4 Afs 213/2021 — Nejvyšší správní soud

9 A 75/2024- 45 - text  9 9 A 75/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudkyň JUDr. Naděždy Řehákové a Mgr. Ing. Silvie Svobodové ve věci žalobce: HEVA Schweiz AG se sídlem Hauptstrasse 9, Postfach 560, Meggen, Švýcarsko zastoupen JUDr. Karlem Čermákem, Ph.D., LL.M., advokátem se sídlem Elišky Peškové 735/15, Praha 5 proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví se sídlem Antonína Čermáka 2a, Praha 6 – Bubeneč o žalobách proti rozhodnutím předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 1. 8. 2024, zn. sp. CZ/EP 2805926, č. j. CZ/EP 2805926/D24042522/2024/ÚPV, a ze dne 1. 8. 2024, zn. sp. CZ/EP 2805927, č. j. CZ/EP 2805927/D24042523/2024/ÚPV takto: I. Žaloby se zamítají. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Stručné vymezení věci 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání v záhlaví uvedených rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví (žalovaný), kterými byly zamítnuty jeho rozklady proti rozhodnutím Úřadu průmyslového vlastnictví (Úřad) ze dne 27. 3. 2024, o zastavení řízení o žádosti o prominutí zmeškání lhůty v poshověcí lhůtě pro zaplacení poplatku za 10. rok udržování evropského patentu CZ/EP 2805926 o názvu „Způsob pro zahřívání skleněných tabulí a pec pro temperování skla“ v platnosti (pod. sp. zn. 9 A 75/2024), a ze dne 27. 3. 2024, o zastavení řízení o žádosti o prominutí zmeškání lhůty v poshověcí lhůtě pro zaplacení poplatku za 10. rok udržování evropského patentu CZ/EP 2805927 o názvu „Pec na temperování skla“ v platnosti (pod. sp. zn. 9 A 76/2024), a prvostupňová rozhodnutí byla potvrzena. 2. Z odůvodnění žalobou napadených rozhodnutí vyplynulo: 3. Ve věci 9 A 75/2024 bylo žalobci dne 21. 12. 2016 oznámeno Evropským patentovým úřadem udělení patentu EP 2805926 o názvu „Způsob pro zahřívání skleněných tabulí a pec pro temperování skla“ na patentovou přihlášku podanou dne 20. 5. 2014, požívající právo přednosti ode dne 20. 5. 2013. Dne 5. 4. 2017 byl zveřejněn překlad tohoto evropského patentu do českého jazyka pod výše uvedenou zn. sp. CZ/EP 2805926 a toto zveřejnění oznámeno ve Věstníku č. 14/2017. Dne 20. 5. 2023 předmětný patent CZ/EP 2805926 zanikl ve smyslu ustanovení § 22 písm. b) zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích (zákon o vynálezech) pro nezaplacení poplatků za 10. rok udržování tohoto patentu v platnosti. 4. Ve věci 9 A 76/2024 bylo žalobci dne 5. 4. 2017 oznámeno Evropským patentovým úřadem udělení patentu EP 2805927 o názvu „Pec na temperování skla“ na patentovou přihlášku podanou dne 20. 5. 2014, požívající právo přednosti ode dne 20. 5. 2013. Dne 21. 6. 2017 byl zveřejněn překlad tohoto evropského patentu do českého jazyka pod výše uvedenou zn. sp. CZ/EP 2805927 a toto zveřejnění oznámeno ve Věstníku č. 25/2017. Dne 21. 9. 2022 pak byl zveřejněn překlad pozměněného evropského patentu do českého jazyka, což bylo oznámeno ve Věstníku č. 38/2022. Dne 20. 5. 2023 předmětný patent CZ/EP 2805926 zanikl ve smyslu ustanovení § 22 písm. b) zákona o vynálezech pro nezaplacení poplatků za 10. rok udržování tohoto patentu v platnosti. 5. Úřad prvostupňovými rozhodnutími řízení o žádostech o prominutí zmeškání lhůty dle § 66 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (správní řád) zastavil z toho důvodu, že jsou podané žádosti zjevně nepřípustné. Uvedl, že s ohledem na § 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 173/2002 Sb., o poplatcích za udržování patentů a dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin a o změně některých zákonů (zákon o udržovacích poplatcích), nelze prominout zmeškání lhůty k zaplacení udržovacího poplatku. 6. Žalovaný v napadených rozhodnutích přisvědčil závěrům Úřadu, kdy s odkazem na § 11 odst. 1 zákona o udržovacích poplatcích uvedl, že zmeškání lhůty pro zaplacení poplatku za udržování patentu v platnosti nelze prominout a nelze ani povolit posečkání s jeho placením či zaplacení ve splátkách. Poukázal na § 8 odst. 4 zákona o udržovacích poplatcích, dle kterého, nebyl-li udržovací poplatek zaplacen ve stanovené lhůtě, může jej poplatník uhradit dodatečně ve lhůtě 6 měsíců od jeho splatnosti, v tom případě je však povinen uhradit i penále ve výší splatného udržovacího poplatku. I tato dodatečná lhůta pro zaplacení poplatku za 10. rok platností předmětného evropského patentu však marně uplynula v dané věci dne 20. 11. 2023. Subsidiární aplikace navrácení v předešlý stav dle § 37 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu (daňový řád) je již na základě ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) zákona o udržovacích poplatcích vyloučena. K tomu odkázal na rozsudky Městského soudu v Praze ze dne 4. 5. 2022, č. j. 18 A 13/2022 – 33, ze dne 14. 6. 2021, č. j. 18 A 14/2021 – 48, a dále na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 3. 2022, č. j. 4 Afs 213/2021 – 31. Ke změně rozhodovací praxe došlo již před několika lety, s touto změnou rozhodovací praxe pak byla seznámena i veřejnost, neboť předmětný rozsudek Nejvyššího správního soudu byl komentován na str. 36, 37 časopisu Průmyslové vlastnictví č. 2/2022 ze dne 15.06.2022, který je v elektronické podobě dostupný veřejnosti na webových stránkách Úřadu. Nelze tedy mít za to, že by byl závěr správního orgánu prvého stupně řízení v předmětné věcí pro majitele neočekávaný či překvapivý. Na rozkladové námitky žalobce tak žalovaný nevešel a rozhodnutí Úřadu potvrdil. 7. Při ústním jednání soud žaloby postupem podle ustanovení § 39 odst. 1 s. ř. s. spojil ke společnému projednání, neboť spolu skutkově souvisejí, a nadále vedl řízení pod sp. zn. 9 A 75/2024. Obsah žalob 8. Žalobce v žalobách předně uvedl, že již v řízení před žalovaným prokázal, že ke správě svého patentového portfolia používá specializovanou renomovanou kancelář PatentRenewal.com (PatentRenewal) ve spolupráci s patentovou kanceláří Kolstery Oy Ab (Kolster), která je zástupcem majitele patentu. Kancelář Kolster dává společnosti PatentRenewal instrukce k úhradě konkrétních poplatků a poskytuje jí finanční prostředky k úhradě poplatků. Dne 25. 9. 2023 zaslala K. H. (zaměstnankyně kanceláře Kolster) e-mail E.-B.U. (zaměstnankyni společnosti PatentRenewal) s žádostí o uhrazení udržovacích poplatků. Zálohové faktury byly vytvořeny a odeslány společnosti Kolster dne 28. 9. 2023 s 46 čísly faktur v rozsahu INV-23-09-0309 až INV-23-09-0354. Důsledkem lidské chyby byla zpráva s informacemi o platbách zálohové faktury nesprávně interpretována tak, že se týkala úhrady pouze dvou faktur (první a poslední zálohové faktury). Došlo tak k chybné interpretaci, že faktury číslo INV-23-09-0344 a INV-23-09-0332, týkající se úhrady udržovacích poplatků za patenty EP č. 2805926 a č. 2805927 v ČR, nebyly uhrazeny, proto nebyl zástupce v ČR instruován k úhradě příslušných udržovacích poplatků. Neuhrazení udržovacích poplatků bylo vyvoláno výhradně lidskou chybou. Nezaplacení udržovacích poplatků zjistila E. E. K (zaměstnankyně PatentRenewal) dne 21. 11. 2023, přičemž žalobce podal ihned po zjištění výše popsaných skutečností žádost o prominutí zmeškání lhůty. Jelikož žalobce žádal o prominutí zmeškání lhůty k uhrazení udržovacího poplatku v dodatečné poshověcí lhůtě, uhradil jak příslušný udržovací poplatek, tak penále ve výši splatného udržovacího poplatku dle ustanovení § 8 odst. 4 zákona o udržovacích poplatcích. Ačkoli žalobce v řízení před žalovaným prokázal, že ke zmeškání lhůty k úhradě udržovacích poplatků došlo nezávisle na jeho vůli při zachování péče řádného hospodáře a splnění podmínek vyplývajících z § 65 zákona o vynálezech, Úřad rozhodl o nevyhovění žádosti žalobce o prominutí zmeškání lhůty. 9. Dle žalobce je rozhodnutí žalovaného nezákonné a odporuje rozhodovací praxi v řízeních ve věcech žádostí o navrácení v předešlý stav dle ustanovení § 65 zákona o vynálezech, a je rozporu s právní úpravou daňového řádu. Odkázal na rozhodnutí Úřadu ze dne 25. 4. 2018, č. j. CZ/EP 2277785/D18033797/2018/UPV a ze dne 13. 11. 2017, č. j. CZ/EP 2976209/Dl7107720/ 2017/ÚPV, jimiž Úřad vyhověl žádostem o navrácení lhůty v předešlý stav ve vztahu k úhradě udržovacích poplatků. Zdůraznil, že citovaná rozhodnutí nebyla excesy z rozhodovací praxe. Naopak rozhodnutí žalovaného v této věci je v rozporu s obecně uznávanou právní zásadou kontinuity správy. Odklon od dosavadní rozhodovací praxe nelze odůvodnit tím, že se rozhodovací praxe vyvíjí. K odklonu došlo bez toho, aby tento odklon vyplýval ze změny zákonné úpravy, a tento přístup je porušením zásady předvídatelnosti správního rozhodování upravené jako jedné ze základních zásad dle § 2 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (správní řád). 10. Žalovaný měl dle žalobce posoudit žádost podanou dle § 65 zákona o vynálezech jako žádost o navrácení lhůty v předešlý stav a měl aplikovat ustanovení § 37 daňového řádu, které navrácení lhůty v předešlý stav umožňuje. Ačkoli § 11 odst. 1 písm. a) zákona o udržovacích poplatcích vylučuje p