Zákon správní řád · 500/2004 Sb. · § 118 · Správní právo
Stručně: Paragraf 118 správního řádu stanovuje, jaká obecná pravidla se použijí při exekuci, kdo je v tomto kontextu považován za účastníka řízení a jaké procesní úkony nelze v exekučním řízení provést.
§ 118 Společná ustanovení
(1) Při postupu podle tohoto dílu se obdobně použijí ustanovení části první a přiměřeně ustanovení hlav I až X této části.
(2) Účastníkem podle § 27 odst. 1 se při postupu podle tohoto dílu rozumí povinný.
(3) Při postupu podle tohoto dílu nelze prominout zmeškání úkonu. Nelze ani obnovit řízení nebo vydat nové rozhodnutí.
Oddíl 2
Paragraf 118 správního řádu stanovuje, jaká obecná pravidla se použijí při exekuci, kdo je v tomto kontextu považován za účastníka řízení a jaké procesní úkony nelze v exekučním řízení provést.
Co to znamená v praxi
Při exekuci se použijí obecná ustanovení správního řádu (část první) a přiměřeně i další ustanovení týkající se správního řízení (hlavy I až X části druhé).
Účastníkem řízení v exekuci je vždy povinný, tedy ten, vůči komu je exekuce vedena.
V exekučním řízení nelze prominout zmeškání lhůty pro provedení úkonu.
V exekučním řízení nelze obnovit řízení ani vydat nové rozhodnutí.
Na co si dát pozor
Jako povinný nemáte možnost žádat o prominutí zmeškání lhůty, pokud jste nějaký úkon v exekučním řízení neprovedli včas.
Po skončení exekučního řízení nelze žádat o jeho obnovu nebo o vydání nového rozhodnutí, což znamená, že rozhodnutí v exekuci jsou konečná a nelze je dodatečně zpochybnit těmito prostředky.