty rozhodnutím ve smyslu § 67 a násl. správního řádu se všemi důsledky (řádné zjištění skutkového stavu, výzva k vyjádření k podkladům, řádné odůvodnění rozhodnutí, řádné odvolací řízení). Žalobci nebylo umožněno ze strany žalovaného vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí. Žalovaný nesplnil podmínky pro uložení donucovací pokuty, ač v § 129 odst. 1 správního řádu je uvedeno, že exekuční správní orgán uloží povinnému donucovací pokutu rozhodnutím, v němž určí, aby ji zaplatil ve lhůtě 15 dnů ode dne nabytí právní moci. Dle žalobce se odvolací správní orgán s touto námitkou nevypořádal, napadené rozhodnutí je tak nepřezkoumatelné. 11. Žalobce dále rozporoval důvěryhodnost svědka („oznamovatele“) p. J. T. Dle něho jde o účastníka nátlakové skupiny pod vedením rodiny Bláhových. Správní orgán sám připustil, že „oznamovatelé“ či někteří z nich jsou na výsledku předmětného řízení zainteresováni a mají potřebu věc medializovat. Žalobce je přesvědčen, že správní orgán neadekvátně nakládal s informacemi zjištěnými od „oznamovatelů“, když nezvážil a náležitě neodůvodnil, proč přes zjevný zájem „oznamovatelů“ na výsledku řízení postavil na vrchol věrohodných důkazních prostředků zrovna svědka p. J. T. Dle žalobce se odvolací správní orgán nevypořádal s námitkou vedoucí k posouzení věrohodnosti svědka a pravdivosti údajů získaných správním orgánem od svědka. Rozhodnutí je tak nepřezkoumatelné. 12. Dále žalobce rozporoval tvrzení správního orgánu, že nepovolenou činností může být ohroženo zejména zdraví osob. Dle něho správní orgán odkazuje na eventualitu, nikoli na realitu. Nebylo prokázáno, že by pobytem na výše uvedených stavbách došlo o ohrožení nebo poruše zdraví kohokoli. 13. Ohledně výše donucovací pokuty žalobce namítal, že byla uložená s ohledem na povahu nesplněné povinnosti. Povaha nesplněné povinnosti je základním znakem skutkové podstaty označeného protiprávního jednání, tudíž se nemůže použít v neprospěch povinného. 14. Žalobce namítal, že správní orgán nezkoumal jeho osobní a majetkové poměry při ukládání donucovací pokuty. Žalobce je dlouhodobě nezaměstnaný a nepobírá žádné finanční podpory. Odvolací správní orgán výši donucovací pokuty označil jako přiměřenou okolnostem případu. Vzhledem k tomu, že se odvolací správní orgán nevypořádal s námitkou zákonem předvídaným způsobem, je rozhodnutí nepřezkoumatelné. 15. Žalobce navrhl, aby soud zrušil z důvodu nepřezkoumatelnosti jak napadené rozhodnutí, tak i prvoinstanční rozhodnutí. 16. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobní námitky jsou v podstatě námitky odvolací, se kterými se již vypořádal v odůvodnění rozhodnutí. Část námitek směřuje do nalézacího řízení. Žalovaný v plném rozsahu odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. 17. Ohledně svědka p. J. T. žalovaný uvedl, že námitka odvolatele směřuje do jiného řízení, nikoliv do řízení o uložení donucovací pokuty. Z textu námitky není zřejmé, čeho se odvolatel domáhá, proti čemu brojí. 18. Ohledně výše donucovací pokuty žalovaný uvedl, že uložení pokuty nemá vést ke splnění uložené povinnosti, má naopak nepřímo působit na povinného a finančně motivovat ke splnění uložené povinnosti. Vzhledem k tomu, že cílem donucovací pokuty je povinného „donutit“ a ne ho trestat, není proto možné na věc mechanicky aplikovat zásady správního trestání a hodnotit, zda má pokuta likvidační charakter. Výše uložené pokuty byla při spodní hranici zákonem stanovené sazby, a takto uložená pokuta se jeví jako přiměřená okolnostem případu, tedy opakované nepovolené užívání staveb k hostinské činnosti. 19. Ohledně námitky týkající se důkazů a subjektu, který hostinskou činnost provádí, žalovaný uvedl, že exekuční titul byl vydán žalobci, je pravomocný a vykonatelný. Mohl se proti němu bránit odvoláním a následně žalobou, to však neučinil. V rámci přezkoumávané věci tak není možné domoci se přezkumu exekučního titulu. 20. Ohledně námitky k neumožnění uplatnit výhrady před vydáním rozhodnutí žalovaný uvedl, že odvolatel směřuje do nalézacího řízení, což je pro exekuční řízení irelevantní, neboť odvolací orgán v odvolacím řízení posuzuje splnění podmíne